..: Krok za krokem zrušenou tratí Vysočany - Těšnov :..

nádraží Těšnov budova, foto: NTMPraha-Těšnov - Je to vlastně už dávno, přesto si občas někdo z pamětníků vzpomene. Když kráčíte zpustlým okolím pražské Florence, ani to jinak nejde. Před více než 35 lety byla zastavena doprava z Vysočan na dnes již neexistující nádraží Praha-Těšnov. Trať byla svým způsobem výjimečná, procházela mnoha viadukty přes dolní Libeň, Rohanský ostrov (bývalá stanice) až na Těšnov u dnešní Florence. Bohužel, dnes po ní zbyly už jen fotografie a zbytky kolejových polí klesající ze stanice Praha-Vysočany. Vidět jsou při pohledu z vlaku, hned za stanicí po levé straně, zarostlé bujnou vegetací. Dále již vedou jen pražce. A tam, kam už z vlaku nevidíme, se tedy vypravíme pěšky.

464.202, foto: MilošNádraží Praha-Těšnov sloužilo především osobních vlakům a rychlíkům do Nymburka a směrem na Turnov. Na trati z Těšnova do Vysočan se proto vystřídala pestrá škála parních lokomotiv, které na ní vládly až do samého konce. Nějběžnějšími potom byly čtyřnápravové tendrovky, a to jak 464.0 předválečné konstrukce, tak i jejich válečná verze 464.1. Své místo tu měly i oba prototypy řady 464.2 z roku 1958 a jinde nepříliš vídaní "krokodýli" 354.7.

Jednokolejná spojovací trať z Těšnova se ve Vysočanech napojila do tříkolejné trati směrem na východ, vlaky z Těšnova se potom na odbočce Skály vydávaly buď doleva do Všetat přes Prahu-Satalice, dále pak přes Neratovice až do Turnova, nebo dále po hlavní trati až do Lysé. Pro ilustraci - obyčejná jízdenka z Těšnova do Vysočan tehdy stála pouhých 80 haléřů. Poslední vlak do Turnova odjel z Těšnova v roce 1972. Na čele tehdy dýmala lokomotiva 464.1, která tím zároveň uzavřela dějiny trati pro osobní přepravu. Trať poté sloužila už jen jako napojení pro vlečky do továren poblíž trati.

Fotografický pohled

Dnes již zrušenou trať kopíruje ulice Sokolovská. Při pohledu z tramvaje ve směru na Karlín trať byla na pravé straně na dodnes místy patrném náspu.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
  • Vjezd do/z nádraží se seřaďovacím návěstidlem
  • Koleje vedoucí asi 100 metrů
  • Po 100 metrech konec trati s podivným zarážedlem
  • Za zarážedlem se dochovaly betonové pražce
  • Vysočany - zde se nacházel viadukt přes řeku Rokytku - dnes zbylo pouze torzo
  • dále postupujeme směrem Palmovka a Libeň.

Z Vysočan jsme se přesunuli na Palmovku. Tam, kde dnes stojí západní vestibul stanice metra B, kdysi vedla i trať. Ulicí Na Žertvách pokračujeme až ke křižovatce se Zenklovou ulicí, za níž je travnaté prostranství. To bylo dříve oploceno jako stavební ohrada při stavbě metra, nyní je volně přístupné. Ponecháme-li Libeňský most po pravé ruce, můžeme si dojít prohlédnout budovu někdejší stanice Praha-Libeň dolní nádraží. Přejdeme posléze k Libeňskému mostu, sejdeme z něj a dále pokračujem do Voctářovy ulice. Pokračujeme jí na jihozápad, kde po sléze je odbočka k již zmíněnému nádraží - viz obrázek.

Nacházíme se v Libni poblíž dnes stojícího západního vestibulu metra B, foto: KŽC Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
  • Bývalé stanice Rohanský ostrov a Karlín přístav - nyní se k nim vydáme
  • Od křižovatky Sokolovské a Za Invalidovnou je dosud patrné těleso i s opěrnou zdí, vedené po severní straně ulice
  • Součástí opěrné zdi je i malá kaplička
  • Pohled z bývalé trati na Sokolovskou ulici v současnosti

Po tělese vede pěšina. Před křižovatkou se Šaldovou ulicí trať odbočovala zpět k Rohanskému nábřeží, přičemž zprava míjela dosud stojící, dnes již bývalou vozovnu Křižíkovy elektrické dráhy. Těleso před tímto odbočením opět končí, patrný je zbytek podchodu u někdejší zastávky Praha-Karlín přístav. My se vydáme Šaldovou na Rohanské nábřeží. Někde při křižovatce těchto ulic trať přecházela po mostě přístavní rameno Vltavy, které Rohanský ostrov oddělovalo od pevniny a které je dnes zcela zasypáno.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
  • O kus dál vidíme po pravé straně původní budovu stanice Rohanský ostrov

Nádraží Těšnov

Ilustrační obrázekDefinitivní tečku za vším zmíněným udělal 16. březen 1985. V 8 hodin ráno čtyři sta kilogramů trhaviny srovnalo se zemí nejhezčí monumentální novorenesanční stavbu ve střední Evropě - nádraží Praha-Těšnov.

Novorenesanční budova stála v centru Prahy 110 let - byla postavena v letech 1872 až 1875 a sloužila jako stanice rakouské Severozápadní dráhy. Návrh budovy byl dílem architekta Karla Schlimpa, profesora architektury na vídeňské technice. Nádraží se otevřelo v roce 1875 a bylo považováno za nejkrásnější ve střední Evropě. Na stavbě totiž železniční společnost nešetřila a nechala vzniknout ojedinělou novorenesanční budovu. Průčelí bylo postaveno jako monumentální triumfální brána. Portál, jímž se vcházelo do odjezdové dvorany, završovalo sousoší Austrie, chránící orbu a průmysl. Objekt měl bohatou štukovou, malířskou a sochařskou výzdobu, odkazující na antiku a renesanci. Odjezdovou halu zdobily malované znaky měst, jimiž vedla Severozápadní dráha. V pravém křídle byly čekárny, restaurace a různé salóny. Nádraží dostalo při svém vzniku název Severozápadní. V roce 1919 bylo přejmenováno na Denisovo nádraží po Ernestu Denisovi, profesoru pařížské Sorbonny. Za okupace bylo nádraží přejmenováno na Vltavské (Moldauer Bahnhof), po válce pak na Praha-Těšnov, což byl jeho poslední název.

Vstupní portál do nádraží, foto: O.Řepka Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
  • Nádraží Těšnov se rozkládalo na pomezí Karlína a Nového Města
  • Podívejme se na náraží z ptačí perspektivy
  • Svým způsobem Těšnov připomíná nádraží v Chocni, pojítkem je především shodný novorenesanční styl.

Soumrak ojedinělé památky nastal s projektem tzv. Severojižní magistrály, která pod svým názvem dnes ukrývá sice nepostradatelné, avšak také poněkud bezohledně postavené silniční spojení vedoucí od konce dálnice D1 dále do města. Nádraží stálo magistrále v cestě, byť by postačilo zbořit jediné křídlo budovy. K tomu došlo už v roce 1973, odkdy byla Denisova budova nazývána "pták s ustřeleným křídlem". Magistrát však nakonec zašel ještě dál.

Nerealizované návrhy jak naložit s nevyužitým nádražím

Ilustrační obrázekNádraží sice bylo zrušeno, ale budova stála dál. Měla zajímavou architekturu a bylo ji škoda jen tak zničit. Návrhy byly různé: zřídit železniční muzeum, nebo jeho část s modely, dokonce se mluvilo i o studentské menze. Konečné slovo však nepřicházelo a budova chátrala.

Konec nastal náhle. Ačkoliv objekt byl chráněn podle památkového zákona roku 1978 a obyvatelé v normalizačních mezích možností i protestovali, nebylo to nic platné. Před konečnou demolicí byla budova těšnovského nádraží zcela odstrojena, technici odmontovali všechny umělecké a architektonicky významné předměty a přenesli je do depozitářů Muzea hlavního města Prahy a do Národního muzea. A potom byla budova z moci úřední odstřelena. Trosky byly v krátké době odvezeny, a pak zbyly jen oči pro pláč, dobové fotografie, vzpomínky a zohyzděná část historického Karlína, protnutá dálnicí.

Dnes jezdí v těsné blízkosti místa, kde nádraží stávalo, tramvaj, spojující jeden břeh Vltavy s druhým. Málokdo už ví, že poloha zastávek Těšnov je původní. Na malé travnaté ploše, kde byla umístěna část nádraží, je pár laviček a jinak nic. Spousta lidí, co tudy denně prochází, si na nádraží Těšnov už ani nevzpomene. Centrální budova s jižním křídlem mohla klidně zůstat zachována dodnes. Ty nepadly kvůli magistrále jako severní křídlo, ale kvůli nezájmu, lhostejnosti a nedostatku tehdejší politické vůle.

Poděkování autorům:
Zdeňku Michlovi za poskytnutí potřebných fotografických materiálů a poděkování pamětníkům a jejich vyprávění k potřebné ke článku.

Fotografie: sbírka Zdeněk Michl, foto povětšinou Ondřej Řepka, iDNES

Fotogalerie sestavená u příležitosti někdejší akce KČT ze seriálu Pochody Prahou, včetně historických záběrů.


Pavel Ch. | 6.12.2008 (17:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu ČR Praha


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel kdoasi 
05.10.2009 (23:32)  
Trasu trati Těšnov - Vysočany lze vidět na www.mapy.cz (Historická mapa).
11.12.2008 (16:13)  
860 003: To schema trati by bylo skvele.

Pridam se jeste s pripomenutim chybky - nefunguje odkaz na fotografii http://www.zelpage.cz/story/zelpage-2/liben_01-zapadni-vestibul-metra%20B.jpg
09.12.2008 (20:36)  
Kde bude cyklostezka si nastudujte na webu Prahy. Místo tam je, ale podél Vltavy. Nikoliv v trase železnice. Tam samozřejmě bude ta výstavba. Čtyřpruhová komunikace s důležitým významem to docela už je, můžeme debatit o míře důležitosti. Nahradila plně Sokolovskou, která je zneprůjezdněna všem kromě tramvají. Mimo jiné dost drsně i těm cyklistům. Cyklostezka bude v trase letos zrušené tratě přes Žižkov. Cyklodrsňáci si to mohou dát už teď, po štěrku bez úprav :-) Ale tady minimálně před tunel se snad peníze najdou. Zaleží kdy budou ty správné priority v rozpočtu. Ale po trase dráhy na Těšnov už je obsazeno.
registrovaný uživatel Foxx  mail  
09.12.2008 (16:32)  
Borovička: Když už tak bazírujete na detailech, tak magistrála je "dálková komunikace s důležitým dopravním významem" což si u Rohanského nábřeží nějak nespatřuji a místo pro cyklostezku by se určitě našlo, i když asi ne přesně na centimetr na místě bývalé trati.

Jinak pro autora: moc pěkně napsané.
09.12.2008 (10:40)  
Cyklostezka? Vždyť už prakticky v celé ose trati je čtyřpruhová magistrála a v jejím okolí dorostou v nejbližší době skoromrakodrapy v mezích povolené karlínské výšky.
registrovaný uživatel M@ra 
09.12.2008 (9:55)  
Budovy je škoda, z trati by mohla být cyklostezka. Z dopravního hlediska to byla vlastně jen vlečka a extra nádraží soukromé dráhy.
08.12.2008 (16:46)  
fotku s autobusem mám rád ji doplním

a pro bazala68: článek jsem připraoval od srpna
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
08.12.2008 (15:53)  
Krásný clanek, hezka vzpomínka. Bývala to hezká budova.

Zajímací a jiste individuální je to, ze na rozdíl od pravidelného vyuziváni vlaku v mládí z Masny, Hlaváku, Smíchova, Vrsovic, Braníka i zast. Strasnice, jsem v letech 1957 az do jeho skonu z Tesnova jen jedenkrát odjizdel a jednou jsem tam prijel. (Magistrálou vzdy, kdyz jsem v Praze).

Ilustrativní je i onen snímek Sokolovské se Vsudybylkou z odhadem let 60. Chybí mi tam vsak autobus budto Praga RN D, nebo dokonce Skoda RTO Lux. I ta Erena (podnikový autobus) byla totiz v relaci Praha - Spindleruv Mlyn rychlejsi, nez vlak z Tesnova "Krkonosským a Jizerským smerem" (o pracovních sobotách ...).
08.12.2008 (13:36)  
Stavebniny, betonárka, Zelenina - ani jedno není továrna. Šlo mi o tu nepřesnost, že trať v době své "nákladní" éry sloužila spíše zásobování města, než jako vlečka do továren - ty už tam nebyly.
registrovaný uživatel bazala68  mail  
08.12.2008 (13:14)  
Článek je to hezký, pro dnešek i přes jisté nepřesnosti poučný. Kdybych věděl o jeho přípravě mohl jsem mnohé doplnit. Těšnov pamatuju a byl jsem i osobně přítomen jeho barbarské demolici.Před nedávnem jsem shlédl hezké DVD "vzpomínka na Těšnov" unikátní dobové záběry stojí opravdu za to. V dnešní době, která je takovéto architektuře snad ještě nepříznivější než bolševizmus probíhá například boj o záchranu nádraží v Ústí nad Orlicí http://www.stop-demolici.wz.cz/. Ale pokud to půjde takto dál, budeme brzy svádět boj za zachování dalšího železničního skvostu, tedy Masarykova nádraží. Ješte, že současná developerská krize přidusila nenasytný chřtán nadnárodních mocenských skupin.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko