Brtníky — K mimořádné události došlo ve čtvrtek 24. 5. 2018 během plánované výluky na trati 084 v úseku Brtníky – Panský. Při manipulaci s novou mostovkou pro nedaleké křížení se silnicí III. třídy číslo 2657 vykolejil přímo v katastru Btrníků kolejový jeřáb Gottwald GS 150.14 společnosti GJW Praha. Jeřáb se v prudkém pravém oblouku s převýšením vnější kolejnice i se zavěšeným břemenem převrátil a sjel z vysokého náspu, na jehož úpatí se částečně zaryl do měkké hlíny. První odhady škod se vyšplhaly přes 40 milionů korun (35 milionů jeřáb, 5 milionů mostovka a 200 tisíc infrastruktura), hrozivě vypadající nehoda si naštěstí vyžádala jen dvě lehká zranění (muž a žena v jeřábu). I když se dlouho spekulovalo o vyproštění, jeřáb bude na místě demontován. Zato mostní konstrukce, zavěšená během nehody na rameni jeřábu, neutrpěla vážné poškození.
Potud suchá čísla, my jsme se byli na místě nehody podívat v neděli 27. 5., tedy tři dni po nešťastné události. Došlo k ní během výměny notně zchátralého brtnického mostu, který s pomocí středového pilíře překonává v malé výšce nejen výše zmíněnou silnici, ale i Brtnický potok, místní komunikaci a také několik domů a zahrádek. A přes který byla už několik let omezená rychlost na 10 km/h a jehož dlouholetý havarijní stav nejen prodlužoval jízdní doby, ale také dlouhodobě hrozil definitivním zastavením dopravy na 084.
K sesutí došlo přímo v obci Staré Křečany-Brtníky, přičemž v místě, kam celý 217tunový kolos i s 50tunovou mostovkou dopadl, naštěstí není zástavba. Kdyby se nehoda stala o 150 metrů dále, mohly být následky podstatně závažnější, byl by totiž ohrožen dům čp. 211, stojící přímo pod náspem. Na snadno přístupné místo nehody se chodí dívat celá procesí zvědavců; jen během naší cca dvacetiminutové přítomnosti se tam vystřídalo asi 30 lidí. Místní nám také sdělili, že na vlastní oči viděli, jak se mostovka při přepravě silně houpe.
Na traťovém tělese byla jasně patrná promáčklá pravá kolejnice, v blízkém okolí tohoto místa bylo také vidět několikeré mírné poškození betonových pražců, pocházející zřejmě od vykolejení stejného jeřábu o několik dní dříve při demontáži starého mostu. Vzhledem k výšce a strmosti náspu však lze hovořit o štěstí, že bilance skončila jen dvěma lehkými zraněními. Za pozornost stojí rovněž jinak překvapivě dobrý stav svršku kolem místa nehody; když jsme místo navštívili před několika lety, byl na tom neporovnatelně hůře. Zanedbaný svršek tedy příčinou nehody patrně nebyl. Zánovní betonové pražce i kolejnice i nedávno opravené štěrkové lože jsou ostatně dobře patrné na fotografiích.
Podle SŽDC skutečný rozsah poškození mostovky není příliš závažný, my jsme viděli zohýbané okrajové nosníky zábradlí a lávky. Nehoda prodloužila plánovanou výluku, která měla skončit 8. června a kvůli níž se na provozovaném useku tratě vyskytovaly velmi zajímavé náhradní soupravy. Příčina nehody je podle DI dosud v šetření, avšak pouhý pohled na situaci svádí k domněnce, že téměř 220tunový jeřáb se šesti dvounápravovými podvozky, vezoucí na vysunutém rameni před sebou padesátitunovou konstrukci, musel zákonitě překročit povolený nápravový tlak podvozků. Tomu by také odpovídalo poškození tratě. Na konkrétní závěry si ale počkáme do vydání závěrečné zprávy DI.
Zmíněný jeřáb je nejtěžším u nás používaným typem, unese až 80 tun a je nasazován při pokládce těžkých součástí kolejové infrastruktury u nás i v zahraničí, případně při nehodách. Tento konkrétní kus, přezdívaný Mazlík, se neoctl v problémech poprvé. K vykolejení došlo na stejném místě i o pár dní dříve při demontáži starého mostu. Převrátil se i před necelými třemi lety při práci ve stanici Chrudim, ovšem s podstatně mírnějšími následky. Za připomenutí stojí i předloňská patálie nehodového jeřábu Českých drah, který se převrátil při vyprošťování havarovaného vlaku ve Vnorovech. Jeho vlastník se nicméně kvůli nákladům na případné vyproštění rozhodl jej na místě rozebrat a odvozit po částech. Některé z nich skončí ve šrotu. Demontáž na místě již probíhá; protože se odehrává mimo těleso tratě, nijak neovlivňuje mezitím obnovený provoz na trati 084.
Zdroj: DI, SŽDC a vlastní pozorování


Ostatně, jsou-li automobilky významnými zákazníky železnice, znamená to jediné: železnice je bezvýznamná. I když se budeme moc snažit, auto vlakem neodvezeme dál, než tři tisíce kilometrů a plechy na to auto si nepřivezeme vlakem z větší dálky. A takové auto najezdí padesátkrát i stokrát víc, dokud se mu neukroutí to lanko, které končí u počítadla kilometrů :--)
18 je asi pět let staré oficiální číslo, které si nechala
spočítat EK. Jiné oficiální číslo, že 200 km nejhůř za 24h, jsem si přečet na vývěsce ČD shodou okolností v dolních Mikulášovicích, ale to už je taky nějakej pátek(asi 98-99), dost mě to pobavilo, tak jsem se zajímal, jak jsou na tom místní autodopravci. Do východního Německa třikrát líp, do západního čtyřikrát a vnitrostátně pětkrát líp. A to nejsou žádný z palcecucy, to byly tvrdý data z camráků a ze stazek.
Vozit zboží na druhý konec Evropy po silnici není nutnost, ale výsledek dlouholetého nátlaku firem, které si pod záminkou zavádění systémů just in time a jiných "životně nutných" opatření vylobovaly přesun svých skladovacích kapacit na silnice do kamiónů, které tím pádem slouží jako sklady na kolečkách a korporacím tak umožňují snižovat množství kapitálu z jejich hlediska "umrtveného" ve skladových zásobách. Ten, na koho se ty náklady přesunuly, je samozřejmě daňový poplatník a v případě rychloobrátkového maloobchodního zboží konečný zákazník. Jde o jeden z mnoha případů privatizace výnosů a socializace nákladů.
Aha, takže za jistých podmínek se to může vyplatit i těm "méně úspěšným", ať už tím myslíš cokoliv. Takže železnice není absolutně nezajímavá, jde jen o podmínky či hranici rentability, kterou jistě lze hýbat. Těch 18 km/h sis vycucal z prstu, nebo je to nějaké oficiální číslo? Rád bych slyšel ekvivalentní údaj i pro kamiony, jinak je to bezcenná, manipulativní informace. Já tu taky nemávám průměrnou nehodovostí kamionů.
Vyvozovat, že přechod na železniční dopravu by nevedl ke krachu z toho, že současní klienti dráhy nekrachují, je chyba. Těm, kteří vozí vlakem už nyní, se to prostě vyplatí. To ale nic nevypovídá o schopnostech využívat železnici u méně úspěšných firem. Vozit zboží na druhý konec Evropy není luxus, ale nutnost. Zákazníci jsou i na druhém konci Evropy. Luxus je vézt to vlakem průměrnou rychlostí 18 km/h.
A máme vůbec kapacitu dopravní cesty na hlavních tratích, abychom počet nákladních vlaků mohli alespoň zdvojnásobit? Protože jedině tak bude mít železnice dvojciferný podíl.
Že by třeba místo tranzitujích kamionů jel kontejnerový vlak. Ale aby to mělo nějaký smysl, tak potřebujete denně převést asi 2000-3000 kontejnerů. To jsou 4 vlaky za hodinu, a to navíc oproti současnosti. A asi tak 1/4 zatížení D1...
Co myslíte, jak dlouho přežije firma, které přikážete expedovat zboží zůsobem, který je o týden delší? Nestane se to, že zakázku vyhraje firma, která dodá dřív? Já jen aby ta všeobecná železniční povinnost nevedla ke krachu firem, které exportují.
Mmch: já jsem taky obíhal přes Kamenici, když to bylo levnější, protože to bylo levnější.
Mmch, desiro už neobíhá přes Kamenici?
Absence vlečky je nepříjemnou, nikoliv nepřekonatelnou překážkou nakládky. Conta-Clip, Lemfeld nebo Mikov může zboží napaletovat, hodit z rampy na náklaďák a na dolním ho řidič během pěti minut paleťákem přesune do zetky. Vím, že to za současných objemů výroby a operativnosti kamionů není moc pravděpodobné, ale první parametr se může změnit a druhý se v blízké budoucnosti změní zcela určitě.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
