..: Zřícený jeřáb se na koleje už nevrátí - aktualizováno :..

Havarovaný jeřáb Gottwald - detail kabiny, foto: NIcKON Brtníky — K mimořádné události došlo ve čtvrtek 24. 5. 2018 během plánované výluky na trati 084 v úseku Brtníky – Panský. Při manipulaci s novou mostovkou pro nedaleké křížení se silnicí III. třídy číslo 2657 vykolejil přímo v katastru Btrníků kolejový jeřáb Gottwald GS 150.14 společnosti GJW Praha. Jeřáb se v prudkém pravém oblouku s převýšením vnější kolejnice i se zavěšeným břemenem převrátil a sjel z vysokého náspu, na jehož úpatí se částečně zaryl do měkké hlíny. První odhady škod se vyšplhaly přes 40 milionů korun (35 milionů jeřáb, 5 milionů mostovka a 200 tisíc infrastruktura), hrozivě vypadající nehoda si naštěstí vyžádala jen dvě lehká zranění (muž a žena v jeřábu). I když se dlouho spekulovalo o vyproštění, jeřáb bude na místě demontován. Zato mostní konstrukce, zavěšená během nehody na rameni jeřábu, neutrpěla vážné poškození.

Potud suchá čísla, my jsme se byli na místě nehody podívat v neděli 27. 5., tedy tři dni po nešťastné události. Došlo k ní během výměny notně zchátralého brtnického mostu, který s pomocí středového pilíře překonává v malé výšce nejen výše zmíněnou silnici, ale i Brtnický potok, místní komunikaci a také několik domů a zahrádek. A přes který byla už několik let omezená rychlost na 10 km/h a jehož dlouholetý havarijní stav nejen prodlužoval jízdní doby, ale také dlouhodobě hrozil definitivním zastavením dopravy na 084.

Druhá mostovka, připravená k pokládce, foto: NIcKONPilíře brtnického mostu, připravené k pokládce mostovek, foto: NIcKON

K sesutí došlo přímo v obci Staré Křečany-Brtníky, přičemž v místě, kam celý 217tunový kolos i s 50tunovou mostovkou dopadl, naštěstí není zástavba. Kdyby se nehoda stala o 150 metrů dále, mohly být následky podstatně závažnější, byl by totiž ohrožen dům čp. 211, stojící přímo pod náspem. Na snadno přístupné místo nehody se chodí dívat celá procesí zvědavců; jen během naší cca dvacetiminutové přítomnosti se tam vystřídalo asi 30 lidí. Místní nám také sdělili, že na vlastní oči viděli, jak se mostovka při přepravě silně houpe.

Kolejový jeřáb Gottwald po nehodě v Brtníkách II, foto: NIcKONHavarovaný jeřáb Gottwald zblízka, foto: NIcKONKolejový jeřáb Gottwald po nehodě v Brtníkách III, foto: NIcKON

Na traťovém tělese byla jasně patrná promáčklá pravá kolejnice, v blízkém okolí tohoto místa bylo také vidět několikeré mírné poškození betonových pražců, pocházející zřejmě od vykolejení stejného jeřábu o několik dní dříve při demontáži starého mostu. Vzhledem k výšce a strmosti náspu však lze hovořit o štěstí, že bilance skončila jen dvěma lehkými zraněními. Za pozornost stojí rovněž jinak překvapivě dobrý stav svršku kolem místa nehody; když jsme místo navštívili před několika lety, byl na tom neporovnatelně hůře. Zanedbaný svršek tedy příčinou nehody patrně nebyl. Zánovní betonové pražce i kolejnice i nedávno opravené štěrkové lože jsou ostatně dobře patrné na fotografiích.

Promáčklá kolej na místě nehody, foto: NIcKONPromáčklá kolej na místě nehody z druhé strany, foto: NIcKONDetail poškozeného pražce poblíž místa nehody, foto: NIcKON

Podle SŽDC skutečný rozsah poškození mostovky není příliš závažný, my jsme viděli zohýbané okrajové nosníky zábradlí a lávky. Nehoda prodloužila plánovanou výluku, která měla skončit 8. června a kvůli níž se na provozovaném useku tratě vyskytovaly velmi zajímavé náhradní soupravy. Příčina nehody je podle DI dosud v šetření, avšak pouhý pohled na situaci svádí k domněnce, že téměř 220tunový jeřáb se šesti dvounápravovými podvozky, vezoucí na vysunutém rameni před sebou padesátitunovou konstrukci, musel zákonitě překročit povolený nápravový tlak podvozků. Tomu by také odpovídalo poškození tratě. Na konkrétní závěry si ale počkáme do vydání závěrečné zprávy DI.

Zmíněný jeřáb je nejtěžším u nás používaným typem, unese až 80 tun a je nasazován při pokládce těžkých součástí kolejové infrastruktury u nás i v zahraničí, případně při nehodách. Tento konkrétní kus, přezdívaný Mazlík, se neoctl v problémech poprvé. K vykolejení došlo na stejném místě i o pár dní dříve při demontáži starého mostu. Převrátil se i před necelými třemi lety při práci ve stanici Chrudim, ovšem s podstatně mírnějšími následky. Za připomenutí stojí i předloňská patálie nehodového jeřábu Českých drah, který se převrátil při vyprošťování havarovaného vlaku ve Vnorovech. Jeho vlastník se nicméně kvůli nákladům na případné vyproštění rozhodl jej na místě rozebrat a odvozit po částech. Některé z nich skončí ve šrotu. Demontáž na místě již probíhá; protože se odehrává mimo těleso tratě, nijak neovlivňuje mezitím obnovený provoz na trati 084.

Zdroj: DI, SŽDC a vlastní pozorování


NIcKON Poslat mail autorovi | 17.7.2018 (14:06)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Ústecký


  1 ... 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Šepli  mail  
01.06.2018 (8:51)  
V ostrém oblouku s převýšením koleje dojde k vyklonění břemene mimo podélnou osu jeřábu, to zřejmě mohlo způsobit převrácení na bok. Laicky bych řekl, že k propadu kolejnice došlo v okamžiku náklonu, kdy celá váha jeřábu a břemene stála na třeba jen jednom podvozku. Dle technických údajů GJW je max. hmotnost břemene s vyložením 12 m a bočním vyložením 1 m jen 35,7 t (viz komentář Dusanh(a)). Spočítá někdo, o kolik se bočně vychýlila zavěšená mostovka v daném oblouku s převýšením koleje při vyložení 12 m?

V každém případě by se pracovníci, obsluhující jeřáb, měli nad svojí prací přinejmenším zamyslet, neboť co výjezd, to nehoda, tedy alespoň dle článku...
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
31.05.2018 (23:48)  
zirecek: Zánovní, zřejmě UIC 60, čisté štěrkové lože v pěkném stavu, na zbytek odpovědět neumím :)

Z. Š.: Podle mě se naklonil v ostrém oblouku s převýšením vnější kolejnice. Protože v tu chvíli skokově vzrostl tlak na vnitřní kolejnici, tak ji promáčkl a pak prostě spadl na bok a sjel ze svahu.
31.05.2018 (19:49)  
A je vůbec jasné, že se ta kolej promáčkla tím, že se celý jeřáb zdvihnul a celou svojí vahou visel na pravé polovině předního podvozku? To by dřív sklouznul a orval pražce. Jenže na nich opravdu nejsou žádné známky poškození. Já tam byl...
31.05.2018 (18:06)  
NIcKON: Neurčitě zadaná úloha - jaká kolejnice, v koleji nebo v laboratoři, rozdělení pražců nebo délka podpor, čistý štěrk nebo zbahnělý?
Každopádně kolejnice snese velmi mnoho, :-).
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
31.05.2018 (16:41)  
Mě z tohoto výpočtu vychází 144 tun a ne 450. Jeřáb samotný váží 220 tun, čili i když odečtu něco na výložník, tak má pořád půlka jeřábu minimálně 100 tun, které jsou za čepem a brání překlopení. Bod, o který se rameno opírá, sice není ukotven ve vesmíru, ale v rámci jeřábu samotného jde o pevný bod.
Zkusme to z druhé strany - jaký nápravový tlak je podle tebe potřeba, aby promáčkl kolejnici?
registrovaný uživatel (gp) 
31.05.2018 (16:11)  
Tvůj výpočet je jednoduchý, ale blbě. Opěrný bod není pevně spojen s kolejí ani s Vesmírem (v tom je ta chyba, že Ty počítáš, jako kdyby pevný byl) takže aby ho most na 26m dlouhém rameni nezdvihnul okolo čepu do výše, musel by být zatížen vahou 450 tun jak si snadno spočítáš (50t*26m/9m) a tu na tom jeřábu není kde vzít.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
31.05.2018 (14:46)  
(gp): Nezboural, naopak upřesnil. Ono je ve finále jedno, kolikazvratná páka to je, Jeníček s Mařenkou v podobě hlavního ramene jeřábu se vzájemně vyruší. Každopádně ti na delším konci ve vzdálenosti minimálně 26 m od čepu visí 50 tun. Stejná páka je opřena 9 m od čepu. Aby se síly vyrovnaly, musíš v obou případech vynásobit sílu a vzdálenost od čepu. Čili když to zjednodušíme a hmotnost budeme považovat za ekvivalent síly, vynásobíš 50 tun vzdáleností břemene od čepu a výsledné číslo pak vydělíš vzdáleností opěrného bodu od čepu. A vyjde ti zaokrouhlených 144 tun. Takhle jednoduché to je.

Z.Š.: Zda je rameno zafixované, či nikoliv, na rozložení váhy vůči okolnímu světu nic nemění. Únosnost jeřábu překročena nebyla, má povoleno 50 tun při 15m čelním vyložení. Otázkou je, zda nebyla překročena úsnosnost svršku. Já tam nic jako balast neviděl, jeřáb má asi nějaké vnitřní zařízení na částečnou kompenzaci posunu těžiště, ale nechce se mi věřit, že by zvládlo takové bago.
31.05.2018 (14:34)  
Rameno je sice uložené uprostřed na otočném čepu, ale pokud je ve fixní poloze nad předním podvozkem, tak lze uvažovat, že je rameno součástí hlavního rámu - pevně spojené s předním i zadním podvozkem.

Jeníček je v tuhle chvíli zadní podvozek a Mařenka je zavěšená mostovka. Přední podvozek je bod, na kterém se oba houpou. Blbý je, pokud je Mařenka těžší než Jeníček. V takovém případě by bylo potřeba k Jeníčkovi (na zadní podvozek) přidat balast.

Ovšem, že by byl někdo tak blbej a na jeřáb pověsil něco co je nad jeho únosnost, to si fakt nemyslím. Případně že by zapoměli přidat balast? Předpokládám, že takový jeřáb má měřiče nápravových tlaků, aby se podobným problémům předcházelo. Ale to se jen domnívám...
registrovaný uživatel (gp) 
31.05.2018 (14:00)  
Jednozvratná páka je v tomto případě špatnej model. Lepší model je dvojzvratná páka. Když se houpe Jeníček s Mařenkou, tak když jsou oba ve vzduchu, tlačí na čep houpačky součet vah J+M+břevna.
Promiň, že jsem Ti zboural výpočet. To si to fakt neumíš představit, že břemeno bude tak těžký a výložník tak moc vysunutej, že se zadní podvozek zdvihne do vzduchu a váha toho všeho bude na předním podvozku?
31.05.2018 (12:12)  
Holt: Fyzika nepustí
  1 ... 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko