Možná si někdo z vás říká: „Netradiční ohlédnutí za rokem 2015? Vždyť je konec roku 2016. Nemá Vlad před sebou špatný kalendář?“ Ujišťuji, že nemá. Dal jsem si tu práci a podrobně prošel archiv zdejší galerie a vybral si několik desítek fotek z těch, které autoři vložili v roce 2015. Důvody jsem vysvětlil v úvodu 1. části. Když jsem se při brouzdání archivem blížil polovině roku, říkal jsem si, že to byl šílený nápad. Vybírat z velkého množství hezkých fotek jen několik je věru úkol složitý. Uvažoval jsem o tom, že toho nechám – nechci někoho poškodit či zarmoutit tím, že nevyberu zrovna jeho fotku, ale když už jsem byl skoro v půlce, tak bylo zase škoda ten výběr hodit do koše. Tak jsem to dotáhl do konce. Máte-li náladu a chuť, pojďte se podívat, co jsem vybral.

Motorové jednotky a vozy

Bývaly doby, kdy největší porci fotografií šukafonů vkládal Martin Grill. Ty doby jsou dávno pryč. Pomalu mizí z našich tratí i šukafony. Jsem rád, že si k nim našel cestu Chary. Podvečer na lokálce. Za nedlouho bude možná problém něco takového nafotit v běžném provozu. 810 mezi poli s vápenkou v popředí – to se mi hodně líbí!

Přiznám se, že nemám rád zimu. Uklízet sníh kolem domu, ometat zasněžené auto, škrábat zamrzlé sklo a před vyjetím z parkovacího místa odhazovat závěj vytvořenou za odstaveným autem pluhem po průjezdu ulicí. Platit víc za topení… Na druhou stranu mám rád zimu na vašich fotografiích. Jsou úžasné. Je příjemné se na ně dívat v teple domova. Máte můj obdiv. Vyrazit někam v zimě, neprošlapanými cestami necestami, čekat než něco přijede. (Včas?) A pak se ještě stejně dalekou cestou přiblížit někam, kde se můžete zahřát. Ujišťuji vás, že všechny ty útrapy stály za to. Fotky se Vám, Andrew33, Petře Holube a Martine Klecáne, moc povedly. (Výjimka potvrzuje pravidlo, opět vybírám čtyři.)

Parní lokomotivy a vozy

Konečně se stoupa, velký milovník páry, dočkal. Kategorie plná nostalgie a vzpomínek na minulost. Minulost konstruktérskou. Je fantastické, že se najdou lidé i firmy ochotné tyto staré stroje stále udržovat v chodu. Určitě to nemůže být jednoduché, náhradní díly se musejí asi vyrábět „zakázkově“. O to víc si získávají popularitu v galerii fotky parních strojů. Vzpomínky na minulost z archivu Drahoše Švestky a Josefa Chvosty jsou zde stálicí. (Drahoši Švestko, chybíte mi s Vašimi fotkami!) Ravenova černobílá 556 mezi ně pěkně zapadá. Nepřehlédněte souběžnou jízdu dvou vlaků s parními lokomotivami v čele, což Petr Holub zachytil přímo z jednoho ze strojů.

Nevybrat si nějakou páru od topiče – to by byl hřích. Malinká Orenstein & Koppel na 600mm rozchodu v provozu v Solvayových lomech je jako z pohádky, jen skřítci chybí. Druhou topičovu fotku, kterou jsem vybral, zhodnotil Jack Jag v komentářích následovně: „Fanklub milovníků topiče je nadšen a kritici blednou závistí…“ K tomu nemám co dodat. Petrovu fotku nechám beze slov. Smekám.

Tvůrčí fotografie

Kategorie, z níž se fotky jen málo kdy dostanou do kalendáře ŽP, ale přitom jsou mnohdy kouzelné. Pro sebe bych si uměl z vašich fotek prezentovaných v „umělecké galerii“ a v bloku „život kolem železnice“ sestavit kalendář, který by neměl mezi železničními kalendáři obdoby. Ale od kolegů z týmu, kterým bych to chtěl navrhnout, bych asi slyšel kritiku: „Neblbni, to by nebylo prodejné.“ Nevnucuji se. Přemýšlím, zda si Payus nastavuje budík tak časně, aby stíhal rozednívání, nebo si protáhne večer a ani nejde spát. Ale výsledek stojí za to! Jsem rád, že se objevují mladí autoři a nefotí jen stanicovky s velkou mašinkou. Ušoplesku, jen tak dál! Fotky v protisvětle pánů Beana, Jgcp, Pavla Martocha či Michaela Hajna svými spíše temnými barvami mně připomínají obrazy starých holandských mistrů (byť v té době, kdy oni malovali svá díla, ještě železnice nebyla).

   

Co mne nejvíc zaujalo? Třikrát stejný autor. Petr Holub. Slov netřeba. Kochejte se!

 

V rámci fotosoutěže se vyhlašuje i „Fotograf roku“. Pro mne je to pro rok 2015 jednoznačné. Petr Holub. Petře, gratuluji! Nedostane sice žádný diplom ani věcnou cenu, ale až ho někdy osobně potkám (zatím jsem neměl tu čest), tak mu určitě pogratuluji a pokud neodmítne, tak ho pozvu i na drink.

Tolik má malá reminiscence roku 2015. Rád bych kolegům z týmu ŽelPage poděkoval za spolupráci. A vám všem přeji do nového roku pevné zdraví, štěstí a úspěch ve všem, do čeho se pustíte. Budu se těšit na vaše krásné fotky i pozitivní komentáře.

Dovolím si v závěru poodhalit něco ze zákulisí ŽelPage. Zaslechl jsem, že se snad podařilo pro příští ročník soutěže pro ty nejlepší zajistit od švýcarských partnerů železniční jízdenku po Švýcarsku. Takže projděte svůj archiv, máte ještě posledních pár hodin na vložení zajímavých fotek, které byste chtěli v příštím roce přihlásit do soutěže, kde se bude vybírat z fotografií vložených v roce 2016.

Na úplný závěr jedna prosba. Dostali jsme nabídku od Království železnic, že můžeme úspěšné fotky z naší galerie vystavit v jejich prostorách. Má to ale jeden háček – nedisponujeme vhodnou tiskárnou pro tisk fotek a naše pokladna zase není naplněna tak, abychom mohli zadat tisk fotek profesionálům. Pokud by se mezi zdejšími čtenáři našel někdo, kdo by nám mohl pomoci fotografie kvalitně vytisknout nebo by byl ochoten finančně přispět na tisk, kontaktujte, prosím, buď vedoucího fotogalerie Charyho nebo předsedu spolku Zdeňka Michla. Rádi se s vámi domluví na podrobnostech. Těm, kdo budou ochotni pomoci, moc děkuji.