Plzeň — Společnost POVED (Plzeňský organizátor veřejné dopravy) byla založena v průběhu dubna roku 2010. Právě tato organizace má na starosti většinu činností spojených s organizací a integrací veřejné dopravy v Plzeňském kraji, ať už jde o železnici, linkové autobusy nebo v neposlední řadě o městskou hromadnou dopravu v Plzni. Nástup POVEDu byl nejprve nesmělý. Bez webových stránek, pouze se suchým konstatováním o vzniku v některých regionálních denících. Ve větší míře se začal POVED objevovat až v souvislosti se změnami na trati 160 Plzeň – Žatec. Zkrácení všech osobních vlaků, které dříve jezdily trasu Plzeň – Podbořany, jen do Žihle, Mladotic či Plas, nahrazování vlaků pravidelnými autobusovými linkami, přestup navíc a prodloužení jízdních dob zcela zatemnilo mysl většiny obyvatel na severním Plzeňsku a velké části železničních fanoušků.
Severní Plzeňsko – organizační či mediální problém?
Na jedné straně výše zmiňované problémy, na straně druhé zkvalitnění dopravy pro cestující do Plas a přidání rychlíků či spěšných vlaků. Jako pravidelný cestující na tratích Plzeňského kraje musím konstatovat, že doprava na severním Plzeňsku sice nezaznamenala moc příznivých změn, ale překvapivě to nebyl právě zásadní problém. Problémem se ukázalo spíše načasování změny takového rozsahu. Shodou okolností se změnou jízdních řádů od 12. prosince 2010 přišla i sněhová kalamita, kterou vždy připravení silničáři opět lehce nezvládali, která opožďovala jak autobusové, tak i vlakové spoje. To způsobilo rozvazování přestupových vazeb. Když k tomu přidáte špatnou organizaci a nezvyk řidičů ČSAD komunikovat s výpravčími či dispečery, nedostatečnou reakci silničářů na přívaly sněhu, které bylo třeba odklidit před prvním autobusem a další neméně významné problémy, vznikaly situace, které přiváděly cestující k zuřivosti. To vyvrcholilo ve vlnu stížností v tisku (který některé zprávy také mírně bulvarizoval), nebo přímo na POVEDu.
Možná se ptáte: „Šlo na to připravit cestující bez takového šoku?“ Dnes by určitě POVED, ČSAD i České dráhy (tedy všechny zainteresované strany) vymyslely lepší řešení. Mít v autobusech rychloupínací sněhové řetězy (dle dopravních odborníků ze Společnosti pro veřejnou dopravu běžná praxe např. ve Švýcarsku), pečlivěji se připravit na den D, mít po ruce krizové scénáře a hlavně komunikovat mezi sebou. A nebo začít již v létě, aby si místní na připravované novinky zvykli a potom nebyli překvapeni. Nakonec se však situace postupně stabilizovala a už od začátku roku POVED upravuje jak autobusové, tak železniční spoje ve zmíněné oblasti podle požadavků cestujících či obcí. Dokonce se od březnové změny jizdních řádů vyhovělo i houbařům, kteří v době zavádění změny figurovali v každém druhém novinovém titulku. Nezbývá než doufat, že bude docházet k dalšímu dolaďování spojů na severním Plzeňsku a autobusy si s vlaky podají pomyslnou ruku.
Zavádíme městskou linku.
Zavedení Plzeňské linky (PL) se skoro ztratilo v humbuku okolo rušení vlakových spojů na žatecké tratich a jejich nahrazování autobusy. Naštěstí se média věnovala alespoň zkušebním jízdám a nazývala tuto linku „Plzeňským metrem“. Existovali skeptici i optimisté. Některým fanoušků vadila nasazovaná jednotka Regionova, jiným zase trasování linky a v neposlední řadě i její ne zcela ideální provázání s MHD. Co všichni vnímali jako vstřícné gesto byl fakt, že se nerušily žádné jiné spoje. Vždyť byl také Plzeňský kraj jako jeden z mála, kde od jízdního řádu 2010/2011 spojů přibylo. Cestujícím samozřejmě chvíli trvá, než si na nové spoje zvyknou, ale již teď přepravuje PL kolem tisíce cestujících za den.
A jaká je budoucnost PL? Vše bude záviset na využívání linky cestujícími. Posílení linky od prosince 2011 nepřipadá v úvahu, jelikož bude s velkou pravděpodobností zahájena rekonstrukce plzeňského železničního uzlu, která sníží propustnost tratí v celé oblasti. Čeho se ale dočkáme, je například zkrácení jízdních dob v části linky Plzeň–Jižní předměstí (mimo) – Kozolupy. V plánu je také zlepšování vazeb PL s MHD, například výstavbou menších terminálů, přesněji vytvořením přestupních míst vlak – MHD.
Co dál s dopravou v Plzeňském kraji?
Dnes se Plzeňský organizátor veřejné dopravy řadí již mezi plnokrevníky ve svém oboru. I přes úvodní škobrtnutí se dopravní odborníci POVEDu jeví jako velmi inteligentní lidé schopní zajímavých změn. Oproti dnešnímu trendu ubírat spoje a šetřit, se snaží spoje přidávat a vyhovět v opodstatněných případech veřejnosti. Doufejme, že se můžeme těšit na další připravované projekty vedoucí k zatraktivnění dopravy v Plzeňském kraji. A nápady tito lidé opravdu mají. Doufejme jen, že je nepřejde vytrvalost a chuť bojovat i s legislativními problémy České republiky, úřednickým šimlem a tradiční byrokracií.
Zdroje: POVED, Jízdní řády SŽDC, TK POVEDu 2. 3. 2011
Takt ano, ale rozumně a s mírou.
Akurát mňa neláka si musieť vždy so sebou nosiť CP, aby som zistil, čo zase grafikonisti vymysleli. A naposledy, keď som zmeškal vlak vďaka tomu, že nejakého ynteligenta napadlo, že pôjde o 10 minút skôr, než zvyšné spoje, som ich v duchu poslal do horúcich pekiel a išiel autobusom.
Je jasné, že ve špičkách je vhodné spojení posilovat, ale nerušit celodenní systém obsluhy. Pokud nebudeme brát na vědomí, že je třeba jezdit celý den, lidi přestanou jezdit vlaky a začnou jezdit auty, protože jim nebudou vyhovovat pouze vlaky "podle potřeby"... vlak/linkový autobus by měl připomínat MHD, která jezdí celý den v pravidelném intervalu... i když ne po 5 minutách, ale držet celý den 60 min a v časech "pseudopotřeby" (ve špičkách) spojení posilovat zvýšenou kapacitou a nebo častějšími intervaly...
Vladimír: Nevím, proč urážíte Univerzitu Pardubice, kde studuji. A už vůbec to není šotoškola. Spíš se mě zdá, že jste právě Vy posedlý slovem Šotouš. Váš příspěvek je absolutně bezpředmětný. A bylo by fajn si ujasnit rozdíl mezi taktem a intervalem.
chio: Takt ano, ale rozumně a s mírou.
Frantisek: Rozumný názor :)
AD 6360: Vůbec to není ve smyslu proti místním občanům a už vůbec nejsem "šotouš". Na severním Plzeňsku se vyskytuji častěji než si možná myslíte.
Vladimír 2: Vy se taky nebudete starat za své o sousedův trávník, jen abyste se nemusel dívat na oraniště.
babilon O tom, že na Plzeňsku by systém přípojů na hlavním nádraží potřeboval předělat vím i já, student UPCE (a ten ošklivý šotouš, dle místních diskutérů). Ale před rekonstrukcí plzeňského uzlu, by se do toho pustil jenom sebevrah :)
Vadí tolik, že jednou čeká na přípoj 3 minuty a jindy třeba 15 minut? Z mé zkušenosti to kromě těch, kteří chtějí mít pěkně zarovnaný jízdní řád, nevadí a alespoň se může podle poptávky rozlišit preferované spojení (do práce- z práce) od spojení, kdy si cestující počká. Dokonce mohu mít v některých stanicích ráno přípoj z A na B, protože se tak jezdí do práce a z B na A není třeba, odpoledne to může být obráceně. Tohle ale takzvaný bigotní takt předem vylučuje a přípoje jsou po celý den v jednom směru dobře a v jiném třeba úplně špatně.
Další velký omyl je slepá implementace Švýcarska do našich podmínek. Vždyť tam je doprava úplně o něčem jiném, krajina je tam naprosto odlišná, osídlení také. To, že někde něco dobře funguje ještě neznamená, že když systém přeneseme někam jinam, bez toho, abychom porozuměli do detailu jeho smyslu, bude fungovat i jinde. Pak se akorát dočkáme nadávek od "študovaných", že ty "cestoši" jsou blbí a nechápu, jak to s nimi myslí dobře.
Když pak šoupnete se spojem, abyste řešili místní potřeby, pak zákonitě rozdrbete přípoje. Každý systém bude mít už z principu vždycky nějaké mouchy, s tím se nedá nic dělat. Jde jenom o to, aby ty mouchy co nejméně bolely.
Takt má smysl třeba v okolí Prahy, kde je na to poptávka a né na trati, kde stačí udělat ZDO (do práce, do školy a něco mezi). Do změny to na žatecké takhle fungovalo až do Podbořan. Od změny po Plasy. Např. přestupy v Blatně jsou úplně rozvrácené. A ještě tu nezaznělo, že prvotní impuls udělal Ústecký kraj, který nechtěl platit dopravu od Pastuchovic na sever. A PK pochopitelně dopravu Past.-Blatno taky platit nebude, když je to už cizí. Stačilo zkrátit Os do Židle a né to takhle po/dodělat.
Když si vezmu, že autor jinými slovy píše, co si obyvatelé dovolují kritizovat povedený POVED, doporučil bych autorovi, aby místo fanatických opěvných ód na oblíbeného organizátora a oblíbené občanské sdružení, změnil bydliště a šel si vyzkoušet povedenou dopravu. Jinak pan Petrovský bude veřejností vnímán stejně jako pan Kocáb, který radí, jak bydlet s Romy, ale vyzkoušet to odmítá.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.