..: Vlaky railjet: nový trend dálkové dopravy v Podunají (1. díl) :..

railjet 63 München - Budapest, foto: Tomáš Kubovec Budapest, Győr - Rakouský národní železniční dopravce ÖBB historicky dlouho odolával snahám o zavádění vysokorychlostní dopravy. Na konci minulého tisíciletí si začal dlouhodobě půjčovat od Deutsche Bahn soupravy ICE 1. Později došlo k výraznému rozšíření provozu ICE vlaků v Rakousku, v rámci čehož ÖBB rovněž zakoupily 3 vlastní jednotky ICE-T. Navzdory tomu si však kategorie ICE zachovala až doposud spíše doplňkový charakter. Geomorfologické podmínky Rakouska spolu s konfigurací rakouské železniční sítě totiž zavádění klasických vysokorychlostních jednotek příliš nenahrávaly.

Nabízela se sice možnost pořízení pendolin z Itálie, které by byly pro řadu rakouských tratí ideální, ovšem realizaci takové myšlenky bránily obavy z masivního průniku naklápěcích jednotek stejné koncepce v barvách italských dopravců. Tento aspekt zřejmě stál i v pozadí těžkostí při schvalování řady ČD 680 v Rakousku. Navíc určitou roli hrála i vrozená rakouská konzervativnost. Nicméně, po celou dobu byla patrná potřeba zvýšit kvalitativní úroveň rakouské dálkové železniční dopravy. Proto byl krátce po roce 2000 zahájen vývoj jednotek railjet.

Historie zrodu railjetu

Detailní pohled na vůz č. 252 jednotky railjet, foto: Martin Kóňa První úvahy ÖBB o provozu ucelených jednotek s lokomotivou se objevují na konci 90. let. DB v té době zahajovaly provoz obdobně koncipovaných jednotek Metropolitan, což byla luxusní souprava vozů 1. třídy, tažených lokomotivou řady 101, která poté několik let jezdila z Kolína nd Rýnem do Hamburku. Zároveň však začaly do Rakouska přicházet první lokomotivy (později velice rozšířené) řady 1016 Taurus; nápad provozovat jednotky podobného typu jako Metropolitan s těmito lokomotivami se tedy nabízel sám.

Protože Taurusy vyrábí koncern Siemens, bylo vcelku logické, že zakázku na 23 jednotek získal rovněž Siemens Transportation Systems. Výběrové řízení bylo vypsáno v dubnu 2005. „Zájem měly ještě další 3 firmy, avšak přesvědčil nás nejlepší a zároveň nejlevnější návrh Siemensu,“ vysvětluje okolnosti soutěže Katja Blum z ÖBB Personenverkehr. O necelý rok později (v únoru 2006) přichází definitivní rozhodnutí. Výroba jednotek (pod označením „Viaggio Comfort“) byla zahájena v listopadu 2006 a podělily se o ní pobočky Siemensu ve Vídni a Grazu. Na sklonku dubna 2008 zahajuje první souprava (prozatím ve čtyřvozovém provedení) důkladné testování.

14. července 2008 vytvořila zkrácená souprava (Afmpz61+Ampz73+Ampz73+Bmpz73) nový rakouský rychlostní rekord (rakouského vlaku v Rakousku): 275 km/h v úseku St. Valentin – Amstetten. V srpnu 2008 nakonec slavnostně vyjíždí první ucelená jednotka do provozu. Všech 23 jednotek první série by mělo být v plném provozu v prosinci 2009, to už ovšem bude v plném proudu výroba další série 44 jednotek, z níž by měly být první soupravy k dispozici na přelomu let 2010/2011. Všech 67 jednotek bude v provozu nejpozději do roku 2014.

Ceny jednotek railjetPočet soupravCelková cena v mil. EURCena za jednotku v mil. EURCena za vůz v mil. EUR
1. série2324410,611,5
2. série44540 12,271,75
CELKEM67784

Charakteristika jednotek

Přechodový prostor mezi jednotlivými vozy jednotky railjet, foto: Ing. Jan Přikryl (SzKT)Každá jednotka váží 320 tun, nabízí celkem 408 míst k sezení a její délka činí 185 metrů. V uvedené délce však není zahrnuta lokomotiva řady 1016/1116/1216 - s lokomotivou má pak souprava délku 205 metrů. Lokomotivy pro provoz s jednotkami railjet sice nemusí být speciálně upravované, ovšem v praxi jezdí fixně konkrétní lokomotivy s konkrétní jednotkou a celá sestava je i vyvedena v jednotném nátěru.

Zajímavostí je, že takové soupravy mají i jména. Systém pojmenování vždy vychází z výrazu „Spirit of …“ a geografického názvu, který má nějakou souvislost s railjety - kupříkladu „Spirit of Budapest“Spirit of Linz“, a podobně. Jména jsou postupně přidělována, jak jednotky přicházejí do provozu. Jednotka railjet se skládá celkem ze 7 vozů, z čehož 6 je „standardních“ a 1 řídící. Vlastní rozdělení vlaku z hlediska prostorů pro cestující popisuje následující tabulka - vozy jsou uváděny v řazení od lokomotivy:

Řazení vozů v jednotce railjetČíslo v rezervačním systémuKapacita místCharakteristika vozu
Bmpz73251762. třída - velkoprostorová
Bmpz73252802. třída - velkoprostorová
Bmpz73253802. třída - velkoprostorová
Bmpz73254802. třída - velkoprostorová
ARbmpz7325510Bistro na stání + oddíl 1. třídy
Ampz73256551. třída - velkoprostorová
Afmpz6125716 + 11Premium Class + 1. třída + stanoviště strojvedoucího

V současné době jsou čísla vozů v rezervačním systému fixní, pouze v případě posilové jednotky mají její vozy čísla o 100 vyšší. V budoucnu (po zavedení dalších spojů kategorie railjet) však lze očekávat větší variabilitu, protože technicky tomu nic nebrání. Zatímco 1. a 2. třída vycházejí z obvyklého standardu ÖBB-EC, v „Premium Class“ očekávají cestující široká kožená křesla podobná masážním. Navíc je kolem každého místa spousta prostoru a klientele je k dispozici řada doprovodných služeb - zejména denní tisk, malé občerstvení a nápoje v neomezeném množství zdarma.

Barový oddíl vprostřed soupravy railjet, foto: Ing. Jan Přikryl (SzKT) Nicméně, provozovatel cateringu e-express (provozovatel restauračních služeb ve vozech ÖBB) si je vědom toho, že v Maďarsku žádná „Premium Class“ neexistuje, takže kdo by zmíněný servis čekal i v relaci Budapest - Hegyeshalom, bude čekat marně. Celkově pojetí komfortu nezapře inspiraci zkušenostmi RENFE. Ostatně Siemens (jakožto dodavatel jednotek Velaro-E) má se španělským smyslem pro železniční luxus již své zkušenosti.

Vzhledem k tomu, že vozy jednotek jsou speciálně upravené (zejména chybí klasické přechody mezi vozy a tento prostor je řešen podobně jako např. v ICE), může jednotka dosáhnout max. rychlosti 230 km/h. Na tuto rychlost ale není v současné době připravená infrastruktura. V běžném provozu tedy dnes railjety jezdí pouze rychlostí do 200 km/h.

Více informací na ŽelPage: Fotoreportáž z představení railjetu, Fotogalerie railjetu z veletrhu Innotrans

Zdroje: ÖBB, Wikipedia, MÁV-START, Prezentace railjetu (pdf)


Rastislav Štangl Poslat mail autorovi , SzKT Poslat mail autorovi | 2.3.2009 (13:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Tarify

Další z regionu Maďarsko Německo Rakousko


  1 ... 5 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   
02.03.2009 (17:55)  
Já bych se s tímhle nadšením pro RJ mírnil. Ti co ho zkusili, říkají, že jde spíše o vlak průměrný, tj. mnohem lepší než ČD-B, ale rozhodně ne ani bezchybný zázrak. Já jím osobně ještě nejel, takže nemůžu doporučit ani zkritizovat, ale chystám se to na jaře napravit. Vždyť Vídeň není daleko, s WienSpezial a inkartou to není ani výlet nijak drahý. A tento postup bych doporučoval i ostatním nezasvěceným, místo toho, aby jen "papouškovali" informace z doslechu. ;o)
02.03.2009 (17:50)  
M:No o no je asi skvělý jezdit jako fíra s panťákem nebo jako řidič s karosou v létě...žádná klimatizace,teplota 50C,usmívat se na lidi,a hlavně neusnout v tom horku...stačí 1 sekunda a pomočkané plechy a ztracené životy jsou na světě=kriminál...jinak snad na každé stavbě je v létě vidět pivo,když si potřebuje odskočit tak si odskočí..když usne,na nejvýš mu spadne ten obrubník na nohu...ale nejde do krimánulu...
02.03.2009 (17:43)  
Nejsem si jist, zda jde opravdu o tak moderní věc. Jistě, ve srovnání se 40 let starými přesluhujícími vozy ano, ale není náhodou souprava s lokomotivou jako koncepce přežitá? Neberu teď v úvahu její využívání, ale spíše (ne)úspornost vyplývající z vozby balastu na lokomotivě a naopak nízkého využití vlastní hmotnosti soupravy k adhezi.
registrovaný uživatel Raquac 
02.03.2009 (17:20)  
O vyrobu jednotek se nedeli jen pobocky SIEMENSu, ale podstanou cast praci si delaji ÖBB vlastnimi silami - konecna montaz vozu probiha v dilnach ve Vidni (krome toho i Taurusy byly smontovany v dilnach ÖBB v Linci). Mimochodem, techniku shodnou s Railjetem vlastni z casti i CD - vozy Wlabmz maji prakticky shodne podvozky SF400.
registrovaný uživatel M 
02.03.2009 (17:19)  
Jesti by to melo jezdit do Varsavy, tak by jsme konecne vyuzili III. koridor. Postaveny pred 10 lety a uz ho vyuzijeme (resp. nekdo ho vyuzije:-)
registrovaný uživatel M 
02.03.2009 (17:18)  
750 - zkus jeden den delat asfaltovou silnici v lete. V dobe kdy zrovna auto pojede pro asfalt, tak muzes tahat obrubniky. Tolik k tomu "chtel byt videt tak namahave povolani"...
registrovaný uživatel waszyn 
02.03.2009 (16:43)  
>700:
tak proč ti strojvedoucí a další opravdu něco dělající zaměstnanci místo proti danění stravenek radši neprotestují za rozpuštění ansámblu na nábřeží i dalších "modrogumních" "úřadech"? To by jim hodilo víc než 120 Kč ročně, přineslo do firmy nový vítr, i nové perspektivy..
registrovaný uživatel LxT 
02.03.2009 (16:11)  
MYSLELM TÍM ŽE JAKTO ŽE V RAKOSKU DE UDĚLAT LUXHUSNÍ VAGON ZA CENU REKONOSTRUKCE,TADY. NO A U RJ SE MI,TECH 40 MELOUNU ZDÁ DOST MÁLO. NEVIM NA TO ODBORNÍK NEJSEM
02.03.2009 (16:02)  
CzechDave:Doporučuji si přečíst příspěvek od:rohilkk-plně souhlasím!!!Jinak režijky i FIPky jsou i na západních železničních drahách..a taky to tam někdo neruší...Stávkovat? A proč ne? Co by za chvíly zaměstnanci ČD měli?(myslím ty co nejsou v kanclu) a co si v provozu zažijí své...uvědomte si,že většina povolání není tak riskantní jako třebas fíra..chtěl bych vidět stejně namáhavé povolání jako je řidič/strojvedoucí...
registrovaný uživatel waszyn 
02.03.2009 (16:01)  
Tom: ono to jde většinou poznat na první pohled mj.podle posezu, oděvu, účesu, xichtu, značky denního tisku a lahváče v ruce:)
rohlik: ty režijky bych nerušil, je to fakt benefit jako každý jiný. Ale jako každý jiný benefit bych je zdanil, tak jako všichni ostatní daní služební vozy, soukromé hovory atd. A taky bych cestující na režijku nezahrnoval do ZDO, čili být krajem bych jízdy této tarifní skupiny nedotoval.
Jinak k tématu.. už se těším na RJ u nás, Pendolíno nás sice přeneslo z železničního pravěku poněkud blíž současnosti, aspoň na úroveň EU15 80.léta, ale RJ by k nám konečně mohl přinést opravdovou moderní dálkovou železnici.
  1 ... 5 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko