..: Propojení Dolní Poustevny a Žebnice konečně obnovováno :..

642.638, Neugersdorf - Ebersbach, foto: NIcKONDolní Poustevna/Sebnitz — Téměř nemožné se stává skutečností – po letech odkladů německá strana dokončuje obnovu mezistátního železničního spojení mezi severočeskou Dolní Poustevnou a Žebnicí (Sebnitz). Mezi infrastrukturou SŽDC a DB Netz totiž chybělo jen několik set metrů svršku, vlaky tudy totiž ještě do konce druhé světové války jezdily. Dostavba je součástí plánů na rychlé propojení Rumburka a Šluknovska s Žandavou (Bad Schandau) a Děčínem. Po zhruba 600 metrech nových kolejí se vlaky rozjedou zřejmě již v září příštího roku. Co to konkrétně přinese a proč se přes přechod vlastně 69 let nejezdilo?

Vznikající a zanikající přeshraniční úseky

Došlo k zajímavému a zdánlivě nelogickému paradoxu, kdy se otevírá nové přeshraniční spojení mezi českou a německou stranou jen několik let poté, co byl nedaleko ukončen provoz na jiných dvou mezinárodních spojkách – s koncem GVD 2010 se přestalo pravidelně jezdit na trati 088 mezi Rumburkem, Jiříkovem a německou stanicí Ebersbach(Sachs), o čtyři roky dříve definitivně utichla německá trať 236 v úseku Seifhennersdorf – Eibau a i když přeshraniční dopravu udržuje Vogtlandbahn (dříve Arriva) v úseku Varnsdorf – Seifhennersdorf, pokračování dále do německého vnitrozemí už je dnes po zarostlém svršku s částečně rozebraným příslušenstvím nesjízdné. Z dříve nebývale bohaté, a za socialismu paradoxně udržované tamější přeshraniční dopravy tak zůstala pouze opačná větev téže tratě z Varnsdorfu do Žitavy přes Mittelherwigsdorf a dostat se vlakem z Rumburka či Šluknova do oblasti Saského Švýcarska nebo Dolní Lužice je dobrodružstvím pro trpělivé, i když jsou od sebe příslušné tratě vzdálené jen několik kilometrů či ještě méně…

Stav z nedávné minulosti

Konec světa mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKONKonec trati 083, foto: NIcKONZbytky staré spojky do Sebnitz, foto: NIcKON

Nejvíce to samozřejmě platí pro přerušený přechod mezi Dolní Poustevnou a Žebnicí. Občanské iniciativy na obou stranách hranice se snaží o obnovení tratě již od roku 1990. Záměr se přiblížil realizaci po přistoupení Česka do EU 1. 5. 2004. Další dva roky však trvalo vytvoření a podepsání příslušných smluv mezi Českými drahami, okresem Děčín a Dopravním spolkem Horní Labe (Verkehrsverbund Oberelbe, VVO), deklarujících nejen nutnost obnovy tratě a železničního nadjezdu, ale i rekonstrukce zhlaví a nástupišť v žebnické železniční stanici, která mezitím přišla o stálou dopravní službu a stala se de facto zastávkou. Ačkoliv tomu bývá často opačně, tentokrát si česká strana pospíšila, nedlouho poté dokončila kompletní obnovu svršku až ke státní hranici a v současné době pokračuje v částečné modernizaci zbytku tratě 083. Na německé straně byl proces složitější a tamější obyvatelé proti průtahům také více protestovali, zejména pomocí petic. I přes složitá jednání mezi VVO, Saskem a místními autoritami se však věci nakonec daly do pohybu. Česká strana argumentovala podstatně rychlejším spojením Šluknovska s Děčínem, než zdlouhavým objížděním Jedlové a údolím Ploučnice, Němci se zase těší na posílení turistického ruchu v oblasti s obrovským potenciálem. A tak byla v roce 2009 podepsána desetiletá smlouva mezi ČD a Ústeckým krajem, opravňující České dráhy jednat přímo s VVO, které akceptovalo smluvní vztah mezi krajským úřadem a ČD a chtělo se původně ke sjednané smlouvě připojit. O rok později však dobrý vývoj dostal trhliny - hospodářská krize přiměla saskou vládu k rozhodnutí ušetřit 7,5 % výdajů na dopravu a do přímého ohrožení se dostal mj. provoz na celé trati Bad Schandau - Pirna přes Saské Nové Město. Naštěstí spolek VVO zareagoval vysoutěžením lepších cen od koncových dopravců a ušetřil 20 % nákladů, čímž celý projekt zachránil. Kritická situace však změnila vyjednávací pozici a DB Netz nově zanesly do smluv garanci od VVO 20letého zachování přeshraničního provozu. Aktuální stav dostal do hry i DB Regio, s nímž se původně nepočítalo, a které bude v dotčeném úseku na objednávku ČD provozovat dopravu svými náležitostmi (s největší pravděpodobností půjde o desira), ačkoliv se původně počítalo se zajížděním nových motorových jednotek ČD řady 844 "RegioShark", které už v současné době do Dolní Poustevny reálně jezdí a mají v obězích vytvořen prostor pro zajíždění do Děčína (hodinové čekání v Dolní Poustevně). Takto vzniklá linka U28 má začít jezdit od července 2014 v dvouhodinovém taktu, se špičkovým posílením na hodinu v českých úsecích. V úseku Bad Schandau - Sebnitz nahradí stávající SB71, což znamená návaznost na S-Bahn linky S1 oběma směry a také rychlíky od a do Prahy. V praxi to přinese mj. několikaminutové čekání v Bad Schandau.

Současný stav

Hotový svršek na úseku Dolní Poustevna - Sebnitz, vpravo patrné zbytky původního tělesa, vedeného ostřejším obloukem severněji a přes propustek, který po rekonstrukci vzal za své, foto: NIcKONUzávěra nového traťového úseku mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKONStátní hranice mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKON

Podle prognózy VVO z března 2011 mělo být v prosinci 2013 hotovo, v Česku se tedy měl provoz zahajovat s novým jízdním řádem. Spojení má obsloužit až 700 cestujících oběma směry denně. Realizace se však poněkud zpozdila, společnost Deutsche Bahn potvrdila financování projektu ze spolkových prostředků ve výši 2,5 milionu eur (původní odhady zněly na 1 milion) až 4. listopadu 2011. Dohoda mezi VVO a DB Netz AG o výstavbě a financování byla podepsána 19. 6. 2012 s nejzazším datem kompletního dokončení v červenci 2014. Jednání protáhly mimo jiné trvající dlouhodobé závazky VVO ohledně základní dopravní obslužnosti regionu, do nichž se dofinancování dopravy po novém spojení už nevešly. DB Netz nyní počítá se zahájením provozu nejdříve 31. srpna 2014, ovšem pod podmínkou, že VVO po tomto datu dopravu objedná. Nejpravděpodobnější budoucí model počítá s variantou vytvoření přímých spojů mezi Děčínem, Bad Schandau a Rumburkem, s přestupem v Žebnici do navazujících spojů směrem na Saské Nové Město (Neustadt in Sachsen). Doufejme, že další objektivní potíže už nenastanou a úsek, přes nějž kráčely evropské dějiny a na české straně už zažil pět různých státních útvarů, se dočká stodesítky tentokrát ve zdraví a plném provozu.

Křižování v Dolní poustevně II, foto: NIcKONZatím neotevřená kolej z Dolní Poustevny k hranici, foto: NIcKONPřes Německo mají jezdit RegioSharky, foto: NIcKON

Trocha historie

Trať Rumburk (Rumburg) – Dolní Poustevna (Nieder Einsiedel) (–Žebnice/Sebnitz), vedená nejprve u ČSD po číslem 37 a později u SŽDC jako 083, byla postupně budována plných 34 let od udělení koncese pro první úsek Rumburg – Schluckenau (Šluknov) 17. 7. 1871 společnosti Česká severní dráha (k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB), ačkoliv se o ni ucházely i Královské saské státní dráhy (Königlich Sächsische Staatsbahnen, K.Sächs.Sts.E.B.). Uvedený první úsek se otevřel 8. ledna 1873 a napojil bohatý průmyslový Šluknov na síť BNB a zároveň ji přes Jiříkov (Georgswalde) provázal se saskými drahami. Saské království stálo o současné propojení labského údolí (Elbtal) a Budyšína (Bautzen) i celé Horní Lužice (Oberlausitz), jenže BNB odmítala dobudovat úsek na západ od Šluknova, protože se obávala konkurence svého vlastního spojení Prahy s průmyslovým Šluknovskem přes Bakov nad Jizerou (Bakofen an der Iser). Proto si KSS poradily jinak a propojily Elbtal s Budyšínem mimo území Rakouska-Uherska, nynější tratí přes Saské Nové Město se spoustou odboček k tamějším mnoha továrnám. Odtud nevšední hustota železničních tratí v tomto regionu. Pokračování štreky do tehdejšího Nixdorfu (Mikulášovic) každopádně přivítalo železniční provoz až po více než deseti letech, konkrétně 14. 12. 1884.

Zbytek nejsevernějšího rakousko-uherského výběžku zůstal bez kapacitního spojení se světem dalších 14 let, což se podepsalo na jeho dodnes patrné menší rozvinutosti. Až 27. 11. 1898 byla podepsána smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Saskem, která mj. obsahovala převedení koncesí na stavbu trati Nixdorf – Sebnitz s předpokládaným zahájením provozu do dvou let. Dohoda vyjadřovala i vůli k výstavbě žádaného spojení Šluknova se Sohlandem, ovšem bez konkrétního časového rámce. K této stavbě nakonec nikdy nedošlo (v opačném případě by Šluknovský výběžek držel rekord v počtu přeshraničních tratí na kilometr čtvereční). Mikulášovice se s Dolní Poustevnou, kde se usídlil celní úřad (proto ona dodnes stojící a zvolna chátrající obří nádražní budova, kontrastující s jedinou dnes provozovanou kolejí) propojily 15. 11. 1904, o sedm měsíců později, konkrétně 14. června 1905, vlak poprvé přejel hranici do Žebnice, určené jako hraniční stanice. Koncesi BNB obdržely 9. února 1903 na 90 let, její platnost tedy měla teoreticky vypršet teprve před dvaceti lety. Málokdo tehdy ovšem tušil, že nás čekají mj. dvě světové války. Tu první, která překreslila mapu Evropy a na stejném místě k sobě svedla dva zcela nové státní útvary – Německou a Československou republiku – ještě trať přežila. Tu druhou už bohužel nikoliv – v roce 1945 byl v rámci poválečných reparací přerušen demontáží 72 metrů kolejí na české straně přeshraniční úsek, který vydržel v provozu jen 40 let…

Zdroj: Wikipedia.org, České dráhy


NIcKON Poslat mail autorovi | 8.12.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu ČR Ústecký Německo Sasko /Sachsen


  1 ... 3 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel VencaM 
08.12.2013 (23:45)  
Prominte, sice jsem to puvodne nechtel vytahovat, ale kousek od teto oblasti je jeste jazykova oblast Lužice obyvana slovanskou mensinou Lužických Srbů s vlastnimi mistopistnymi nazvy a jazykem. Nastesti sem nezasahuje.
V.
08.12.2013 (23:35)  
No reknete - neni to dohadovani o cesky a nemecky nazvy krasna tradice?
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
08.12.2013 (23:32)  
Luxian: Takže znovu. Kde je ta hranice a kdo ji určuje? :)
registrovaný uživatel Luxian  mail  
08.12.2013 (23:05)  
Navíc podle tohohle seznamu to není Žebnice, ale Sebnice:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_exonym_pro_n%C4%9Bmeck%C3%A1_toponyma
Nicméně přímo pod heslem Sebnitz je uveden český název Žebnice. Takže je v tom navíc docela zmatek.
To samé Bad Schandau - český název se uvádí jako Žandov nebo Žandava.
To je akorát další důvod, proč uvádět jen německé názvy.

PS. Věděl někdo že Kitzbühel je česky Kobylí? :)
registrovaný uživatel tomsa0397  mail  
08.12.2013 (22:41)  
Už se to tu rozebíralo, tak jen stručně k názvům - myslím že už snad nejsme v situaci, kdy bychom si češství museli dokazovat násilným počešťováním názvů německých měst a obcí. Mám s daným regionem už docela dlouho něco společného, ale název "Žebnice" jsem tam neslyšel nikdy. Takže Sebnitz.

Za druhé: mohl by autor vysvětlit těch údajných pět státních útvarů na české straně? Já tedy vím o třech: Rakousko-Uhersku, Československu a Německu (případně po válce opět Československu, což byl ale týž subjekt s předválečným), tak které jsou ty další dva?
registrovaný uživatel gissi 
08.12.2013 (22:29)  
Pro Luxian:
Naprostý souhlas.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
08.12.2013 (22:21)  
NIcKON: Řekl bych, že velice jednoduchou pomůckou je následující: Vyskytuje se dané město v českých textech jinak, než pod českým názvem? Pakliže ne (nebo jen výjimečně), pak nemá smysl používat originální název. Pakliže ano, je lepší používat nepočeštělý. To znamená, že počeštělý název má smysl užívat jen u hlavních nebo jinak významných měst, která se pod svým originálním názvem prakticky nevyskytují - např. Kostnice (Konstanz), Benátky, Mnichov, Lipsko a pod. Naopak města, která se téměř výhradně uvádějí pod svým původním názvem, nemá smysl dneska uvádět v počeštělé verzi, protože je to archaismus (a jestli se nepletu, tak to nedoporučuje ani Ústav jazyka českého). To se právě týká např. Sebnitze, Bad Schandau, Salzburgu (Solnohradu) nebo třeba Klagenfurtu (Celovce). Pak je tu skupina měst u kterých je to nejednoznačné a lze často narazit jak na původní název, tak na počeštělý, jako např. Regensburg / Řezno, Graz /Štýrský Hradec, Görlitz /Zhořelec a tudíž oba názvy jsou používané. Tady bych ale podle té jednoduché zásady používal také jen původní název, protože přeci jen ne každý může tušit, kde že se ten Zhořelec nachází a jestli to náhodou není nějaké české město (což v případě Lipska nebo Pasova až na výjimky určitě nikdo pochybovat nebude).
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
08.12.2013 (22:21)  
Já bych to nepřekládal. Jde síše o historický, nežli jazykový vliv. Ale druhdy český královský hrad "Ojvín" byl Ojvín někdy na sklonku středověku a od té doby Oybin. Národové se zde prostě mísily a vliv to mělo i na udělování licencí na tratě v příhraničí. Politika saského království, Slezska pod Pruským vlivem a K.u.K. administrativy k Sudetám nebyly prosty sporů o hospodářský vliv ....
registrovaný uživatel gissi 
08.12.2013 (22:12)  
Vážení, dovolte mně též jednu poznámku k českým názvům německých měst. Název Žebnice je beze sporu v naprostém souladu s českými pravopisnými pravidly, nicméně i já bych se v tomto případě přiklonil k názvu Sebnitz, neboť ne každý je z Libereckého či Severočeského kraje, a bude-li chtít najít na mapě, o čem že to autor píše, kde to vlastně je, nebude mu název Žebnice k ničemu. Myslím si, že přibližně desetitisícové Sebnitz nebude známo ani všem obyvatelům SRN, natož Česka.
Vzpomínám si na dobu krátce po revoluci, kdy při hlášení vlaků v Plzni (nejvzpomínám si již, zda to bylo ještě na Gottwaldově nádraží, či už na hlavním...) se uváděla nácestná stanice Brod nad Lesy. Já jsem to tehdy znal a věděl jsem, o co se jedná, ale když jsem to slyšel po prvé, zaváhal a znejistěl jsem také.
08.12.2013 (22:09)  
Ohledně Varnsdorf-Seifhennersdorf:

Arriva tu nikdy nejezdila. Od roku 2010 co to tu opustily ČD je to vogtlandbahn, pod místní značkou trilex.

http://www.trilex.de/cs/

Od roku 2004 do 2010 jezdil Mandaubahn, což byl projekt dopravce SBE a METRANS Rail. (viz wikipedia)

Na zprovoznění spojení přes Sebnitz se moc těším, snad to bude rychlejší než spodem. Díky dementnímu časování (není poslední spoj zpět) a ještě dementnějšímu tarifu (včasná jízdenka z rumburku vs. jednotlivé jízdenky z varnsdorfu) cestuju často z varnsdorfu vlakem tak, že jedu autem do rumburku...
  1 ... 3 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko