..: Propojení Dolní Poustevny a Žebnice konečně obnovováno :..

642.638, Neugersdorf - Ebersbach, foto: NIcKONDolní Poustevna/Sebnitz — Téměř nemožné se stává skutečností – po letech odkladů německá strana dokončuje obnovu mezistátního železničního spojení mezi severočeskou Dolní Poustevnou a Žebnicí (Sebnitz). Mezi infrastrukturou SŽDC a DB Netz totiž chybělo jen několik set metrů svršku, vlaky tudy totiž ještě do konce druhé světové války jezdily. Dostavba je součástí plánů na rychlé propojení Rumburka a Šluknovska s Žandavou (Bad Schandau) a Děčínem. Po zhruba 600 metrech nových kolejí se vlaky rozjedou zřejmě již v září příštího roku. Co to konkrétně přinese a proč se přes přechod vlastně 69 let nejezdilo?

Vznikající a zanikající přeshraniční úseky

Došlo k zajímavému a zdánlivě nelogickému paradoxu, kdy se otevírá nové přeshraniční spojení mezi českou a německou stranou jen několik let poté, co byl nedaleko ukončen provoz na jiných dvou mezinárodních spojkách – s koncem GVD 2010 se přestalo pravidelně jezdit na trati 088 mezi Rumburkem, Jiříkovem a německou stanicí Ebersbach(Sachs), o čtyři roky dříve definitivně utichla německá trať 236 v úseku Seifhennersdorf – Eibau a i když přeshraniční dopravu udržuje Vogtlandbahn (dříve Arriva) v úseku Varnsdorf – Seifhennersdorf, pokračování dále do německého vnitrozemí už je dnes po zarostlém svršku s částečně rozebraným příslušenstvím nesjízdné. Z dříve nebývale bohaté, a za socialismu paradoxně udržované tamější přeshraniční dopravy tak zůstala pouze opačná větev téže tratě z Varnsdorfu do Žitavy přes Mittelherwigsdorf a dostat se vlakem z Rumburka či Šluknova do oblasti Saského Švýcarska nebo Dolní Lužice je dobrodružstvím pro trpělivé, i když jsou od sebe příslušné tratě vzdálené jen několik kilometrů či ještě méně…

Stav z nedávné minulosti

Konec světa mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKONKonec trati 083, foto: NIcKONZbytky staré spojky do Sebnitz, foto: NIcKON

Nejvíce to samozřejmě platí pro přerušený přechod mezi Dolní Poustevnou a Žebnicí. Občanské iniciativy na obou stranách hranice se snaží o obnovení tratě již od roku 1990. Záměr se přiblížil realizaci po přistoupení Česka do EU 1. 5. 2004. Další dva roky však trvalo vytvoření a podepsání příslušných smluv mezi Českými drahami, okresem Děčín a Dopravním spolkem Horní Labe (Verkehrsverbund Oberelbe, VVO), deklarujících nejen nutnost obnovy tratě a železničního nadjezdu, ale i rekonstrukce zhlaví a nástupišť v žebnické železniční stanici, která mezitím přišla o stálou dopravní službu a stala se de facto zastávkou. Ačkoliv tomu bývá často opačně, tentokrát si česká strana pospíšila, nedlouho poté dokončila kompletní obnovu svršku až ke státní hranici a v současné době pokračuje v částečné modernizaci zbytku tratě 083. Na německé straně byl proces složitější a tamější obyvatelé proti průtahům také více protestovali, zejména pomocí petic. I přes složitá jednání mezi VVO, Saskem a místními autoritami se však věci nakonec daly do pohybu. Česká strana argumentovala podstatně rychlejším spojením Šluknovska s Děčínem, než zdlouhavým objížděním Jedlové a údolím Ploučnice, Němci se zase těší na posílení turistického ruchu v oblasti s obrovským potenciálem. A tak byla v roce 2009 podepsána desetiletá smlouva mezi ČD a Ústeckým krajem, opravňující České dráhy jednat přímo s VVO, které akceptovalo smluvní vztah mezi krajským úřadem a ČD a chtělo se původně ke sjednané smlouvě připojit. O rok později však dobrý vývoj dostal trhliny - hospodářská krize přiměla saskou vládu k rozhodnutí ušetřit 7,5 % výdajů na dopravu a do přímého ohrožení se dostal mj. provoz na celé trati Bad Schandau - Pirna přes Saské Nové Město. Naštěstí spolek VVO zareagoval vysoutěžením lepších cen od koncových dopravců a ušetřil 20 % nákladů, čímž celý projekt zachránil. Kritická situace však změnila vyjednávací pozici a DB Netz nově zanesly do smluv garanci od VVO 20letého zachování přeshraničního provozu. Aktuální stav dostal do hry i DB Regio, s nímž se původně nepočítalo, a které bude v dotčeném úseku na objednávku ČD provozovat dopravu svými náležitostmi (s největší pravděpodobností půjde o desira), ačkoliv se původně počítalo se zajížděním nových motorových jednotek ČD řady 844 "RegioShark", které už v současné době do Dolní Poustevny reálně jezdí a mají v obězích vytvořen prostor pro zajíždění do Děčína (hodinové čekání v Dolní Poustevně). Takto vzniklá linka U28 má začít jezdit od července 2014 v dvouhodinovém taktu, se špičkovým posílením na hodinu v českých úsecích. V úseku Bad Schandau - Sebnitz nahradí stávající SB71, což znamená návaznost na S-Bahn linky S1 oběma směry a také rychlíky od a do Prahy. V praxi to přinese mj. několikaminutové čekání v Bad Schandau.

