..: Zásadní omezení provozu na podorlické lokálce do Dobrušky :..

810 odjíždějící z Dobrušky Hradec Králové — V rámci úsporných opatření Královéhradeckého kraje ve výdajích na dopravu, dojde od 7. března 2010 k zásadnímu omezení provozu na trati 028 (Opočno pod Orlickými horami – Dobruška). Všechny osobní vlaky budou nahrazeny autobusovou dopravou. Jedinou výjimkou bude ranní pár spěšných vlaků z Doudleb do Dobrušky a zpět do Týniště. Pro úředníky z kraje jen jedno z obyčejných rozhodnutí. V tiskové zprávě krajského organizátora dopravy OREDO se uvádí: „Vlak zde plní pouze jednu funkci, a to odvoz cestujících do Dobrušky z vlakového nádraží v Opočnu, které však leží více jak 2 km od centra města. Oproti tomu autobus zajistí navíc spojení vlakového nádraží s centrem Opočna a umožní také cestovat mezi centrem Opočna a Dobruškou.“ Je toto rozhodnutí ale jednoznačně výhodné pro cestující?

Podívejme se nejdříve do historie trati

První z plánů na napojení měst Opočna a Dobrušky, ležící v podhůří Orlických hor, na železniční síť, se objevily již v polovině 19. století. Tehdejší političtí zástupci však vyhodnotili trať jako nepotřebnou. Situace se změnila po prusko–rakouské válce roku 1866. To už byla výstavba hlavní trati v oblasti přímo vynucena politickým nátlakem Pruska a zájmy podnikatelů. Příležitost chtěl využít opočenský kníže Colloredo–Mansfeld, koncesi na stavbu tratě však roku 1875 získala daleko mocnější a zkušenější Společnost státní dráhy StEG, která na úkor Dobrušky prosazovala trasování z Chocně do Broumova přes Týniště, Opočno, Nové Město nad Metují, Náchod, Hronov a Meziměstí (trasa dnešní tratě 026). V tu dobu byla také určena nepříliš vhodná poloha nádraží v Opočně, jehož tehdejší občané buď železnici nechtěli vůbec, nebo alespoň tak daleko, aby je příliš neobtěžovala. Absence železničního spojení v Dobrušce se však začala neblaze projevovat na místním hospodářství.

Léta plynula a naštěstí se objevilo dostatek lidí s názorem, že železnice by mohla situaci zlepšit. Zejména díky množství legislativních a technických úlev, které se podařilo do tehdejších zákonů prosadit, byla situace pro železnici příznivá. Kníže Colloredo–Mansfeld přišel s novým návrhem, ze Smiřic přes České Meziříčí a Opočno do Dobrušky. StEG však nechtěla další trať ve svém obvodu. Do věci se tehdy poprvé aktivně vložilo město Dobruška. Kromě trasy ze Smiřic se uvažovalo i o napojení ve směru na Kvasiny a Solnice, případně až do Žamberka či Doudleb nad Orlicí. Vše zbytečně. Nezájem StEG trval a okolní města, v čele s Rychnovem nad Kněžnou byla z nepříliš dobře pochopitelných důvodů proti. Roku 1899 město ustanovilo železniční výbor, tehdejší starosta si vzal položení kolejí do Dobrušky jako hlavní cíl. Po mnoha ústupcích se podařilo prosadit alespoň projekt 5,5 km dlouhé trati z Opočna, která se měla stát rychlou spojkou na hlavní dráhu. Letité snahy vyvrcholily roku 1907, kdy ministerstvo železnic konečně vydalo městu Dobruška povolení. Již tehdy bez zájmu Opočna, které v té době svou trať již mělo. V příznivých terénních podmínkách stavba pod vedením firmy Štěpán, Král a Fanta rychle pokračovala, takže již za necelý rok byla hotova.

Dobrušské nádraží na dobové pohlednici z roku 1908 Dne 1. listopadu 1908 se tak příjezdem prvního vlaku splnilo několik desetiletí snah pokrokových lidí o povznesení a hospodářský rozvoj města Dobrušky a okolí. Nepřestalo se přitom uvažovat o prodloužení tratě k Solnici, případně dál do hor k Deštnému či Olešnici. S tím ostatně počítalo jak kolejiště, tak i poměrně velká budova dobrušského nádraží (norma 16/h, používaná spíše u nádraží středního významu). Když byla trať hotová, StEG najednou neviděla problém a převzala řízení provozu. Byl pravidelný, jak osobní, tak časem i poštovní a nákladní. Už v roce 1911 se opět řešilo prodloužení trati, došlo až na vyměřování úseku Dobruška – Tis – Olešnice. Následovala však hospodářská krize a vzápětí 1. světová válka, která tyto plány odsunula na neurčito. Válka skončila a v proudu všeobecného veselí a obnovy se znovu začalo projednávat prodloužení trati, tentokrát trasa Nové Město nad Metují – Dobruška – Solnice. Vše ztroskotalo opět na záporném stanovisku okresů Rychnov n. Kn. a Nové Město n. Metují. Zanedlouho došlo v roce 1925 k zestátnění trati, jejíž vytíženost začala klesat. Svůj podíl na tom měl rozvoj automobilové dopravy, a to zvláště autobusů, kterých přibývalo. I tehdy se však našla spousta lidí, která z různých důvodů upřednostňovala právě vlakové spojení, a tak trať přežila třicátá léta, kdy na trati jezdily již dva parní vozy řady M124.0. Mnichovský diktát roku 1938 zastavil další prodloužení, které projektovaly tehdejší vojenské orgány kvůli výstavbě pohraničního opevnění. Po osvobození se ještě jednou pokusili zastupitelé Dobrušky prosadit prodloužení podáním žádosti nově vzniklé ČSD. Zamítnuto. Parní provoz zůstal do roku 1950, kdy byly konečně nasazeny motorové vozy řady M 242.0.

Smíšený vlak osobní i nákladní Nástupci předválečných vozů se staly neméně úspěšné červené vozy M 131.1, které brázdily koleje více než 20 let. Jízdní řád se razantně neměnil. Na zastávce Dobruška–Pulice vyrostla v roce 1961 normálně–rozchodná vlečka do cihelny, kterou proslavila tamější posunovací lokomotiva Ringhoffer, kterou nyní najdeme v muzeu výtopny Jaroměř. Poslední zásadní změnou bylo v roce 1982 nahrazení vysloužilé M 131.1 vozy, které dnes známe pod označením 810. I přes všeobecné změny po roce 1989 vydržela trať jako součást základní dopravní obslužnosti až do dneška. Její raritou se stala doprava nákladních vozů motorovými vozy na osobních vlacích, která zlevnila obsluhu a udržela se až do roku 2005.

Trať za svou historii také prožila mnoho zajímavých událostí, např. vykolejení vozu, které způsobila tehdejší mládež za pomoci velkých šroubů položených do kolejiště; mohutné sněhové závěje, které dosahovaly výšky 2 metrů a dobrovolně je odklízeli dobrušští občané; nebo rozsáhlé povodně, které asi 400m úsek zcela sesunuly. Kromě těchto neveselých událostí ale i spoustu radostných, jako třeba oslavy, z nichž ty největší proběhly za velké účasti veřejnosti právě před rokem, při stém výročí. Je tomu tak již více než 101 let, co Dobruška jásala, hrála hudba, na jasně oranžově svítícím nádraží radní vítali nejvyššího zemského maršálka Ferdinanda z Lobkovic a řadu dalších hostů a na trať vyjel první vlak.

Trať po povodni v roce 1998 Oslavy 100.výročí dráhy Parní vlak při 100.výročí dráhy

Události nedávné

Nádraží v Dobrušce v současnosti Zájem cestujících o toto spojení i po roce 1989 byl velký. Počet párů vlaků stoupal až na 15 denně. První vyjížděl po 4. hodině, poslední se vracel po hodině 23. Na trati trvale sloužili 3 strojvedoucí, pokladní a několik průvodčích, kteří se starali i o smíšenou nákladní a osobní dopravu. Množství přepravovaného materiálu (dřevo, obilí, uhlí,…) stoupalo a vypravován je až do teď i nákladní vlak, jezdící většinou denně podle potřeby. Zájem cestujících však s hospodářským růstem, a tím pádem vzrůstajícím počtem automobilů, začal klesat. Náklady na provoz železnice naopak zaznamenaly růst. Logickým řešením byly snahy o zlevnění provozu. Postupně došlo k redukci počtu spojů v průměru na 7 párů za den. Na trati byl zaveden specifický způsob odbavování cestujících bez průvodčího a zrušena pokladna na nádraží v Dobrušce. Společnost OREDO, kterou si Královéhradecký kraj objednal na řízení VHD, se starala i o zatraktivnění trati pro cestující. Byla zavedena taktová doprava, provázání s autobusy a přímý vlak do Rokytnice v Orlických horách a z Doudleb nad Orlicí. Cestujících tak začalo opět přibývat. Poslední oficiální sčítání ukázalo absolutní průměrnou obsazenost spoje 15 osobami. Některé vlaky přeci jen jedou prázdné, ale výjimkou není obsazení 50 cestujícími, kteří se jen taktak do vlaku vměstnají. Z vnějšího pohledu tak optimalizační opatření zabrala. Bohužel ale ani tato čísla zřejmě neznamenají úspěch. Všichni si uvědomují, že trasování trati neodpovídá požadavkům dnešní doby. Trať byla koncipována jako rychlý přípoj z a do Dobrušky na hlavní trať. Tuto funkci plní výborně, ale na přepravu mezi oběma městy použitelná není, protože opočenské nádraží je od centra vzdáleno 2km.

Pro a proti nahrazení vlaků autobusy

Nahrazení vlaků autobusy má spoustu nevýhod, které především sníží komfort cestování.

  • Komplikace s jízdenkami – IREDO neakceptuje slevy ČD, spousta lidí tak bude kupovat jízdenku nadvakrát, načež nemusí být při přestupu dostatek času. Celkové jízdné tak v některých případech vyjde dráž až o 10 Kč/os v 1 směru.
  • Cesta autobusem je asi o 2 km delší, a vzhledem k počtu zastávek vyjíždějí autobusy o 10 minut dříve.
  • Silnice Dobruška – Opočno je kapacitně nevyhovující, není zde cyklistická alternativa, zvýšený provoz autobusů, ale i aut může být nebezpečný.
  • Komplikace při přestupech – autobusoví řidiči ne vždy chápou, že tvoří přípoj na vlak, a že by bylo třeba jezdit na čas. Navíc při zpožděních jednoho nebo druhého prostředku pak v reálu není zaručeno vzájemné čekání.
  • V autobusu, který bývá nasazen na krátké spoje, je méně osobního prostoru i prostoru pro zavazadla.
  • Autobus hůře zvládá nárazový provoz, např. cesty velkých skupin jako různé spolky, sportovní oddíly, školní výlety.
  • Prodloužení cesty od početné romské osady, která se nachází u vlakové zastávky Dobruška–Pulice. Nová autobusová zastávka bude vzdálena asi 800 m.
  • Se zachováním provozu v současném rozsahu počítal projekt Drah Orlických hor.

Výhody uvedl sám kraj, jsou jen dvě, zato zásadní:

  • Hospodářská recese způsobila nižší příjmy do krajského rozpočtu. Kraj tak musí šetřit. Průměrná cena za km autobusu je totiž méně než poloviční. Na autobus tak kraj doplácí výrazně méně.
  • Autobus připojí i sídliště v Dobrušce, od kterého je to k vlaku asi 10 minut chůze a centrum města Opočna, což přivede více lidí k vlakům.

Plán kraje

Po nátlaku, ze strany ředitelů dobrušských škol, studentů a starosty města, kraj zachová alespoň 1 pár vlaků, i když původní návrh ani s tím nepočítal. Nedojde tak naštěstí k zániku provozu na této trati, což by vyvolalo snahy o zrušení tratě jako takové. Jedná se o přímý spoj z Doudleb do Dobrušky a zpět do Týniště. Jezdí s ním studenti do škol a jeho obsazenost je v průměru 50 lidí. Zachován zůstane také nákladní spoj. Všechny ostatní vlaky budou nahrazeny autobusy.

Má trať šanci na přežití?

V současné době s tratí počítá projekt Drah Orlických hor, o kterém jsme vás již dříve informovali. Krom rekonstrukce „naší lokálky“ se tak znovu uvažuje i o jejím prodloužení. Do Olešnice v Orlických horách, Deštného a zpátky dolů do Solnice, přes Dobré a Skuhrov, systém doplní i další větev na Zdobnici, Říčky a napojení na Rokytnici v Orlických horách, čímž by došlo k výraznému zatraktivnění pro cestující. Nakolik je tento projekt v současné době reálný, je však otázkou. Vize je to pěkná, nepodaří se ji ale realizovat bez zájmu občanů. Je spousta lidí, kteří železnici milují a plán prosazují, na druhou stranu je ale spousta lidí, kteří železnici nechápou. Berou ji jako něco podřadného, nepotřebného, zbytečně drahého. Sami by do vlaku nikdy nevstoupili a bez svého drahého automobilu by nezvládli cestu ani do nejbližšího obchodu. Bohužel, obávám se, že tito lidé teď mírně převažují. A pak je tady také ta hospodářská recese, která klade důraz hlavně na finanční stránku věci. Přesto, že už je to několik let od zveřejnění projektu, vše kolem něj se zatím děje jen na teoretické úrovni.

A závěrem…

810 pod Orlikými horami Názory na trať 028 jsou rozporuplné. I někteří, z těch největších milovníků železnice, uznávají, že nevhodné trasování trať značně limituje. Když už nic jiného, tak jako rychlý přípoj k trati 026, jak ostatně byla projektována, funguje výborně. Trať 026 je díky ní Dobrušce vzdálena pouhých 8 minut. Po stu a necelých dvou letech ale vlakové spojení, tak jak jsme jej znali, končí. Na trati, která vede polemi tou nejkratší cestou od dobrušského k opočenskému nádraží, zavládne ticho. Žádné houkání motoráku, které je slyšet až daleko v podhůří a podle toho se pozná, že bude pršet.

A jak se město, které má 7 000 obyvatel, jsou v něm tři střední školy, několik průmyslových mezinárodních podniků a mimo jiné i Vojenský kartografický a hydrometeorologický úřad, o této změně dozvědělo? Prakticky až když bylo téměř rozhodnuto. Nikdo z těch, kteří o rušení vlakového spojení z Dobrušky do Opočna rozhodli, s představiteli města předem nejednal. Teprve když někteří obyvatelé sami z konečného návrhu jízdního řádu zjistili, že od března se s tratí jaksi nepočítá, dobrušský starosta požádal ředitele OREDa Vladimíra Záleského o jednání. Dozvěděl se však, že je to prý zbytečné a ještě ten den od ředitele dostal e–mail, ve kterém bylo uvedeno, že na trati zůstane zachován jen jediný spoj, ve školní dny. Vlak přijíždějící v 7.29 hodin, který průměrně využívá 50 studentů. Takže studenti do Dobrušky vlakem přijedou, ale vlakem už neodjedou. Dva dny před Vánocemi, teprve až na pozvání starosty, navštívil Dobrušku krajský radní pro dopravu Josef Ješina a uvedl nám již dobře známé finanční důvody.

Otázek se nabízí řada. Proč je provoz veřejné osobní dopravy v podniku České dráhy tak ztrátový? Proč byla nákladní doprava, která je zisková, od osobní dopravy oddělena? Proč kraje i nadále uzavírají smlouvy s Českými drahami, dokonce na příštích deset let, a nejsou ochotny pustit do této oblasti konkurenci? Nemohl by kraj šetřit někde jinde? A proč všichni říkají, že renesance železnice je takové sci–fi? Asi příliš otázek najednou. Ale nebylo by už načase začít na ně odpovídat?

Příloha: nový jízdní řád Dobruška – Opočno

Autorský text, využité zdroje: Tisková zpráva OREDO , Projekt Dráhy Orlických hor


Jardis | 11.2.2010 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu ČR Královéhradecký


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
16.02.2010 (11:13)  
Zajímalo by mě, jestli "zrušení" vlaků do Dobrušky vyvolá přesun "hlavního" stanoviště autobusů v Dobrušce. Pamatuji, když bylo na náměstí a většině lidí to snad vyhovovalo. Teď staví autobusy u nádraží na kraji města, což má sice dobrý úmysl v integraci s železniční dopravou, ale nevím jestli to cestující vítají (přes náměstí se jede tak jako tak). A až teď vlaky padnou, nevidím důvod autobusové zastávky u nádraží ponechat.

Miroslav Venclík: S příměstskou dopravou kolem Prahy to nejde porovnávat a hned z toho vyvodit nějaké řeči o silniční lobby. Dneska má "každý" auto, ale hodně lidí v okolí Prahy s ním do Prahy nejezdí, protože kvůli provozu na silnicích jim to veřejnou dopravou prostě vychází lepší. Poptávka je velká a vlaky proto jezdí často. Na venkově je auto snad vždy rychlejší a u nás tam vlakem jezdí obvykle jen ten, kdo opravdu musí (a turisti). Při pohledu na šukafon se nedivím.
registrovaný uživatel bugear 
15.02.2010 (17:50)  
@Miroslav Venclík: Cena za DC v případě 810 je 9 Kč/vlkm. Při předpokládané úhradě >60 Kč/vlkm to výpočtem opravdu nijak nezamíchá.
15.02.2010 (10:43)  
Tady se Oreda musím zastat. V případě lokálky Opočno - Dobruška, kde ve vlaku sedí pár jednotlivců se nejedná o účelně vynaloženou dotaci dopravní obslužnosti.

Problémem může být ale návaznost vlak/bus, kde mi chybí větší garantování návazností jejich základní pravidla. Třeba běžná čekání autobusů na vlaky jsou řešena poznámkou v jízdním řádu "Spoj xxx vyčká příjezdu vlaku yyy zzzz minut. Kdo kontroluje návaznosti? Již několikrát jsem se snažil využít návaznost v Malých Svatoňovicích. Na přestup 10 minut (lidi po vystoupení z vlaku jsou v podstatě hned na zastávce, tj. přestupní doba 0), zpoždění vlaku 15 minut, čekání autobusu na zpožděný vlak 5 minut. Dle tohoto to mělo vyjít, ale řidič autobusu se jde zeptat do DK na zpoždění vlaku, kde mu řeknou 15 minut. Řidič ví, že má čekat maximálně 5 minut (15>5) takže odjede dle JŘ. Vůbec neuvažuje, že vlak má příjezd 10 minut před pravidelným odjezdem (15 zpoždění=5 čekání+10 rozdíl mezi příjezdem a odjezdem). Takže lidi oprávněně nadávájí... To je tragičnost celého systémy, který chce být stavěn na přestupech, ale ty nejsou ošetřeny základními pravidly, takže si každá strana může dělat co chce bez jakéhokoliv postihu, protože to dělají správně...

Uvidíme, co s návaznostmi udělají na Oredu. Ale koncepci v dopravě mají správnou. Je to jako když amputujete mrtvou končetinu, která je více přítěží než užitečná, ale pacient stále doufá v její uzdravení
14.02.2010 (16:49)  
Z předchozího příspěvku autora DJ uvádím následující. Cestující, kteří jedou přímo k vlaku z Dobrušky do Opočna a naopak nemají potřebu jezdit zajížďkou přes město Opočno, které je od nádraží vzdáleno přes 2 kilometry. Zaplatí ze svých kapes navíc 12 korun za další jízdní doklad. Jedná se zejména o turisty a cestující dojíždějící do Dobrušky z větší dálky. Mezi Dobruškou a Opočnem je zajištěn dostatek autobusových spojů, jak ze směru od Hradce Králové přes Třebechovice a Librantice, nebo od Jaroměře přes České Meziříčí. I od nádraží v Opočně jezdí do města Opočna hodně spojů. Vrátím se k zákonu 266/1994 §39 odst.2 k navazování spojů železnice - silnice. Zde se jasně ukazuje jak je v Královéhradeckém kraji veřejná hromadná doprava zcela bez koncepce. Železnice by měla v naší republice tvořit páteř veřejné hromadné dopravy s návaznosti na autobusovou dopravu do míst, kudy železnice již nevede. Pan Ing.Vladimír Záleský jednatel společnosti OREDO s.r.o a jeho další úředníci, zde nejsou od toho, aby vypočítávali kolik funkcí plní železnice, ale od toho, aby vytvořili smysluplný systém návzájem navazující veřejné hromadné dopravy v Královéhradeckém kraji, aby se omezila na silnicích individuální automobilová doprava. V železniční veřejné dopravě se jím to ale nedaří ( zřejmě úmysl ??? ). Je zajímavé, že v příměstské železniční dopravě v okolí Prahy a v jiných částech republiky to jde. Zkrátka silniční lobby je i zde. Přitom kraj nemá finance na údržbu silnic a výstavba silničního obchvatu města Opočna zůstala doposud jen na papíře. A tak proč neposlat další kouřící silniční vozidla přes centrum města Opočna. Konec letošní zimy však ukáže, kolik Královéhradecký kraj na dopravě ušetřil!!!
registrovaný uživatel DJ 
14.02.2010 (13:03)  
MirekM: Zachování toho jednoho ranního páru spojů bylo zřejmě dohodnuto až nedávno, protože KJŘ uvádí u všech vlaků bez výjimky, poznámku "jede do 13. 3.". ;-)

M. Venclík:
Nemůžeme hovořit o rovných podmínkách, dokud ČSAD Ústí nad Orlicí, Orlobus a CDS nebudou platit mýtné za použití silnic uvedených tříd v tomto regionu. Jednoduše řečeno pro tento případ. Autobus, který užívá rozmlácenou a málo udržovanou silnici č.298 z Dobrušky do Opočna a dále k nádraží ČD Opočno neplatí žádné mýtné...
Podle tiskové zprávy:
Vlak z Opočna do Dobrušky plní pouze jednu funkci a to odvoz cestujících do Dobrušky z vlakového nádraží v Opočně, které však leží více jak 2 km od centra města. Oproti tomu autobus zajistí navíc spojení vlakového nádraží s centrem Opočna a umožní také cestovat mezi centrem Opočna a Dobruškou. Vlak vzhledem k trasování železniční trati toto neumožňoval. Na tarif IREDO bude možné cestovat např. z Týniště nad Orlicí do Dobrušky i po této delší trase jako doposud - za stejnou cenu a na jeden jízdní doklad.“
... nejde ani tak o peníze, jako o zlepšení spojení pro lidi díky tomu, že bus jede i přes město Opočno.
registrovaný uživatel MirekM  mail  
14.02.2010 (11:55)  
Miroslav Venclík, DJ: Jenže jak se píše v článku, po změně tam má jeden pár zůstat: Jedinou výjimkou bude ranní pár spěšných vlaků z Doudleb do Dobrušky a zpět do Týniště. Což mohla smlouva zahrnovat.
14.02.2010 (11:53)  
DJ:
- To jsou problémy krajů, ty cestující, kteří využívají služeb místní dráhy 028 zajímat nemusí. Královéhradecký kraj také nezajímá, jakým způsobem lidé do tohoto regionu budou cestovat. Dám příklad. Do Dobrušky cestuji z Prahy. Když použiju rychlík R 849 s odjezdem z Prahy v 6.10, mám návazný spoj v Hradci Králové, ale v Týništi nad Orlicí musím čekat na spěšný vlak Sp 1840 od Chocně 30 minut a v této době při provozu Dobrušské lokálky na Opočně čekat dalších cca 40 minut. Pojedu-li z Prahy rychlíkem R 945 v 7.10 do Dobrušky, mám přípoj v Hradci Králové, ale v Týništi jsem skončil, protože ten spěšný vlak Sp 1840 od Chocně cca před 30 minutami odjel a budu v Týništi čekat od 9.28 hod. do 11.40 hod na další vlak Os 5142 směrem na Náchod. Abych se dostal na ten spěšný vlak od Chocně, musím z Prahy použít rychlík R 705 "Galán" do Luhačovic a s velkou zajížďkou přs Choceň. Veřejná železniční doprava v Královéhradeckém kraji končí v Hradci Králové a v dalším směru je to systém "dostaň se jak umíš"! Žádná koncepce - šetření za každou cenu. To co si Královéhradecký kraj objednal, to má! V konečném důsledku na tyto nepřípoje doplatí jenom cestující, kteří za nepřípoje viní dopravce ČD. Povede to akorát k dalšímu odlivu cestujících ze železniční osobní dopravy.
Přečetl jsem si všechny příspěvky, týkající se ukončení provozu na Dobrušské lokálce a chtěl bych navázat na příspěvek autora Miroslava Zikmunda. Královéhradecký kraj sáhl po levnější autobusové dopravě. Už ale nikdo neřekl, že České dráhy musí hradit SŽDC ( státu ) smluvní poplatek za použití dopravní cesty na trati 028 Opočno - Dobruška ( něco jako mýtné ). Dopravci autobusové dopravy platí akorát mýtné na dálnicích, nikoliv za použití silnic 1.2. a 3.tříd. Nemůžeme hovořit o rovných podmínkách, dokud ČSAD Ústí nad Orlicí, Orlobus a CDS nebudou platit mýtné za použití silnic uvedených tříd v tomto regionu. Jednoduše řečeno pro tento případ. Autobus, který užívá rozmlácenou a málo udržovanou silnici č.298 z Dobrušky do Opočna a dále k nádraží ČD Opočno neplatí žádné mýtné, zatím co České dráhy musí na základě Zákona 266/1994 hradit smluvní poplatek za použití dopravní cesty! A to se musí v konečném, důsledku odrazit v ceně jízdného, nebo při požadavku dopravce ČD na kraj pro úhradu prokazatelných ztrát.
registrovaný uživatel DJ 
14.02.2010 (10:45)  
Miroslav Venclík:
- Obávám se, že při doslovném bazírování na těchto paragrafech by měla problém většina krajů, a to díky ustanovení "Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby kraj dbá, aby základní dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou. 7c)".
- Není možné, že HK kraj s ČD uzavřel smlouvu na celé období 13. 12. 2009 - 11. 12. 2010, s upřesněním, že do 1. změny tento dopravce dle smlouvy zajistí např. 7 párů vlaků denně, a od 1. změny zajistí 0 vlaků denně? :-)
14.02.2010 (10:13)  
Doprava na železnici se řídí Zákonem 266/1994 - Zákon o drahách. Paragraf 39 jasně stanoví podmínky jakým způsobem má být sjednána veřejná drážní doprava na dráze celostátní, regionální a vlečce. V bodě 2 se píše, že smlouva o závazku veřejné služby se uzavírá nejméně na období platnosti jízdního řádu. A zde si myslím, že v tomto ohledu byl porušen Zákon 266/1994. Buď měla být veřejná osobní doprava na trati 028 Dobruška - Opočno pod Orl.h. ukončena posledním dnem platnosti GVD 2008/2009 a v novém GVD 2009/2010 již neměla být provozována, a pokud je v současném GVD provozována, tak s ukončením provozu až posledním dnem platnosti GVD 2009/2010. Pod svým příspěvkem jsem zveřejnil přesné paragrafové znění ze Zákona 266/1994

§ 39
Závazky veřejné služby v drážní dopravě na dráze celostátní a na dráze regionální
(1) Závazek veřejné služby 7a) v drážní dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou s dopravcem uzavírá

a) kraj,
b) Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem financí, a jedná-li se o zajištění potřeb obrany státu, i po dohodě s Ministerstvem obrany ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu.
(2) Smlouva o závazku veřejné služby se uzavírá nejméně na období platnosti jízdního řádu. Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby kraj dbá, aby základní dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou. 7c)

(3) Vymezení doplňkových přepravních služeb dopravce náležejících do závazku provozu stanoví prováděcí předpis.
registrovaný uživatel Lampik 
13.02.2010 (21:30)  
Je to škoda...rušení lokálek (regionálních tratí) je na pořádku pokaždé, když se mění jízdní řád....největší otázkou jsou $$$peníze$$$! Jak jinak....věřím, že lokálky opravdu nejsou výnosné. Většinou vedou z města na venkov, v horším případě z venkova na venkov, v čemž tyto lokálky mají smůlu :( Myslím si, že problémem je to, že dráha není zesíťovaná, nic nepropujeju, tudíž je hodně nevýhodná. Takovým příkladem je trať č.314 (Opava východ - Svobodné Heřmanice). Trať která kdysi vedla do průmyslového města - Horního Benešova, byla kdysi výhodnou - lesní hospodářství, těžba v dolech..aj. Trať měla ale smůlu, vlivem důlní činnosti v Horním Benešově byl úsek Svobodné Heřmanice - Horní Benešov zrušen. Všechna žel. doprava byla ukončena ve Svobodných Heřmanicí. Nádraží 2km od obce, a ke všemu obec spojoval přímý autobusový spoj s Opavou => zrušení pravidelné osobní žel. dopravy. Teď trať prosperuje především nákladní dopravou, kde 742ka zajišťuje odvoz břidlice ze Svobodných Heřmanicích a vápna (aspoň myslím) z Mladecka. Teď je potřeba alespoň zachování tohoto provozu. Jedinou záchranou by bylo prodloužení do Bruntálu (vize je reálná)=> Nahrazení spoje do Bruntálu přes Krnov, protože trať Opava - Mladecko - Bruntál by byla mnohem kratší (asi o půl hodiny), menší jízdné, více cestujících. Prosperujících regionálních tratí je málo, ale znám i takové (trať č.315 Opava východ - Hradec nad Moravicí, trať č.318 Kravaře ve Slezsku - Chuchelná, trať č.317 Opava východ - Hlučín) ZÁVĚREM: Myslím si, že cílem drah by mělo být vytvořit železniční síť, která bude prosperovat! Důležitou roli také hraje nákladní doprava, která se opět ve velkém vrací a to byla první myšlenka tratě. Převoz nákladu! TÍMTO SMĚREM BYCH ŠEL!
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko