..: Krok za krokem zrušenou tratí Vysočany - Těšnov :..

nádraží Těšnov budova, foto: NTMPraha-Těšnov - Je to vlastně už dávno, přesto si občas někdo z pamětníků vzpomene. Když kráčíte zpustlým okolím pražské Florence, ani to jinak nejde. Před více než 35 lety byla zastavena doprava z Vysočan na dnes již neexistující nádraží Praha-Těšnov. Trať byla svým způsobem výjimečná, procházela mnoha viadukty přes dolní Libeň, Rohanský ostrov (bývalá stanice) až na Těšnov u dnešní Florence. Bohužel, dnes po ní zbyly už jen fotografie a zbytky kolejových polí klesající ze stanice Praha-Vysočany. Vidět jsou při pohledu z vlaku, hned za stanicí po levé straně, zarostlé bujnou vegetací. Dále již vedou jen pražce. A tam, kam už z vlaku nevidíme, se tedy vypravíme pěšky.

464.202, foto: MilošNádraží Praha-Těšnov sloužilo především osobních vlakům a rychlíkům do Nymburka a směrem na Turnov. Na trati z Těšnova do Vysočan se proto vystřídala pestrá škála parních lokomotiv, které na ní vládly až do samého konce. Nějběžnějšími potom byly čtyřnápravové tendrovky, a to jak 464.0 předválečné konstrukce, tak i jejich válečná verze 464.1. Své místo tu měly i oba prototypy řady 464.2 z roku 1958 a jinde nepříliš vídaní "krokodýli" 354.7.

Jednokolejná spojovací trať z Těšnova se ve Vysočanech napojila do tříkolejné trati směrem na východ, vlaky z Těšnova se potom na odbočce Skály vydávaly buď doleva do Všetat přes Prahu-Satalice, dále pak přes Neratovice až do Turnova, nebo dále po hlavní trati až do Lysé. Pro ilustraci - obyčejná jízdenka z Těšnova do Vysočan tehdy stála pouhých 80 haléřů. Poslední vlak do Turnova odjel z Těšnova v roce 1972. Na čele tehdy dýmala lokomotiva 464.1, která tím zároveň uzavřela dějiny trati pro osobní přepravu. Trať poté sloužila už jen jako napojení pro vlečky do továren poblíž trati.

Fotografický pohled

Dnes již zrušenou trať kopíruje ulice Sokolovská. Při pohledu z tramvaje ve směru na Karlín trať byla na pravé straně na dodnes místy patrném náspu.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
  • Vjezd do/z nádraží se seřaďovacím návěstidlem
  • Koleje vedoucí asi 100 metrů
  • Po 100 metrech konec trati s podivným zarážedlem
  • Za zarážedlem se dochovaly betonové pražce
  • Vysočany - zde se nacházel viadukt přes řeku Rokytku - dnes zbylo pouze torzo
  • dále postupujeme směrem Palmovka a Libeň.

Z Vysočan jsme se přesunuli na Palmovku. Tam, kde dnes stojí západní vestibul stanice metra B, kdysi vedla i trať. Ulicí Na Žertvách pokračujeme až ke křižovatce se Zenklovou ulicí, za níž je travnaté prostranství. To bylo dříve oploceno jako stavební ohrada při stavbě metra, nyní je volně přístupné. Ponecháme-li Libeňský most po pravé ruce, můžeme si dojít prohlédnout budovu někdejší stanice Praha-Libeň dolní nádraží. Přejdeme posléze k Libeňskému mostu, sejdeme z něj a dále pokračujem do Voctářovy ulice. Pokračujeme jí na jihozápad, kde po sléze je odbočka k již zmíněnému nádraží - viz obrázek.

Nacházíme se v Libni poblíž dnes stojícího západního vestibulu metra B, foto: KŽC Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
  • Bývalé stanice Rohanský ostrov a Karlín přístav - nyní se k nim vydáme
  • Od křižovatky Sokolovské a Za Invalidovnou je dosud patrné těleso i s opěrnou zdí, vedené po severní straně ulice
  • Součástí opěrné zdi je i malá kaplička
  • Pohled z bývalé trati na Sokolovskou ulici v současnosti

Po tělese vede pěšina. Před křižovatkou se Šaldovou ulicí trať odbočovala zpět k Rohanskému nábřeží, přičemž zprava míjela dosud stojící, dnes již bývalou vozovnu Křižíkovy elektrické dráhy. Těleso před tímto odbočením opět končí, patrný je zbytek podchodu u někdejší zastávky Praha-Karlín přístav. My se vydáme Šaldovou na Rohanské nábřeží. Někde při křižovatce těchto ulic trať přecházela po mostě přístavní rameno Vltavy, které Rohanský ostrov oddělovalo od pevniny a které je dnes zcela zasypáno.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
  • O kus dál vidíme po pravé straně původní budovu stanice Rohanský ostrov

Nádraží Těšnov

Ilustrační obrázekDefinitivní tečku za vším zmíněným udělal 16. březen 1985. V 8 hodin ráno čtyři sta kilogramů trhaviny srovnalo se zemí nejhezčí monumentální novorenesanční stavbu ve střední Evropě - nádraží Praha-Těšnov.

Novorenesanční budova stála v centru Prahy 110 let - byla postavena v letech 1872 až 1875 a sloužila jako stanice rakouské Severozápadní dráhy. Návrh budovy byl dílem architekta Karla Schlimpa, profesora architektury na vídeňské technice. Nádraží se otevřelo v roce 1875 a bylo považováno za nejkrásnější ve střední Evropě. Na stavbě totiž železniční společnost nešetřila a nechala vzniknout ojedinělou novorenesanční budovu. Průčelí bylo postaveno jako monumentální triumfální brána. Portál, jímž se vcházelo do odjezdové dvorany, završovalo sousoší Austrie, chránící orbu a průmysl. Objekt měl bohatou štukovou, malířskou a sochařskou výzdobu, odkazující na antiku a renesanci. Odjezdovou halu zdobily malované znaky měst, jimiž vedla Severozápadní dráha. V pravém křídle byly čekárny, restaurace a různé salóny. Nádraží dostalo při svém vzniku název Severozápadní. V roce 1919 bylo přejmenováno na Denisovo nádraží po Ernestu Denisovi, profesoru pařížské Sorbonny. Za okupace bylo nádraží přejmenováno na Vltavské (Moldauer Bahnhof), po válce pak na Praha-Těšnov, což byl jeho poslední název.

Vstupní portál do nádraží, foto: O.Řepka Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
  • Nádraží Těšnov se rozkládalo na pomezí Karlína a Nového Města
  • Podívejme se na náraží z ptačí perspektivy
  • Svým způsobem Těšnov připomíná nádraží v Chocni, pojítkem je především shodný novorenesanční styl.

Soumrak ojedinělé památky nastal s projektem tzv. Severojižní magistrály, která pod svým názvem dnes ukrývá sice nepostradatelné, avšak také poněkud bezohledně postavené silniční spojení vedoucí od konce dálnice D1 dále do města. Nádraží stálo magistrále v cestě, byť by postačilo zbořit jediné křídlo budovy. K tomu došlo už v roce 1973, odkdy byla Denisova budova nazývána "pták s ustřeleným křídlem". Magistrát však nakonec zašel ještě dál.

Nerealizované návrhy jak naložit s nevyužitým nádražím

Ilustrační obrázekNádraží sice bylo zrušeno, ale budova stála dál. Měla zajímavou architekturu a bylo ji škoda jen tak zničit. Návrhy byly různé: zřídit železniční muzeum, nebo jeho část s modely, dokonce se mluvilo i o studentské menze. Konečné slovo však nepřicházelo a budova chátrala.

Konec nastal náhle. Ačkoliv objekt byl chráněn podle památkového zákona roku 1978 a obyvatelé v normalizačních mezích možností i protestovali, nebylo to nic platné. Před konečnou demolicí byla budova těšnovského nádraží zcela odstrojena, technici odmontovali všechny umělecké a architektonicky významné předměty a přenesli je do depozitářů Muzea hlavního města Prahy a do Národního muzea. A potom byla budova z moci úřední odstřelena. Trosky byly v krátké době odvezeny, a pak zbyly jen oči pro pláč, dobové fotografie, vzpomínky a zohyzděná část historického Karlína, protnutá dálnicí.

Dnes jezdí v těsné blízkosti místa, kde nádraží stávalo, tramvaj, spojující jeden břeh Vltavy s druhým. Málokdo už ví, že poloha zastávek Těšnov je původní. Na malé travnaté ploše, kde byla umístěna část nádraží, je pár laviček a jinak nic. Spousta lidí, co tudy denně prochází, si na nádraží Těšnov už ani nevzpomene. Centrální budova s jižním křídlem mohla klidně zůstat zachována dodnes. Ty nepadly kvůli magistrále jako severní křídlo, ale kvůli nezájmu, lhostejnosti a nedostatku tehdejší politické vůle.

Poděkování autorům:
Zdeňku Michlovi za poskytnutí potřebných fotografických materiálů a poděkování pamětníkům a jejich vyprávění k potřebné ke článku.

Fotografie: sbírka Zdeněk Michl, foto povětšinou Ondřej Řepka, iDNES

Fotogalerie sestavená u příležitosti někdejší akce KČT ze seriálu Pochody Prahou, včetně historických záběrů.


Pavel Ch. | 6.12.2008 (17:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu ČR Praha


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel wen 
08.12.2008 (12:19)  
Jiří Průša: Ta stavba na Sokolovské (u Balabenky) sice připomíná nádraží, ale jde o budovu patřící k továrně, která kdysi stála ve stejném bloku (nyní jsou v ní byty).
registrovaný uživatel karosa  mail  
08.12.2008 (11:48)  
Borovička: Po ukončení osobní dopravy v úseku Vysočany-Těšnov tady jezdily náklady ještě několik let např. pro Stavebniny a Zeleninu v Libni-dolním a betonárku na Rohanském ostrově(komu patřila, nevím už přesně, mám pocit, že Metrostavu).
08.12.2008 (10:18)  
Děkuji moc za krásnou a zajímavou reportáž. Strašně rád chodím po místech, kudy dříve vedla železnice a představuji si jak asi to místo tehdy vypadalo. I když jsem majitelem automobilu, musím uznat, že čas, kdy tempo životu udávala železnice, měl něco do sebe.
08.12.2008 (9:12)  
Já myslím, že ani tato věta nezachycuje přesně historii.
Trať poté sloužila už jen jako napojení pro vlečky do továren poblíž trati.

Které továrny tam byly a chybí úplně datum, kdy po této zbylé trati projel poslední nákladní vlak "z Těšnova". Článek je spíše prezentací fotografií než nějakým odborným příspěvkem.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
08.12.2008 (0:57)  
topič: V té zmínce o málo vídaném krokodýlovi mám prsty já, doplnil jsem ji tam na základě - zřejmě chybně pochopeného - tvrzení mého otce, který v šedesátých a sedmdesátých letech sloužil v Bubnech, Měšicích, na Vítkově a posléze na wilsonce.
registrovaný uživatel milos  mail  
07.12.2008 (16:50)  
ja pavlovi Ch. dekuji z celeho srdce!!! protoze ac jsem se domnival, ze o prazske historii neco vim, tak jsem zjistil, ze nevim! pro me je tento clanek doplnenim mych chybnych historickych pohledu - sice se timto vyradim na uplny okraj zeleznicni verejnosti, ale ja mel do vcerejska (ano az dnes jsem nasel odvahu to napsat) ulozene v palici, ze nadrazi Tesnov bylo nejakym zpusobem napojene na negrelac, tedy na budto lanskou, nebo teplicko-duchcovskou drahu. O zeleznicni trati, vedouci z Tesnova do Vysocan, jsem se docetl az ted!!! Ja ignorant!! Za trest slibuji, ze si ji na jare osobne projdu! Pavle, ď.
06.12.2008 (23:14)  
Doufám, že stejně plamenně budou zdejší odsuzovači ideologií hodnotit likvidaci Masaryčky. Což moc nemění na tom, že zbourání Těšnova bylo barbarství - to se ale uznávalo už před převratem.
Navíc se jeho zbouráním přišlo o unikátní možnost si stěžovat u staré Blažkové na lampárně.
06.12.2008 (23:12)  
Místo depa Praha-Těšnov je dnes benzínová pumpa. Jak typické pro dnešní dobu. Komunisti kolejové dopravě nepřáli, dnešní modroptáčnická vládnoucí klika taky ne. Já jsem si trať prošel z Vysočan v roce 1984 to se dalo jít po kolejích až na Palmovku k bývalým závorám, pak následovala plechová ohrada, ta je tam dodnes. Zrušení další části trati provedl řidič kamionu, který odsunul most nad ulicí Švábky. Schéma kolejiště bych možná našel, kdybych se hodně snažil, určitě jsem ho viděl ve starém časopise, i s depem.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
06.12.2008 (23:05)  
Zajímalo by mě, kde autor čerpal údaje o uváděných lokomotivních řadách.
Řada 354.7 byla jednou z nepočetnějších osobních lokomotiv u ČSD i po 2.světové válce. Po r.1948 jich bylo ve stavu přes 140 kusů. Byly dislokovány v přibližně 15-ti výtopnách a podřízených služebnách. Tudíž zcela určitě nebyly lokomotivy jinde málo vídané jak píše autor.
Naopak autor zcela zapomněl na řadu 354.1, která byla hojně zastoupena na nádraží Těšnov. Jedna z nich je zachycena na jednom z doprovodných snímku při jízdě po náspu podél ulice Sokolovská.
Musel bych si dát práci s hledáním, ale mám za to, že poslední vlak neodvezla 464.1, ale 464.0.
Chtělo by o více pečlivosti při publikování věcných údajů.
registrovaný uživatel Skeeve 
06.12.2008 (23:02)  
Pěkný článek, děkuji. Jen by mě zajímalo, proč bylo na konec koleje u Vysočan instalováno to zarážedlo, když se kolej stejně nepoužívá. Navíc je to poměrně čerstvé, ještě před půldruhým rokem to tam nebylo.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko