Když jsem spatřil poprvé snímek z dráhy Malmbanan uprostřed pustin severské krajiny, měl jsem jasno: to musím vidět na vlastní oči! Po půl roce plánování bylo nad slunce jasné, budu muset vyrazit sám. Možným důvodem, kterým bych vysvětlil chování mého okolí, je fakt, že ačkoliv se až na místo dá rychle a pohodlně doletět letadlem, ani chvíli jsem nad výše zmíněnou možností neuvažoval. A tak představa cesty vlakem delší než 40 hodin odradila všechny potenciální spolucestovatele. Nabízím tedy jeden cestopis – od 25. února do 7. března 2017 jsem urazil téměř 6 tisíc kilometrů, stanul v tváří tvář losovi, viděl šedou polární záři a ochutnal slané máslo.

Pokračování