..: Pokračuje modernizace břeclavského uzlu :..

Ilustrační obrázek Břeclav - V současné době panuje na břeclavském osobním nádraží, které je i významným pohraničním bodem a železničním uzlem, velká stavební činnost. Aktuálně probíhá první stavební etapa, která přinese především zlepšení podmínek pro cestující. V navazující druhé fázi pak bude zapojeno nové zabezpečovací zařízení. V dohledné době zde přibudou dvě nová nástupiště a ta stávající budou modernizována. Probíhá také rekonstrukce podchodu a dobudování výtahů pro imobilní cestující. V plánu je dále instalace nového informačního systému, osvětlení a nové zastřešení nástupišť. Modernizace se ovšem nedotkne pouze železniční stanice, ale také pětikolejného mostu, přes který směřují vlaky do Znojma, Rakouska a na Slovensko.

Celá stavba s sebou přináší určitá omezení ve formě výlukové činnosti - v některých případech se musí vypnout elektrické napájení trolejového vedení, a tak vlaky musí být vedeny stroji nezávislé trakce. „Tři čtvrtiny kolejí ve stanici jsou v současné době mimo provoz, což je velký zásah do provozuschopnosti naší stanice a nákladní vlaky tak musí jezdit na stejná nástupiště jako osobní vlaky, za což se pochopitelně cestující veřejnosti omlouváme," komentuje situaci vrchní přednosta uzlové železniční stanice Břeclav Libor Semorád.

„Břeclav je hraniční přechodová stanice do Rakouska a na Slovensko. Oba koridory, které Břeclaví procházejí, mají zásadní význam pro železniční spojení 5 středoevropských metropolí - Berlína, Prahy, Bratislavy, Vídně a Varšavy,“ popsal generální ředitel SŽDC Jan Komárek význam břeclavského železničního uzlu. Od dokončení přestavby si správce infrastruktury slibuje zrychlení průjezdu vlaků směrem na Vídeň jak od Přerova, tak od Brna. Se vstupem ČR do Schengenského prostoru 21. prosince navíc odpadnou pasové kontroly cestujících projíždějících břeclavským uzlem z a do sousedních států.

Kromě obvodu stanice se rekonstrukce dočká celkem 20 kilometrů tratí, čímž definitivně dojde k propojení již modernizovaných úseků, zejména v rámci prvního tranzitního koridoru z Berlína přes Děčín, Prahu, Pardubice a Brno. Ten je zmodernizován téměř v celé délce, jehož stavba trvala od roku 1993. Zbývá dokončit jen úsek u Brandýsa nad Orlicí, kde ovšem dosud neskončil spor o napřímení trati. Do opravy koridoru stát zatím investoval 36 miliard korun.

zdroj: Mladá fronta DNES a Železničář, ilustrační foto Juraj Streber


Adys Poslat mail autorovi | 17.12.2007 (11:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel M 
28.12.2007 (12:19)  
Ridic Tourbusu v Rakousku zase musi znat rakouske silnicni predpisy, dokonce by bylo dobry umet nemecky...
Proste tyhle zeleznicni problemy mne nedojimaji. Jestli chce byt zeleznice konkurence schopna, tak ma zapracovat u sebe a ne jecet, jak ji vsichni ublizuji...
26.12.2007 (18:25)  
M : mohu vás ujistit, že rakouští hófráti jsou ještě náročnější než náš drážní úřad a o německé EBA to platí jakbysmet. Uvědomte si, že nejde jen o "štípání jízdenek", ale vlaková četa vykonává dopravní službu podle drážních předpisů příslušného státu, takže musí být schopen se domluvit.
registrovaný uživatel M 
24.12.2007 (0:13)  
Stacilo napsat "Vyplývá to ze zákona o drahách a prováděcích vyhlášek." To totiz mluvi za vse... Tu neskutecnou prehistoricnost zeleznice jste totiz popsal sam - kdyz je to prihranicni styk, tak to nevadi, na to staci znat predpis cislo 47587. Kdyz to ale prihranicni styk neni, tak je potreba predpis cislo 65986. Hloupy clovek by rekl, ze by to slo udelat tak, ze by se Hohenau-Wien prohlasilo v EC za prihranicni a mohlo by se jet podle 47857, ale to by se porusilo nejmene 17 dulezitych ustanoveni, podle kterych drahy pracuji jiz dobrych 150 let, takze je jasne, ze jsou casem dostatecne provereny...

Zna rakousky pruvodci ceske slevy? Kdyz mu dam listek za cenu In-karty, tak ji po mne bude chtit? Jestli jo, tak jsem dosud mel stesti...
Podezrela jizdenka a plynula nemcina? Co kdyz ten podezrely cestujici bude Rumun a nemecky nebude umet ani fn?

Rodily mluvci bylo nadnesene synonymum pro plynule mluviciho (protoze ti, co u nas jezdi na EC urcitym zpusobem plynule mluvi. Ja taky mluvim vicemene plynule - ale zase ne tak plynule, ze bych se mohl zpameti ucit naky kecy o nicem v nemcine). Zkusenost s nemcinou je takova, ze clovek sice muze nakrasne mluvit plynulou Hochdeutsch, ale s nakou tirolackou nebo nedej boze svycarskou hatmatilkou si dost pravdepodobne nebude vedet rady a zkousky na vybornou mu budou k nicemu - i kdyz nepujde o Rumuna...

PS: Tady mame jeden z nadhernych duvodu, proc zeleznice casto prohrava se silnici. V poplatcich za DC to totiz vzdycky byt nemusi. V autobuse na Wien Nord? Dobry den, kam ... (hm, Rakusak) Gruss Gott. - Zweimal Brunn, bitte - Funfzehn Euro - Danke - Bitte. Dalsi...
Ve vlaku na Wien Nord? Ticho (pruvodci se nenaucil predpis 47857, takze se nemuze jet...)
23.12.2007 (16:47)  
M :
tu němčinu musí vlaková četa umět proto, aby se naučila rakouské přepravní předpisy(tedy "rakouskou" TR 10, KC 1), tj. znala rakouské slevy, znala např. tarif VOR platný z Wien až po Grenze, musí se také naučit znát rakouské návěstní a dopravní předpisy a tu zkoušku musí skládat v jazyce německém. Musela by taky umět zkontrolovat jízdenkou zakoupenou prostřednictvím mobilu / internetu a být schopna vyřešit plynnou němčinou problém s cestujícím majícím "podezřelou" jízdenku.
Nikde není psáno, že se musí jednat o rodilého mluvčího.

Může se vám to zdát stupidní, ale je to tak. Vyplývá to ze zákona o drahách a prováděcích vyhlášek, protože pracovní činnosti u provozovatele dráhy nebo provozovatele drážní dopravy může provádět pouze osoba odborně způsobilá.
Německý průvodčí jezdící na EC München - Zürich musí umět mimo předpisů DB rovněž předpisy ÖBB, SBB, protože má k dispozici rakouskou i švýcarskou POP a odbavuje cestující podle vnitrostátního tarifu.

Výhodou rakouských / německých průvodčích jezdících do Zürichu / Brenneru, resp. švýcarských jezdících do Innsbrucku je jednak absence jazykové bariéry, jednak podobnost provozních předpisů.
Podobně, pokud by měl jezdit rakouský personál dále než do Břeclavi, tak musí mít plnohodnotnou dopravní zkoušku D-04 a plnohodnoutnou přepravní zkoušku O-04 pro obsluhu vlaku, kterou bude skládat v češtině.
Řešením je, že na vlaku budou průvodčí dva, za každou železniční správu jeden, ale pak si položme otázku, k čemu jsou tam dva pracovníci, když stačí jeden.

Něco jiného je tzv. příhraniční provoz, kdy se jezdí jen do pohraniční přechodové stanice, kde stačí složit zkoušku ze znalosti tzv. rozdílového předpisu ve své mateřštině.
Strojvedoucí ČD jezdící do DD skládali německé zkoušky v němčině, podobně strojvedoucí DB jezdící do Česka skládali dopravní zkoušku v češtině.
Obdobně strojvedoucí ČD jezdící na Slovensko dál než do pohraniční přechodové stanice museli skládat slovenskou dopravní zkoušku a slovenští jezdící do Česka zase českou dopravní zkoušku.
registrovaný uživatel pekař 
23.12.2007 (11:15)  
M: s tou němčinou souhlas. S tím hlášením jsem myslel právě to, že ono to jako jediní hlásí živé, i v Blavě je to záznam s cimbálovkou.:)
registrovaný uživatel M 
23.12.2007 (1:15)  
pekar - moment, ted moc nechapu. Rakusaci to prece (teda na jinych vlacich mezi Breclavi a Vidni) maji tak, ze vitani a tak delaji vzdycky "zive", ne? Takze to chybejici CD bych jako "chybu" nebral...

MZ - takze duvodem pro zruseni zastavovani ma byt to, ze tam 365 dni nikdo nevystoupi? Tak fajn, takze ze vsech vlaku udelejme osobaky, protoze behem 365 dni by aspon jeden clovek vystoupil i v Ladne...
A pokud jde o tu znalost nemciny, tak to je opravdu myslene vazne? To snad ne! Ti cvakonove tam nejsou na predcitani Standardu nebo vykladu mezni uzitecnosti v originale (no, rekneme, ze to Menger napsal nemecky:-). Jsou tam na cvaknuti listku, maximalne radu, kde je zachod, proc je zpozdeni a konec. Co vsechno by nemecky meli umet? Kdyz z Ceska poletite necim jinym nez CSA, tak komplet posadka neumi cesky ani slovo a stejnak to nikomu neprijde jako problem (a na druhe strane spektra - Vietnamci na trzistich umi jen cistacicet a komunikacni bariera tam zjevne taky neni). Nebo co by jako pruvodci mel nemecky umet? Ze se v Rakousku nerika Guten Tag, ale Gruss Gott snad hosi z Breclavi vedi, ne?

Jako nemyslim si, ze by se Breclavi melo projizdet, ale nad argumentem, ze pruvodci musi byt "rodily mluvci" zustava rozum stat...
22.12.2007 (12:48)  
Projíždění R v BV je nepravděpodobné z jednoduchého důvodu. Vlakové čety ČD až na nepatrné výjimky nebudou nikdy vládnout takovou znalostí němčiny, aby byly schopny ovládat rakouskou komerci nebo dopravu, podobně to platí i o rakouských průvodčích, pokud to nebudou emigranti před rokem 1989 nebo jejich potomci, kteří navštěvovali ve Vídni českou školu a doma se mluvilo česky.
Dovedu si představit doprovod vlakovými četami ZSSK do Prahy a podobně vlakovými četami CD až do Štúrova, kde není zásadní jazyková bariera naučit se komerci nebo dopravu sousedního státu - nakonec nic nového pod sluncem, já jsem před desítkami let to Štúrovo nebo NZ taky jezdil.
Já pamatuji dobu, kdy MEx Hungaria měl v BV taky projíždět, nicméně denně cca v 18,15 zastavil na koleji číslo 1, dostal "V" rozkaz pro další jízdu do Kútů a jelo se dál a v Bv denně vystupovalo několik cestujících jedoucích dle místenek jen do Brna.
Dálkové vlaky jsou z podstaty věci určeny k tomu, aby přepravovali cestující do přestupních stanic a ne aby přestupnícimi stanicemi projížděly jenom proto, že přestupní stanice byla současně pohraniční stanicí a že se zrušila hraniční kontrola. Takovým projížděním se ušetří tak 2 - 3 minuty na cestovní době, ale vyžene se z vlaku spousta cestujících, pro něž se pak musí zavádět "regionální vlaky", v konečném důsledku dražší než to, co stojí jedno zastavení nebo rozjezd.
Když někdo prokáže, že do toho vlaku za 365 dní nikdo nenastoupil ani nevystoupil, no tak ať tam ten vlak projíždí.
14. prosince jsem jel z Brna do Břeclavi "odpoledním" vídeňským rychlíkem, ve vlaku se jelo "na stojáka", 90 % frekvence vystoupilo v Břeclavi.
Pokud jde o to "vídeňské" Pendolino, tak ČD mohou být rády, že tam staví, protože tu a tam z/do něj někdo směr nastupuje. Platí to i pro směr Vídeň, protože mnoho lidí v BV vystoupí a jedou dál do PHA EC, do Brna osobákem, protože je to přijde levněji než platit zločineckých 200 Kč za místenku. Pochopitelně to platí i naopak.
registrovaný uživatel pekař 
21.12.2007 (11:26)  
M: jo, obstarávají. Dokonce nemají ani nahrané CD s hlášením a uvítací znělkou...:(((
registrovaný uživatel M 
21.12.2007 (3:54)  
SC - no, to by se museli nekteri lide domluvit, ze kdyz uz tady mame uz aji ten Schengen, tak by treba ceska crew mohla jet az do Vidne (teda, predpokladam, ze i v pendolinu si Rakusaci svuj dil obstaravaji sami)...
registrovaný uživatel pekař 
20.12.2007 (18:42)  
M: o to se nepřu, mi šlo o jednu dvě vyjímky, třeba SC.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko