..: Předválečné demoliční zařízení na mladkovském železničním mostě :..

PKP 25/20 Viamont, foto: Louis ArmstrongMladkov — Současný železniční most na trati 024 přes Tichou Orlici v Mladkově byl postaven ve třicátých letech dvacátého století. V projektech staveb tohoto typu, plánovaných v exponovaných lokalitách, probíhaly nenápadné úpravy, mající za cíl zvýšit obranyschopnost naší republiky. Konkrétně se jednalo o důmyslná demoliční zařízení. Přes zmíněný most se v době nedávné přehnala elektrizace a další stavební stavební práce na ní navázané, o něco dříve dostal nový nátěr. Nic z toho se na existenci demoličního zařízení negativně nepodepsalo a i ono se dnes skví ve slušivé zelené.

Článek by mohl být druhým dílem staršího dílka nazvaného Přechody předválečného opevnění přes železnici v Kladské kotlině, protože přináší další poznatky o jedné z tehdy popisovaných lokalit. V průběhu třicátých let bylo víc a víc zřejmé, že se naše území nevyhne válečnému konfliktu. Toto zjištění se začalo odrážet i v přípravě nových strategických staveb, mezi které samozřejmě patřily i železniční viadukty. V té době budovaný nový mladkovský most se nacházel ve velmi exponovaném prostoru nedaleko špice, tehdy německého, Kladského výběžku. Státní hranice je od něj vzdušnou čarou vzdálena necelé dva kilometry. V tomto bodě byla, a dodnes je, naše republika nejužší a v roce 1938 reálně hrozilo, že německá armáda tento fakt využije k provedení masivního severojižního úderu, jehož účelem by bylo rozetnutí republiky vedví a oddělení hlavních obranných sil dislokovaných v Čechách od zápolí na Moravě a na Slovensku. Z inkriminovaného prostoru vedou tři výhodné útočné trasy směřující do prostoru Ústí nad Orlicí – Zábřeh. Uprostřed široké údolí Kladské kotliny a po stranách sevřenější údolí Moravy a právě Tiché Orlice. Most se navíc nachází přímo v prostoru linie opevnění a jeho přechod by současně znamenal průnik do jejího týlu.

Již při prvním pohledu na příhradovou konstrukci upoutá dvojice sedmistupňových žebříků vedoucích z mostovky do jejího dolního patra. Žebříky se nacházejí přibližně v třetinách mostu a oba na návodné straně. Pod nimi je instalována ze tří vnějších stran zábradlím ohrazená pracovní lávka, svou velikostí vhodná pro práci jednoho muže. Přístup k žebříkům přímo z mostovky není v současné době možný bez odšroubování patřičného dílu plechové podlahy. Ta je průběžná a pravidelná, nenese žádné stopy existence nějakého dřívějšího vstupního poklopu. Zda se zde někdy vyskytoval, se mi nepodařilo zjistit. V pohodlném dosahu se nad každou z lávek nachází dvojice kovových kapes, sloužících k umístění náloží. Kapsy jsou umístěny v místě nejbližšího křížení ocelových traverz uprostřed výšky příhradové konstrukce tak, že každá je na opačné straně křížení. Tvar kapes naznačuje, že v každé měla být umístěna nálož tvořená dvojicí hranolových těles, přičemž každé mělo svým výbuchem primárně působit na jinou traverzu v daném křížení. Kapsy jsou vybaveny prostupy pro elektrické dráty. V horní části vnějšího boku se jedná o dva kruhové otvory, prostupné je i dno kapsy uzavřené pouze kovovým páskem.

V říjnu 1937 byl na návodní straně mostu na jižním břehu vybetonován v rámci výstavby opevnění lehký objekt vz. 37 typu E č. 44 úseku Mladkov. Typ E se vyznačuje jedinou čelní kulometnou střílnou a nejedná se z důvodu preference bočních paleb o zrovna masový typ. Jeho úkolem bylo postřelování mostní konstrukce a přístupů na protějším břehu. Objekt je díky přimknutí ke krajní opěře atypický svým vstupem, který je řešen jako svislá šachta. Zdá se pravděpodobné, že kabely od náloží měly vést právě do něj a jeho posádka by v tom případě byla odpovědná za včasnou likvidaci mostu, nicméně potvrzený tento fakt nemám. Při nedávné elektrizaci hrozila tomuto objektu likvidace, nicméně díky aktivitě nedalekého muzea československého opevnění na dělostřelecké tvrzi Bouda k ní nedošlo. Díky tomu se nám tato vojensko–historická památka dochovala do dnešních dnů kompletní, na rozdíl od objektů opevnění u mostu přes Dyji u Břeclavi, zlikvidovaných při výstavbě zdejšího koridoru. Objekt je pracovníky muzea průběžně zbavován náletové vegetace.

Dá se předpokládat, že se nejedná o jediné zařízení tohoto typu na našem území. Rád bych tímto požádal čtenáře o pomoc při lokalizaci dalších exemplářů v konstrukcích mostů, tunelů apod. Nemusí se jednat o původní zařízení, ale i o provizorní úpravu, například o nějaké, na první pohled nelogicky umístěné, vybrání v betonu či kamenném zdivu. Může se vyskytovat prakticky kdekoliv, protože může jít o pozůstatek přípravy Československa na válku s Německem, nebo třeba o relikt ústupových bojů Němců před Rudou armádou. Předem děkuji za pomoc.

Mladkov levé dem. zař. detail, foto: RailfortMladkov levé dem. zař. zdola, foto: RailfortMladkov detail kapsy dem. zař., foto: RailfortMladkov most podlaha, foto: RailfortMladkov LO vz. 37E starší snímek, foto: Railfort

Námět: Jaroslav Beneš, Jan Lakosil, Martin Nič, Jan Škoda - Zvláštní zařízení na komunikacích v letech 1936 - 1938


Railfort Poslat mail autorovi | 17.10.2010 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty Military

More from ČR Pardubický


  1 2      Zpráv na stránku:   
19.10.2010 (7:45)  
Patřičné množství trhaviny vyřeší spoustu problémů. Ale ty kapsy jsem ještě nikde neviděl.
19.10.2010 (0:46)  
Nevím, jak je ošetřeno vojenské ničení infrastruktury, možná jsou na to cvičeni určení vojáci, nevím. A pro ty necvičené jsou na některých málo mostech ty kapsy. Víc už to radši rozebírat nebudem, co říkáte ;-)
Registered user Dusanh 
18.10.2010 (19:46)  
amozřejmě se od vojáků očekává elementární znalost statiky
:-D

Vy jste asi nebyl na vojně, co? :-D
Znalosti statiky lze čekat maximálně tak u velitelských kádrů ženijních jednotek. Od osádky bunkru těžko. Právě proto jsou tam ty kapsy, aby to tam mohl dát prakticky KDOKOLIV, bez ohledu na svoje znalsoti statiky...
18.10.2010 (18:36)  
Dusanh: Nemyslím, to už by bylo pozdě. Myslel jsem to tak, že jestli dá voják výbušninu do kapsy, či jestli ji tam připevní jinak, není moc velký rozdíl, jak co do náročnosti, tak i do potřebného času (může jít řekněme o nějakých 15 minut). Samozřejmě se od vojáků očekává elementární znalost statiky a znalost v oblasti trhavin.
To rozorávání pražců taky nedělali pod palbou, tak proč by s odpálením mostu čekali na nepřítele?
Registered user Dusanh 
18.10.2010 (10:56)  
Ad strojvůdce: myslíte, že nepřítel bude jen tak nečinně přihlížet, jak se nějaký obránce snaží sešplhat s náložemi dolů pod most? Účelem takového zařízení je, aby jej bylo možno odpálit na dálku, bez ohledu na to, zda nepřítel most ostřeluje, či nikoli.

Ad MZ: most u Remagenu nebyl zničen proto, že pro jeho zničení byly plánovány speciálně vytvarované nálože, které se měly umístit na připravená místa. Jenomže tyto nálože byly kdesi v týlu ve skladu a Wehrmacht už je v tom chaosu nestihla dopravit k mostu. Improvizované nálože most jen poškodily, ale nezničily.

Cílená a plánovaná příprava ke zničení, která je optimálně již součástí projektu stavby mostu, vede k největší efektivitě. Pokud necháte rozhodnutí jen na vojácích na místě, kteří budou ničení připravovat ve stresu a dost možná i pod palbou, za tmy (zadýmování apod.), tak můžete dopadnout právě jako u Remagenu. Právě proto je v případě popipsovaného objektu vytvořena kapsa, kam se nálož vloží = výrazné zjednosdušení celého procesu. Takovou věc dokážete po nácviku udělat správně i za špatné viditelnosti (tma apod.).
Mimochodem, údajně jsou schránkami na výbušniny opatřeny i mosty na hraničním úseku D8...
Registered user SYN 
17.10.2010 (22:14)  
Sákryš, že by armáda i při ústupu z Prahy ničila infrastrukturu? To už by asi byly jiné starosti...

MZ: a věříte že to není zrovna jednoduché odhadnout kolik a kterých nosníků autogenem přepálit aby ještě zůstal stát, na druhé straně aby se pod zátěží určitě poroučel? Vezmete o jeden moc a letíte dolů s mostem (a autogenem), o dva málo a po mostě klidně přejede náklaďák ženistů kteří ten most začnou okamžitě opravovat...

Navíc přepalování autogenem není zrovna rychlé, snad leda že byste měl partu s několika hořáky, ale i tak je oddíl ženistů s trhavinou (zvlášť pokud mají takovouto luxusní přípravu) citelně rychlejší...

Navíc počítám že takovéto předpřipravené schránky umožní i uložení trhaviny a její dlouhodobé držení ve stavu připraveném "na zmáčnutí čudlíku". Ono totiž u vojáků leckdy není jisté jestli po mostě bude zítra přejíždět nepřítel nebo vlastní jednotky do protiútoku, v kterémžto případě by předčasná destrukce mostu asi dost zamrzela... Takovouto operativní připravenost s tím autogenem rozhodně nedosáhnete.
17.10.2010 (18:50)  
Podobné komory jsou i na Negrelliho viaduktu v Praze
Correspondent or Member of ŽelPage Railfort  mail  
17.10.2010 (17:25)  
MZ: Most u Remagenu byl stavěn již za první světové války a zda na něm byla takováto zařízení prvoplánově zřízena nevím. Nepodařená destrukce mostu šla na konto menšího než nutného množství nevhodného typu trhavin, které byly ženisty zajisté rozmístěny co nejlépe. Jednalo se o trhavinu průmyslovou, nikoliv vojenskou. O autogenu se nehádám, ale jiní povolanější zřejmě věděli, proč se spoléhat spíše na přítomnost trhaviny, než autogenu.
17.10.2010 (12:51)  
Já taky nejsem odborník na destrukce mostů, ale názornou ukázkou jak se to výbušninou nemusí podařit je známý MOST u REMAGENU ...
I když film, točený mimo jiné v Davli, není dokumentární rekonstrukcí chaosu, který tam panoval, tak pro destrukci ocelové konstrukce železničního mostu bych volil autogen, resp. kyslíkový řezák a na kritických místech bych přepálil rozhodující nosné prvky. Most by byl opticky neporušen, ale pod prvním vlakem (tankem) by se konstrukce zhroutila.
To je zase otázka destrukční strategie a být na to připraven. Takovéhle rozhodnutí se asi nedělá pět minut před příjezdem nepřítele ...
17.10.2010 (11:22)  
Se zájmem jsem si Váš článek přečetl, i když o tomto tématu prakticky nic nevím.
Pro účel odstřelu mostu přeci ale stačí bohatě jeden voják, který sešplhá z mostovky; po příhradové konstrukci je pohyb relativně snadný. A nálož se dá připevnit asi taky jen lepící páskou, nebo řetízkem či špagátem. Ale jelikož byl tento most na strategickém místě a navíc se i zrovna stavěla jeho konstrukce, tak pak takové speciální opatření samozřejmě chápu, ale asi je to velká rarita.

A pokud někdo víte, pokládaly se nálože i přímo pod stojinu kolejnic (popř. jiné systémy "výkolejek")?
  1 2      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko