..: Hadi na kolejích – RegioSnake (663 a 863) :..

panťák, foto: Miloš Vize autora - Skupina jednopodlažních nízkopodlažních vozidel RegioSnake je určena pro příměstskou a regionální dopravu. Hnací vozy řady 663 a 863, vozy řady Bmpvee a ABmpvee i řídicí vozy řady ABfmpvee jsou mezi sebou kompatibilní, vzhledově i technicky co nejvíce sjednocené, jak jen to bylo možné při zachování dobrých vlastností. Konstrukční rychlost všech vozidel je 200 km/h, u hnacích vozů je maximální rychlost při jízdě vlastní silou omezena na 160 km/h. Při testech se však předpokládá jízda bez rychlostního omezení za účelem ověření technických vlastností při rychlostech kolem 200 km/h a možného pozdějšího zvýšení maximální rychlosti. To především s výhledem do budoucnosti, kdy by na některých tratích mohla být zavedena traťová rychlost právě 200 km/h, například v úseku Brno – Břeclav či Praha – Pardubice – Choceň.

Řazení souprav
Elektrické soupravy663 + ŘV (146)
663 + VV + ŘV (239)
663 + 3× VV + 663 (401)
Motorové soupravy863 + ŘV (146)
863 + VV + ŘV (239)
863 + 3× VV + 863 (401)
Hybridní soupravy663 + 863 (122)
663 + VV + 863 (215)
VV - vložený vůz, ŘV - řídicí vůz, v závorce počet míst

Uspořádání vozu, foto: Vít Burian Vozidla mohou spolu jezdit v jakékoliv kombinaci, komunikace probíhá přes WTB sběrnici. Vozy řady Bmpvee, ABmpvee a ABfmpvee jsou schopny jezdit i v klasických soupravách tažených lokomotivou – všechna vozidla jsou společně spojena běžnou šroubovkou. V tom spočívá další výhoda – soupravy složené z vozidel RegioSnake jsou jednoduše rozpojitelné a počet vozů soupravy se dá jednoduše měnit, na rozdíl od pevně spojených jednotek. Výrobce bude nabízet jak celé soupravy, tak jednotlivá vozidla samostatně. Dopravce pak může případně zakoupit pouze soupravu bez hnacího vozu či jednotlivé vozy jako „náhradní díly“. V nabídce budou tyto předem nakonfigurované soupravy (vratné soupravy si zákazník volí sám podle svých požadavků). Nakonec bych chtěl poznamenat, že byl vymyšlen nový design, ze kterého budu v budoucnu s úpravami vycházet do doby, než vzejde další „generace vozidel V.Burian Design“. Tyto vozy bych osobně zařadil do 2. generace.

Samotné ucelené soupravy mohou být spojovány do dvojic a trojic v rámci vícečlenného řízení. Vozidla série RegioSnake jsou určena pro příměstskou a regionální dopravu na osobních i spěšných vlacích, případně i pro delší trasy.

Výhody souprav RegioSnake

  • vysoká flexibilita a kompatibilita
  • pohodlná sedadla, nízká hlučnost, „maloprostorové“ uspořádání (sedadla po třech řadách naproti sobě v jednom oddíle)
  • podíl nízké podlahy až 70 %
  • technická kvalita (dobré jízdní vlastnosti, vozidla vhodná pro trakčně náročné tratě, vysoká maximální rychlost)
  • univerzální použití (vhodné pro příměstskou, regionální i dálkovou dopravu)

Elektrický vůz řady 663

Elektrický dvousystémový vůz řady 663 je nástupcem v České i Slovenské republice velmi rozšířených elektrických jednotek řady 460 a 560 a jednotek ř. 451/452. Tyto jsou již velmi zastaralé a rozhodně nedělají příměstské dopravě v ČR a SR dobrý obrázek. Dále by měly být silnou konkurencí jednotkám 7Ev RegioPanter společnosti Škoda Vagonka (u ČD řady 440, 640, 650). Oproti nim vynikají vyšší flexibilitou (díky spojení vozů klasickou šroubovkou). Budou se vyrábět v dvou, tří a nebo pětivozové verzi nebo ve vlastní konfiguraci zákazníka, anebo si zákazník může koupit jeden díl samostatně. Počet míst k sezení je 61.

RegioSnake 663, foto: Vít Burian 663.0, foto: Vít Burian 663 v Najbrtu, foto: Vít Burian 663.0 v Najbrtu, foto: Vít Burian

Nízkopodlažních je 70 % cestujícím přístupných míst. Vůz má jedno WC ve dveřním oddíle v zadní části vozu. Je klasické konstrukce pro vozíčkáře. Podlaha je ve výšce 585 mm nad TK. K nástupu i výstupu je k dispozici strojvůdcem ovládaný výsuvný stupínek (použitelný ve stanicích, kde jsou třeba sypaná nástupiště), pro vozíčkáře je k dispozici elektricky ovládaná plošina. Otevírání dveří je ručně-elektrické pomocí výklopky na vnější i vnitřní části vozu. Vyklopením výklopky dojde k odjištění dveří a elektricky poháněnému otevření. V případě poruchy pohonu dveří lze dveře otevřít vlastní silou jako u klasických vozů, např. řady Bdmtee. Samozřejmě, že při rychlostech nad 5 km/h jsou dveře centrálně blokovány.

Technické parametry vozu ř. 663
Délka26 370 mm
Šířka2 950 mm
Výška4 320 mm
Výkon1 800 kW
Maximální rychlost160 km/h
Hmotnost56 t
Míst k sezení60 (z toho 12 sklopných)

Výkon jednoho hnacího dílu je 1800 kW. Podvozky jsou klasické konstrukce Bo’Bo’. Maximální rychlost je omezena na 160 km/h, konstrukce vozu umožňuje rychlost až 200 km/h. Předností vozu by měla být vysoký koeficient zrychlení a výkonné brzdy, aby se docílilo co nejnižší jízdní doby. K dispozici je, mimo jiné, také ERB – elektrická rekuperační brzda (u vozu 863 EDB – elektrodynamická brzda) a kolejnicová brzda. Hmotnost bude asi 56 t, tedy hmotnost na nápravu je 14 tun.

Skříň je lehké hliníkové konstrukce, ale dobře odhlučněna jak odspodu, tak i z boku. Čela jsou neprůchozí, vzadu jsou pro přechod gumové měchy/polštáře, které do sebe po spojení dokonale zaklesnou. Přechodové dveře jsou jednokřídlé, zvukotěsné a elektricky (i ručně) ovládané, posuvné. Veškeré dveře ve voze jsou elektricky i ručně posuvné, dveře do strojovny a vchod na stanoviště jsou klasické konstrukce. Vchod na stanoviště je z venku z obou stran nebo přes strojovnu. Ve strojovně je hlavní elektrická výzbroj, ostatní součásti jsou buď ve strojovně, nebo ve „vanách“ nad nízkopodlažním oddílem (prostor mezi střechou a stropem nízkopodlažní části). Vozidlo je vybaveno jedním pantografem pro tratě v ČR a SR (délka lišty 1950 mm). Vozidlo je dvousystémové (3 kVss; 25 kV, 50 Hz). Výhodou je přechodnost na oba systémy.

Samozřejmě, že v případě zájmu zákazníka z jiných zemí mohou být tyto systémy i jiné drobnosti změněny, ale to jsme již v jiné kategorii. Tento text se týká čistě vozu 663.

Motorový vůz řady 863

Dieselový motorový vůz řady 863 je vůz pro neelektrizované tratě, které jsou delší a kapacitně náročnější. Tedy ty, kde jezdí na vlacích „hydry“ 854, „kvatra“ 842 a 843 a na spěšných vlacích či dokonce rychlících lokomotivy „brejlovci“ 750.7 a 754, případně dnes již dosluhující „bardotky“ 749. Právě na těchto výkonech chybí moderní stroje – moderní rychlíkové motorové vozy, které by byly schopny nahradit nevhodné soupravy o 3, 4, a 5 vozech s lokomotivou. Když už tyto nějaké vhodnější stroje jsou, tak to jsou 854 s hydrodynamickým přenosem výkonu, který u nich není takový, jak by měl být. Vozy 842 a 843 jsou vozy pro kratší jízdní doby, nejsou svým komfortem zase až tak vhodné (například rychlíky v okolí Liberce vedené vozy 843). Jinak jsou to samozřejmě vozy spolehlivé a kvalitní (843 – elektrický přenos výkonu), ovšem nejsou z výroby určeny pro tak dlouhé trasy – viz debata zde: debata o vozech 843 na rychlících Pardubice – Liberec.

RegioSnake 863, foto: Vít Burian 863.0, foto: Vít Burian 863 v Najbrtu, foto: Vít Burian 863.0 v Najbrtu2, foto: Vít Burian
Technické parametry vozu ř. 863
Délka26 370 mm
Šířka2 950 mm
Výška4 320 mm
Výkon600 kW (CAT C18)
Maximální rychlost160 km/h
Hmotnost56 t
Míst k sezení60 (z toho 12 sklopných)

Motorový vůz řady 863 je tedy v podstatě univerzální motorový vůz – vhodný jak pro rychlíky a spěšné vlaky, tak i pro vlaky osobní – regionální.

Skříň vozu je v podstatě stejná jak u elektrických vozů 663. Vnitřní uspořádání je taktéž stejné. Liší se ovšem po stránce stroje jako takového. V strojovně se nachází dieselový motor firmy CATERPILLAR, model CAT C18 o výkonu přibližně 600 kW. Na motor je napojen alternátor, který pohání čtyři trakční asynchronní motory v podvozcích. Přenos výkonu je tedy elektrický AC/AC a podvozky v uspořádání Bo’Bo’. Z toho vyplývá, že vůz se od řad 854 liší především elektrickým přenosem výkonu, nízkopodlažností a především modernější konstrukcí vozu. Vůz bude spojován taktéž do jednotek výše uvedených, dvouvozových (600 kW), třívozových (600 kW) a pětivozových, u kterých bude motor na obou stranách a výkon jednotky bude zhruba 1200 kW. Hmotnost tohoto vozu bude někde mezi 52 – 56 tunami. Podvozky mají rozvor 2400 mm, sekundární vypružení je jako u řady 663 vzduchové. Vůz je také klimatizovaný. Naftová nádrž je ve vaně nad stropem nízkopodlažní části.

Vozy Bmpvee a ABmpvee

Vozy Bmpvee a jejich modifikace ABmpvee jsou vozy určeny primárně pro regionální dopravu (vlaky Os, Sp, případně kratší R). Budou se vyrábět ve dvou verzích – nízkopodlažní Bmpvee a vysokopodlažní Bmpvee či ABmpvee. Jsou to klasické vozy, které se dají řadit do klasických souprav s lokomotivami, designově jsou však sjednocené a primárně určené k provozu s vozy řad 663 a 863. Nízkopodlažní má jedno prvenství: jedná se o první jednopodlažní a zároveň nízkopodlažních vůz na území ČR, který se dá řadit do klasických souprav. Vysokopodlažní vůz je klasické vozové konstrukce, jeho modifikace s první třídou má určeno první třídě jeden oddíl o 24 sedadlech. Všechny vozy jsou sjednocené délky 26 370 mm a ostatní rozměry taktéž sjednoceny s řadou 663/863, aby spojené soupravy vypadaly prostě "dobře" a ne jak cirkus.

N063 - firma N063 - Najbrt, foto: Vít Burian V063 - firma, foto: Vít Burian V063 - Najbrt, foto: Vít Burian

Uspořádání vozu N, foto: Vít Burian Uspořádání vozu V, foto: Vít Burian Nízkopodlažní vůz řady Bmpvee má 93 míst k sezení. Vysokopodlažní ABmpvee a Bmpvee mají 93 míst k sezení. Všechny vozy mají jedno WC uzpůsobené pro vozíčkáře. Ve vysokopodlažních vozech je toto WC pro invalidy jen jako rezerva, je tam plošina pro vyzvednutí invalidy do výšky podlahy.

Řídicí vozy ABfmpvee

Řídicí vozy řady ABfmpvee mají konstrukci téměř shodnou s vozy 663/863, ovšem místo strojovny mají oddíl první třídy o 24 místech sezení a do kabiny strojvůdce nejsou vchody z ven, nicméně jsou tam jedny dveře z oddílu první třídy. Celý vůz má tedy celkově 85 míst k sezení.

963.0, foto: Vít Burian 963.0 v Najbrtu, foto: Vít Burian 963.0 v Najbrtu, foto: Vít Burian 963.0 v Najbrtu2, foto: Vít Burian 

Autorský text.


Vít Burian | 20.10.2013 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Fikce a vtipy

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel stoupa  mail  
22.10.2013 (17:46)  
Pro Jiří Bajer:

:-) Teda pane Jiří, od konstruktéra to zní jako Lemma(!) Titul "podnikové stipendium" pro Wabuna už asi neexistuje. A co prázdninová praxe (?) formou "Praktikum"?

Já vím, že furt votravuju, ale to normalizované sladění hran nástupišť a hrany vstupu, to mi chybí, to mi vadí - zatím naštěstí jen že mi to hlava nebere. :-). Vem si, jak v Berlinovicích je "vysokopodlažní" S-Bahm ke sladěna - problém v zásadě není. A i v centru je hrana nastupišť "Regia" o decimetr (nejméně) níže, a nejen do tzv nízkoodlažních vozidel nastupuješ vlastně dolů.

U U-Bahn je to jinak, hlavně kvůli nástupištím v oblouku. Taky je-li vozíčkář, U.Bahn zastaví, fíra vyběhne, přeloží kovovou rampičku, vozíčkář přejede, fíra rampičku uklidí - a tradá! Mám za to, že bezbarierovost je priorita. :-)
22.10.2013 (17:29)  
Teda, člověk sem tři dny nekoukne a on tu mezitím někdo vyvine novou řadu vozidel :-) Jen tak dál, Wabune :-)

Samotná koncepce soupravy, tedy jednotlivé vozy s klasickými spřáhly (nebo s automatickými) se mně osobně líbí, používá ji např. i Bombardier u Twindexxů. Mechanické spojení přechodových měchů lze mechanicky spojit i se spřáhlem, rozdělí se pak všechno najednou (jezdí to na tramvajích).

Co se týká nízkopodlažnosti, určitě se urychlí výměna cestujících. Pokusil bych se však u všech typů vozidel sjednotit délku nízké části, a to klidně i na úkor podílu nízké podlahy. Důvod? Praktičtější výroba, máš tak v podstatě jeden spodek pro všechno (stejné svařovací přípravky). Bočnice to samo - stejně dlouhé sekce pro všechny oblasti vozidla (jen jinak obrobené). V případě protažení vysoké podlahy o jedno okno dále za podvozek vznikne pod vozem místo např. na trafo nebo spalovací motor - lze tak redukovat nebo zcela odstranit strojovny, každopádně tam lze aspoň umístit výzbroj, která je např. u Pantera nacpaná do beden pod sedadly.

Interiér bude předpokládám variabilní, nicméně bych už v základu tu nízkopodlažní část vybavil ve větší části sklopnými sedadly kvůli kočárkům, cyklistům atd. Klidně i celou půlku. Vidím to jako praktické, zejména při cestě S1 z Bad Schandau do Drážďan - dolů do patráku se vejde docela dost kol.

Výkonově těch 1800 kW u elektrického vozu musí stačit, už to tu padlo s ešusem (2000 kW na vůz) a s Panterem (asi 1600 kW na jednotku). U motorové verze by mohlo stačit těch 600 kW pro dvouvozovou soupravu MV-ŘV, v případě delších souprav bych preferoval motory na obou koncích. Pro srovnání: Elektrický vůz pro mnou již zmíněný Twindexx Vario má 2300 kW a je určen pro tažení až tří připojených patrových vozů.
22.10.2013 (13:18)  
protože na dva by museli být buď dva motory, anebo 2 HD převodovky

Karkule má dva motory nebo dvě převodovky?
V100 DR má dva motory nebo dvě převodovky?
Čtyřnápravová Gravita má dva motory nebo dvě převodovky?

Myslím, že tohle ten důvod nebude.

Zkusím další nápovědu: jaké nápravové zatížení mají 850 - 854 a jaké třeba 842 nebo 843?
(pozor, otázku si přečtěte pozorně, je tam skrytý trochu chyták, zvlášť když ještě povím, že mi nejde ani tak o ty absolutní tuny...)

výkon 600 kW je dostatečný.
Já si to myslím taky. Ale na 160 km/h je to už tak akorát pro sólo vůz.

Stejně jsem toho názoru, že elektrický je lepší, než hydromechanický
To je stejný výrok, jako "myslím si, že střídavá trakce je výhodnější než stejnosměrná".
Pokud neřekneme další podmínky, tak obecná platnost je velmi diskutabilní. Taková 810 s el. přenosem - ne že jí Slováci neudělali, ale o provozní výhodnosti se dá sáhodlouze diskutovat.


kdyz mame stejnou jizdni dobu pro EC, bez ohledu na to, jestli ma 6 kocaru nebo treba 8 a jestli to tahne taurus, 380 nebo krysa
Právě že tady je to vidět nejvíc - grafikon je namalovaný na nejlínější soupravu. Mít všechno Tauruse a 8 vozů, tak to může jezdit rychleji (pokud se mu tam nemotá třeba Os).

Chtěli byste raději: jet ve volnější soupravě a mít 7 minut zpoždění nebo jet v nacvakané soupravě, která pojede dle jízdního řádu?
Pokud vám v cílové stanici ujíždí rychlík (autobus, ...) o 2 minuty, co byste preferoval vy: jet poloprázdným vlakem a počkat si hodinu na další rychlík (bus,...) nebo jet plným vlakem a stíhat ho s 5-minutovou rezervou?


Octavia se taky nevyrábí v jedné verzi, tak proč by něco podobného nemohlo fungovat na železnici?
Protože k milionu standardních Octávií můžete za rozumný peníz udělat variantu Octavia Žebrák, když jí prodáte 100 000 kusů. K 50 standardním motorákům budete těžko vyrábět 5 jiných, atypických.

Zd.Š.: Tím, že se nebojíte nést svou kůži na trh
Však to mu tady (skoro) nikdo nevyčítá, naopak. Diskuse je většinou ke konkrétním technickým a ekonomickým řešením.

(2 motory) jak by se to projevilo na vlastnostech celé jednotky.
V podstatě nijak.

bartik: casto pouzivanym modelem, kdy nizkopodlazni vozy nejsou nijak deleny
???
U nás je nejčastěji používaný nízkopodlažní model s dveřmi odděleným hlavním oddílem. Nebo kterých nízkopodlažních vozidel je u nás víc než 471/071/971?
registrovaný uživatel PPP 
22.10.2013 (5:53)  
Bartik09: Ovšem nic z toho, co uvádíte, není primárně vlastností nízkopodlažního vozidla. To jsou jen chyby v konstrukci, kteří místní dodavatelé nízkopodlažních vozidel často opakují. Ještě zde nepadl jeden argument pro úrovňový nástup do vozidla (tj. nástup beze schodů), kterým je rychlost výměny cestujících. Samozřejmě u EC to asi nevyužijete, ale už v regionálce nebo příměstě je to velké plus, o MHD ani nemluvě. A proto na zmíněné druhy dopravy je nízkopodlažnost všech dveří výhodou. Samozřejmě by ale neměla být vykoupena horolezeckým výstupem uvnitř, viz 861 ZSSK.

Stoupa: tak když nakoupím něco tak drahého a dlouhodobého jako nov´á železniční vozidla, tak bych pokládal za samozřejmost pořídit k tomu také vhodné vybavení na jejich údržbu. To, že se tak u nás většinou neděje je věc druhá.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
21.10.2013 (23:05)  
Strojovna ANO/NE:

Kromě počítání živé/mrtvé váhy a prostoru na spoluzavazadla, zajímal by mně přímý názor (pokud zde diskutují) strojmistrů, dílenských mistrů, co a proč upřednostňují, nebo čemu nefandí.

Paradox - u DB si (vybraní jedinci) i na kameru chválí, že vše těžké je "pod vozem", ostatní hned pod střechou - ale už nezdůrazňují, že se v předstihu vybudovaly extra nové dílny se spoustou přípravků a udělátek ... :-)
21.10.2013 (22:57)  
Keprt: "Jak se liší cestování se zadkem metr od TK nebo metr a půl od TK?"
To je dobra otazka. Sam nevim, ale zrejme to bude do znacne miry jen o pocitu. Do jiste miry to bude casto pouzivanym modelem, kdy nizkopodlazni vozy nejsou nijak deleny - casto ani jednotlive vozy od sebe. Otevreni venkovnich dveri pak znamena pruvan, kraval atd. Nizkopodlazni vozidla pak casto obsahuji schody uvnitr - takze se muze stat, ze ve vysledku, misto aby clovek vylez po schodech jednou hned za dverma, tak pri prochazeni vlaku jde po schodech treba i nekolikrat. Casto se mi taky zda, ze nizkopodlaznost je za kazdou cenu - napr. v novych SORech v DP Praha - autobus je sice v cele delce nizkopodlazni, ale ve vysledku se k cca 30 sedadlum z 35 musi vylezt na schod.
Chapu ze to nejsou moc silne argumenty, ale na druhou stranu si myslim, ze co mozna nejvyssi nizkopodlaznost, ktera je v dnesni dobe prosazovana, resi neexistujici problem. Pokud 95 % cestujicich nizkopodlaznost vubec nepotrebuje, tak proc ma byt v 70 % vlaku? Za cenu toho, ze pak se vymysli kam umistit vsemozna zarizeni, bez kterych se vlak neobejde.
21.10.2013 (22:08)  
Jinak se přidávám k zástupu obdivovatelů tohoto konceptu. Líbí se mi ten důraz na jednoduchost, variabilitu potažmo cenu. Myslím, že pro zdejší podmínky, případně pro východní, jižní Evropu a rozvíjející ekonomiky je to velice zajímavý koncept. Ale pro západní Evropu bych to viděl na ucelené jednotky (ideálně s Jacobsovými podvozky) se všemi trakčními podvozky nebo jednotlivé vozy a sofistikovanější spřáhla.
21.10.2013 (21:59)  
Někdo tady navrhoval, že by bylo lepší dát výzbroj na střechu místo do strojovny. Uznávám, z pohledu variability interiéru budiž, ale z hlediska pasivní bezpečnosti je lepší umisťovat výzbroj do strojovny nebo i na podvozek i za cenu toho, že nebude celá jednotka nízkopodlažní. Určitě se tím sníží těžiště. Nevím, jak by se chovaly jednotky s výzbrojí na střeše v případě vykolejení...
registrovaný uživatel Keprt 
21.10.2013 (20:48)  
protoze dle meho nazoru je vysokopodlazni vuz pohodlnejsi

Jak se liší cestování se zadkem metr od TK nebo metr a půl od TK? Napadá mě jen výhled z okýnka.
21.10.2013 (18:53)  
Jak to tak všechno studuju, víte, Víte, čím jste to u mne vyhrál? Tím, že se nebojíte nést svou kůži na trh. Ano, diskutovat, zlepšovat či měnit se dá leccos, ale nejdřív vždycky musí být nějaký "šílenec", který nějaký ten nápad dostane a nebojí se ho přinést. Tak je prosím přinášejte i nadále; věřím, že nepříjdou nazmar. Díky za počtení a zdravím, ZdŠ
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko