..: Vlaky 'parents friendly'? V Česku zatím moc ne... :..

ČD 971.024, Sp 1618, Odb. Chotěbuz, foto: Liška Česko — Někteří železniční dopravci pro samou honbu za nejefektnějšími a mediálně atraktivními vlaky pozapomínají na minoritní skupiny cestujících. České dráhy nejsou výjimkou, spíše naopak; bezbariérovost se v jejich slovníku zatím příliš nevyskytuje. Jak se tedy jednoho dne dařilo v českých vlacích jedné „zabariérované“ skupině – čerstvým rodičům s kočárkem? Ač odjakživa fandím železnici a jako adolescentní „režijkář“ jsem české tratě doslova prokřižoval, už dlouho, až na občasné svezení Eskem, jsem nevyužil jejích služeb a paradox mě přivedl zpět do dálkového vlaku až po několika letech. Shodou okolností v roli čerstvého otce, a to hned „v plné polní“ – s manželkou, obsazeným kočárkem, jezevčíkem a několika zavazadly. Schéma klasické — první část cesty regionálním spojem, poté přestup na vlak vyšší kvality. A jak mě modrá armáda po letech přivítala?

Regionova - 014, foto: zhm První kontakt potěšil – nástupní nádraží v příhraničním městečku bylo uklizené, bezbariérové a opravené; k dokonalosti mu chyběly jen vysoké perony. Ani usměvavý a ochotný personál nezklamal. Do nízkopodlažního oddílu čisté a poloprázdné Regionovy se dostal kočárek i jezevčík snadno (ač z nízkého nástupiště), pro oba i s přisednuvšími rodiči bylo místa dost a na rozměrné voňavé toaletě nechyběl přebalovací pult. Nebýt absence jakýchkoliv prostor pro zavazadla (v nízkopodlažním oddílu nakonec nouzově posloužily háky na kola nad hlavami), expozice vůči rozmarům počasí (zástěna chyběla a obrovské dveře na nás i miminko na každé zastávce pustily ledový vítr zvenčí) a poněkud tvrdého a hlučného chodu, udělil bych nejvyšší známky.

Dálkové bariéry

Sedadla vozu Bmz241 Ukolébán jsem i s rodinou přestoupil do (půl hodiny zpožděného) vlaku EuroCity, sestaveného z „dvoustovkových“ vozů Českých drah řad Apmz a Bmz. S jízdenkou do druhé třídy jsem přešel kolem velkoprostorové „jedničky“ k moderní oddílové dvojce — velkoprostorové vozy v soupravě (i ve vozovém parku ČD) chyběly. A tam mě již čekala vysoká podlaha bez nějaké plošiny; náš lehký tříkolový kočárek naštěstí lze ve dvou zvednout snadno; samotná maminka s těžším modelem by ovšem zůstala odkázaná na cizí pomoc. Ta by jí ale nebyla moc platná – stejně jako já by totiž neprojela přes zúžené dveře do boční chodbičky a musela by zůstat u záchodů, doufajíce, že nebude moc překážet vystupujícím a nastupujícím na mezilehlých stanicích. Náš kočárek lze naštěstí snadno rozebrat a složit, jinak bychom jej taktéž museli nechat na představku! Pak jsme objevili prázdné kupé, nanosili do něj rozložený kočárek a museli jím zastavět úzkou mezeru mezi sedačkami – jinam se nevešel a prakticky nám znemožnil volný pohyb. A v cíli pochopitelně totéž v opačném pořadí a navíc okořeněné vystupujícím davem. Cestu jsme tedy přežili s drobnými šrámy přežili, ale ani si nechci představovat obsazenější vlak, nastupování bez vysokého perónu, nebo že by moje manželka a jezevčík byly cokoli jiného, než tolerantní a klidné osobnosti…

Podobný příběh denně zažívají tisíce Čechů. Nebýt železničním fanouškem, asi bych to vzal jako daný fakt a zavrhl cestování vlakem přinejmenším do doby, než současné novorozené i kýžené druhé dítě povyroste – čili minimálně na dalších pět let. Jenže já se autem najezdil už dost, není mi lhostejná devastace životního prostředí a kromě toho jsem po cestě sledoval protijedoucí vlaky vyšší kvality a vypozoroval, že rakouským soupravám zpravidla nechybí speciální vagón pro invalidy a matky s dětmi a německým aspoň oddíl pro přepravu jízdních kol a objemných zavazadel, který sice žádný nadstandardní komfort „kolečkářům“ neposkytuje, ale aspoň se do něj dostanou. Jen logo ČD a piktogram invalidního vozíku či kočárku jsem pohromadě na žádném rychlíku nezahlédl…

Bezbariérová vozidla ČD
Typ Počet Současný stav
680 7 V provozu
814 209 Probíhají dodávky, 135 v provozu
814.2 26 Probíhají dodávky, 20 v provozu
912 1 V provozu
843 31 V provozu
842 37 Rekonstrukce od 2010
954 a 954.2 36 V provozu
961 34 Rekonstrukce od 2010
471 75 Probíhají dodávky, 62 v provozu
840, 841 33 Dodávky 2011-2012
451, 452 41 V provozu, nahrazovány 471
Další ohlášené VŘ pro rok 2010:
Rekonstrukce BDbm(r)see 65 Rekonstrukce 2011-2014
Nové dvoupodlažní EMJ 8 Dodávky od 2011
Nové nízkopodlažní motorové vozy 4 Dodávky od 2012
Nové jednopatrové EMJ 23 Dodávky od 2012
Nové dvouvozové DMJ 33 Dodávky od 2011
Celkem (kromě 451/2) 622 V provozu 292 + 16 ks BDbmrsee

Kočárek či vozík? Nezájem…

A tak jsem si udělal malou rekapitulaci — fakt, že míří k Českým drahám je jaksi daný skutečností, že dosud obsluhují drtivou většinu domácích spojů. A došel k závěru, že kočárek či invalidní vozík je ve vnitrostátní dálkové přepravě stále nevítaným druhem. Vagónů pro jejich přepravu mají totiž České dráhy podle dostupných údajů z poloviny roku 2009 celkem 65, z toho pouhých 16 je vybaveno zvedací plošinou! Tedy na kvalitní obsluhu nanejvýš 3 – 4 relací. Nejnovější z nich byl pořízen před 22 lety, pochopitelně ještě za socialismu… Pro lepší představu je dobré připomenout, že park ČD obsahuje téměř 2300 vozů, používaných v klasických soupravách (včetně spacích, jídelních a speciálních) a vagóny pro „kolečkáře“ tedy tvoří necelá tři procenta. Lze to vyjádřit i tak, že při uvažované průměrné sedmivozové délce vnitrostátního rychlíku (a regionálního vlaku, vedeného klasickou soupravou), sestaveného výhradně z vozů ČD klasické stavby, se na „kolečkáře“ dostane v každém pátém vlaku, zvedací plošina pak v každém dvacátém… Na mezinárodních spojích je situace trochu lepší, avšak nikoliv zásluhou ČD. Ty totiž za téměř 21 let od revoluce pořídily 83 moderní vozy (nepočítám–li dobíhající dodávky téměř 220 budyšínských „honeckerů“) a nechaly zrekonstruovat cca 220 starších vagónů, z toho ani jeden pro vozíčkáře a kočárkáře! Trochu příznivější vítr zavane v nejbližší době — ke stávajícím 16 „plošinovým“ vozům přibyde série 34 rekonstruovaných řídicích vozů staré řady 961 pro soupravy push–pull, které jejich řady více než ztrojnásobí. Tak tedy houšť a větší kapky, už před deseti lety bylo pozdě.

To se týká jen „velkých“ vagónů; samozřejmě, že v „menších“ vlacích je situace lepší — do většiny elektrických příměstských jednotek (kromě řady 460/560) se s kolečky dostaneme snadno, totéž platí samozřejmě i pro Regionovy a moderní „řidičáky“ starého značení řadou 943/954. Jenže i těch je zatím zoufale málo, takže i když už na nemnoha relacích převzaly kompletní rychlíkovou vozbu, stále chybějí zálohy a tudíž i stoprocentní garance nízkopodlažnosti. Nakonec i do obyčejné 810 se lze s kočárkem s cizí pomocí aspoň dostat a usadit na představku, avšak naprostá většina klasických souprav na své palubě dětská vozidla nevítá. Kdy se to změní? A kdy si ČD všimnou, že i rodič s kočárkem by se rád občas svezl rychlíkem? Místa pro „kolečkáře“ v zavazadlových vozech doslova mezi balíky, tak jak jsou prezentována na některých spojích (hytláky řady BDs či jiných mají dostatečně široké dveře, takže jsou podle ČD bez dalšího vhodné pro jejich převoz) lze jen stěží brát ve 21. století vážně.

814 Regionova, Olomoucký kraj, foto: České dráhy 814 Regionova, WC, foto: České dráhy Siemens Desiro Classic (RegioJet) a lok. ř. 242 (ČD), Brno hl.n., foto: Juraj KováčBezbarierové vozidlo, vozíčkář, foto: ČD

Zdroj: Vlastní pozorování, Wagonweb; foto: České dráhy


NIcKON Poslat mail autorovi | 26.8.2010 (16:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
27.08.2010 (15:09)  
Já cestuju vlakem s kolem docela často ale nemůžu si stěžovat, vždycky docestujeme v pohodě.
27.08.2010 (14:27)  
NIcKON: Však on by se někdo, kdo deset let stojí v kolonách, po jednom parném letním dni v kožence, do těch kolon ještě rád vrátil. :) Pokud má naopak možnost přesednou do Elefanta nebo IC/EC se slušnými vozy, tak věřím, že by se klidně do vlaku vrátil. Pokud by ho tedy neodradil vstupní poplatek mezi zákazníky...
registrovaný uživatel Indi  mail  
27.08.2010 (12:02)  
Musím sem hodit jeden pozitivní hlas, po dlouhé době mne ČD příjemně překvapily - byli jsme na prodlouženém víkendu na jižní Moravě a rozhodli se pro sobotní cyklovýlet - potřebovali jsme se s koly dostat z Valtic do Břeclavi a trochu jsem se děsil, jak budu dostávat do vlaku dvě velká kola (z toho jedno se sedačkou) a dětské kolečko, zatímco žena jednoho synka v ruce, druhého postrkávat před sebou (1.5 a 3 roky) a k tomu ještě brašnu... Přijela 842, usměvavý průvodčí otevřel dveře od oddílu pro kola, všechna si je ode mne postupně vzal a sám uložil, žádný spěch. V Břeclavi nám je zas všechny vyndal a podal na nástupiště... prostě pohoda.
registrovaný uživatel Indi  mail  
27.08.2010 (11:41)  
Jsme kvůli vlakovým chodbičkám kupovali kočárek Inglesina - vejde se do všech chodbiček a dveří... Jak kdyby ČD na designu spolupracovaly :))
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
27.08.2010 (11:24)  
ČD má samozřejmě rezervy. A co nelze provést technicky, musí se zajistit servisně. Třeba SNCF, když má ohlášeného invalidního pasažera/kočárkáře, tak přistaví k vlaku zvedací plošinu a eskortují daného člověka skrz celé nádraží až na taxík. Na spoustě francouzských nádraží jsou totiž nízké perony. TGV Duplex mají dveře široké, tam s bezbariérovostí problém není, ale co když zastaví v nějaké díře? Pak je tu zvedací plošina. V rychlíkových vozech klasické konstrukce, jakými jsou u nás třeba Bmz a Ampz si ale nedovedu bezbariérovost technicky představit. Možná by se dalo diskutovat o širších vstupních dveřích, ale s úrovní podlahy se nic dělat nedá. Mne osobně schází vyšší nabídka přepravy kol ve vlacích EC/IC v České republice.
27.08.2010 (10:44)  
se dvěma dětmi (4roky+8 měsíců) jsem se letos rozhodl vydat na výlet z Brna do Prahy vlakem včetně manželky, mých rodičů a mladšího bratra. Když jsem prohlásil že nepojedeme autem, samozřejmě manželka s matkou nechápali, že to myslím vážně. Když jim došlo, že ano, dospěli k závěru, že jsem se zbláznil. K témuž závěru došly členky manželčiny rodiny a několikrát se mě tam snažili přesvěčit, ať proboha tu chuděry děti a jejich nebohou matku neberu do vlaku, že to bude hrůza. To jen abyste věděli, jaký je obraz dálkového cestování vlakem mezi lidem. Vlastní cesta IC572 byla pak úplně v pohodě, přispěla k tomu i manželčina kamarádka též s 2 letým klukem, která tak za manželem do blízkosti Prahy cestuje běžně a náhodou jela s námi. Měli jsme ovšem již lehčí kočárek, klasický hluboký by se do toho Bee246 rozhodně nevěšel, i tak to bylo velmi těsné a museli jsme ho v kupé složit, abychom se tam hnuli, což je nevýhodné, protože malá dcerka si tím pádem neměla po cestě kde zdřímnout. V Praze pak je návaznost na MHD dobrá, všechno jsem měl dopředu zjištěné a každý musel uznat, že auto by bylo opravdu zbytečné. Jen tedy je pravda, že kdyby mi rodina nepomohla s bágly, sám bych to vše neunesl. Nevím jak cizí děti, ale s mými je cestování autem utrpení, kuž když vyjíždíme z Brna třeba do Krkonoš, tak slyším kdy už tam budeme, ani malá moc nespí, pořád se zastavuje kvůli čůrání, prostě žádný zážitek, jen modlení se, abychom tam už byli, což je mimochodem tak akorát na nehodu. Jenže jak uvézt všechny věci na dovolenou jinak, jsem zatím nepřišel, snad až budou větší.
27.08.2010 (8:42)  
M_V: Když začneme rešit kdyby, tak zjistíme, že pro stát je levnější dát každému vozíčkáři peníze na úpravu klasického auta pro jeho konkrétní potřeby... .
Úprava dopravní infrastruktury a vozového parku je na delší čas. Myslím si, že avizování cesty vozíčkáře dopředu + použití ruční plošiny je adekvátní dnešní době a stavu naší ekonomiky. Navíc při cestě více vozíčkářů není problém zařadit vůz s plošinou na daný spoj.

Mites: Bohužel vozy, které zmiňujete, nebyly zamýšleny pro nástup kočárku klasickými dveřmi pro cestující. Kočárek by se měl dát do vozu velkými dveřmi, kde je také u kupé výrazně širší chodbička, kde lze odstavit kočárek a mít jej na očích i s batožinou. Úzké dveře navíc jsou tam pro bezpečnost dětí, aby nechodili na představek. Bohužel v těchto situacích jsem se zatím setkal s laxním přístupem průvodčích ("však oni se tam nějak dostanou, nebudu si přidělávat práci").
registrovaný uživatel Mites 
27.08.2010 (1:30)  
Při cestě s kočárkem a případně (dalšími) capajícími dětmi je třeba dát někam i věci, co je třeba mít s sebou. Takže krosna. Vagóny určené pro rodiče s dětmi mají ještě užší dveře do chodbiček než ostatní vagóny, a tak se do chodbičky rozumně nedostane ani kočárek, ani doprovod s krosnou. V lepším případě se po operaci podobné ježku v kleci dá dovnitř nasoukat, ale ne vždy to ostatní cestující ustojí.

Nevíte, koho napadlo udělat uvedené dveře právě v těchto vagónech ještě užší, než jak je tomu obvykle? Nebo jinak: proč jsou pro přepravu dětí určeny právě nejhůře přístupné vagóny?
27.08.2010 (1:00)  
M_V: Taky si pleteš bezbariérové vozidlo s nebezbariérovým. U BB vozidla nemusíš tahat žádnou plošinu po nádraží...;-)
registrovaný uživatel M_V 
26.08.2010 (23:58)  
George_Couser: Samozřejmě, že to není to samé, ale ta nízkopodlažnost má určité výhody a nižší náklady....
jen příklad: Zábřeh-Šumperk všechny nástupiště 550 mm, regionova nepotřebuje žádnou plošinu s obsluhou.
Pokud chce třeba v Zábřeze vystoupit invalida na vozíku z rychlíku, kde není ve voze plošina, musí to nahlásit dopředu, dvě osoby musí před příjezdem vlaku vytáhnout mobilní plošinu ze skladu a přes kolejiště ji dopravit na nástupiště, po odjezdu ji zase vrátit zpět do skladu. Rozhodně taky není výstup otázkou několika málo vteřin.
Problémem jsou stanice, kde je jen poloperonizace... kdyby byly např. mezi Prahou a Pardubicemi všechny hrany 550 mm, tak je každý ešus levnější o plošiny. No ale těch kdyby by bylo asi víc...
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko