..: České dráhy na chvíli oživily funkci brzdaře :..

Desná - Pustinská, první vlak, foto: město Desná Desná(Aktualizováno 1. listopadu 15.26) Na celé síti Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) je jediná zastávka, která Českým drahám (a do budoucna jistě i jiným dopravcům) působí problémy. Jde o nedávno vybudovanou zastávku Desná–Pustinská, která leží na nejstrmější trati u nás, vedoucí z Tanvaldu do Harrachova. Její nástupiště leží ve sklonu 56,6 promile. Ozubnicový systém, kterou je trať vybavena, již dnes není až na výjimky v podobě historické lokomotivy T426.0 využíván. Vlaky se v tomto místě nerozjedou jinak, než s přímočinnou brzdou. Strojvůdci tak pomáhá brzdař, zpravidla strojvedoucí v přípravě, který ve správnou chvíli na pokyn z vysílačky zatáhne přímočinnou brzdu na stanovišti zadního vozu a včas ji zase povolí. A jelikož další zastávky již nejsou příliš strmé, brzdař v nejbližší zastávce vystoupí a sejde necelý kilometr zpět, aby mohl pomoci dalšímu spoji.

Motorový vůz řady 843 na sklonově náročné trati 036, foto: Petr Klaban Vůz řady 810 s postrkem na trati 036, foto: Aleš KunaČeské dráhy tak vytvořily „povolání snů“. Nicméně dle slov Zdeňka Hortenského ze Železniční společnosti Tanvald však nebude mít tato práce dlouhého trvání. ČD totiž zkoušejí nový způsob, jak rozjezd ze sklonově náročného úseku organizovat. Strojvedoucí totiž jede již z Tanvaldu na zadním stanovišti, kterému dává zpředu informace vlakvedoucí pomocí vysílačky. Druhým způsobem je zvýšení tlaku v přímočinné brzdě natolik, aby vlak udržela. Na tom se již údajně také pracuje. Otázkou však je, zda přímočinná brzda, byť se zvýšeným účinkem, dokáže vlak zajistit i v zimě na namrzlých kolejích. Již od konce příštího roku také uvidíme, jak se se stejným problémem poperou nové motorové vozy RegioShuttle, které chce dopravce na této trati provozovat.

Návrat brzdaře neměl dlouhého trvání. Dnes je totiž již v platnosti opatření, které říká, že jede–li vlak z Tanvaldu do Kořenova v řazení 843 + 943, přejde strojvedoucí v zastávce Desná–Pustinská na zadní stanoviště druhého z vozů. Vpředu je vlakvedoucí, který dává strojvedoucímu pokyny pomocí vysílačky. Vlak poté pokračuje jako sunutý až do Kořenova.

Zdroj: Železniční společnost Tanvald, Lidové noviny


Dominik Jaroš | 1.11.2010 (15:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Reportáže

Další z regionu ČR Liberecký


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel MOL  mail  
01.11.2010 (19:02)  
Jiří Pekárek: Já jsem regionohu řídil takže něco o tom vím. A nezdá se mi že se to nazývá kontrolér, ale kombinovaný ovladač. A přídavná se ovládá BPE, nebo snad ne?
registrovaný uživatel Zel.am  mail  
01.11.2010 (18:40)  
Není dneska apríla? Máme tady rok 2010 nebo jsme v roce 1940?
Co tam má co dělat zacvikant bez dozoru s brzdičem přímočinné brzdy? Doufám, že přes zimu nasadí řádnou soupravu s těžkou mašinou.
01.11.2010 (18:02)  
No původně byla snad právě kvůli téhle trati vymyšlena "trojšalina" ale nakonec se stejně neosvědčila.
01.11.2010 (18:01)  
na kopec zadna regionova nejezdi, maximalne do Desny...
01.11.2010 (17:56)  
MOL: Brždění žlutých potvor nechme, protože tam se to vše ovládá pákou kontroléru (dopředu jízda, k sobě brždění) a klasické brzdiče (DAKO,...) to nemá. Myslím, že se brzdí celá souprava právě kontrolérem, tzn i přes UIC linku.
Jezdí tam vůbec nějaké spojené žluté šaliny (krom 814+014+814)? Asi ne... http://www.zelpage.cz/razeni/10/cr/trate/36/
registrovaný uživatel MOL  mail  
01.11.2010 (16:58)  
Jak to má tedy řešeno regionoha, když jde z jednoho vozu ovládat přídavnou oba vozy? Jestli má BPE, nejde to ovládat pře UIC kabel?
registrovaný uživatel strejcekms  mail  
01.11.2010 (16:44)  
Zde by nebylo marné dosazení elektromagnetické kolejnicové brzdy - na 843 by to snad nebyl takový problém a bezpečnost by byla i v zimě zajištěna- to je to, na čem by ČD měli pracovat, mg brzda se hodí i v běžném provozu, né jen pro zajišťování...
Je to moderní trend, párkrát jsem jí viděl i v akci, na ARmpee a Desiru - nahoru a dolu, při zkoušce. Asi by to ale stálo o něco více.. A RS1 mg brzdu má již z výroby, tak se z problémem popasuje asi dobře.
01.11.2010 (16:34)  
zdravim...

odpovidam jen jako laik, presneji odpovi nekdo znalejsi...

co se zaskoleni pruvodciho tyka, tak o tom dost pochybuju i kdyz v techto koncinach dost pruvodcich jezdit umi, ale ucili se to sami..;)


co se moznosti ztraty spojeni tyka, tak tam nevim jak je to reseno, ovsem co nekteri strojvedouci povidaji, tak to nijak moc neresi a jezdi normalne z predniho stanoviste...

pokud jsem dobre pochopil tuto problematiku, tak rada 843 se svymi vozy 043 a ridicim vozem 943 celkem spatne brzdi, u 943 se k tomu pridava jeste i celkem nizka hmotnost...
po odbrzdeni z ridiciho vozu drzi cely vlak jen primocinna brzda ridiciho vozu a ta na soupravu 843+943 na tomto sklonu nestaci, tudiz dochazi k podkluzu... jelikoz nabeh vykonu na 843 je trosku delsi, vlak si nejprve trosku couvne..

tomuto mel prave zamezit brzdar, nekteri strojvedouci to neresi a proste si couvnou...

berte toto jen jako pohled cloveka z rodiny nadrazaka, ktery nikdy neridil a vsechno ma z doslechu..;)
registrovaný uživatel SYN 
01.11.2010 (15:44)  
Hm, já praktické stránky neználek, jsem si myslel že z řídícího vozu lze plnohodnotně ovládat soupravu? To je zajímavé že ne... Tak jak je to, nejde ovládat brzdu na dostatečném počtu náprav nebo je její účinnost nedostatečná aby třeba i jen udržela vlak v klidu na tom stoupání? Nebo je tam takový způsob ovládání který neumožňuje zvýšit výkon (tah) před tím než úplně odbrzdí (nějaký joystick)? Ale že to z MV jde?
01.11.2010 (15:33)  
pepas87: Nevíte, zda jsou průvodčí školeni (alespoň ti co taj mezdí) k nouzovému zastavení vlaku před překážkou také jiným způsobem než záchrannou brzdou?
A co dělat v případě ztráty zpojení / nemožného dorozumění?
Myslím si, že by ten průvodčí moh klidně v tom motoráku zůstat a brzdař by byl pro ten úsek on...
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko