:. Projekty
:. Webové stránky
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "stoupa":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 184.501-5 | Pro Strnda: Obávám se,že z hlediska připojení na "CD" je to vlečka,ale vnitřně Důlní dráha podléhající (i) Hornímu Zákonu. Vlaky po ní taky jezdí jako vlaky a ne cestou posunu. A jezdí do Prunéřova. | 27.09.13 - 14:55 |
| Staré Město u Uherského Hradiště, léto 1967 | Drahoš: Litevky ne v Praze, ale v Děčíně. Ten vozil Prahu (všechny výkony, co neměla Libeň = Hungaria, Vindobona). :-), Jó, tenkrát na Piávě ... | 27.09.13 - 14:52 |
| MEG 605 (ex 143.344 DB) + MEG 704 (ex 155.195 DB) | Ex DR skrz DB k soukromníkovi!" Křása! | 27.09.13 - 14:39 |
| Staré Město u Uherského Hradiště, léto 1967 | Pro Drahoš: :-) A drát nad Hlavním tahem taky uvolnil z Přerova všechny 399.0 pro Děčín... :-) | 27.09.13 - 11:46 |
| Staré Město u Uherského Hradiště, léto 1967 | Pro "Vojtěch studený" Nevím, jak na Moravě, ale v Kutné Hoře zhruba takto (sledoval jsem R a Sp). Předěl byl/je zhruba uprostřed nástupiště. 3kv ss od Kolína, 25kV 50Hz směr Morava. Vlak "R, Ex" se stejnosměrnou mašinou (E 499.0, častěji E 499.1). Přijel od Kolína, za jízdy stáhnul smetáky a výběhem dojel - dobrzdil u nástupiště. Bleskově najela záloha (tuším Karkule T 444.1), bafla stejnosměrný stroj, vytáhla ho do zhlaví a po postavení cesty posunu ho (!) odhodila pod "stejnosměrné dráty". Stroj pak vlastní silou dojel na "čekací koleje". Ze "střídavých čekacích kolejí" vyjela nová vlaková (S 499.0, S 499.1) a najela na soupravu. Brzda - a tradá do hvozdů Vysočiny. Naopak to probíhalo "zrcadlově". Čekací koleje stejnosměrné byly/jsou pod silničním mostem na kolínském zhlaví. Střídavé čekací koleje byly/jsou na havlbrodském zhlaví vpravo ve směru jízdy. Sp vlaky vozila pára - co to šlo - hodně 477.0. Nebo se zde testovaly prototypy mašin z ČKD. To mělo taky hezký kolorit - stroj rozjížděl vlak a technici se z ochozu hrabalí (měřili) v motorgenerátoru. 1977 jsem vyjížděl os. vlakem na Kolín - Prahu fungl novou E 479.0. Raketový start. Kontroler "odfukoval" jako kulomet, rychleji a hlasitěji než stykače u Panťáku (Žabotlam - ten tam ale nejezdil ...) | 26.09.13 - 19:13 |
| Staré Město u Uherského Hradiště, léto 1967 | :-) Pro (gp): Nejbližší opravnu obuvi (obuvník - prťák) mám za rohem. A vývěsní štít historický. :-) | 26.09.13 - 15:21 |
| Staré Město u Uherského Hradiště, léto 1967 | Pro Drahoš: Já vím 1967 jsme oba byli ještě (dlouho) školou povinní, ale nelámala se v Přerově náhodou vozební ramena? Před elektrifikací Přerov 475.1 měl, jakož i Mikáda. Po 1959 tam drát dorazil od Třebové - a jak to bylo do té doby? Přece mašina od Prahy nejela v Přerově do depa otočit, než pokračovala na Ostravu. A "nulkových" Bobin taky nebylo zprvu dost, Ostravské a Brněnské rychlíky se v ČT spojovaly/rozpojovaly. A na Břeclav drát tehdy nebyl. U Prahy (směr Beroun, Plzeň) běžně (1965 -1969) vozily 475.1 Rakety, (Rn, NEx) A protože např. v Karlštejně ještě nebyla peronizace, tak osobáky důstojně čekaly na klacku, až "to" proletí nádražím, jako by to ukrad (pastva pro oči i uši, fírové - mladý chlapi, v stoje, vysunutí z okénka ...). Stroje byly asi Plzeňské. Páru v Praze tehdy měly Vršovice (náklady, Pacifik) a Bubny (postrk Veleslavín, posun, možná Mn, ale Děčínské stroje tam zbrojily). Jinak to, co bylo v páře, vozila okolní depa. | 26.09.13 - 14:59 |
| Návštěva v Rohově | :-) Na endlich! Já jsem to věděl, že po válce bylo v Rohově ještě íce, nač se dá dívat, co lze obdivovat! Bubikopf (BR 64) sice nebyl žádn horolezec, 20 promilí je na něj dost, ale jestli byl rádně rozjetý - proč ne? Hlavně to rameno nesmělo vát moc dlouhé - vyždyť si vezl jen něco málo přes tunu uhlí - a že by na něj zbylo to dobré, černé, slezské ... :-) ... a i ty kabelové bubny zak nějak jdou s dobou .... | 26.09.13 - 13:55 |
| 230.101-8 | Povídání k "Lamině" náhodně vzniklé, neb na mně nečekaně koukla z téhle hezké fotky na téhle krásné trati... Teda, "nté" shlédnutí této fotky ve mně (pozitivní) šok vyvolalo, že se mi zachtělo se o tento vjem podělit. Po intenzivní pochůzce - projížďce po městě a ouřadech "S Báhnou" (S 1), co jezdí centrem pod zemí, jsem samovolně usnul v křesle vedle počítače. Hnusná křeč v noze mně po hodině probudila - a co vidím - Laminu. Krásnou, ač modrou. A "stařecky" se vrátily vzpomínky, jak jsem ji (ovšem ve fabrických barvách) bezostyšně o prázdninách u babičky v Brně asi tak 1966 obdivoval, (bylo mi 9 let), nejen ji, ale ten krásný design. Stroj, který byl ladný a rychlý, i když stál na Brno hlavní - když odstoupil ve směru od Blavy a předával páře směrem na ČT, potažmo naopak, přebíral od páry (nezřídka zdvojené) Balt Orient z ČT dál na Blavu. A v Brno KrPole zdvojené hučící motory dvojice strojů rozjížděly dlohatánské náklady proti kopci. A než přišla Esa, (Krys bylo málo), obdobná podívaná s S 499.1 v Horách Kutných. A trápil jsem fyzikářku na ZDŠ otázkami, proč S 499.1 má, a ostatní nemají elektrodynamickou brzdu a jak to funguje. (A myslím, že měla povoleno i 130 km/h, což do příchodu Krys bylo u nás nejvíc). Chuděra - jinak prima kantorka a před rokem ještě učila synka - tohle nevěděla. Ani o usměrňovcích můstcích z ČKD Polovodiče. Tak jsem se vrhnul na samostudium a SPŠE, abych se dozvěděl... A vlastně jsem se žádné pragmatické zdůvodnění nedozvěděl, proč se u nás elektrodynamické brždění používalo poměrně málo (divné, na těch oněch dlouhých rampách ze Žďáru dolů) - jediné - že to dělá problémy při údržbě. Divné, všechny theoretické knihy i provozní povídání z nečeských zdrojů o vhodnosti hovořily. Hlasitě jsem prskával, když byl původní lak postupem času všemožně měněn, laminát opuštěn a "plecháčem" nahražen, až mašinka (asi vzteky) zmodrala ... Ale na téhle fotce mi to nějak nevdí - vždyť je to v úseku, kde jsme uvízli s rychlovlakem, ještě parou taženým. (Perokresbu této události z roku 1962 má redakce již pár let k dispozici).:-) Pane Strndo, dík za fotku - vzpomínka na dětství. | 24.09.13 - 16:39 |
| 556.036 | Fotka je převelice hezká. pro str : Ale oni se ti projektanti asi domluvili velmi dobře. Kdože byl investorem trati? Např. v Sasku i v Prusku bylo již v předminulém století dobrým zyvkem, tunely razit a mosty (pilíře) zakládat pro dvě koleje. Ten tunel, resp. jeho profil, se tak tváří. | 22.09.13 - 10:49 |