:. Projekte
:. Webseiten
:. Kontakte
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "stoupa":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 434.2186 | Pro Pavel Randák - další pokus: Kladno - Nučická . po pravdě už nevím. Vápenec pro Komořany jsem bral v trucích z Čížkovic a na Zd. Trinkievce jsem už pozbyl spojení. | 18.02.14 - 22:16 |
| 434.2186 | Pavel Randák Podruhé: Čtyřkolák a Dvouválcový sdružený kompresor. - Toť velice vypečená otázka. Tlakovzdušné brzdy byly v okolí odzkoušeny (dle Westinghouse, pak Knorra) na Horské privátní trati v Harzu, z Blankemburku do Königshütte. Před první válkou. Původní zubačka (systém Abt) nahrazena adhlezní železnicí a nasazena "Tierklasse", následně T 20. A to se do toho montovala ještě protitlaká Riggenbachova. Až po první sv. válce začala být u nás vakuová brzda zvolna nahrazována tlakovzdušnou, zprvu na osobních vlacích, pak nákladních. I brzdaři byli obvyklí. Taky se s náklady zřídka jezdilo přes padesát. Dvouválcové sdružené kompresory se začaly u nákladů prosazovat postuně, když jednoválcové plnily nákladní vlak moc dlouho. Slušno přiodotknout, že rekonstruované "dvojky" (434.2) byly dlouho nejpočetnější a universální nákladní kolomotivou ČSD a jejich rekonstrukce končily až v letech padesátých (v dílnách dráhy) až při vrcholící výrobě Štokrů. Jjich kotelní výkon byl blízký řadě 50 DR (555.1). Krémáky nestíhaly včas a dostatčně nahražovat. Plnicí kapacita nejvíc tlačila na souběh obou typů a postupnou výměnu typů kompresorů. A dělo se to i po válce (rovněž v dílnách). Nafoukání soupravy bylo jedním z časově omezujících faktorů ("kritická cesta"). Inu asi seriozní odpověď - souběh obého, dvouvácové sdružené dle možností, u Štokra dva. Nemám po ruce Příručku pro strojvedoucí z roku 1928, zdali tam už je uveden. | 18.02.14 - 21:56 |
| 434.2186 | Pro Pavla Randáka: Ahoj, maj pravdu kolego. Avšak kdo se do BEB zaúsťoval? Kdo zabezpečoval Provoz? (Stejně se za tím motali kolínští uhlobaroni Pečkové ....) :-) (Jen aby se nám do té historie nezakoukali SD - KD ......) | 18.02.14 - 21:06 |
| 434.2186 | Jézusmaríjá, kluci, já vim, že se v té historii patlám víc, než je někomu milo. Tomu čtyřkoláku to tam sluší skoro jako původní (dochované, vystavovatelné) buštěhradské IIIa, dnes 324.3, která tahala uhlí se Severu i z Kladna do Buben i na Smíchov i do Kralup. A za války konala ještě topírenskou službu nejen zde, ale i až v Dánsku. A BEB (znárodněna 1924) byla jednou z našich hodně zatížeých tratí. Rychlá moc nebyla, poplatna snaze udržet dosaženou výšku, ale ač soukromá, v úsecích dokonce dvojkolejná, s přímým spojením do Saska - export uhlí. Po válce její potřeba počala klesat. Ale stále je pomníkem umu našich pradědečků a jejich předků. Přál bych jí aby se dožila rychlého sojení z Masny přes Dejvice, Veleslavín, letiště - alesoň na Kladno, ne-li Chomutov/Most (jéžíš, to by bylo peněz...) | 18.02.14 - 17:37 |
| 434.2186 | Pane Zlámalíku, Traninmaniak řádně studoval děniny techniky na našem území a vlivy Středomořské kamenné architektury. A o proti nám věkem útlý tuto technologii v plastu a TT převzal a k dokonalosti přivedl od pseudonymem Michal von Trainmaniak. Odtud se s ní následně seznámili občané ze země, kde dosud používají písmo nápadně podobné obrázkovému. Ze země, kde je potíž časový okamžik stanovit. neb jak je každému zemědělci známo, listoadové události tam nazývají říjnovými, pozítří tam znamená předevčírem (už to nevím přesně, Julda Fučík o tom prý psal u nás už ve 30. letech a to jsem ani já nebyl ještě na houbách ... :-) ) A fotečka se mi líbí, docela moc. | 18.02.14 - 14:56 |
| 612.114-9 | Pro Honzu> BR 612 (http://de.wikipedia.org/wiki/Bombardier_Transportation) je klopidlo od Bombarďáka, s motory Cummings, 2x 560 kW, přenos hydroaulika, uspořádání 2' B' + B' 2', schválen pro Vmax 160 km/h. častý výskyt vůkol Drážďan. Mně se líbí. | 16.02.14 - 23:41 |
| 612.114-9 | Pro Lukfi Nekácí se. Krásně klopí | 15.02.14 - 13:55 |
| 434.2186 | Když tohle vidím, tak mám podivnou radost, že jsem tohle zažil pohledem i svezením se. S turnusovou parou ... :-) | 15.02.14 - 11:56 |
| T 678.0012 | Krásná fotka mně roztesknila nřed odchodem na oběd. (asi 1964 jsem na její "rychlíkovou setřičku" čučel, jak na mostě čekala na klacku jako Lv na vjezdu do Žst Vyšehrad - a pak řada zmizela na předlouho kamsi do lesů Slovenských. ano tam, co se vyskytovali kdysi partyzáni.... .... a po oledním klidu úlitba v podobně snímku následujícího - Hrbouna!!! Díky | 08.02.14 - 17:28 |
| 16.08 "Hrboun" | pro jackcomputer odruh0 / uhlí: Čéče, Kladno, (cena, popelnatost) zase taková špica nebylo. Matysovo větu dozajista znám. avšak ... Hlubinná těžba zvedala cenu, vyšší popelnatost provozní náklady. Ideál byla opravdu Ostrava, resp. Slezsko. A představ si DR po válce: rošty byla navrhovány na Slezské uhlí, nebo Antracid ze "Západu". A k dispozici byly hnědouhelné Saské brikety ... | 06.02.14 - 23:00 |