..: Předposlední Vindobona :..

vindobona175DR, foto: Zdeněk Šindlauer V pátek 25. května 1979 šerif děčínské průmky nějak zaimprovizoval či co, zkrátka počínajíc pátou vyučovací hodinou, dějepisem, vyučování najednou nebylo. Osiřelé študáctvo se z ústavu na Letné organizovaně rozprchlo a já se tetelil blahem, že konečně jednou pojedu domů „kufrákem“, motorákem v půl druhé, byť zrovna dnes přecpaným internátní mládeží dychtivou zase po týdnu mamince sežrat štrúdl.

Děčínský hlavák disponoval prohřátým květnovým nádražním smogem a všechno bylo na svých obvyklých místech. M 262.0 s nerozlučným balmem krátce po čtvrt na jednu zaduněl provizorním labským mostem a zmizel k Varnsdorfu, sedm bajek s hytlákem pražského osobáku brejlovec z odstavného kolejiště na čtvrtou kolej ještě nenatlačil a výpravčí z rozvrzané boudy u dopravy do rozhlasu nezúčastněně rutinně zahuhňal, že na první koleji je k odjezdu připraven expres číslo 71, směr Praha, Tábor, České Velenice a Wien. Hm… Vídeň. V pocuchaném schematu zapojení mozkovny někdo zčistajasna spojil ty dva správné drátky, relé secvaklo a já pozvedl hlavu. Vindobona! Vždyť v Železničáři psali, že od nového jízdního řádu už nebude jezdit jako motorák! Takže zítra pojede motorová jednotka DR naposled. Jenže to my s kamarády razíme na výpravu někam pod Vlhošť — ale to tedy značí, že vlastně Vindobonu naposled vidím teď!

I povstal jsem a jaksi naprogramovaně popošel až pod návěstní krakorec na konci prvního peronu, abych Vindobonu co nejdéle viděl, jak bude Děčín opouštět. Ani jsem se nestačil zorientovat a jednotka řady 175 se pohnula. Ale na co se mám vlastně dívat, když je to naposled? Na číslo motorového vozu? Na to, jak německé podvozky drncají na výhybkách ČSD? Na anonymní tváře za okny? Nebo si představovat to dnešní předposlední večerní zastavení Vindobonino v té tak nepředstavitelně daleké Vídni? Něco si do paměti vecpat musím, protože fotografie z toho prostě nebude. Místo toho všeho jsem v onu posvátnou chvíli jenom bezcílně spočítal všechny čtyři vozy, ihned zapomněl to slavné inventární číslo a pootočiv se, počal jsem vlhnoucí zrak ostřit proti sluníčku za zmenšující se červenokrémovou oblinou s červenými světly, jak se v rozevlátém lehkém spalinovém hávu pohupuje na podmáčených výhybkách kolejové spojky vedle depa. Trvalo to skoro tři minuty, než všechno definitivně zapadlo v obzorovém nejasnu u stavědla Jih. Tak tohle byla předposlední a zároveň moje poslední Vindobona. No, jo — tak co mi to teda vlastně zůstalo v paměti? Nemohl jsem si na to vzpomenout a místo toho jsem jen měl tak nějak divně v krku. Možná na mne v tu chvíli mohl být docela interesantní pohled.

Bylo to vůbec takové divné. To už to tedy opravdu příští týden bude jinak? To opravdu bude jezdit brejlovec s vagóny, jako na Hungarii? To už opravdu Vindobonu neuvidím? Neuměl jsem si ve zmatku sestavit odpověď a těch pár lidí okolo na tom nejspíš bylo dost podobně. Zčistajasna se mi jedna z těch postav zazdála nějaká povědomá. Ale ano, je to on — profesor dějepisu. Aspoň dvě věci jsem hned pochopil. Za prvé, proč dneska odpadl dějepis a za druhé, proč před pár týdny, když jsme my bažantíci pomáhali stěhovat dějepisný kabinet, pan profesor jednu hromádku nesl obřadně a osobně, aby se jí proboha něco nestalo. To, co měla navrchu, se středoškolským dějepisem moc nesouviselo. Ačkoli — na technické a ještě k tomu dopravní škole vlastně svým způsobem ano. Byla to červená plechová cedule a na ní trochu unaveně bíle stálo: 498.034.

O den později jela ta opravdu poslední motorová Vindobona a třeba tam na tom konci děčínského peronu za krakorcem stál někdo jiný a měl tu jeho poslední motorovou Vindobonu. Expres číslo 71 jezdil samozřejmě i příští týden a jízdní řád do omrzení tvrdil, že je to Vindobona. Ale nebyla. Pro mne to byl to nic neříkající rychlík a jediné, čím se v Děčíně lišil od kolejového plebsu, byli brejlovci na obou jeho koncích, aby na pražské Hrabovce lépe zvládl úvrať do hlavního nádraží. A nebyla to Vindobona, ani když po pár letech do těch vagónů v Děčíně zapřáhli peršinga, nebyla to Vindobona, když se k ní přidaly vozy se směrovkami Budapest a už vůbec to nebyla Vindobona, když najednou už nejezdila přes Velenice. A není to pro mě Vindobona ani teď po více než třiceti letech. Poslední, co jsem jako Vindobonu ochoten uznat, je ta čtyřvozová jednotka řady 175, kterou jsem 25. května 1979 v Děčíně víceméně náhodně přišel vyprovodit.

Ale šlo by to napsat taky jinak. Některé věci se stanou jen jednou za život a v neděli 27. května 1979 jela Vindobona prvně jinak. A naštěstí po mnoha zrůdných nápadech a kotrmelcích jezdí z Berlína do Vídně pořád. Článků o tom bylo a bude dosti.

Snímky té opravdové Vindobony někde u Děčína by zaplnily slušný archív někde na zámku. Leč ani jedna fotka mi neříká pane, tak přikládám prostoduchý obrázek z úplně jiných českých zákoutí, vlastnoručně spáchaný roku 1982 na počest jednokolejky z Veselí do Českých Velenic, která mě tehdy okouzlila, přestože po ní ta „opravdová Vindobona“ tehdy už nějaký ten pátek taky nejezdila.


Zdeněk Šindlauer | 3.10.2010 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP CzechDave  mail  
04.10.2010 (17:04)  
Zdeněk Šindlauer: Díky, s radostí vyřídím PH Tvůj pozdrav. Zrovna nedávno jsme o Tobě mluvili a PH se Ti myslím zase ozve.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
04.10.2010 (16:11)  
Pro ZdŠ: SVT 18.16 coby prolejzačka:

Přesně sedí. To schodiště se snad i trochu zatáčí. No, ale při mých parametrech h= 185, m= 120 a obvod rovněž 120 :-)

Ale ona to skutečně je vlastně "rozpůlená" V 180/118/228! Co "čelo", to půlka. Stejné pohonné jednotky, stejný součtový výkon "čel", jiné podvozky a převod do rychla. - Viz Diesellokarchiv, Transspress, někdy v 70. letech.
04.10.2010 (16:05)  
roman novotný - já jen doplním, že tam do těch K.Varů jezdily dva páry MEx a to tebou zmiňovaný Karlex a pak ještě Karola. Jo a ještě doplním, že nejezdili přes Cheb, ale z Tršnice jeli přímo na Fr.Lázně
04.10.2010 (15:53)  
Já mám zase nostalgii po nastupování v zast. Praha-Liboc. Když ji v roce 1984 zrušili, bylo mi sedm let. V porostu na perónu jsem jednou našel čtyřlístek. A z nedávné doby se mi svíralo srdce z poslední jízdy po staré žižkovské trati.
04.10.2010 (15:52)  
Děkuji Vám všem za odezvy a za mnohá zajímavá doplnění. Ani jsem netušil, že zejména pro jihočechy to bude čtení natolik povzbuzující (ale koneckonců, i já se na Francjosefsbán vždy rád vracím).
@ IR: Těma Heršpicema jste mi nasadil brouka do hlavy.
@ CzechDave: hezké zavzpomínání v tom odkazu.... a prosím pozdravovat PH; když jsem pachtil tenhle článeček, pochopitelně jsem si vzpomněl na jeho "hlášení", za kolik minut to Vindobona vystřihla z Třeboně do Veselí.
@ Petr Martinek + IR: proč ne?
@ BR 175 alias VT18.16 uvnitř: veřte nebo ne, ale interiér pro cestující je vyslovená nuda ve srovnání s tím, co je možné vidět ve strojovně a na stanovišti. Je to taková šikovná prolejzačka (prostředí tak trochu á la BR 118 DR /228 DB) a pak se člověk vyškrábe tam nahoru, zadřepne, pohrdavě shlédne z těch čtyř metrů na směšně přízemní svět a - je king.
Zdravím, ZdŠ
registrovaný uživatel stoupa  mail  
04.10.2010 (15:01)  
pro CzechDave:

Interiér výstavně "načinčaný", funkční, odpovídal tomu, co si vzpomínám z dávna, možná něco navíc. Jde o "muzejní" soupravu. Jídelák funkční a v provozu.
Vstup do kabiny a strojovny možný - ale notoricky obsazeno. Z řeči jsem vyrozumě, že ajznbon, co měl dávat výklad si tam usadil trojici příbuzných a diskutovali na téma "co nakoupit- co uvařit". Oželel jsem to+ konec konců, mne tam cca 1975 pustili Genossen už na Hlaváku v Praze. Je to tam pěkně vysoko. A úzko. Jakoby od nich opisovali konstruktéři Jumba 747. Moc místa nemají, hlavně v létě něco mezi saunou a grilem.
dopisovatel nebo člen ŽP CzechDave  mail  
04.10.2010 (13:22)  
Stoupa: Jak vypadal interiér? Byl zachovalý nebo už vybrakovaný?
04.10.2010 (13:13)  
Opět krásné počteníčko.Docela si dokážu představit,jak u toho krakorce stojím taky.Za mého pobytu v dopravně-strojním vzdělávacím zařízení jsme chodili koukat na mezistátní interexpres Progres,který od těch tehdy hodných Němců do Děčína dopravila BR119 a ku Praze ho tahávaly 2xE499.1.Zpestřením vagonové zeleně tmavé byla vícebarevná Pannonia,s kterou,i při 12vozech,si hrála ES499.0.Někdy jsme vytrvali až do Vihorlatu,který míval tuším 14 vozů a tahávala ho E499.2,na jejímž čele se velmi brzy po 17.11.1989 objevil místo hvězdičky známý nápis OF s usmívajícím se O.Hezké vzpomínky.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
04.10.2010 (12:25)  
Náhoda? Osud? Obojí. Včera, 3.10.2010, jsem tu jednotku na nádraží Berlin Lichtenberg prolezl. S původním označením VT 18.16.07. Jen měla 4 vložáky. A o fous dál, s o málo horším stavem laku v ranžíru stála čtyřvoz(idl)ová coby 175 015-7.

Myslel jsem, že to bude výstava, ale zvrhlo se to v lidovou pouť - další kolo oslav 175 železnic v Německu. Před měsícem v Bln. Schöneweide to bylo supér.. Tady nával a málo prostoru. Těžiště byly motorové vozy a jednotky. Ále - pendl do depa krom zdvojeného "Stadlera" (přijemné) za úplatu zajišťoval s luxusem 3 vozů 3tí třídy osobne "ADLER".

A Vindobona? Vídal jsem ji ze schodiště ve Vršovicích jak uhání pod Bohdalcem kolem Slavie. Nezapomentutelná je v podobě stříbrné jednotky Ganz mezi Veselím n.L. a Třeboní - o dovolené 1965.

Fakt pěkné připomenutí doby, kdy ne všechny cedulky řadového označení parních strojů byly v kabinetech, soukromých sbírkách, nebo v Kovošrotu... Dík.

PS: Kolega, co sedí v práci proti mně slzu zamáčkl; dělal v letech 1976 - 82 na obchodním zastoupení NDR v Praze. A jezdil s ní ob dva týdny na víkend domů. Techdy litovali, že jednotku nahradily soupravové vlaky. Byli pyšní, na svou "vlajkovou loď" VT 18
registrovaný uživatel Pavel Šturm  mail  
04.10.2010 (7:21)  
Tady jedna vzpomínka na Vindobonu přímo od strojvedoucího z M296 - http://www.854foto.net/text/s852,853part12_den_Vindobona_M296.html
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko