..: Bártovy sliby - možná budoucnost pro pendolina? :..

Pendolino Ministr dopravy Vít Bárta v minulých týdnech při svých cestách po České republice přislíbil zrealizovat některé projekty, které by se měly stihnout za jeho působení na ministerstvu dopravy. Prvním slibem z 10. září bylo snížení jízdní doby mezi Prahou a Českými Budějovicemi ze současných více než 2,5 hodiny na 1 hodinu a 50 minut. Jen o několik týdnů později pak vyvolal velké diskuze slib, na spojení Prahy s Mnichovem za dobu 3 hodiny a 9 minut. Nakolik se tyto sliby v budoucnu stanou skutečností zatím nevíme, ale při bližším prozkoumání se ukazuje, že tyto dva projekty mohou znamenat budoucnost, pro vysokorychlostní jednotky řady 680 Pendolino Českých drah. Ukážeme si varianty možného budoucího nasazení nejen jednotek řady 680, ale i dalších nových vozidel v dálkové dopravě. Hned na začátku je ale třeba upozornit, že se jedná jen o hrubé odhady, které jednak vycházejí z dlouhodobého pozorování nejen u nás, ale i v zahraničí a také se snaží nebýt nijak megalomanské. Pro začátek bude třeba rozebrat současnou situaci a také nejbližší budoucnost, kdy by se na dálkových linkách v České republice měli objevit první skuteční konkurenční dopravci Českých drah.

„Současná budoucnost“

Současné nasazení jednotek 680., foto: Jiří Kocur Jaký je současný stav a blízká budoucnost? V současné době jezdí jednotky Pendolino téměř výhradně na spojích z Prahy do Ostravy, kde některé spoje začínají nebo končí v Bohumíně, popřípadě zajíždějí až do Třince. Jeden pár spojů je v současnosti také veden z Prahy přes Brno do Vídeňského Nového Města. (Jednotky řady 680 jsou v mapkách znázorněny modrou barvou.) Od nového jízdního řádu 2010/11 se na severní větvi provoz nijak dramaticky nezmění, pouze na tzv. jižní větvi přestanou jezdit pendolina do Vídně a dojde k přesunu na jeden pár vlaků do Bratislavy jako spoj SuperCity Slovenská strela. Do konce první poloviny příštího roku by se měl na spojích z Prahy do Ostravy také objevit první konkurenční dopravce, který chce vyzvat České dráhy na souboj.

České dráhy tak budou muset na nastupující konkurenci nějak reagovat a může tak dojít i k výrazným změnáv v nasazování vozidel. Již v březnu letošního roku zástupci ČD oznámili, že počítají v dálkové dopravě s nákupem netrakčních jednotek. (V mapkách znázorněný tmavě červenou barvou.) První zprávy hovořily o 10 až 16 soupravách, pozdější dokonce až o počtu 30 kusů. Tyto soupravy by tak po doplnění souprav řady 680 mohly znamenat nosnou kostru dálkové dopravy Českých drah. Dále si tak nastíníme jednotlivé varianty možných nasazení, jak by se mohly do budoucna vyvíjet.

Skromný nákup nových souprav

Možné nasazení při nákupu nižšího počtu netrakčních jednotek. Varianta A, foto: Jiří Kocur První variantou je nákup nižšího počtu souprav tak, aby pokryly plánované spoje mezi Prahy a Vídní, popřípadě Bratislavou. Zároveň by došlo k zachování nasazení jednotek řady 680 z Prahy směrem na Ostravu s tím, že některé spoje by mohly, podobně, jako spoje konkurenčního RegioJetu, zajíždět po dokončovaném „kysuckém koridoru“ do slovenské Žiliny. Ostatně tento plán již padl při oslavách 5 let provozu spojů SC Pendolino. Už tato varianta by uvolnila poměrně velké množství vozů z vlaků IC/EC, které by mohly přejít na nejvýznamnější rychlíková ramena, jako jsou například spoje mezi Bohumínem a Brnem, či z Prahy do Českých Budějovic.

Možné nasazení při nákupu nižšího počtu netrakčních jednotek. Varianta B, foto: Jiří Kocur Další možností je „prohození“ nasazovaných souprav na jednotlivých ramenech. Důvodů může být více. Tím nejhlavnějším by byl zcela jistě nástup RegioJetu na spoje do Ostravy. Jak se nedávno zmiňoval Radim Jančura v pořadu Otázky Václava Moravce, tak RegioJet (RJ) nehodlá konkurovat cenou (ceny mají začínat na 260 korunách stejně jako eLišky ČD), ale kvalitou svých služeb. Z nejnovějších, ale i dřívějších informací tak například víme, že každý vůz bude mít na starosti minimálně jeden člen vlakového personálu, samozřejmostí bude připojení k internetu pomocí wifi, o zásuvkách na 230V ani nemluvě. Dále z dřívějších prohlášení vyplývá, že by sedadla cestujících měla mít integrovánu obrazovku multimediálního systému, na které si budou cestující moci pouštět filmy, TV popřípadě hudbu. Jedno takové řešení bylo letos prezentováno prezentováno na veletrhu Czech Raildays v Ostravě společností MSI.

České dráhy také mohou pomocí nákupu a nasazení nových souprav na ostravskou větev reagovat na služby nabízené konkurenčními dopravci. Na druhou stranu ani jedna z výše zmíněných věcí není ničím, co by nešlo dodatečně instalovat i do jednotek řady 680. Montáž zásuvek mají ČD v plánu a wifi se již zkušebně testuje. Vyloučena není ani případná úprava (či výměna, pokud budou respektovat současné montážní otvory) sedadel s dosazením obrazovek a instalací centrálního serveru jakožto zdroje dat, jak je tomu u právě výše zmíněného řešení, prezentovaného na Czech Raildays 2010. Nasazení nových souprav na severní větev a pendolin na větev jižní by ale mělo také výhodu v lepším uplatnění naklápěcí techniky pendolin, které by tak mohly využít k zkrácení jízdní doby mezi Prahou a Brnem a přispět tak k zvýšení atraktivity vlakové dopravy oproti autobusové mezi dvěma největšími českými městy. Je ovšem otázka, zda–li by kapacita 226 míst v druhé třídě stačila počtu cestujících na tomto ramenu. Většina spojů EC má nyní daleko vyšší kapacitu a často přesto nestačí. Tato varianta tak zřejmě nepřichází v úvahu.

Když bude souprav větší počet

Možné nasazení při nákupu nižšího počtu netrakčních jednotek. Varianta C, foto: Jiří Kocur V předchozím textu jsme si ukázali možné varianty nasazení při pořízení menšího počtu nových netrakčních jednotek v počtu zhruba 10 kusů. Nyní si ukážeme možné nasazení při pořízení většího počtu souprav. Pro pokrytí celé větve Berlín – Praha – Vídeň/Bratislava a Praha – Ostrava by při minimalizaci času nutného na průjezd republikou po jižní větvi (např zastavováním mezi Prahou a Brnem pouze v Pardubicích), 2 hodinovém intervalu a nezdvojování souprav vznikla potřeba nasazení minimálně 16 souprav včetně minimální zálohy a relativně ostrých obratů. V praxi by tak souprav bylo třeba daleko víc. Udávaný počet 30 souprav tak nemusí být vůbec megalomansky míněný a umožnil by kromě již zmíněného spojování souprav pro dosažení potřebné kapacity také jezdit v kratších než dvouhodinových intervalech.

Nové soupravy by ale zcela jistě nepřišly najednou v krátkém časovém intervalu tak, aby mohly být nasazeny na své relace najednou. Nahrazování souprav řady 680 a jejich přesun na nová působiště by tak mohlo probíhat postupně tak, jak je znázorněno na ilustračních mapkách. V první fázi by tak například mohlo dojít k prodloužení ostravského ramena až do Mnichova. Zde je třeba vzít v úvahu počet spojů a celkovou jízdní dobu, které by jednotky pendolino měly obsluhovat. Dle slibů ministra Bárty by měla být cestovní doba mezi Prahou a Mnichovem být 3 hodiny a 9 minut. V reálu ale zřejmě bude cestovní doba delší, pro nasazení jednotek řady 680 ale není tento čas až tak kritický. V roce 2007 České dráhy provozovaly pomocí 7 souprav (včetně záloh) 7 párů spojů na větvi z Prahy do Ostravy a k tomu 3 páry vlaků z Prahy do Vídně a Bratislavy, kde byla jízdní doba kolem 4 hodin. Lze tedy předpokládat, že tyto 3 páry do Mnichova půjdou realizovat bez vlivu na nutný provoz směrem do Ostravy.

Možné nasazení při nákupu většího počtu netrakčních jednotek., foto: Jiří Kocur Postupem času mohou být pendolina na spojích směřujících do Ostravy nahrazena zcela. Jak je zřejmé na poslední ilustrační mapě, mohly by se k Mnichovu připojit i České Budějovice, s možným zajížděním až do rakouského Lince. Opět se nabízí srovnání s provozem spojů SuperCity v roce 2007, kdy pendolina překonávala vzdálenost mezi Prahou a Ostravou Svinov právě za 3 hodiny a 9 minut, jak zní Bártův slib. Vlaky navíc pokračovaly až na ostravské hlavní nádraží. Spojení s Českými Budějovicemi pak má být, dle ministerských slibů, jedna hodina a 50 minut, tedy zhruba polovina toho, kolik činila jízdní doba spojů SuperCity do Bratislavy a Vídně. Pokud by se tedy na spojích do Mnichova provozoval zhruba stejný rozsah dopravy jako tomu bylo při provozu do Ostravy (tedy zhruba 6 párů spojů denně), pak na České Budějovice by šlo vyjezdit také zhruba 5 až 6 párů denně s tím, že některé spoje by mohly zajíždět až do Lince. Ostatně o této variantě se zmiňoval náměstek pro osobní dopravu Antonín Blažek v loňském rozhovoru pro ŽelPage.

Nasazení jednotek řady 680 na výše zmíněné relace může jednak zajistit významnější zajíždění souprav do zahraničí a tedy lepší ekonomickou bilanci provozu těchto jednotek, tak by také konečně došlo k plnému využití jejich výhod jako je aktivní naklápění a třísystémovost. Pokud by byly navíc spoje do Mnichova propagovány a cíleny jako způsob pohodlné dopravy na mnichovské letiště, dá se předpokládat také větší využití 1. třídy a tedy lepší využití vnitřního rozdělení 1. a 2. třídy v poměru zhruba 1:2. Při čtyřech párech spojů denně, zajíždějících až do Mnichova, by tak bylo nabídnuto v první třídě 420 míst v obou směrech denně. Na druhou stranu je otázka, zda–li by právě poměr první a druhé třídy byl vhodný na spoje do Českých Budějovic, kde by se daná situace musela řešit například označováním jednoho vozu 1. třídy za třídu druhou a s tím spojeného snížení poskytovaného servisu.

Může se stát cokoliv.

Jednotka Siemens Viaggio SpeedComfort ve firemních barvách Českých drah, foto: Siemens Několik výše zmíněných scénářů je jen několik více či méně reálných možných podob dálkové dopravy v podání Českých drah. Konečné nasazení či řešení by kromě počtu a možností vozidel zcela jistě záviselo na spoustě dalších faktorů. Nejen na množství financí na nákup nových vozidel. V prvé řadě by zcela jistě záleželo na ekonomických rozborech rentability jednotlivých nasazení, plánovaném počtu cestujících a stavu v dálkové dopravě České republiky včetně její dopravní politiky. Tím je zejména míněno rozhodnutí, zda–li bude dálková železniční doprava dále dotována státem a bude tak podléhat výběrovým řízením na jejich provoz, nebo dojde k zrušení plateb od státu a jednotliví dopravci se tak sami budou muset rozhodnout kde a s jakým rizikem budou jezdit. Případnou třetí variantou se může také stát britský model, kdy stát sice dálkovou dopravu nijak nedotuje, přiděluje ovšem koncese na jednotlivé provozované linky a dopravci musí o tyto koncese soutěžit. Proto si tento článek ani v nejmenším nechce dělat ambice na to, jak se může či dokonce musí situace vyvíjet. Je spíš míněn jako podnět k zamyšlení a případnému vyvolání diskuze na toto téma. Pokud tedy máte jinou představu, nebo víte o důvodech, které by kterémukoliv výše zmíněnému scénáři znemožňovaly jejich případnou realizaci, tak se můžete vyjádřit níže v diskuzi.


JiříK. | 9.11.2010 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Služby Jízdní řád

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 3 4 5 6 7 ... 9      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel pv  mail  
10.11.2010 (21:05)  
Ono je nanejvýš pravděpodobné, že konec dotací pro EC/IC se odrazí v menším počtu těchto vlaků za cenu většího počtu Ex/R.

Na druhou stranu bych úplně nezavhrhoval znovuzavedení příplatků na určité typy vlaků. Možná je to příliš laický názor, ale při vhodném zavedení příplatků by se mohli třeba více rozvrstvit cestující do jednotlivých kategorií vlaků (což by mělo podle mě za následek celkové zvýšení kvality cestování). Radši uvedu příklad: např. v Ostravě budou cestující, z nichž někteří chtějí do Prahy, někteří do Zábřeha (nebo Šumperku), někteří třeba do Hranic. Dnes, kdy žádné příplatky nejsou (proč by, když je to dotováno) se vzhledem k tomu, že ve všech těchto stanicích zastavuje EC/IC všichni výše zmínění cestující nahrnou do EC/IC, protože tam pravděpodobně bude nejrychleji (rychlíkem na Brno by museli přesedat třeba v Hranicích nebo Přerově, o osobním vlaku ani nemluvě). Důsledkem toho bude přeplněné EC/IC, čímž výrazně upadá komfort a osobní vlaky vezoucí mnohdy jen vzduch. V případě, že by se úrovně vlaků odstupňovaly příplatky, tak předpokládám, že cestující do Prahy by byli ochotni zaplatit určitý příplatek za pohodlnou jízdu komfortním EC/IC za docela dobrý čas. Cestující do Zábřeha nebo Šumperku by už třeba na tu vzdálenost považovali za výhodnější zaplatit nižší příplatek za Ex/R (než vyšší za EC/IC), protože by tam pro ně nevznikl takový časový rozdíl a zároveň by na tu svou kratší jízdu byli ochotni cestovat i trochu nižším komfortem. A konečně cestující do Hranic by jeli osobním vlakem, protože na tu jejich cestu by se jim, žádný příplatek nevyplatil a tu chvíli, co by tím osobním vlakem jeli by i v těch Bdt-čkách, či co by tam bylo nasazeno, vydrželi.
registrovaný uživatel Oto 
10.11.2010 (20:48)  
Staňa Kulatý: večerním vlakem z Mnichova do Prahy jsem jel už několikrát a to v celé trase. Suverénně nejplnější je to za Mnichovem, to si mnohdy ani nesednete, protože je to jede v čase návratu z práce. Pak to ubývá, ale i přes hranici v každém kupé 2. třídy většinou někdo je. Ale možná je to tím, že jsem jel vždy v pátek (vracel jsem se z týdenní služebky) a zřejmě to byli lidé, co se jeli podívat/zachlastat na víkend do Prahy.
10.11.2010 (20:11)  
"Je to typ dopravy, na kterou by si měly umět vydělat dráhy samy," zdůvodnil změnu náměstek ministra dopravy Martin Sýkora, podle kterého je už o zastavení peněz za vlaky EC/IC rozhodnuto.

Když je pan náměstek tak moudrý, tak by měl říci, jak to mají „dráhy" udělat, aby si vydělaly ... V Evropě to není žádný nadstandardní typ vlaků (pan náměstek patrně žije asi v době kolem roku 1990, kdy tomu tak bylo a EC vlaky byly u některých železniční správ „příplatkové"), který je provozován na komerčním základě, ale prostě standardní typ vlaků za běžné jízdné, jako na vedlejší trati v ošuntělém motoráčku nebo postarší elektrické či motorové soupravě (nejen Rakousko, Itálie, Švýcarsko. Slovensko - ale i Německo, kde se kdysi v EC / IC vybíral k jízdnému příplatek).

Vymýšlet nějaké příplatky je hloupost, jednodušší je ty vlaky prostě zrušit nebo na českém území překategorizovat jako „R". Takže na to doplatí cestující ... Nikdo nemůže dopravce nutit, aby provozoval ztrátovou dopravu ...

George_Couser : ty odkazy mne utvrzují ve skepsi. „... SŽDC předpokládá, že Německo bude nakloněno ..." (... věř a víra tvá tě uzdraví ...)
Mám poněkud pochybnost o „zaostalosti" železniční infrastruktury v česko - bavorském pohraničí, která by měla být modernizována.
Odkud má český ministr informaci, že spolkový ministr dopravy ví, jak je v Dolním Bavorsku zanedbaná infrastruktura ... konstrukce, že spolkový ministr pochází z Dolního Bavorska je docela pozoruhodná ...

Řekl bych, že v Německu je mnohem více „zaostalejší" infrastruktury než právě česko-bavorské pohraničí.
Žst. Česku Kubice byla modernizována, podobně ve „Furt v lese" bylo také modernizováno zabezpečovací zařízení - mechanická návěstidla nahrazena světelnými a traťová rychlost z/do Schwandorfu je myslím 100 - 120 km/h ... o tom si mnohé tratě mohou nechat jen zdát ...

Petr Hradil : i když - podle vašeho názoru - nejkvalitnější vlaky jezdí do Chebu ze západu > Desiro VBG je podle mne ten nejhorší „model" Desira, který různí němečtí dopravci provozují, tak je přece jen pohodlnější než Potěmkin ... ta 612 co jezdí do Chebu z Norimberka je v celku taky lepší než Desiro VBG nebo Potěmkin ...
Vámi zmiňovaní lázeňští hosté si vezou zpravidla příslušně objemný kufr, který - na rozdíl od koženkové dvojky - prakticky nemáte v tom Potěmkinovi kam dát ...

M : matematicky je „možná" trať Ostrava - Praha zisková, leč pochybuji, že tomu tak bude i v případě, že se o vysněný ziskový koláč začnou dělit tři strávníci ... pak doprava nebude zisková pro nikoho a vydrží ten, kdo má za sebou více peněz ...
10.11.2010 (20:08)  
Něco bych měl ke spojům do Mnichova(Norimberka). Dnes ráno jsem jel rychlíkem s odjezdem z Prahy 9:04, obsazenost slušná, plán byl do Domažlic a pak spontánně "někam". V souvislosti s únavou po noční směně jsem usnul a vzbudil se v České Kubici, kde jsme(naštěstí) zastavili kvůli křižování s protijedoucím vlakem z Bavorska. Tak jsem tam vystoupil. Ale co jsem viděl? V celém vlaku (šel jsem od prvního vozu druhé třídy dozadu) jsem napočítal 14.(!!!) prázdných kupé. A teď smysl mého asi zbytečného příspěvku: fakt je tam potenciál cestujících? Kam se chce zajíždět, když tam jede deset lidí a s toho dva jsou vlaková četa??

Na druhou stranu. Ta trať je minimálně z Domažlic do Plzně vedená terénem, který přímo nabízí "reko" tratě na vysokou rychlost. Takže snad PO modernizaci by to šlo a přitáhlo by to více cestujících. Jako fakt tam nikdo nejezdí. Zpět stejná nulová obsazenost. Z České Kubice do Domažlic jízda v 810 já a nějaký dědula, z Domažlic v rychlíku z Bavorska já a dvě asijské turistky ve vozu Bpee+pár cestujících, co přistoupili v Domažlicích. Naplnilo se to až v Plzni.

Jinak velmi zajímavý článek. Kéž by to bylo..........
registrovaný uživatel M 
10.11.2010 (18:11)  
Pozn.: Prvni prispevky v diskusi na Idnes potvrdily moji predstavu - Barta je frajer... Sice to bud je v zisku (a nedotuje se tudiz) nebo se to vyresi prekategorizovanim, ale urcite se tim usetri spousta penez:-))
registrovaný uživatel M 
10.11.2010 (18:05)  
Jen technicka - minimalne na Ostravu ty vlaky jezdi docela plne. Vznika tam vubec nejaka ztrata, kterou by bylo nutne dotaci dorovnat? Soude dle vstupu jine firmy by to tam melo byt ziskove, takze vyhlaseni "rusime dotace pro EC" muze byt o nicem, protoze vubec nic nezmeni, ne?
Nemluve o tom, ze se cele vyresi tim, ze to misto EC bude Ex a jinak se nezmeni vubec nic. Ale je mozny, ze se najde nekdo, kdo tim bude "argumentovat" ve veci snizovani dotaci, pripadne nekdo z jine strany, ktery tim bude "setrit"...

PS: ten tajny dokument, ktery happy nasel
http://ekonomika.idnes.cz/drahy-prijdou-o-dotace-na-vlaky-eurocity-a-intercity-f9q-/eko-doprava.aspx?c=A101110_163152_eko-doprava_vem
registrovaný uživatel happy 
10.11.2010 (17:39)  
Nevím, jestli to tu již zaznělo, celé sem to nepročítal. Od Příštího roku končí dotování vlaků IC/ EC.
registrovaný uživatel M 
10.11.2010 (15:36)  
Tomas Kraus - myslim, ze se shodujeme. Jen bych dodal, ze tou poptavkou nemyslim pocet cestujicich obecne, ale tech, kteri zadaji rychle spojeni a jsou ochotni si za nej priplatit.
Pokud budou mit CD dostatek vozidel a po I./II. koridoru se bude dat jezdi az (a soucasne jen) 160 kmh, tak neni zadny duvod, proc by 680 mely jezdit na Ostravu, protoze nebudou ani rychlejsi, ani lepsi.
K tem minutach bych snad jen dodal, ze mne prekvapuje, ze ten rozdil na Brno je to jen o 2 minuty vetsi.
10.11.2010 (13:28)  
George Couser:
Napsal jste "Bárta slíbil Č. Budějovice za 1:50 a v případném VŘ se právě může ukázat, že to mohou splnit jen klopidla...". Na což jsem reagoval ve smyslu, že klopidlem proti klasice nic neušetříte a pokud ano, tak za cenu rozvratu osobáků na 221. A co jste mi na to napsal Vy? "To se neptejte mě, ale pana ministra dopravy, ten to sliboval. ;-)"

Tak trocha reality: Budějce můžou za jistých okolností být po modernizaci Benešov - Tábor pod dvě hodiny, byť tato v úseku Sudoměřice - Votice určitě nebude hotova v roce 2013.

Ale toto sjede i klasická souprava se slušnou mašinou (380/1216), která tam ale s ohledem na kolejové obvody na frekvenci 25 Hz v Horusicích, Chotýčanech a Soběslavi nebude smět.

Jedinou teoretickou výhodou řady 680 by mohlo být, že je možná kompatibilní s KO na 25 Hz. Zda to je či není pravda, nám asi v této diskusi nikdo neodpoví.

Ještě dodám, že rychlíky na 220 jsou v balíku těch 25% ministerské objednávky, která nebude do GVD 2019 soutěžena. To abychom si udělali pořádek a uvědomili si, jaký je faktický stav.

Tomáš Kraus:
Máme celkem shodný pohled. Jen k Plzním bych si dovolil dodat, že je třeba pokrýt celou linku Praha - Plzeň jednotně rychlými vozidly a že toto s ohledem na proklady do Chebu/Domažlic/Klatov nebude jednoduché. Nabízela by se ale možnost vozit vlaky jedoucí za Plzeň jako Ex zastavující pouze na Smíchově v klasické soupravě a k tomu dohodit "pomalý" rychlík jedoucí o 30 minut posunutě, který díky větším rychlostem bude moci zastavovat jako dnešní rychlíky, resp. o maličko více. Otázka pak je, co s tím za Plzní, neb pokud by to mělo jezdit mezi Prahou a Plzní, tak stačí 3 soupravy s těsnými obraty a pokud by to mělo jezdit někam dál, tak směřujeme k dvojím skupinám dálkovky v Plzni (kromě 00 i kolem 30), což myslím ještě není na pořadu dne.
10.11.2010 (12:56)  
M: To je právě otázka, jestli tratě pro klopidla vybírat na základě největší poptávky a prestiže. Za současného stavu, kdy tomu ČD může nabídnout jako alternativu pouze pár Emzet (věčně někde v luftu) a dvakrát rekonstruovaná Béháčka z MOVO, a ještě ke všemu si na trať Praha - Ostrava dělají zálusk soukromníci, asi ano. Jiná situace je ale s uvážením existence jiných moderních vozidel, jak uvažuje autor článku. Švýcaři nasazují klopidla primárně tam, kde zkracují jízdní dobu o těch pár potřebných minut tak, že to zapadne do taktového grafikonu, protože tehdy se investice do nich nejlépe zhodnotí.
Před rokem byly v ŽM prezentovány výpočty, o kolik je jednotka řady 680 ČD rychlejší než lokomotiva řady 1216 ÖBB s náležitě obržděnými vozy: Praha-Ostrava 6,5 minuty, Praha-Brno 8,5 minuty, obojí se nadále sníží s otevřením tunelu Bezpráví... Z toho vyplývá, že (podmíněno nákupem nových souprav) bychom se měli vybodnout na střídavý provoz "rychlých" SC a "pomalých" EC/IC na této trati a místo toho nabídnout jednotný hodinový takt. Naproti tomu právě s Chebem a Děčínem problém nemám, ale za současného stavu by to skutečně byla pěst na oko.
  1 ... 3 4 5 6 7 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko