Sopron — Maďarsko-rakouský železniční dopravce GySEV potěšil cestující na lince Sopron – Szombathely – Szentgotthárd, když v prosinci s novým grafikonem nasadil do provozu i první dvě nové jednotky FLIRT od švýcarské společnosti Stadler. Ty již obdržely všechna potřebná povolení pro provoz na maďarské železniční síti i pro nasazení na komerční trasy. Další dvě soupravy je budou v brzké době následovat.
Smlouva na dodávku čtyř jednosystémových souprav v hodnotě 20 milionů eur byla podepsána v dubnu 2012. Nechybí klimatizace, moderní informační systém včetně videopanelů, elektrické zásuvky pro napojení elektroniky a wi-fi. Souprava je vybavena multifunkční plochou pro přepravu jízdních kol, bezbariérová toaleta je běžný standard počátku 21. století. U nástupišť s hranou ve výšce 55 cm je možno nastupovat zcela bezbariérově. Kapacita jednotek činí 211 míst k sezení a 164 míst k stání, maximální rychlost vyjadřuje hodnota 160 km/h. Výrobce udává, že akcelerace dosahuje hodnoty 1,2 m/s², tedy že rychlosti 100 km/h dosáhne souprava během 28 sekund a bez problémů zastaví z rychlosti 120 km/h jen za použití elektrodynamické brzdy.
Karosérie se vyráběla v maďarském závodu Stadleru v Szolnoku, finální montáž pak proběhla v polském závodě Siedlice. Při uvádění do provozu maďarským dopravním úřadem se soupravy testovaly na železničním úseku Győr – Hegyeshalom, a to na rychlost 160 km/h. Vzhledem k tomu, že nové soupravy jsou typově shodné s těmi, které byly před časem dodány MÁV, nebylo nutno řešit složitou kompletní homologaci.
GySEV pořídil nové jednotky jako součást projektu rekonstrukce tratí Sopron – Szombathely – Szentgotthárd. Bylo zrekonstruováno na 110 kilometrů železničních tratí a cestovní rychlost vzrostla na 120 km/h. Podstatná část nákladů byla hrazena z prostředků EU.
Zdroje: GySEV, Railway Bulletin, Railway Technology, Stadler
Ano sedadla jsou z Borcadu (budou teď ve více nových projektech od Stadleru, hlavně FLIRTy, ale i KISS).
Myslím, že i tyto konkrétní jsou velmi dobrým kompromisem váhy / pevnosti (antivandal odolnost) / komfortu. Komfort je věc ryze subjektivní a každý to vnímá jinak, nicméně s tlaky na snižování váhy si nedělejme iluze o super komfortu a ještě k tomu v určitých cenách.
O lokalizaci / globalizaci - z pohledu jedné ekonomiky je samozřejmě nejlepší, když se co nejvíce vyrobí doma. O tom žádná. Nicméně jak již popsali předcházející přispěvatelé, není to reálné dosáhnout.
Navíc bych doporučil si uvědomit, že jsme exportní ekonomika, takže bych byl opatrný s takovým radikálním tvrzením, protože se pak může stát, že zjistíme, že naše podniky ztratí zakázky (hypoteticky samozřejmě). V celkových číslech jsme jako ČR na tom lépe, než kdybychom si měli kupovat vše od našich výrobců, ale také museli dodávat pouze jim.
O konkurenceschopnosti už tu bylo také něco napsáno.
Podpora domácího průmyslu ze strany společností vlastněných státem, městem, regionem event. společností, kde má dříve uvedené majoritu má mnohmem hlubší souvislosti a má své logické důvody a i je v tom kus politiky a ekonomiky víše uvedeného.
Nikdo ale nemůže nutit soukromé společnosti, aby nakupovaly u tuzemnských výrobců, když dostanou lepší nabídku odjinud.
Rád bych závěrem upozornil, aby toto bylo chápáno z globálního hlediska, nikoliv z hlediska pouze ČR.
Je to relativně krátké a je třeba to brát s nadhledem.
Že byl Karel Havlíček Borovský exilován se učí, za co, to se nedozvíte. To je "exilováno" ze škol dodneška: Názory měl podobné jako Bastiat.
Místní výrobci znají prostředí, normy, předpisy, jsou za humny a už to samotné je oproti jiným výrobcům zvýhodňuje. Proto jim nikdo nezakazuje se do otevřeného VŘ přihlásit a toto VŘ s nejlepší nabídkou vyhrát. Jedině spravedlivá soutěž může naše výrobce namotivovat k vyšším výkonům a jedině tak se dostanou na úroveň ostatních výrobců. Vámi navrhovaný protekcionismus vede z dlouhodobého hlediska naopak k útlumu výroby u nás a k omezení pracovních míst. Zkrátka proto, že protěžovaný výrobce se nemusí tolik snažit a během pár let nemá šanci v konkurenčním prostředí uspět. Nebo si snad myslíte, že třeba na Regionovy je někdo v Evropě zvědavý??
V minulosti si třeba obce dávaly do podmínek soutěže, že při hodnocení budou zvýhodněny ty firmy, které mají sídlo v obci vyhlašovatele. Protože část daňových výnosů, které firmy odvedly, končila v rozpočtu obce. Navíc se tím podporovala zaměstnanost v obci. Stanovisko ÚOHS? Diskriminační vůči ostatním soutěžitelům. Takže obce musely buď změnit podmínky nebo zrušit soutěž. A to byly jen několikamilionové stavební zakázky...
Pokud by něco obdobného zůstalo v podmínkách a náhodou nikdo z uchazečů nevznesl námitku, tak - protože většina nákupu železničních vozidel je nyní pořizována s dotací z prostředků Evropské unie - by se vyhlašovatel vystavoval riziku, že při případné kontrole ze strany poskytovatele dotace by mu byla zkritizována soutěž, což by vedlo ke krácení dotace. Příjemce dotace sice průběžně posílá všechny doklady poskytovateli dotace, ale kontrola ze strany českých úřadů chodí zpravidla v mezidobí po skončení zakázky a před definitivním vyúčtováním. A to už je pozdě na jakékoliv "opravy" blbě vypsané soutěže - smlouvy jsou uzavřené, plnění u objednatele... Navíc kontrolní orgány Evropské unie chodí i později.
Jediné, co prochází, je podmínka, že při zahraniční dodávce může být určité procento zakázky kompletováno v Česku, resp. bude využito českých subdodavatelů.
Před časem jsem zaregistroval polskou statistiku, kde se uvádělo, že cca 64 % soutěží na zakázky spolufinancované z prostředků EU, bez ohledu na předmět plnění, získali uchazeči ze zahraničí - ze zemí EU. Na obdobnou českou statistiku jsem nenarazil. (Proč si myslíte, že se poskytují dotace EU? Aby se pomohlo firmám v zemi příjemce a nebo evropským firmám?)
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.