..: Pendolino: Zapomenutá éra :..

Pendolino 680.002 v úseku Tuklaty - Roztoklaty, foto: Honza HájekKomentář —  Dálkové spoje několikrát do hodiny, radikální obrat v palubním servisu a prudký pokles cen. Na české železnici se v posledním roce dějí věci, o jakých jsme se celá léta ani neodvažovali snít. Zrovna dnes slavíme si připomínáme první výročí vstupu soukromého dopravce do open-access osobní dopravy a militantní fanoušci žluté avantgardy i modrých tradic se jdou zalknout od zuřivosti při poukazování na vzájemné nedostatky. Mezi debatami, zda si ČD v poslední vlně rekonstrukcí pořídily flotilu pojízdných mrazáků, nebo naopak zda to "žlutý pán" s peršingama příliš nevychytal, ovšem jeden hráč zůstal prakticky opomenut: pendolino. Je to zvláštní: jsou to totiž právě "prémiové" spoje Českých drah, které za uplynulý rok doznaly největšího pokroku. Zatímco na expresech pořád drkotají víceméně stejné vagóny s narychlo spíchnutým konceptem první třídy, virtuální kategorie SC je ve skutečnosti ta, která zákazníkům drah přinesla hmatatelné zlepšení. Jen se zdá, že na velitelství ČD na Nábřeží po letech dorazilo SuperVyčerpání – A tak vzniká paradox: Pendolino jako produkt na tom nikdy dosud nebylo lépe… ale nikoho nezajímá.

Lepší, než jsme čekali?

SC Pendolino čeloVzpomínáte na začátky pendolina v Česku? "Rychlovlak" sem, "evropská špička" tam, "lety v hladině nula"… Dneska se to zdá jako dávná minulost, byť to ještě není ani sedm let, co jednotky řady 680 vyjely do pravidelného provozu na lince Praha – Ostrava jako vlaky kategorie SuperCity. Ještě než na Moravu dovezly prvního cestujícího, dostaly od Českých drah vlastní web, vyhrazené čekárny, palubní magazín i codesharovou dohodu s ČSA, která jim umožňovala pyšnit se vlastními letovými čísly pod kódem OK. K tomu globální jízdné, místenky za dvě stě a tolik publicity, že v určitém momentu dráhy nevydaly tiskovou zprávu, která by neobsahovala alespoň jednu zmínku o své nové chloubě, ať už bylo téma jakékoliv.

V představách drážního marketingu roku 2006 bylo pendolino ideálním produktem. Jen jeho reálný úspěch za představou dlouho poněkud pokulhával – a to přitom vůbec nešlo o hromadné poruchy jednotek po prvním měsíci provozu. Rychlovlaky na český způsob se prostě jen nikdy nedostaly na svou původně zamýšlenou trasu, velmi rychle přišly o zájem Českých aerolinií a postupně začaly slevovat i z původně nastavené image vysoce prestižního produktu. To samozřejmě neznamená, že by SCP bylo propadák – naopak, vůbec poprvé za uplynulá desetiletí některý vlak ČD dokázal přitáhnout na železnici nové cestující. Nebylo to ale ani tak pendolinem samotným, jako spíše osvědčenou kombinací cestovního času, garance místa díky povinné rezervaci a vhodné frekvence spojů. V čase své největší slávy tak pendolino opravdu dokázalo zaplnit dvě jednotky, jedoucí v těsném sledu za sebou, plus páteční Sprinter, přeskakující i zastávky v Pardubicích a Olomouci. Zájem dokonce narostl až tak, že si dráhy mohly dovolit nenápadně zvrátit slevu na místenky pro své věrné zákazníky, kteří tak už dlouho před nástupem jakékoli konkurence mohli pocítit skutečnou váhu naprosto otevřené cenotvorby.

SuperCity v defenzivě

ČD pendolino 680.003 na EC 15 Smetana odkloněný nad Stadtbahn, Wien, 13. 6. 2009, foto: Josef PetrákVyprodaný vlak je jedna věc; trvanlivost tohoto stavu je však poněkud zrádná. Pendolina byla postupně stažena jak z bratislavské, tak z vídeňské linky, kde i podle drah samotných v podstatě nikomu nechyběly. Na trase Brno – Praha ve skutečnosti spíše rozbíjely taktový interval, slovenská ZSSK zase jejich konec prezentovala jako úspěch pro cestující, kteří nadále nejsou nuceni kupovat povinné místenky. Krátký comeback jednotek 680 do Bratislavy v roce 2011 už byl jen slabou ozvěnou někdejších velkých slov o novém standardu cestování mezi metropolemi bývalého Československa, a to přesto, že zde dráhy vůbec poprvé začaly experimentovat s flexibilnějším modelem místenek. Obrozená Slovenská strela s místenkami za nula ve skutečnosti mohla mít úspěch, už ale nedostala šanci.

Odraz slunce v SC 513 Pendolino Sprinter, foto: Josef PetrákOd prosince 2011 vsadily České dráhy všechno na jednu kartu, a tady začal zvrat. Realita jednak ukázala, že čtyřicet minut jízdní doby pro mnohé zákazníky není rozhodujícím faktorem, pokud na palubě naleznou adekvátní podmínky pro svou práci; jednak dala zřetelně najevo, že lidé na trati s maximálkou 160 km/h nutně nepožadují "rychlovlak" nebo balenou trvanlivou bagetu – stačí jim solidní vlak, který se dostatečně jasně distancuje od "těch běžných expresů ČD", ať už si pod tím pojmem představujete cokoliv. A zrovna takový vlak v září 2011 na ostravskou linku přišel. Pendolino najednou ztratilo punc jediného kulturního spoje, který ostatní dálkové vlaky ČD i přes obrovské změny k lepšímu v očích veřejnosti pořád postrádají. Zdálo by se, že pro kategorii SC toto bude začátek konce. Avšak právě impuls v podobě Regiojetu dal do pohybu celou řadu zlepšení, ke kterým se ČD předtím odhodlávaly dlouhá léta. Vlaky SuperCity se paradoxně staly nejzajímavějšími ve své historii! Jen České dráhy začaly být příliš zaujaté cenovou válkou s Radimem Jančurou, než aby si toho opravdu všimly.

Skalní zastánci, v modré uniformě i bez ní, rádi zdůrazňují, že pendolino nástupem konkurenčních spojů nijak neutrpělo. Jeho jízdní doba je přeci stále o desítky minut lepší, ona bájná "byznys klientela" si už přeci na SCP zvykla a celé pojetí produktu je o tolik profesionálnější než vedle u žlutých… Navíc i samotný RegioJet se nijak netají tím, že jeho primárním soupeřem jsou expresy, nikoliv nejrychlejší spoje ČD. A přesto je zde po roce rozdíl očividný: tam, kde kdysi nestačily dvě soupravy, dneska není problém pořídit rezervaci z Prahy na páteční odpoledne klidně i hodinu před odjezdem. Z již tak poměrně nízké kapacity 333 cestujících navíc dráhy trvale vyhradily celý vůz 3 pro účely vlakového bistra, jež se muselo přizpůsobit novinkám Nové gastronomie JLV. V létě pak dokonce počet spojů kategorie SuperCity poklesl až na úroveň děravého jízdního řádu s vydatnou dávkou omezujících poznámek. No a palubní personál se v určitých příkladech srazil na pouhé tři osoby z někdejší mnohohlavé elitní posádky. Ruku v ruce s tímto zjevným úpadkem přitom po dlouhých letech "příprav a plánování" přišla i série změn, jež měly odstranit řadu kritizovaných nedostatků. Výsledek není vůbec špatný.

Steward s minibarem, SC 513 Pendolino Sprinter, foto: Josef PetrákTak třeba palubní servis: Od 1. září 2011, zcela náhodou jen několik týdnů před startem IC RegioJet, rozšířily České dráhy nabídku základních bonusů na palubě i na cestující 2. třídy, u nichž se do té doby očekávalo, že samotnou jízdu klopidlem budou považovat za dostatečnou poctu. I spořivější cestující (u pendolina zatím nelze říkat vyloženě "economy") tak najednou mají k dispozici lahev vody a denní tisk. Všech sedm trpaslíků navíc v průběhu téhož roku obdrželo elektrické zásuvky ve 2. třídě. Cestovní catering najednou ožil nabídkou opravdových teplých jídel s obsluhou, ačkoliv až dosud byly omezené možnosti palubního bistra vnímány jako nepřekonatelná překážka. Zájemci o relax dostali nově k dispozici tiché oddíly v obou třídách. A k tomu všemu se cestující dočkali výhodnějších relačních místenek za daleko lepší ceny. Dámy a pánové, pendolino se přiblížilo veřejnosti. Nabízí více za méně peněz, a konečně vyměnilo image nadvlaku (kterým není a nikdy nebylo) za značku použitelného produktu s jasnou přidanou hodnotou. Zůstává jediná otázka:

Proč dráhy na pendolino kašlou?

Jednotky řady 680 nebyly jedinými vozidly, které na sklonku roku 2005 vstoupily do ostrého provozu u ČD. Druhou, mnohem méně oslnivou, novinkou byly motorové jednotky RegioNova. Dnes jich po republice jezdí více než dvě stovky, a přesto si dráhy dávají záležet, aby informovaly skoro o každé další nasazené. A to se prosím pěkně bavíme o vozidlech, o jejichž reálném přínosu nejsou zcela přesvědčeny ani dráhy samotné. I když je tato rozsáhlá publicita v krajích pochopitelná (letos v jisté míře i tím, že se blíží regionální volby), o to víc zaskočí skutečnost, jak nenápadně přišla na svět jiná letní novinka modrého tábora: internet v pendolinech. Ano, po nekonečném bádání a testování se cestující nejlepších spojů ČD konečně mohou připojit bezdrátově k internetu. Vzpomínáte ještě na ankety, kolik by měl palubní internet stát? 49 Kč? 79 Kč? Bývávalo, díky událostem posledního roku je palubní Wi-Fi bezplatná. A co víc, je hodně kvalitní a obsahuje velmi zajímavý zákaznický portál. Jak se k tomu postavil marketing ČD? Prakticky nijak.

Palubní portál ČDWifi v jednotkách pendolino - uvítací obrazovka, foto: Juraj Kováč Palubní portál ČDWifi v jednotkách pendolino - aktuální průběh jízdy, foto: Juraj Kováč Palubní portál ČDWifi v jednotkách pendolino - živá mapa, foto: Juraj Kováč Palubní portál ČDWifi v jednotkách pendolino: online informace z webu ČD, foto: Juraj Kováč Palubní portál ČDWifi v jednotkách pendolino - živé informace o jízdě vlaku, foto: Juraj Kováč Palubní portál ČDWifi v jednotkách pendolino - téměř živý pohled z čelní kamery, foto: Juraj Kováč

Celou genezi internetu v pendolinech jsme přitom sledovali téměř od prvopočátků. Mnohokrát se psalo, že dopravce už potřebné technické vybavení instaluje, že se systém testuje, že se připravuje informační systém… až najednou jednoho dne nasedneme do spoje SC a síť CDWifi je dostupná. Na veřejnost se pak dostane jedna stručná tisková zpráva, která ani zkraje nevystihuje, jak velký pokrok právě palubní síť pro cestující znamená. Zákazník se nedoví, že signál je o poznání stabilnější než u prvních verzí podomácku zhotoveného řešení Regiojetu, stejně jako se nikde nedočte, že vlakový portál již dnes nabízí mnohé z toho, co od prosince s velkou pompou slibuje LEO Express. Největší upgrade pendolina za uplynulý rok tak většina potenciálních pasažérů vůbec nezaregistruje, a konkurenti mohou jásat.

Když už jen značka nestačí…

Pendolino v Havířově, foto: Martin PitříkJako kdyby nestačilo, že pendolino nejezdí na trase, pro kterou bylo původně koupeno, od letošního grafikonu navíc na mezinárodní destinace rezignovalo úplně. Tedy skoro: V duchu dřívějších prohlášení náměstka Blažka dráhy od prosince 2011 skutečně zavedly SuperCity spoje do slovenské Žiliny. Ty ovšem nevydržely ani jeden celý železniční rok. Důvod? Především to, že ČD samotné tento počin nikdy nebraly vážně. Jak jinak si vysvětlovat dvojici spojů, které za hranice zajíždějí výhradně v sobotu dopoledne a v neděli večer? Je opět pozoruhodnou náhodou, že se na pomyslnou SC Mapu dostala Žilina právě v době, kdy sem začal zajíždět první pravidelný spoj Regiojetu. Ani hrstka potenciálních zákazníků ale neměla možnost pořádně si na nové spoje zvyknout. Jako správný konkurenční trucpodnik totiž zajíždění do srdce severozápadního Slovenska nikdy nemělo charakter promyšleného projektu; byla to jen prezentace, zapasovaná nějak do ostravského oběhu souprav, u niž nejvíc času musela zabrat příprava naprosto monstrózního tarifu. A to je věčná škoda.

Opomeňme teď fakt, že sobotní polední obrat v Žilině byl od začátku odsouzen k záhubě. I ČD samotné si musely být vědomy toho, že v sobotu ráno není pohyb přes hranici nikterak závratný, natož u spoje s globálním jízdným, které i cestu s In-kartou prodražilo o více než sto korun. Nebylo nijak zřídkavé sledovat, jak ze soupravy SC 31 v cílové stanici vystupuje více členů posádky než cestujících. Zato dvojice SC 32/33 vykazovala daleko větší potenciál. Díky zařazení pendolina sice odjížděly v pondělky mezi šestou a sedmou ráno ze Žiliny hned tři vlaky na Prahu, SuperCity v 6.03 ale přesto dokázalo nabídnout možnosti zcela nevídané: cestovní čas 4 h 45 min, možnost být před 9 v Olomouci, nebo před 11 v Praze – to vše překonávalo modrý i žlutý expres, a to přitom se značnými rezervami, neboť v úseku Žilina - Ostrava nebylo pendolino o nic rychlejší a na síti ŽSR dokonce jezdilo v omezeném provozním režimu s vypnutým naklápěním.

A skutečně, i když ranní frekvence v tomto směru nebývá závratná – ten, kdo potřebuje do Prahy ráno, si už totiž zpravidla o tomto čase čistí zuby někde za Kolínem na palubě některého z nočních vlaků – začali se relativně rychle v SC 32 objevovat pravidelní cestující. Doufaly snad ČD, že jich bude mnohem víc? Těžko, pokud jízdní řád připomíná kubánské železnice s dvěma spoji týdně a jízdné podle zcela absurdního ceníku i ty zbylé zájemce odradí. A tak se zopakovala situace z linky Praha – Ostrava: kdo nutně nepotřeboval být v Praze zrovna v pondělí před polednem (a nevyužil noční spoj), ten pendolino ignoroval a zvolil expres – zpravidla ten žlutý, za poloviční cenu a se stejným nebo lepším servisem.

Zapomenutý rok pendolina

Pendolino - zasněžený reflektorČeská železnice se za uplynulý rok hodně změnila, největší kus cesty ale za sebou má překvapivě pendolino. Stalo se dostupným a progresivním dopravním prostředkem, který ztratil hodně ze svého někdejšího lesku, ale reálně získal na hodnotě. Jeho problémem je, že více než zákazníci na něj zanevřel vlastní provozovatel. Pendolino se nezbavilo mnoha svých vrozených vad, začalo však cestujícím poskytovat lepší službu hned v několika ohledech. Když na to totiž přijde, hmatatelné výhody mají trvalejší efekt než pouhá představa výjimečnosti. Pro tuto chvíli se jako produkt drží, zčásti nepochybně i proto, že konkurence nestíhá pobrat všechny jeho zákazníky. Co ale od prosince, kdy se na ostravskou linku dostane soupeř srovnatelný už i jízdní dobou? Čím České dráhy potenciální klienty osloví pak? Dočkáme se místenek za nula, které ale v reálu ještě více zhorší už tak neutěšenou finanční situaci vlaků SuperCity? Už z dosavadního konkurenčního boje totiž elitní spoje ČD nevycházejí nejlépe, a s příchodem LEO Expressu může být letošní zima na Nábřeží opravdu horká.

K velké škodě spojů SuperCity i firmy samotné ČD zaměřily téměř veškerou svou pozornost na cenový rozměr konkurence a snění o railjetech, které jim ovšem nepřinášejí žádné garance do budoucna. Jejich kdysi pečlivě hlídaný a vymazlený klíčový produkt mezitím tiše zapadá prachem, ačkoliv teprve nedávno (a z velké části díky Regiojetu) opravdu dozrál a nemusí se více skrývat za marketingová hesla. A je bláhové domnívat se, že se expresy v dohledné době zbaví svého stigmatu v očích cestujících, hlavně když zde bude dopravce pořád marně zkoušet ten samý mix vozidel a služeb, občas okořeněný nějakou strašidelnější kuriozitou. Při současném tempu finančního krvácení na ostravské lince by se ale priority měly ujasnit co nejdřív.


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 26.9.2012 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Služby

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel M 
29.09.2012 (13:18)  
Michal Drabek - ty povinne a nepovinne mistenkove vozy jsou zajimavy napad a ma to logicke vysvetleni. Je tam ale jedno "ale". Podobnou vec lze videt na prvni a druhe tride. Kdyz je druha preplnena, tak lide maji tendenci lezt do prvni a personal nad tim ma tendenci zavirat oci.
Kdyby se v ramci jednoho vlaku zavedla castecna povinna rezervace, tak se obavam, ze by to dopadlo stejne...
29.09.2012 (10:34)  
tsi:
SC je komerční produkt, k těm jsem se už vyjadřoval.
Trať Praha - Brno je ale jedna z mála, kde má smysl zavádět DVA segmenty rychlé dopravy (R i Ex/IC/EC) v hodinovém taktu. Naopak v některých úsecích, zejména mimo aglomerace, se klidně obejdeme bez osobáků. Nějaký Záruba se v době své práce v OREDO o to pokusil a byla mu za to převážně nasazena psí hlava. Přesto, že se snažil sumu disponibilních vlakokilometrů přesunout tam, kde jezdí víc lidí - tedy do spojení "okresních" a větších měst v hodinovém taktu rychlé vrstvy.

Obecně nemá smysl hovořit o dálkovce či regionálce, ale o vrstvách/segmentech/funkcích obsluhy. Například linka EC je mezi Ústím n.L. a Brnem nejvyšší vrstvou obsluhy, nadřazenou rychlíku, která by téměř neměla zastavovat (o Pardubicích, Praze Holeš., hl.n. a Libni není sporu, jinde je to otázka). Ale z Děčína do Ústí třeba tatáž linka plní "rychlíkovou" funkci obsluhy. A je tedy sakra dobře, že je bez příplatků, a že tím můžou dojíždět místní. Důvodem je fakt, že mezi Ústím n. L. a Brnem jezdí víc lidí a většina právě mezi velkoměsty.

Jinak s Vámi souhlasím, že linka R Praha - Brno nemá smysl pro přepravu v celé délce. Otázkou ale je, zda je provozně vhodné ji někde "roztrhnout". Pokud všude slouží úsekovým frekvencím (třeba Choceň - Brno?), neviděl bych v tom problém.
registrovaný uživatel Kakov 
29.09.2012 (0:06)  
ad pekař a sobota do žiliny:

jste si jist, že stejně plodná je sobota i na trase (praha)-ostrava-žilina? tj. hlavně ten "mezinárodní" úsek?

ono totiž něco jiného je pozorovat na Smíchově, jak se v sobotu půlka Prahy přesouvá na Karlštejn, nebo jak jednou ročně odjíždí Franz Kafka natřískanej na Chodské slavnosti do Domažlic
a něco jinýho chtít, aby se Ostravák vydal do Žiliny....

berte to prosím jako nadsázku
registrovaný uživatel pekař 
28.09.2012 (22:20)  
Juraj Kovac: s tou sobotou ráno se prostě mýlíš.kdybych si mohl vybrat jeden den pro provoz vlaků, vyberu si tenhle. Sorry, ale takhle se to má.
registrovaný uživatel tsi 
28.09.2012 (21:59)  
Michal Drábek:
Byl to predevsim stat, potazmo CeskeDrahy , ktere smazaly rozdily mezi regionalni a dalkovou dopravou.
Proc na stejne trase vypravuji CeskeDrahy SC, Ex i R, ktere se lisi jen poctem zastavek, to je duvod proc se nedostava kapacity jak na trati tak v Praze hl.n.
Neustale diskuze o zastavovani vetsich vesnicich UstiNOrlici/Chocen/Trebova, z malych sidel se maji cestujici dostat do zastavky dalkoveho vlaku regionalkou.
Vubec nechapu proc napriklad stat plati vlaky kategorie R Brno-Pha, kdyz by stacil prestup v zminovane CeskeTrebove.
28.09.2012 (17:19)  
tsi:

Rozhodně nemám nic proti místenkám, pokud k nim existuje alternativa - i kdyby tou alternativou mělo být stání v uličce. Moje představa je rozdělení vlaku na povinně a nepovinně místenkové vozy, aby cestující, kteří si chtějí připlatit za kvalitu, nebyli v pátek a v neděli konfrontováni s davy študáků a trampů :-).

"Lidi chteji luxus a sluzby za rozumnou cenu." No tak to už je určitá rozežranost obyvatel vyspělých zemí, mezi něž Česká republika i přes všechna svá specifika patří. Já jsem ovšem z té menšiny cestujících, kterému stačí vidět mezi Prahou a Ostravou stevarda jednou dvakrát. Když jsem jel Railjetem z Feldkirchu (západní výspa Rakouska) do Lince, lezl mi stevard potřetí a počtvrté už poněkud na nervy.
Chápu, že většině lidí možná trochu přebujelý "servis" vyhovuje a nemám nic proti tomu. Pouze se domnívám, že je velmi rozumné, aby dálkové vlaky, které mají mít přednost v přidělování kapacity, měly nabídku pro VŠECHNY segmenty zákazníků. Včetně těch potížistů, co chtějí jet kdykoliv (a zpravidla k tomu účelu vlastní auto, což se projevuje dopravními zácpami ve velkoměstech a kvalitou tamního ovzduší).

Ať si kdo chce co chce říká, drtivá většina železničních tratí, a tedy i jejich kapacita, jsou veřejným statkem (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek), přesněji smíšeným statkem (http://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C3%AD%C5%A1en%C3%BD_statek). Ani v době stavebního boomu soukromých drah neměla žádná společnost prostředky (a ani zájem) na vybudování celonárodní sítě. Proto by podle mého názoru měly celostátní dráhy přednostně sloužit celostátnímu systému veřejné dopravy a nákladní dopravě. Zda budou v systému ČD, RJ, Leo nebo někdo jiný, je mi jedno - jako cestujícího a daňového poplatníka mě ale zajímá, aby to byla stanovená kvalita za nejnižší možnou cenu. Co z kapacity zbude, to ať se přiděluje dalším zájemcům.
28.09.2012 (16:39)  
tsi: Netřeba auto, ale kompromisní systém. Řešení pro Ex 1 a všechny konkurenty - SC, RJ, LE - se MD moc ale nepovedlo.
registrovaný uživatel tsi 
28.09.2012 (16:20)  
Michal Drábek:
Dovolim si nesouhlasit s tezi "většina cestujících se chce hlavně odněkud někam přemístit", to platilo v 19. a v prvni polovine 20.stoleti.
Lidi chteji luxus a sluzby za rozumnou cenu.
Naprosto nechapu proc takova nenavist k MISTENKAM, ja povazuju mistenku za 0 kc za opravdu skvelou vymozenost.
A pokud se nekdo cestuje ala "rozhodují z hodiny na hodinu, kdy přesně vyrazí", tak na to je super AUTO.
28.09.2012 (14:55)  
Zavedení komerčních produktů v dálkové dopravě (nejdřív SC a pak RJ) byla důležitá vývojová etapa. Praxe však ukázala, že stávající koncepty komerčních dálkových spojů mají své limity.

Jako člověk, který asi po roce bude zase mít trochu volného času, aby mohl cestovat po republice vlakem, přemýšlím, zda opravdu chci mít v peněžence modrou In-kartu, žlutou kreditovou jízdenku a černozlatý průkaz s dosud neznámým obchodním názvem. A hlavně sledovat tři měnící se systémy výhodných nabídek.

Oslněni marketingovými vizualizacemi a kávou zdarma občas zapomínáme, že většina cestujících se chce hlavně odněkud někam přemístit za rozumnou cenu a s určitou úrovní pohodlí. Někdy to mohou plánovat pár týdnů dopředu, jindy se rozhodují z hodiny na hodinu, kdy přesně vyrazí.

Jako dopravní inženýr, který měl to štěstí, že se mohl povozit švýcarskými vlaky, jsem pro to, aby veřejný sektor podle svých možností podporoval dopravce, kteří budou provozovat JEDEN VLAK PRO VŠECHNY - BEZ POVINNÉ REZERVACE. V taktu a s přípojovými vazbami, nejlépe i s integrací do IDS, kterými projíždí. A ať má třeba šest tříd od "dobytčáku k stání" po "top VIP business".
Nástroje k tomu jsou zejména propracovaná výběrová řízení na dopravu v závazku veřejné služby a využití zákonné přednosti pro objednávané vlaky při přidělování kapacity.
Ve zbylé kapacitě ať si kdo chce vozí koho chce.

Uvědomme si, že současní dopravci se perou o těch málo cestujících, kteří již veřejnou dopravou jezdí. Vedle nich ale existuje mnohem větší skupina lidí, kteří dnes o cestě vlakem ani neuvažují. A přitom železniční dopravci mají obrovský potenciál vydělat na úsporách z rozsahu... Stačí se podívat na všeobecně dostupné statistiky o dělbě přepravní práce (ČSÚ, Ministerstvo dopravy). Výstižný diagram je například zde: http://www.czrso.cz/observ/53/item_1478.pdf

Závěrem pro případné rejpaly zdůrazňuji, že mě neplatí žádný železniční dopravce.
27.09.2012 (17:07)  
Juraji, však já píšu že důvodem čekání nejsou ty D1Ex.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko