:. Projekte
:. Webseiten
:. Kontakte
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "NIcKON":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 971.006-2 | Pěkné, elegantní, čisté. Moc se mi to líbí. | 01.08.14 - 10:40 |
| 380.002-6 | Pěkná práce, ale ještě o stupínek pěknější by byla s vyhlazenými zubatými dráty TV. | 01.08.14 - 10:38 |
| 754.020-6 | Chary: Ano, tak by to teoreticky opravdu mělo fungovat. V praxi jsou dopravní hlášení v rádiu z NDC zpožděná průměrně o 40-80 minut (osobně ověřeno) a doporučují objížďky, vedoucí do míst zpravidla již dávno zcela ucpaných tisíci vozidel, která se o totéž pokusila před tebou. A zdaleka ne kolem všech rychlostních komunikací vedou objízdné okresky tak ideálně jako kolem D11 - přesněji řečeno ještě místy kolem D2 a pak už žádné jiné. A zkusme chvíli počítat - Podle podrobného měření ŘSD byla průměrná hustota dopravy na D11 mezi Horními Počernicemi a Chlumcem 30 433 aut za 24 hodin. Nebudeme uvažovat dopravní špičky a sedla a prostě to vydělíme - 1268 aut za hodinu. To celé krát tři, protože po jedné vyvalené dodávce jsou tříhodinové kolony, a dostáváme se k číslo 3804 aut. Existuje přesné číslo, ale cca čtvrtina z toho jsou užitková vozidla. Podle dohledatelné studie u nás činí průměrná obsazenost osobních aut 1,55 osoby, u užitkového auta předpokládejme pouze řidiče. A jsme na čísle 5373 osob plus velmi hrubým odhadem 5000 tun nejrůznějšího zboží. Když se na trati něco stane, je to skoro vždy taky do tří hodin pryč. Pokud tedy nevykolejí vlak, ale to se zase tak často nestává, že. Protože máme prakticky plně redundantní železniční síť, lze téměř všechna zablokovaná místa rovněž objet. Výše uvedená čísla jsou přinejlepším srovnatelná s tím, když se na obdobný čas zastaví koridor. A nyní si položme otázku, jak často se něco vykotí na dálnici a jak často na koridoru. Post edit: Kolín je celkem šikovný argument, jenže ne všechny mimořádnosti se dějí právě tam. | 31.07.14 - 10:59 |
| 754.020-6 | bartik09: Pokud zastavený provoz na jedné trati hodnotíte slovy "stojí půl republiky", jak byste potom kvantifikoval stojící D1 kvůli dejme tomu převrácenému kamionu? Stojí půl Evropy? | 31.07.14 - 10:37 |
| 754.020-6 | Dale Cooper: I když pominu, že jsem nic takového nenapsal (přečtěte si můj příspěvek znovu), přesto si dovolím tvrdit, že zásadní změna geometrie a s tím související přepracování všech příčných ramen, principielně změněná konstrukce brzd a řízení už podle mě význam "diametrální odlišnosti" splňuje bohatě. Vlastntě jste si odpověděl sám. A nikdo tu stodvácu nevizdvihuje, naopak byla oponenty použita jako záporný příklad. | 31.07.14 - 10:33 |
| 754.020-6 | Nezaujatý pozorovatel rovněž brzy zjistí, že vlaky mají proti silničním vozidlům řadu důležitých výhod, využitelných i v místní dopravě. Například menší závislost na počasí a rozmarech přírody, prakticky nulové riziko dopravních kongescí či jiných mimořádností a také řádově větší bezpečnost. O menší primární energetické náročnosti ani nemluvím. | 30.07.14 - 17:30 |
| 754.020-6 | M 474 003: Nevím co měla ta poznámka o tom, že Š 1000 a 120 je prakticky shodné auto, přesně dokazovat či vyvracet, ale zaprvé to není pravda (skelet měl pár nosníků obdobně řešených, motory a převodovky byly podobné a obojí bylo pořád vzadu, až do roku 1983 se vzdáleně podobala i přední náprava, ale tím to tak hasne) a zadruhé je důležitý ten rok 1964 a připomenutí, jak v té době vypadaly malé automobily ve světě. A kolik jich v té době například mělo hliníkové motory. Víte, že licenci na tlakové lití aluminia od Škodovky koupil například Renault? | 30.07.14 - 13:59 |
| 754.020-6 | Jj, asi by nevznikla bez vaší pohrdlivé poznámky :) Tipuju, že za tu vytrhanou doppelgleis spíš může vylidněné pohraničí po 2. světové válce a následný vznik železné opony, než úroveň československého průmyslu. Tu obhajobu jsem docela vážně myslel. Nějak si z té doby nevybavuju srovnatelné nízkokapacitní a především nízkonákladové dvounápravové vozidlo s výrazně lepšími parametry. Ano, 810 mohla dostat pohodlnější sedačky a trochu lépe pérovat, ale to je vina spíš objednatele a správce dopravní cesty, než výrobce. Jinak svou primární roli, tzn. udržet co nejefektivnější provoz na lokálkách, splnila skvěle. | 30.07.14 - 10:59 |
| 754.020-6 | Astartoth: Zbraně byly k smíchu? A kterým konkrétně se lidi nejvíc smáli? Pistoli ČZ 75/85, samopalu vz. 61 nebo vz. 58? To by je smích asi brzy přešel, všechno to byly kvalitní, spolehlivé palné zbraně světových parametrů, používané a vyráběné dodnes. bartik09: Šukafon byl ve své době moderní a progresivní vozidlo pro krátké vzdálenosti. Že byl pak zneužíván i k jiným účelům a ponecháván v provozu bez rekonstrukce i dlouho po skončení plánované životnosti, už není vina ani jeho, ani jeho konstruktérů. Ano, vybrat si ze všech poválečných českých aut právě Škodu 120 jako negativní příklad je určitě jednoduché. Jenže ona tu vznikala i jiná auta - třeba Škoda 1000 MB byla vozem světových parametrů, v mnoha ohledech na naprosté špičce. Tatra ještě v 70. letech konstruovala a vyráběla auta, která budila pozitivní rozruch na autosalonech. A třeba Škoda Felicia či 130 RS jsou taky výrobky neumětelů? | 30.07.14 - 10:11 |
| 754.020-6 | Neumětelský průmysl, to jsou silná slova. Obhájcem socialismu rozhodně nejsem, ale zkuste něco podobného říct například konstruktérům a výrobcům lokomotiv, aut, zbraní, obráběcích strojů, tramvají, elektromotorů, turbín atd. atd. atd., kteří ve své době dělali snad ještě více než maximum možného a objektivně i v tom šíleném srabu, kdy bolševik fabriky jen dojil a nevracel do nich, se udrželi buď přímo na světové špičce, nebo na její dohled. Asi by vás měli v lepším případě za blázna. | 29.07.14 - 23:28 |