Choceň - Železniční doprava na trase Praha - Česká Třebová je nyní ještě pohodlnější a rychlejší. Po náročné dvouleté rekonstrukci byl slavnostně zahájen průjezd choceňským železničním uzlem. Stavbu uskutečnilo konsorcium firem pod vedením společnosti Skanska ŽS. Investorem stavby za téměř 988 miliónů korun byla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Projekt zpracoval SUDOP Praha a byl financován ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury.

"Hlavním účelem stavby bylo zvýšit kvalitu a bezpečnost železniční dopravy. Rekonstrukce umožnila zvýšit rychlost v hlavních a předjízdných kolejích, dosáhnout požadovanou třídu zatížení a zajistit prostorovou průchodnost včetně náhrady stávajícího zabezpečovacího zařízení zařízením modernějším. Rychlost v hlavních kolejích se zvýšila na 160 km/h," uvedl Ing. Jan Komárek, generální ředitel SŽDC.

Vznikla čtyři nová ostrovní nástupiště - dvě zastřešená na hlavní trati Praha - Česká Třebová, další zastřešené na trati Choceň - Týniště nad Orlicí a jedno menší nezastřešené nástupiště pro vlaky na trati Choceň - Litomyšl. Všechna zastřešená nástupiště jsou přístupná z nově vybudovaného podchodu dlouhého 67,6 m, který volně navazuje na suterén výpravní budovy a ústí do parku směrem do centra Chocně. Velkou výhodou je pro cestující možnost bezpečného příchodu podchodem z Chocně až na jednotlivá nástupiště. Z podchodu je možné na nástupiště odbočit šesti schodišťovými rameny a čtyřmi výtahy. Pamatováno bylo i na občany se sníženou pohyblivostí, veškerá zařízení jsou vybudována jako bezbariérová. Pro nevidomé a slabozraké byl v žst. Choceň vybudován elektronický informační systém.

Přestavba železničního uzlu Choceň probíhala za běžného provozu nádraží od června roku 2003 a podílely se na ní společnosti Skanska ŽS a Stavby silnic a železnic (SSŽ). Zároveň s tím byly uskutečňovány další dvě stavby - rekonstrukce podchodu pro pěší a rekonstrukce silničního mostu v Pernerově ulici.

Na fotografii Filipa Měchýře je slavnostní předávání žst. Choceň po rekonstrukci. V pozadí je elektrická lokomotiva ř. 350.001-4 ŽSSK.

Pokračování

Třebovice v Čechách - V pátek 8.4.2005 projel Třebovickým tunelem naposledy vlak, kterým byl Os 3707 v 11:17 hod. do Přerova. Ve 12 hod. bylo zkratováno vedení a o čtvrt hodiny později začali pracovníci Elektrizace železnic demontovat trolejové vedení. V Třebovicích navíc v 17 hod. ukončila svůj provoz i osobní pokladna a jízdenky se prodávají již jen ve vlacích (na obou tratích 262 a 270).
Po dobu 116 dní jsou vlaky na trase Olomouc - Praha v úseku z Rudoltic do Třebovic vedeny po jedné koleji. Druhá kolej bude do provozu uvedena 1.8.2005. Po nové trati budou vlaky jezdit rychlostí 140 km/h a soupravy s naklápěcími skříněmi 160 km/h. Poslední úsek stavby spojky I. a II. koridoru tak vstupuje do konečné fáze.

Pokračování

Třebovice v Čechách - 8. 4. 2005 projede po 2. koleji mezi stanicemi Rudoltice v Čechách a Třebovice v Čechách na trati č. 270 (Praha-) Česká Třebová - Bohumín poslední vlak ve staré trase.
512 m dlouhý tunel ve 2.traťové koleji byl vystavěn v letech 1842-45 a do dnešní doby se jedná o jeden z nejstarších a dosud provozovaných železničních tunelů ve střední Evropě. Díky nepříznivým geologickým podmínkám byl tunel v roce 1866 na plných 66 let opuštěn. Objízdná trasa se problematickému úseku vyhnula.
V roce 1932 byl úsek Česká Třebová - Přerov zdvoukolejňován a do původního tubusu bylo vestavěno ostění tunelu s jednou kolejí.
V den ukončení provozu tunelu začne rozhodující fáze stavby koridoru mezi Rudolticemi a Třebovicemi zahájením 116denní výluky - do 1.8.2005, kdy se začne jezdit po 2.TK přeložky.
Nové směrování protne tunel napříč pomocí tzv. milánské stěny. Tento zářez dostane i zastřešení. Starý tubus tunelu bude použit jako odvodnění.
Na snímku je rudoltický portál Třebovického tunelu. [Foto: Karel Chýla, 24.3.2005]

Pokračování

Karlovy Vary - V Karlovarském a Ústeckém kraji je Podkrušnohorská magistrála důležitou spojnicí měst Ústí nad Labem, Mostu, Chomutova, Kadaně a Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Celá trať je dvoukolejná, z Bíliny do Českých Zlatníků s tříkolejným úsekem. V současné době probíhá elektrifikace úseku mezi Kadaní a Karlovými Vary (trať č. 140). V cílovém stavu bude celý traťový úsek dálkově ovládán z dispečerského pracoviště v Karlových Varech. Před stanicí Kadaň bude střídavá trakční soustava 25 kV přecházet v soustavu stejnosměrnou 3 kV. Hnací vozidla používaná na této trati budou muset být minimálně dvousystémová.
Ostrava - V Moravskoslezském kraji byly zahájeny přípravné práce spojené s elektrizací a modernizací trati 316ČD Ostrava Svinov - Opava východ. Zde bude v březnu zahájena rozsáhlá výluka celého úseku. Místo vlaků budou jezdit autobusy podle jízdního řádu, který je uveden v knižním jízdním řádu u trati 316. Tato výluka potrvá přibližně půl roku.
Lichkov - V Pardubickém kraji se připravuje stavba s názvem Elektrifikace tratě Letohrad - Lichkov st. hr., která postupně nabývá na mezinárodním významu z důvodu zajištění kvalitní a hlavně rychlé tranzitní přepravy Polsko - Rakousko a Polsko - Maďarsko.
V České republice je celkem 9.582 km tratí, z toho 7.631 km jednokolejných a 1.951 km dvou a vícekolejných. Z celkového počtu je 46 km s trakční soustavou 1500V, 1.647 km se soustavou 3000V a 1.249 km je elektrizováno 25 kv/50 Hz.

Pokračování

Choceň - V úterý 2.11.2004 byl v železniční stanici Choceň otevřen nově vybudovaný podchod k nástupištím a směrem do centra města. Choceň tak má nyní 2 podchody, starý - původní, ten byl opraven a slouží také, a nový, který propojuje nádražní budovu, kde je čekárna a výdej jízdenek, s nástupišti.
Drobné úpravy a dolaďování stále probíhají i za provozu.
Cestující se tak konečně dočkali úrovně, která odpovídá 21. století.

Pokračování

Chornice - Tratě Moravské západní dráhy najdeme v jízdním řádu pod čísly 262 a 271. Původně však bylo všechno jinak. „Hlavní tah“ byl z Třebovic v Čechách přes Moravskou Třebovou a Chornice do Prostějova. Z Chornic vedla odbočka přes Jevíčko do Velkých Opatovic. Dnes však číslo 262 ukrývá trať z České Třebové přes Moravskou Třebovou, Chornice, Jevíčko, Velké Opatovice a Boskovice do Skalice nad Svitavou. Pod číslem 271 je trať z Chornic přes Dzbel a Kostelec na Hané do Prostějova.

Pokračování

Železniční koridory - Po delší době Vám opět přinášíme malý přehled, jak jsou na tom stavby na našich koridorech.
Na prvním koridoru je postupně dokončována modernizace stanice Choceň - 1. nástupiště - koleje 1. a 3., jejichž výluka má být ukončena 21.10.2004. Tím budou pro letošek ukončeny stavby na 1.koridoru. V následujících letech je možné počítat s rekonstrukcí úseku Úvaly - odb. Blatov, odb. Blatov - Praha-Běchovice a Běchovice - Libeň. Kdy bude stavba zahájena závisí na zajištění financování.
Na druhém koridoru byla dokončena déletrvající rekonstrukce úseku Grygov - Olomouc.
Včera byla zahájena nepřetržitá výluka celého 11 kilometrů dlouhého úseku mezi Štěpánovem a Červenkou (od 1.10. probíhá výluka 1. staniční koleje ve Střeni a 1.TK Střeň - Červenka). Důvodem tak velké výluky je další etapa rušení kolejových spojek v dopravně Střeň (rušení výhybek 2, 3, 12, 15). Výluka potrvá do 25.10.
Dne 31.10. naváže druhá etapa, při níž budou vyrušeny výhybky 1, 4, 13, 14. Výluka bude ukončena ke dni 15.11., kdy se z dopravny stane zastávka.
Přesuneme-li se blíže k České Třebové, narazíme na modernizaci stanice Zábřeh na Moravě, kde probíhá rekonstrukce sudé kolejové skupiny, do 29.11.2004.
Mezi odbočkami Most a Lupěné probíhá výluka 1.TK do 18.11.2004.
Ve stanici Krasíkov je výluka sudé skupiny a z Krasíkova do Rudoltic je vyloučena 2.TK. Obě výluky budou ukončeny 16.11.2004. Nadále pokračují přípravné práce na napřímení úseku Krasíkov - Zábřeh a také Třebovice v Čechách - Rudoltice.
Na třetím koridoru se s pracemi zatím nepočítá.
Práce na čtvrtém koridoru jsou sice naplánovány již od začátku listopadu, ale skutečný začátek se dá stěží odhadovat...
Aktuální stavby na českých koridorech najdete v průběžně aktualizovaném přehledu.

III.koridor - Dne 8.9. v 18.30 projel první vlak po zprovozněné přeložené 2.TK, která nyní vede novým Krasíkovským tunelem. Po 1.TK projel první vlak (IC 505 Jan Perner) již 23.8.2004 večer. Součástí přeložky není jen tunel Krasíkov (1098,3 m), ale také estakáda mezi nádražím a tunelem Krasíkov, estakáda mezi Krasíkovským a Tatenickým tunelem, na kterém je též nová zastávka Tatenice a také Tatenický tunel (140,65 m). Stará trať částečně sloužila až do půlnoci dne 25.8. a nyní je již vytrhána.

Pokračování

Zlámaná Lhota — 1. odstavec

Mezinadpisy

2. a další odstavec

Zdroj: NějakýWeb

Pokračování