Mladkov — Současný železniční most na trati 024 přes Tichou Orlici v Mladkově byl postaven ve třicátých letech dvacátého století. V projektech staveb tohoto typu, plánovaných v exponovaných lokalitách, probíhaly nenápadné úpravy, mající za cíl zvýšit obranyschopnost naší republiky. Konkrétně se jednalo o důmyslná demoliční zařízení. Přes zmíněný most se v době nedávné přehnala elektrizace a další stavební stavební práce na ní navázané, o něco dříve dostal nový nátěr. Nic z toho se na existenci demoličního zařízení negativně nepodepsalo a i ono se dnes skví ve slušivé zelené.

Článek by mohl být druhým dílem staršího dílka nazvaného Přechody předválečného opevnění přes železnici v Kladské kotlině, protože přináší další poznatky o jedné z tehdy popisovaných lokalit. V průběhu třicátých let bylo víc a víc zřejmé, že se naše území nevyhne válečnému konfliktu. Toto zjištění se začalo odrážet i v přípravě nových strategických staveb, mezi které samozřejmě patřily i železniční viadukty. V té době budovaný nový mladkovský most se nacházel ve velmi exponovaném prostoru nedaleko špice, tehdy německého, Kladského výběžku. Státní hranice je od něj vzdušnou čarou vzdálena necelé dva kilometry. V tomto bodě byla, a dodnes je, naše republika nejužší a v roce 1938 reálně hrozilo, že německá armáda tento fakt využije k provedení masivního severojižního úderu, jehož účelem by bylo rozetnutí republiky vedví a oddělení hlavních obranných sil dislokovaných v Čechách od zápolí na Moravě a na Slovensku. Z inkriminovaného prostoru vedou tři výhodné útočné trasy směřující do prostoru Ústí nad Orlicí – Zábřeh. Uprostřed široké údolí Kladské kotliny a po stranách sevřenější údolí Moravy a právě Tiché Orlice. Most se navíc nachází přímo v prostoru linie opevnění a jeho přechod by současně znamenal průnik do jejího týlu.

Již při prvním pohledu na příhradovou konstrukci upoutá dvojice sedmistupňových žebříků vedoucích z mostovky do jejího dolního patra. Žebříky se nacházejí přibližně v třetinách mostu a oba na návodné straně. Pod nimi je instalována ze tří vnějších stran zábradlím ohrazená pracovní lávka, svou velikostí vhodná pro práci jednoho muže. Přístup k žebříkům přímo z mostovky není v současné době možný bez odšroubování patřičného dílu plechové podlahy. Ta je průběžná a pravidelná, nenese žádné stopy existence nějakého dřívějšího vstupního poklopu. Zda se zde někdy vyskytoval, se mi nepodařilo zjistit. V pohodlném dosahu se nad každou z lávek nachází dvojice kovových kapes, sloužících k umístění náloží. Kapsy jsou umístěny v místě nejbližšího křížení ocelových traverz uprostřed výšky příhradové konstrukce tak, že každá je na opačné straně křížení. Tvar kapes naznačuje, že v každé měla být umístěna nálož tvořená dvojicí hranolových těles, přičemž každé mělo svým výbuchem primárně působit na jinou traverzu v daném křížení. Kapsy jsou vybaveny prostupy pro elektrické dráty. V horní části vnějšího boku se jedná o dva kruhové otvory, prostupné je i dno kapsy uzavřené pouze kovovým páskem.

V říjnu 1937 byl na návodní straně mostu na jižním břehu vybetonován v rámci výstavby opevnění lehký objekt vz. 37 typu E č. 44 úseku Mladkov. Typ E se vyznačuje jedinou čelní kulometnou střílnou a nejedná se z důvodu preference bočních paleb o zrovna masový typ. Jeho úkolem bylo postřelování mostní konstrukce a přístupů na protějším břehu. Objekt je díky přimknutí ke krajní opěře atypický svým vstupem, který je řešen jako svislá šachta. Zdá se pravděpodobné, že kabely od náloží měly vést právě do něj a jeho posádka by v tom případě byla odpovědná za včasnou likvidaci mostu, nicméně potvrzený tento fakt nemám. Při nedávné elektrizaci hrozila tomuto objektu likvidace, nicméně díky aktivitě nedalekého muzea československého opevnění na dělostřelecké tvrzi Bouda k ní nedošlo. Díky tomu se nám tato vojensko–historická památka dochovala do dnešních dnů kompletní, na rozdíl od objektů opevnění u mostu přes Dyji u Břeclavi, zlikvidovaných při výstavbě zdejšího koridoru. Objekt je pracovníky muzea průběžně zbavován náletové vegetace.

Dá se předpokládat, že se nejedná o jediné zařízení tohoto typu na našem území. Rád bych tímto požádal čtenáře o pomoc při lokalizaci dalších exemplářů v konstrukcích mostů, tunelů apod. Nemusí se jednat o původní zařízení, ale i o provizorní úpravu, například o nějaké, na první pohled nelogicky umístěné, vybrání v betonu či kamenném zdivu. Může se vyskytovat prakticky kdekoliv, protože může jít o pozůstatek přípravy Československa na válku s Německem, nebo třeba o relikt ústupových bojů Němců před Rudou armádou. Předem děkuji za pomoc.

Námět: Jaroslav Beneš, Jan Lakosil, Martin Nič, Jan Škoda - Zvláštní zařízení na komunikacích v letech 1936 - 1938