Současný stav

Hotový svršek na úseku Dolní Poustevna - Sebnitz, vpravo patrné zbytky původního tělesa, vedeného ostřejším obloukem severněji a přes propustek, který po rekonstrukci vzal za své, foto: NIcKONUzávěra nového traťového úseku mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKONStátní hranice mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKON

Podle prognózy VVO z března 2011 mělo být v prosinci 2013 hotovo, v Česku se tedy měl provoz zahajovat s novým jízdním řádem. Spojení má obsloužit až 700 cestujících oběma směry denně. Realizace se však poněkud zpozdila, společnost Deutsche Bahn potvrdila financování projektu ze spolkových prostředků ve výši 2,5 milionu eur (původní odhady zněly na 1 milion) až 4. listopadu 2011. Dohoda mezi VVO a DB Netz AG o výstavbě a financování byla podepsána 19. 6. 2012 s nejzazším datem kompletního dokončení v červenci 2014. Jednání protáhly mimo jiné trvající dlouhodobé závazky VVO ohledně základní dopravní obslužnosti regionu, do nichž se dofinancování dopravy po novém spojení už nevešly. DB Netz nyní počítá se zahájením provozu nejdříve 31. srpna 2014, ovšem pod podmínkou, že VVO po tomto datu dopravu objedná. Nejpravděpodobnější budoucí model počítá s variantou vytvoření přímých spojů mezi Děčínem, Bad Schandau a Rumburkem, s přestupem v Žebnici do navazujících spojů směrem na Saské Nové Město (Neustadt in Sachsen). Doufejme, že další objektivní potíže už nenastanou a úsek, přes nějž kráčely evropské dějiny a na české straně už zažil pět různých státních útvarů, se dočká stodesítky tentokrát ve zdraví a plném provozu.

Křižování v Dolní poustevně II, foto: NIcKONZatím neotevřená kolej z Dolní Poustevny k hranici, foto: NIcKONPřes Německo mají jezdit RegioSharky, foto: NIcKON

Trocha historie

Trať Rumburk (Rumburg) – Dolní Poustevna (Nieder Einsiedel) (–Žebnice/Sebnitz), vedená nejprve u ČSD po číslem 37 a později u SŽDC jako 083, byla postupně budována plných 34 let od udělení koncese pro první úsek Rumburg – Schluckenau (Šluknov) 17. 7. 1871 společnosti Česká severní dráha (k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB), ačkoliv se o ni ucházely i Královské saské státní dráhy (Königlich Sächsische Staatsbahnen, K.Sächs.Sts.E.B.). Uvedený první úsek se otevřel 8. ledna 1873 a napojil bohatý průmyslový Šluknov na síť BNB a zároveň ji přes Jiříkov (Georgswalde) provázal se saskými drahami. Saské království stálo o současné propojení labského údolí (Elbtal) a Budyšína (Bautzen) i celé Horní Lužice (Oberlausitz), jenže BNB odmítala dobudovat úsek na západ od Šluknova, protože se obávala konkurence svého vlastního spojení Prahy s průmyslovým Šluknovskem přes Bakov nad Jizerou (Bakofen an der Iser). Proto si KSS poradily jinak a propojily Elbtal s Budyšínem mimo území Rakouska-Uherska, nynější tratí přes Saské Nové Město se spoustou odboček k tamějším mnoha továrnám. Odtud nevšední hustota železničních tratí v tomto regionu. Pokračování štreky do tehdejšího Nixdorfu (Mikulášovic) každopádně přivítalo železniční provoz až po více než deseti letech, konkrétně 14. 12. 1884.

Zbytek nejsevernějšího rakousko-uherského výběžku zůstal bez kapacitního spojení se světem dalších 14 let, což se podepsalo na jeho dodnes patrné menší rozvinutosti. Až 27. 11. 1898 byla podepsána smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Saskem, která mj. obsahovala převedení koncesí na stavbu trati Nixdorf – Sebnitz s předpokládaným zahájením provozu do dvou let. Dohoda vyjadřovala i vůli k výstavbě žádaného spojení Šluknova se Sohlandem, ovšem bez konkrétního časového rámce. K této stavbě nakonec nikdy nedošlo (v opačném případě by Šluknovský výběžek držel rekord v počtu přeshraničních tratí na kilometr čtvereční). Mikulášovice se s Dolní Poustevnou, kde se usídlil celní úřad (proto ona dodnes stojící a zvolna chátrající obří nádražní budova, kontrastující s jedinou dnes provozovanou kolejí) propojily 15. 11. 1904, o sedm měsíců později, konkrétně 14. června 1905, vlak poprvé přejel hranici do Žebnice, určené jako hraniční stanice. Koncesi BNB obdržely 9. února 1903 na 90 let, její platnost tedy měla teoreticky vypršet teprve před dvaceti lety. Málokdo tehdy ovšem tušil, že nás čekají mj. dvě světové války. Tu první, která překreslila mapu Evropy a na stejném místě k sobě svedla dva zcela nové státní útvary – Německou a Československou republiku – ještě trať přežila. Tu druhou už bohužel nikoliv – v roce 1945 byl v rámci poválečných reparací přerušen demontáží 72 metrů kolejí na české straně přeshraniční úsek, který vydržel v provozu jen 40 let…

Zdroj: Wikipedia.org, České dráhy


NIcKON Poslat mail autorovi | 8.12.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu ČR Ústecký Německo Sasko /Sachsen


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel rpet  mail  
09.12.2013 (21:59)  
@ NIcKON

Popis toho, co se vám nezdá v pořádku a argumentace proč tomu tak je je podle mne kritika.

sice jsem to nikde nevycetl, ale mam takovy tuseni, ze v takovem pripade se jedna o oponenturu. kritika je pouze vyjadreny nesouhlas ci odpor bez nasledne argumentace.

(coz je ale pouze muj pohled, jak jsem zminil...)
registrovaný uživatel IvaA 
09.12.2013 (21:48)  
Pánové, jděte s těmi jazykovými diskusemi laskavě do Mylhúz (neboli dohledejte si na tomto webu diskusi, kde se to vyčerpávajícím způsobem řešilo a pokračujte tam do alelujá).
Děkuji
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
09.12.2013 (21:21)  
Luxian: Jen doplnění k tomu titulku - závorka s původním názvem města v něm není jednoduše proto, že se tam nevejde. A obecně se podobné věci do titulku nedávají, ten má totiž především zaujmout a bez zbytečného ředění sdělit důležitou informaci způsobem, jaký přitáhne diváka k přečtení zbytku. Nikde není psáno, že toponymum musí zaznít hned u prvního z několikanásobného výskytu exonyma. Osobně jsem to začal brát od vaší narážky na zdravý rozum.
stoupa: důvod se vždycky najde, pan Janko je shrnul takřka dokonale. Já bych za sebe přidal ještě ten, že i ta exonyma patří k nehmotnému kulturnímu dědictví, které prakticky zanikne, až na něj všichni zapomenou. A fakt, že oblast, o níž se bavíme, patřívala do Koruny České a odehrála se v ní řada zajímavých událostí, přímo či nepřímo svázaných s naší zemí, mě v mé snaze je připomínat jedině podporuje. Tohle budiž zároveň odpovědí Luxianovi na body jedna a čtyři.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
09.12.2013 (18:50)  
Nechtěl jsem, ale konám:

Těch pár set metrů kolejí bylo znovuobnoveno po téměř 70ti letech úsilím lidí, obyvatel, regionu. Lidí z obou stran hranice, kteří řed 1938 historicky neměli žádné vazby a chtějí žít ne za plotem, ale spolu. A aby cíle dosáhli, museli překonat nesmírné administrativní a byrokratické překážky, protože ve finále (na obou stranách) nepostačil region, okres, kraj či spolková země, ale stát, resp. "Bund". Vzpomeňme jaké úsilí na obou stranách hranice musely obce vynaložit, aby byly odsouhlaseny legislativní otázky (smlouva, dohoda, legalizace) zásahů bezpečnostních sborů (hasiči, záchranky, horská služba, převzetí pacienta) za čarou, když to soused má prostě blíže. Roky to trvalo a "palec" musel být otisknut v Praze, potažmo v Berlině.

Přitom paradox je, že Sebnitz zná celá Evropa, Žebnici nikdo. Dříve regionální průmyslové městečko, známé stále modelářskou výrobou, druhdy Pilz (kolejivo), dnes zaintegrovaný do firmy Tillig. Druhdy Český název bych nepoužíval. Mnoho pětiletek k tomu není důvod.

Další apsekt, který mne "děsí": cca 2002 jsem svěřoval v Cranzahlu rodinu (kluk ještě předškolák) do péče celkem mladého vlakvedoucího Fichtelbergbahn úzkého vlaku nahoru do Oberwiesentalu (Sám jsem jel gumokolem kolem). Žádal jsem ho, že paní umí anglicky ne německy, tak kdyby něco ... Velmi mne překvapil, když s jistým úsilím mi odpověděl dobře naučenou češtinou. Zastyděl jsem se, neb jeho drážním a úředním protějškům v "českém dresu" byly zjevně cizí jazyky cizí.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
09.12.2013 (18:11)  
Michal Janko:
OK. Moje vyjádření:

Ad 1) Žádné hloupnutí češtiny nevidím. Nebavíme se tu o nahrazování běžné slovní zásoby cizími slovy, ale pouze o používání cizích, tedy původních názvů pro cizí města, která v českém ekvivalentu nejsou většině české populace známá a používají se téměř výhradně ve své původní nepočeštělé verzi.
To bychom jinak měli místo Kitzbühelu říkat Kobyli, místo St. Gallenu Svatý Havel, místo Innsbrucku Inomostí, Místo Halle Dobrosol atd. Všechno tohle byly kdysi používané názvy, které ale zastaraly a dnes znějí když ne směšně, tak aspoň divně. Je to pozůstatek národního obrození a snahy za každou cenu až nesmyslně všechno počešťovat.

Ad 2) V některých případech ano, ale pak je lepší to vůbec neskloňovat a ničemu to nevadí, protože cizí vlastní jména, která končí na nezvyklou koncovku, kterou nelze nějak zpodobnit s nějakou skloňovatelnou českou, se prostě neskloňují. Viz např. Dachau.

Ad 3) To je sice pravda, ale pakliže by tohle mělo hrát nějakou roli, pak nechť tedy dáme český název úplně každému zeměpisnému názvu kdekoliv v zahraničí, protože vždycky zůstane naprostá většina zahraničních zeměpisných názvů bez českého ekvivalentu a vždy takové problému budou existovat. Takže než uvádět nějaký téměř neznámý český název, pak lepší udat známý v originálním jazyce, který sice ne každý umí vyslovit, ale skoro každý ho zná (což je v podstatě v rozporu, protože když ho skoro každý zná, tak ho i skoro každý umí vyslovit, protože ho nejednou vyslovovat správně slyšel).

Ad 4) Jestliže je nějaké sídlo opravdu historicky významné, tak se u něj zachovává i český ekvivalent (viz Kostnice, Míšeň a pod.). Ale u historicky málo významných měst ty konotace asi nejsou tak důležité, když se český název všeobecně vůbec nepoužívá. Takže ho není třeba vyhrabávat ze zapomnění.

Ad 5) Když se podíváte na moje příspěvky, především na můj úplně první, tak vidíte, že se vyjadřuji v zcela obecné rovině a nijak autora nekritizuji, že to nenapsal správně. To až posléze si to vzal sám autor osobně. I když zrovna v titulku to správně neudělal a zrovna mě osobně to docela zmátlo.
09.12.2013 (16:08)  
Luxiane, pokud v odpovědích autora nevidíte argumenty, podívejte se na ty mé:

1. Ochuzuje ("hloupne") to češtinu, jedno z největších kulturních bohatství, které jsme jako národ zdědili.
2. Špatně se to skloňuje, může snadněji dojít k záměně významu věty.
3. Vznikají problémy s výslovností (ne každý zná pravidla výslovnosti daného cizího jazyka).
4. Zanikají tím historické konotace, které se k danému exonymu váží.
5. Pro ty, který to nestačí, autor v textu přidal cizojazyčná toponyma, přesně dle doporučení ÚJČ AV, kterým argumentujete.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
09.12.2013 (15:34)  
NIcKON: Máte to zřejmě nějak pomotané. Já právě ten problém řeším, který tu evidentně je a přede mnou ho tu zmínilo několik lidí, takže to není jen můj vlastní pohled. Vy ho nijak neřešíte a nepředkládáte vůbec žádné argumenty. Až mi nějaký předložíte, tak o něm milerád budu diskutovat, ale kromě vašich výpadů zatím kde nic tu nic. Takže to není o žádném lepším nebo horším rozumu, jak si zbytečně vysvětlujete, je to jen o logických argumentech a tady, ať se vám to líbí nebo nelíbí, mám opravdu vaším vlastním přičiněním (nebo spíš nečiněním) navrch.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
09.12.2013 (15:14)  
Popis toho, co se vám nezdá v pořádku a argumentace proč tomu tak je je podle mne kritika. Problém možná bude i v úhlu vašeho pohledu, vystupujete z pozice že váš přístup je pro každého nejlepší, uvádíte spoustu příkladů a vlastních pohledů na věc a nakonec vždy skončíme u toho, že pravidla pro počešťování vlastně neexistují a záleží víceméně na rozumu každého, což jste sám napsal a exaktně dokázal. Od tohoto okamžiku už je to tedy jen přesvědčování, že váš rozum je lepší než můj a do této diskuze se s vámi pouštět opravdu nehodlám.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
09.12.2013 (14:53)  
NIcKON: Hmm, řekl bych, že problém spočívá spíš v tom, že to berete jako kritiku. Já nikoho nekritizuju, jen vyjadřuju svůj názor k dané problematice. Je to úplně normální praxe, že se na základě diskuze dochází k nějakému společnému optimálnímu postupu. Uvedl jsem tu celou řadu argumentů, proč mi můj přístup připadá jako nejlepší a nejvhodnější pro každého, ať už je ze severu Čech nebo z jižní Moravy. Vy jste nic takového neuvedl a tvrdošíjně si stojíte za svým.
Ale jinak ať si to každý samozřejmě používá jak chce, pakliže je mu jinak jedno, že způsobuje nejasnosti.
Protože když jsem si přečetl ten titulek (kde není v závorce uveden německý název), tak jsem opravdu netušil, že se jedná o mezistátní úsek, ale domníval jsem se, že Žebnice je nějaká česká obec.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
09.12.2013 (14:32)  
Luxian: Vidíte, a mě to zase přijde logičtější tak, jak to používám. Takže se dohodněme, že si to každý budeme dělat po svém a nebudeme se za to vzájemně kritizovat, ok? :)
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko