..: Vlaky 'parents friendly'? V Česku zatím moc ne... :..

ČD 971.024, Sp 1618, Odb. Chotěbuz, foto: Liška Česko — Někteří železniční dopravci pro samou honbu za nejefektnějšími a mediálně atraktivními vlaky pozapomínají na minoritní skupiny cestujících. České dráhy nejsou výjimkou, spíše naopak; bezbariérovost se v jejich slovníku zatím příliš nevyskytuje. Jak se tedy jednoho dne dařilo v českých vlacích jedné „zabariérované“ skupině – čerstvým rodičům s kočárkem? Ač odjakživa fandím železnici a jako adolescentní „režijkář“ jsem české tratě doslova prokřižoval, už dlouho, až na občasné svezení Eskem, jsem nevyužil jejích služeb a paradox mě přivedl zpět do dálkového vlaku až po několika letech. Shodou okolností v roli čerstvého otce, a to hned „v plné polní“ – s manželkou, obsazeným kočárkem, jezevčíkem a několika zavazadly. Schéma klasické — první část cesty regionálním spojem, poté přestup na vlak vyšší kvality. A jak mě modrá armáda po letech přivítala?

Regionova - 014, foto: zhm První kontakt potěšil – nástupní nádraží v příhraničním městečku bylo uklizené, bezbariérové a opravené; k dokonalosti mu chyběly jen vysoké perony. Ani usměvavý a ochotný personál nezklamal. Do nízkopodlažního oddílu čisté a poloprázdné Regionovy se dostal kočárek i jezevčík snadno (ač z nízkého nástupiště), pro oba i s přisednuvšími rodiči bylo místa dost a na rozměrné voňavé toaletě nechyběl přebalovací pult. Nebýt absence jakýchkoliv prostor pro zavazadla (v nízkopodlažním oddílu nakonec nouzově posloužily háky na kola nad hlavami), expozice vůči rozmarům počasí (zástěna chyběla a obrovské dveře na nás i miminko na každé zastávce pustily ledový vítr zvenčí) a poněkud tvrdého a hlučného chodu, udělil bych nejvyšší známky.

Dálkové bariéry

Sedadla vozu Bmz241 Ukolébán jsem i s rodinou přestoupil do (půl hodiny zpožděného) vlaku EuroCity, sestaveného z „dvoustovkových“ vozů Českých drah řad Apmz a Bmz. S jízdenkou do druhé třídy jsem přešel kolem velkoprostorové „jedničky“ k moderní oddílové dvojce — velkoprostorové vozy v soupravě (i ve vozovém parku ČD) chyběly. A tam mě již čekala vysoká podlaha bez nějaké plošiny; náš lehký tříkolový kočárek naštěstí lze ve dvou zvednout snadno; samotná maminka s těžším modelem by ovšem zůstala odkázaná na cizí pomoc. Ta by jí ale nebyla moc platná – stejně jako já by totiž neprojela přes zúžené dveře do boční chodbičky a musela by zůstat u záchodů, doufajíce, že nebude moc překážet vystupujícím a nastupujícím na mezilehlých stanicích. Náš kočárek lze naštěstí snadno rozebrat a složit, jinak bychom jej taktéž museli nechat na představku! Pak jsme objevili prázdné kupé, nanosili do něj rozložený kočárek a museli jím zastavět úzkou mezeru mezi sedačkami – jinam se nevešel a prakticky nám znemožnil volný pohyb. A v cíli pochopitelně totéž v opačném pořadí a navíc okořeněné vystupujícím davem. Cestu jsme tedy přežili s drobnými šrámy přežili, ale ani si nechci představovat obsazenější vlak, nastupování bez vysokého perónu, nebo že by moje manželka a jezevčík byly cokoli jiného, než tolerantní a klidné osobnosti…

Podobný příběh denně zažívají tisíce Čechů. Nebýt železničním fanouškem, asi bych to vzal jako daný fakt a zavrhl cestování vlakem přinejmenším do doby, než současné novorozené i kýžené druhé dítě povyroste – čili minimálně na dalších pět let. Jenže já se autem najezdil už dost, není mi lhostejná devastace životního prostředí a kromě toho jsem po cestě sledoval protijedoucí vlaky vyšší kvality a vypozoroval, že rakouským soupravám zpravidla nechybí speciální vagón pro invalidy a matky s dětmi a německým aspoň oddíl pro přepravu jízdních kol a objemných zavazadel, který sice žádný nadstandardní komfort „kolečkářům“ neposkytuje, ale aspoň se do něj dostanou. Jen logo ČD a piktogram invalidního vozíku či kočárku jsem pohromadě na žádném rychlíku nezahlédl…

Bezbariérová vozidla ČD
Typ Počet Současný stav
680 7 V provozu
814 209 Probíhají dodávky, 135 v provozu
814.2 26 Probíhají dodávky, 20 v provozu
912 1 V provozu
843 31 V provozu
842 37 Rekonstrukce od 2010
954 a 954.2 36 V provozu
961 34 Rekonstrukce od 2010
471 75 Probíhají dodávky, 62 v provozu
840, 841 33 Dodávky 2011-2012
451, 452 41 V provozu, nahrazovány 471
Další ohlášené VŘ pro rok 2010:
Rekonstrukce BDbm(r)see 65 Rekonstrukce 2011-2014
Nové dvoupodlažní EMJ 8 Dodávky od 2011
Nové nízkopodlažní motorové vozy 4 Dodávky od 2012
Nové jednopatrové EMJ 23 Dodávky od 2012
Nové dvouvozové DMJ 33 Dodávky od 2011
Celkem (kromě 451/2) 622 V provozu 292 + 16 ks BDbmrsee

Kočárek či vozík? Nezájem…

A tak jsem si udělal malou rekapitulaci — fakt, že míří k Českým drahám je jaksi daný skutečností, že dosud obsluhují drtivou většinu domácích spojů. A došel k závěru, že kočárek či invalidní vozík je ve vnitrostátní dálkové přepravě stále nevítaným druhem. Vagónů pro jejich přepravu mají totiž České dráhy podle dostupných údajů z poloviny roku 2009 celkem 65, z toho pouhých 16 je vybaveno zvedací plošinou! Tedy na kvalitní obsluhu nanejvýš 3 – 4 relací. Nejnovější z nich byl pořízen před 22 lety, pochopitelně ještě za socialismu… Pro lepší představu je dobré připomenout, že park ČD obsahuje téměř 2300 vozů, používaných v klasických soupravách (včetně spacích, jídelních a speciálních) a vagóny pro „kolečkáře“ tedy tvoří necelá tři procenta. Lze to vyjádřit i tak, že při uvažované průměrné sedmivozové délce vnitrostátního rychlíku (a regionálního vlaku, vedeného klasickou soupravou), sestaveného výhradně z vozů ČD klasické stavby, se na „kolečkáře“ dostane v každém pátém vlaku, zvedací plošina pak v každém dvacátém… Na mezinárodních spojích je situace trochu lepší, avšak nikoliv zásluhou ČD. Ty totiž za téměř 21 let od revoluce pořídily 83 moderní vozy (nepočítám–li dobíhající dodávky téměř 220 budyšínských „honeckerů“) a nechaly zrekonstruovat cca 220 starších vagónů, z toho ani jeden pro vozíčkáře a kočárkáře! Trochu příznivější vítr zavane v nejbližší době — ke stávajícím 16 „plošinovým“ vozům přibyde série 34 rekonstruovaných řídicích vozů staré řady 961 pro soupravy push–pull, které jejich řady více než ztrojnásobí. Tak tedy houšť a větší kapky, už před deseti lety bylo pozdě.

To se týká jen „velkých“ vagónů; samozřejmě, že v „menších“ vlacích je situace lepší — do většiny elektrických příměstských jednotek (kromě řady 460/560) se s kolečky dostaneme snadno, totéž platí samozřejmě i pro Regionovy a moderní „řidičáky“ starého značení řadou 943/954. Jenže i těch je zatím zoufale málo, takže i když už na nemnoha relacích převzaly kompletní rychlíkovou vozbu, stále chybějí zálohy a tudíž i stoprocentní garance nízkopodlažnosti. Nakonec i do obyčejné 810 se lze s kočárkem s cizí pomocí aspoň dostat a usadit na představku, avšak naprostá většina klasických souprav na své palubě dětská vozidla nevítá. Kdy se to změní? A kdy si ČD všimnou, že i rodič s kočárkem by se rád občas svezl rychlíkem? Místa pro „kolečkáře“ v zavazadlových vozech doslova mezi balíky, tak jak jsou prezentována na některých spojích (hytláky řady BDs či jiných mají dostatečně široké dveře, takže jsou podle ČD bez dalšího vhodné pro jejich převoz) lze jen stěží brát ve 21. století vážně.

814 Regionova, Olomoucký kraj, foto: České dráhy 814 Regionova, WC, foto: České dráhy Siemens Desiro Classic (RegioJet) a lok. ř. 242 (ČD), Brno hl.n., foto: Juraj KováčBezbarierové vozidlo, vozíčkář, foto: ČD

Zdroj: Vlastní pozorování, Wagonweb; foto: České dráhy


NIcKON Poslat mail autorovi | 26.8.2010 (16:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
26.08.2010 (23:25)  
Čunče: Jak tu psal SzKT - nízkopodlažnost a bezbariérovost není to samé!
26.08.2010 (23:09)  
astray: Takových "minorit" znám víc. Z auta se zpět do vlaku přesedá dost těžko.

Miroslav kouba: No vidíte, tak co toho třeba využít? Obzvláště teď, když stále přibývají nádraží a zastávky s bezbariérovým přístupem, by mohla železnice ubrat pár zákazníků.
registrovaný uživatel SzKT  mail  
26.08.2010 (22:55)  
NIcKON: No, řeč v perexu je o "občasném svezení Eskem" Pod tím si představuju párkrát měsíčně krátkou vzdálenost, třeba z Prahy do Lysé nebo tak. Přiznám se, že právě ten perex mě zaujal, protože v běžném životě se pohybuju výhradně mezi lidmi, kteří by bez auta neudělali ani ránu a vlakem jeli snad akorát na Lidlenku (a dodnes si vypráví hrůzné zkazky jak jsou ty dráhy hnusné). Tohle je ta "normální" populace- ona je naštěstí normalita dost relativní pojem, takže co je normou u nás, není normou ve Švýcarsku nebo Švédsku. A zaujalo mě, že když už něco takového (v perexu) píše člověk, co se železniční publicistikou dost intenzivně zabývá, tak už je to s naší železnicí opravdu dost špatné. Jestli jsem na něco alergický, tak je to šotouš, co se na svůj šotoflek přepravuje autem- tím totiž železnici rozhodně nepomáhá.
registrovaný uživatel astray 
26.08.2010 (22:34)  
A to jsem ještě zapomněl zmínit třešničku, vtipné přestupování v Břeclavi z Moravanu (nebo Moravie nebo jak se ten hrkač jmenoval) do Antonína Dvořáka. To přišly vhod zkušenosti z branných cvičení.
registrovaný uživatel astray 
26.08.2010 (22:32)  
Přežili jsme jízdu s velkým kočárkem Pendolínem z Brna do Prahy. Přežili jsme i jízdu Hungárií, kde se člověk musel bát, že do kočárku vypadne hasicí přístroj upevněný tenkým koženým řemínkem. Dokázali jsme (s už menším) kočárkem nastoupit do nějakého zkurveného přeplněného IC (Detvan?) v Žilině do Ostravy. Přežili jsme jízdu plným EC před Vánocemi z Brna na Slovensko, z toho z Brna do Bratislavy na jedné noze na představku, když už v zimním obdodobí nejezdily vagóny napůl pro cyklisty na německém EC (ty byly fajn). Přežili jsem několikahodinové čekání na dementní vlak Avala v zimě v čekárně ve Štúrovu. Lebedili jsem si v béčku s dětským oddílem na cestách mezi Brnem a Prahou. Teď už naštěstí nemusíme.
registrovaný uživatel JK ml. 
26.08.2010 (22:00)  
SzKT: Já chci, tak jsem minulý pondělí poslal z Ostravy do Roudnice nL děti i manželku vlakem za babí.... odjezd EC 110 ze svinova, standardní, tedy +47 min, chjo.....:-) Když už jsou vozy jídelní, vozy pro kola, slováci maj vagonek pro pořádání diskotéky, proč se neudělá pár vagonu pro děti...ale skutečné vozy pro děti jako ve švajcu i s legem a balonkama:-)...ne ohnilé BDs, kde bezbarierovost končí dveřma mezi představkem a chodbičkou. Jako když separátně naložím prázdný kočárek do hytláku, jako úschovu b.p., jak mám naložit do téhož vozu samotné příkladně 1,5 roční dítě? Mám doufat, že mi nezaleze pod vagón než kočárek naložím nebo jak? Nebo naložit dítě, ať mi ho někdo ve vagoně pohlídá, potom jít naložit kočárek, který na úzkém nízkém nástupišti blokuje veškerý provoz....V takovém Prostějově s nízkými, úzkými nástupišti je to lahůdka......Pobyt rychlíku dvě minuty.........
registrovaný uživatel M 
26.08.2010 (21:39)  
Podle myho hodne chlapu manzelku bez ridicaku snese, tak nezoufej:-))
registrovaný uživatel SzKT  mail  
26.08.2010 (21:05)  
Čunče: Je pravda, že ve švýcarských "patrácích" typu IC 2000 minibar neprojede, ale cestující o jeho služby nepřijdou. Plně průjezdné je horní patro a do toho spodního obsluha rozhlasem oznámí, že nahoře je minibar. Takže kdo chce, nahoru si skočí.
Jinak ovšem bezbariérovost nerovná se automaticky nízkopodlažnost. Nejvyspělejší dráhy světa (Švýcarsko, Skandinávie) řeší potřeby určitých skupin cestujících řazením speciálních vozů. Např. se mi moc líbilo, že v dálkových vlacích NSB je řazen dětský vůz. Ten je samozřejmě upraven pro kočárky, jsou tam herní prvky a rodiče jsou spokojení. Naopak nebylo nutné upravovat ostatní vozy v soupravě a navíc se tím zohlední, že poslouchat cizí vřískající mimino zase nemusí být příjemné pro jiné cestující. A na těchto drahách jezdí rodin s dětmi hodně, není to totiž "socka", kde najdeme akorát školní děti, důchodce, režisty a romantické výletníky.
Ale ono je to těžké- železnice prostě odráží potřeby veřejnosti. A dokud se bude redaktor nejvýznamnějšího železničního (šotoušského) serveru v ČR veřejně a hned v perexu chlubit, že léta vlakem nejel, což teprve ta "normální" populace. A není-li tlak ze strany veřejnosti, těžko budou dráhy něco měnit, současný stav je totiž z jejich pohledu velice pohodlný: cestujících sice ubývá (tudíž následně i práce), ale na penězovod to nemá vliv. A lidi ať si jezdí autem...
Busman: Ono záleží na spoustě faktorů, když se chce, všechno jde. Já se těm tvým kolegům v práci ani moc nedivím, prostě si to neumí představit. Já zase tyhle starosti nejspíš nikdy řešit nebudu, neboť sám si děti udělat neumím a najít tu druhou správnou osobu, která by byla ochotná dlouhodobě vedle sebe strpět člověka, který nevlastní ŘP a nehodlá si ho pořizovat a tím méně využívat, je v dnešní ČR zhola nemožné. Přitom žít jde i jinak- já osobně jel autem poprvé ve svých 12-ti letech (prý i z porodnice mě vezli tramvají) a nemám dojem, že bych já, nebo mí rodiče nějak trpěli- prostě to jen chtělo příslušným způsobem upravit životní styl. A co šlo tehdy, určitě by šlo i dnes, jen je potřeba chtít a v rodině bohužel musí chtít oba.
registrovaný uživatel M_V 
26.08.2010 (20:58)  
chio: tu dvojí výšku by vyrovnal vůz s výškou podlahy 650 mm.... :D i kdyby měl výšku 75, je to už jen o 20 cm, ale to už neberte moc vážně.
čunče: Možná bychom mohli rozdělit dálkovou a "dálkovou"
Na velkou vzálenost, třeba Berlín- Vídeň, by to asi málokoho bolelo, že se někde zdrží s plošinou, ale třeba spoje Praha-Morava(-Slovensko) staví na kdejaký mezi a třeba pojízdná úschovna nebo i kola na představku jsou už znatelné zdržení. To by určitě ocenila i obsluha, když by mohla nakládat v úrovni nástupiště. Jde z počátku jen o tu samotnou skříň vozu, interiér už by byl variabilní, ať už velkoprostorový oddíl vhodný pro kolečkáře nebo zavazadlový oddíl, eventuelně třeba bistro s nádržemi pod střechou.
26.08.2010 (20:39)  
to uz nie je normalne, aby tak casto vypadavala elektrina..... vacsia blbost by nebola? ta rampa bymusela byt pomerne dlha a zaberala by zbytocne miesto. Osobne mam s podobymi rampami ci uz v dopravnich prostriedkoch, alebo v budovach len zle skusenosti, pretoze schodu si clovek vsimne vzdy, ale rampy malo kedy....
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko