..: Propojení Dolní Poustevny a Žebnice konečně obnovováno :..

642.638, Neugersdorf - Ebersbach, foto: NIcKONDolní Poustevna/Sebnitz — Téměř nemožné se stává skutečností – po letech odkladů německá strana dokončuje obnovu mezistátního železničního spojení mezi severočeskou Dolní Poustevnou a Žebnicí (Sebnitz). Mezi infrastrukturou SŽDC a DB Netz totiž chybělo jen několik set metrů svršku, vlaky tudy totiž ještě do konce druhé světové války jezdily. Dostavba je součástí plánů na rychlé propojení Rumburka a Šluknovska s Žandavou (Bad Schandau) a Děčínem. Po zhruba 600 metrech nových kolejí se vlaky rozjedou zřejmě již v září příštího roku. Co to konkrétně přinese a proč se přes přechod vlastně 69 let nejezdilo?

Vznikající a zanikající přeshraniční úseky

Došlo k zajímavému a zdánlivě nelogickému paradoxu, kdy se otevírá nové přeshraniční spojení mezi českou a německou stranou jen několik let poté, co byl nedaleko ukončen provoz na jiných dvou mezinárodních spojkách – s koncem GVD 2010 se přestalo pravidelně jezdit na trati 088 mezi Rumburkem, Jiříkovem a německou stanicí Ebersbach(Sachs), o čtyři roky dříve definitivně utichla německá trať 236 v úseku Seifhennersdorf – Eibau a i když přeshraniční dopravu udržuje Vogtlandbahn (dříve Arriva) v úseku Varnsdorf – Seifhennersdorf, pokračování dále do německého vnitrozemí už je dnes po zarostlém svršku s částečně rozebraným příslušenstvím nesjízdné. Z dříve nebývale bohaté, a za socialismu paradoxně udržované tamější přeshraniční dopravy tak zůstala pouze opačná větev téže tratě z Varnsdorfu do Žitavy přes Mittelherwigsdorf a dostat se vlakem z Rumburka či Šluknova do oblasti Saského Švýcarska nebo Dolní Lužice je dobrodružstvím pro trpělivé, i když jsou od sebe příslušné tratě vzdálené jen několik kilometrů či ještě méně…

Stav z nedávné minulosti

Konec světa mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKONKonec trati 083, foto: NIcKONZbytky staré spojky do Sebnitz, foto: NIcKON

Nejvíce to samozřejmě platí pro přerušený přechod mezi Dolní Poustevnou a Žebnicí. Občanské iniciativy na obou stranách hranice se snaží o obnovení tratě již od roku 1990. Záměr se přiblížil realizaci po přistoupení Česka do EU 1. 5. 2004. Další dva roky však trvalo vytvoření a podepsání příslušných smluv mezi Českými drahami, okresem Děčín a Dopravním spolkem Horní Labe (Verkehrsverbund Oberelbe, VVO), deklarujících nejen nutnost obnovy tratě a železničního nadjezdu, ale i rekonstrukce zhlaví a nástupišť v žebnické železniční stanici, která mezitím přišla o stálou dopravní službu a stala se de facto zastávkou. Ačkoliv tomu bývá často opačně, tentokrát si česká strana pospíšila, nedlouho poté dokončila kompletní obnovu svršku až ke státní hranici a v současné době pokračuje v částečné modernizaci zbytku tratě 083. Na německé straně byl proces složitější a tamější obyvatelé proti průtahům také více protestovali, zejména pomocí petic. I přes složitá jednání mezi VVO, Saskem a místními autoritami se však věci nakonec daly do pohybu. Česká strana argumentovala podstatně rychlejším spojením Šluknovska s Děčínem, než zdlouhavým objížděním Jedlové a údolím Ploučnice, Němci se zase těší na posílení turistického ruchu v oblasti s obrovským potenciálem. A tak byla v roce 2009 podepsána desetiletá smlouva mezi ČD a Ústeckým krajem, opravňující České dráhy jednat přímo s VVO, které akceptovalo smluvní vztah mezi krajským úřadem a ČD a chtělo se původně ke sjednané smlouvě připojit. O rok později však dobrý vývoj dostal trhliny - hospodářská krize přiměla saskou vládu k rozhodnutí ušetřit 7,5 % výdajů na dopravu a do přímého ohrožení se dostal mj. provoz na celé trati Bad Schandau - Pirna přes Saské Nové Město. Naštěstí spolek VVO zareagoval vysoutěžením lepších cen od koncových dopravců a ušetřil 20 % nákladů, čímž celý projekt zachránil. Kritická situace však změnila vyjednávací pozici a DB Netz nově zanesly do smluv garanci od VVO 20letého zachování přeshraničního provozu. Aktuální stav dostal do hry i DB Regio, s nímž se původně nepočítalo, a které bude v dotčeném úseku na objednávku ČD provozovat dopravu svými náležitostmi (s největší pravděpodobností půjde o desira), ačkoliv se původně počítalo se zajížděním nových motorových jednotek ČD řady 844 "RegioShark", které už v současné době do Dolní Poustevny reálně jezdí a mají v obězích vytvořen prostor pro zajíždění do Děčína (hodinové čekání v Dolní Poustevně). Takto vzniklá linka U28 má začít jezdit od července 2014 v dvouhodinovém taktu, se špičkovým posílením na hodinu v českých úsecích. V úseku Bad Schandau - Sebnitz nahradí stávající SB71, což znamená návaznost na S-Bahn linky S1 oběma směry a také rychlíky od a do Prahy. V praxi to přinese mj. několikaminutové čekání v Bad Schandau.

Současný stav

Hotový svršek na úseku Dolní Poustevna - Sebnitz, vpravo patrné zbytky původního tělesa, vedeného ostřejším obloukem severněji a přes propustek, který po rekonstrukci vzal za své, foto: NIcKONUzávěra nového traťového úseku mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKONStátní hranice mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKON

Podle prognózy VVO z března 2011 mělo být v prosinci 2013 hotovo, v Česku se tedy měl provoz zahajovat s novým jízdním řádem. Spojení má obsloužit až 700 cestujících oběma směry denně. Realizace se však poněkud zpozdila, společnost Deutsche Bahn potvrdila financování projektu ze spolkových prostředků ve výši 2,5 milionu eur (původní odhady zněly na 1 milion) až 4. listopadu 2011. Dohoda mezi VVO a DB Netz AG o výstavbě a financování byla podepsána 19. 6. 2012 s nejzazším datem kompletního dokončení v červenci 2014. Jednání protáhly mimo jiné trvající dlouhodobé závazky VVO ohledně základní dopravní obslužnosti regionu, do nichž se dofinancování dopravy po novém spojení už nevešly. DB Netz nyní počítá se zahájením provozu nejdříve 31. srpna 2014, ovšem pod podmínkou, že VVO po tomto datu dopravu objedná. Nejpravděpodobnější budoucí model počítá s variantou vytvoření přímých spojů mezi Děčínem, Bad Schandau a Rumburkem, s přestupem v Žebnici do navazujících spojů směrem na Saské Nové Město (Neustadt in Sachsen). Doufejme, že další objektivní potíže už nenastanou a úsek, přes nějž kráčely evropské dějiny a na české straně už zažil pět různých státních útvarů, se dočká stodesítky tentokrát ve zdraví a plném provozu.

Křižování v Dolní poustevně II, foto: NIcKONZatím neotevřená kolej z Dolní Poustevny k hranici, foto: NIcKONPřes Německo mají jezdit RegioSharky, foto: NIcKON

Trocha historie

Trať Rumburk (Rumburg) – Dolní Poustevna (Nieder Einsiedel) (–Žebnice/Sebnitz), vedená nejprve u ČSD po číslem 37 a později u SŽDC jako 083, byla postupně budována plných 34 let od udělení koncese pro první úsek Rumburg – Schluckenau (Šluknov) 17. 7. 1871 společnosti Česká severní dráha (k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB), ačkoliv se o ni ucházely i Královské saské státní dráhy (Königlich Sächsische Staatsbahnen, K.Sächs.Sts.E.B.). Uvedený první úsek se otevřel 8. ledna 1873 a napojil bohatý průmyslový Šluknov na síť BNB a zároveň ji přes Jiříkov (Georgswalde) provázal se saskými drahami. Saské království stálo o současné propojení labského údolí (Elbtal) a Budyšína (Bautzen) i celé Horní Lužice (Oberlausitz), jenže BNB odmítala dobudovat úsek na západ od Šluknova, protože se obávala konkurence svého vlastního spojení Prahy s průmyslovým Šluknovskem přes Bakov nad Jizerou (Bakofen an der Iser). Proto si KSS poradily jinak a propojily Elbtal s Budyšínem mimo území Rakouska-Uherska, nynější tratí přes Saské Nové Město se spoustou odboček k tamějším mnoha továrnám. Odtud nevšední hustota železničních tratí v tomto regionu. Pokračování štreky do tehdejšího Nixdorfu (Mikulášovic) každopádně přivítalo železniční provoz až po více než deseti letech, konkrétně 14. 12. 1884.

Zbytek nejsevernějšího rakousko-uherského výběžku zůstal bez kapacitního spojení se světem dalších 14 let, což se podepsalo na jeho dodnes patrné menší rozvinutosti. Až 27. 11. 1898 byla podepsána smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Saskem, která mj. obsahovala převedení koncesí na stavbu trati Nixdorf – Sebnitz s předpokládaným zahájením provozu do dvou let. Dohoda vyjadřovala i vůli k výstavbě žádaného spojení Šluknova se Sohlandem, ovšem bez konkrétního časového rámce. K této stavbě nakonec nikdy nedošlo (v opačném případě by Šluknovský výběžek držel rekord v počtu přeshraničních tratí na kilometr čtvereční). Mikulášovice se s Dolní Poustevnou, kde se usídlil celní úřad (proto ona dodnes stojící a zvolna chátrající obří nádražní budova, kontrastující s jedinou dnes provozovanou kolejí) propojily 15. 11. 1904, o sedm měsíců později, konkrétně 14. června 1905, vlak poprvé přejel hranici do Žebnice, určené jako hraniční stanice. Koncesi BNB obdržely 9. února 1903 na 90 let, její platnost tedy měla teoreticky vypršet teprve před dvaceti lety. Málokdo tehdy ovšem tušil, že nás čekají mj. dvě světové války. Tu první, která překreslila mapu Evropy a na stejném místě k sobě svedla dva zcela nové státní útvary – Německou a Československou republiku – ještě trať přežila. Tu druhou už bohužel nikoliv – v roce 1945 byl v rámci poválečných reparací přerušen demontáží 72 metrů kolejí na české straně přeshraniční úsek, který vydržel v provozu jen 40 let…

Zdroj: Wikipedia.org, České dráhy


NIcKON Poslat mail autorovi | 8.12.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu ČR Ústecký Německo Sasko /Sachsen


  1 2 3 4 5 6 ... 8      Zpráv na stránku:   
09.12.2013 (14:23)  
(gp) Žádnou slevu nedostaneš. Cena bude stejná, jen z ní dráhy neodvedou DPH. :)
registrovaný uživatel Luxian  mail  
09.12.2013 (13:43)  
NIcKON: Tu hranici jsem jasně popsal a neurčuje to nikdo, jen osobní zdravý rozum. A tak, jak jsem to stanovil, mi to přijde jako nejlogičtější.

Nicméně uvádím výňatek z jazykové příručky Ústavu pro jazyk český:
Žádné přesné pravidlo pro počešťování cizích zeměpisných názvů neexistuje. U jistého počtu zeměpisných jmen (jak světadílů, zemí, řek, pohoří, tak i měst a osad) se užívá vžitá podoba počeštěná: Evropa, Španělsko, Visla, Apeniny, Varšava, Ženeva. Počešťování bylo charakteristické pro 19. století, dnes se zvláště u méně vžitých jmen dává přednost původním, cizojazyčným podobám; obvyklým řešením (např. v publicistických textech) je uvedení obou jmen, jedna z možností je pak v závorce, např. Štýrský Hradec (Graz) nebo Regensburg (Řezno).

viz: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=120
registrovaný uživatel (gp) 
09.12.2013 (13:20)  
Jízdné bude stát stejně jako teď, když je to s přestupem v BS i v Seb. - prostě si koupíš Elbe-tiket. V porovnání s trasováním přes Jedlovou: ze Šluknova je to místo 71 km jen 55 km. Významné je to, že zlevní jízdenky do Poustevny: koupíš si jízdenku do Dolní poustevna st.hr. a rázem máš slevu ve výši DPH, protože mezistátní přeprava osob je od ní osvobozena.
09.12.2013 (11:51)  
Díky autorovi za zajímavý článek!

Těm, kdo by snad tápali v tradičních českých exonymech, nabízí v závorkách cizí názvy, takže ani neznalým neporozumění nehrozí. A pokud se nepletu, jedná so o oblast Lužice, historické součásti Koruny české, takže se nejedná o žádné umělé počešťování.

Není důvod ochuzovat bohatost jazyka jen proto, že mezinárodní názvosloví je aktuálně v módě a každý druhý si píše "protěžovat" namísto "protežovat" nebo "hold" namísto "holt".

Zpátky k tématu článku: Máte někdo představu, kolik bude stát jízdné třeba ze Šluknova do Děčína přes Žandavu v porovnání s trasováním přes Jedlovou?
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
09.12.2013 (9:35)  
(gp): Mosty na 083 určitě, ostatně letos po nich vesele jezdila zamračená s velkými vozy. Nejsem si ovšem úplně jist, zda by si takovou soupravu pustili na svou síť Němci.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
09.12.2013 (9:33)  
tomsa0397: Pro mě je určující zásadní změna území a ta nastala právě v pěti případech. Pokud by mělo být po vašem, pak byste za samostatný státní útvar nemohl považovat ani ČR, vzniknuvší odpadnutím Slovenska, když za něj nepovažujete poválečnou ČSR bez Zakarpatské Rusi. Spíš bych čekal oprávněné doplnění, že během druhé republiky a protektorátu se příslušné místo na sedm let ocitlo hluboko v Německu :)

V článku se nepíše o okresním úřadě, ale o okresu, který jako takový zrušen nebyl. I když uznávám, že zvolená formulace může být matoucí - samozřejmě to tehdy už řešil krajský úřad.
registrovaný uživatel (gp) 
09.12.2013 (8:34)  
Pánové, vysoké školy se píšou s malým v už asi tak dvacet let, protože z původních názvů Vysoká škola ozubených koleček a drátenictví jsou dneska Univerzity v Horní Dolní.

V debatě o vozidlech mi chybí zásadní věc: mají vůbec mosty ve Vilémově a Horní Poustevně dostatečnou nosnost, aby tudy mohly projíždět povodňové odklony s Brejlovci?
registrovaný uživatel tomsa0397  mail  
09.12.2013 (7:14)  
To NIcKON: Nesouhlas. Tzv. první republika, druhá i tzv. třetí (po osvobození) byl stále jeden a týž stát, byť v něm vládly různé režimy a byť měl různou rozlohu (nejdřív bez Sudet, v létě po válce bez Podk. Rusi). Vaším náhledem byste tedy musel rozlišovat i tzv. čtvrtou republiku po Vítězném únoru (1948), případně pátou po přijetí socialistické ústavy (1960), eventuelně šestou po okupaci (srpen 1968) resp. federalisaci (říjen 1968), anebo dokonce sedmou po listopadu 1989 a po pomlčkové "válce" (1991) případně osmou... Chci tím ukázat, že tudy asi cesta nevede.
Tzv. Protektorát nebyl samostatným státem, ale součástí Německa, takže ho samostatně nelze počítat.
Jinak s ČR máte pravdu.

Ještě jedna věc - okresní úřady byly zrušeny ke konci r. 2002, jak tedy mohla být dva roky po vstupu ČR do EU (2004) podepsána smlouva m.j. s okresním úřadem Děčín?
09.12.2013 (1:54)  
Nickon: K tomu používání českých názvů - můj názor znáš, ostatně, před lety jsem tenhle úzus prosazoval a dodnes si za tím stojím. Ale jedna nedůslednost se vloudila: v poslední části jméno "Elbtal" - překládál bych jako údolí Labe. A asi bych taky volil mnohem zažitější Sebnici..:)
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
08.12.2013 (23:50)  
tomsa0397: Je to docela jednoduché: První je monarchie Rakousko-Uhersko, pak tzv. první, neboli Československá republika. Pak druhá, o Sudety obraná a podstatně zmenšená Česko-Slovenská republika (1. 10. 1938-14. 3. 1939), následně Protektorát Čechy a Morava, vzápětí Československo bez Zakarpatské Rusi (které samo o sobě zažilo tři různá zřízení) a nakonec Česká republika.
  1 2 3 4 5 6 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko