..: Jaká je budoucnost železniční dopravy na Vysočině? :..

Motorový vůz řady 841 u Šlapanova, foto: BeanJihlava — Veřejnou dopravu v kraji Vysočina čekají v následujících letech změny. Odbor dopravy krajského úřadu nyní zveřejnil návrhy opatření, která připravil pro železniční tratě v regionu po roce 2019. A nejedná se jen o nějaké kosmetické změny — na některých úsecích se plánují zcela nové dopravní koncepty včetně utlumení méně vytížených úseků a naopak výraznějšího posílení těch perspektivních. Jako příklad uveďme zavedení spěšných vlaků z Havlíčkova Brodu přes Jihlavu a Kostelec u Jihlavy do Telče či Slavonic nebo naopak omezení provozu na trati z Havlíčkova Brodu do Humpolce a mezi Pelhřimovem a Horní Cerekví.

Spěšné vlaky Havlíčkův Brod – Jihlava – Telč

První velkou změnou, která již byla avizována v úvodu, je plánované zavedení rychlých spěšných vlaků z Havlíčkova Brodu přes Jihlavu do Kostelce u Jihlavy, s dalším pokračováním do Telče, Dačic nebo Slavonic. Celotýdenní dvouhodinový takt je plánován v úseku Havlíčkův Brod – Dačice město, se špičkovým posílením na hodinový interval. Navazující jihočeský úsek do Slavonic závisí na jednáních s Jihočeským krajem, zde je v návrhu dvouhodinový takt s omezeními. Plánuje se nasazení moderních motorových vozů řady 841, které mohou využívat tzv. horní rychlostníky na modernizovaných úsecích (jízda v obloucích s nedostatkem převýšení I = 130 mm). Správa železniční dopravní cesty má rovněž v plánu modernizaci (odstranění propadů rychlosti) přímo na trati 227 z Kostelce u Jihlavy do Slavonic.

Rozlomení vozebního ramena JHMD v Černovicích

Osobní vlak na trati JHMD, foto: ŽížaMinisterstvo dopravy plánuje změnu křižování u rychlíků v relaci Plzeň – Brno, a to v souvislosti se zrychlením mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí. Nově se rychlíky budou křižovat v Jindřichově Hradci, Kostelci u Jihlavy a Krahulově. Tím se nabízí možnost navázat těsně na rychlíky osobní vlaky JHMD z Jindřichova Hradce ve směru na Kamenici nad Lipou. Zároveň s tímto opatřením však nelze stihnout přípoje na druhé straně tratě v Obratani. Je proto hledáno místo na trati 228, kde by šlo vozební rameno rozdělit a zachovat tak přípoje na vlaky ČD na obou stranách. Jako ideální stanice byly vybrány Černovice u Tábora, kde je nejmenší počet tranzitujících cestujících. Pokud tedy tento návrh vejde v platnost, budou jezdit osobní vlaky z Jindřichova Hradce do Černovic a zpět s návazností na rychlíky v Jindřichově Hradci, a naopak osobní vlaky z Černovic do Obrataně s návazností na osobní vlaky v Obratani. Otázkou je, zda by tato změna nevyústila v potřebu další soupravy, kterých v tuto chvíli není u Jindřichohradeckých místních drah zrovna mnoho navíc.

Omezení provozu do Humpolce i na trati 224

Na trati 237 z Havlíčkova Brodu do Humpolce dnes jezdí vlaky přibližně ve dvouhodinovém intervalu, přičemž cesta mezi těmito dvěma městy jim zabere přibližně 42 minut. Autobusy jezdící po souběžné silnici I/34 však trasu zvládnou i za 28 minut. Zastávky na železnici přitom často jsou daleko od středů sídel. Kraj proto plánuje určité utlumení provozu na trati, a to na 5 párů vlaků ve všední dny a 4 páry o víkendech a svátcích. „Především jde o zachování možnosti budoucího opětovného rozvoje, vzniknou-li pro něj podmínky, a v současnosti umožnění rozvoje jiných úseků železniční sítě Vysočiny vzhledem k omezenému objemu finančních prostředků,“ píše se v návrhu.

Viadukt u Chýnova, foto: SimyVZrušení většiny vlaků se plánuje na trati 224 v okrajovém úseku mezi Pelhřimovem a Horní Cerekví. „Koncepčně velmi nevydařená stavba „racionalizace trati“ nepředstavovala skoro žádný přínos pro zrychlení jízdy vlaků nebo dokonce lepší umístění stanic a zastávek. Obsazenost vlaků v tomto úseku velmi srovnatelná s úsekem tratě JHMD na Vysočině, tedy bohužel značně slabá. Pro zajímavost se pohybuje na úrovni asi o třetinu nižší než u tratě 237 a jen o málo vyšší, než v případě jižní části tratě 252. Nově díky posunu linky R11 navíc trať 224 ztratí svou přidanou hodnotu v tranzitní funkci: z Horní Cerekve do Tábora to bude skoro stejně rychlé přestupem mezi rychlíky ve Veselí nad Lužnicí.“ I to jsou důvody, proč Vysočina navrhuje pouze udržovací rozsah provozu zejména ve špičkách pracovních dnů, popř. o víkendech s návazností na rychlíky v Horní Cerekvi.

Osobní vlaky budou zcela zrušeny také na sousední trati 225 mezi stanicemi Počátky-Žirovnice a Horní Cerekev, což je úsek s vůbec nejnižší obsazeností vlaků v kraji. V návazném úseku Horní Cerekev – Kostelec u Jihlavy budou osobní vlaky ponechány ve špičkách pracovních dnů a nahrazeny zastavováním rychlíků. „Vzhledem k tomu, že mezi křižováním rychlíků v Jindřichově Hradci a v Kostelci u Jihlavy existuje rezervní časový prostor, který však nelze využít pro další zrychlení jízdy vlaků vlivem jednokolejné tratě, bylo možné se dohodnout s objednatelem linky R11, Ministerstvem dopravy ČR, o jeho využití pro zastavení v Batelově a Dolní Cerekvi. Tím dojde ke zvýšení využití rychlíků ve frekvenčně slabším úseku a současně tak bude umožněna určitá úspora na straně regionální dopravy,“ vysvětluje kraj.

Přímé vlaky z Havlíčkova Brodu do Ledče nad Sázavou

Osobní vlak čekající na odjezd ve Světlé, foto: JakuzaNa hlavní trati 230 mezi Čáslaví a Havlíčkovým Brodem jsou velké obraty cestujících hlavně v rychlíkových stanicích. V dalších zastávkách jsou jen malé. Proto se navrhuje raději přímé spojení z Havlíčkova Brodu přes Světlou nad Sázavou na trať 212 do Ledče nad Sázavou, na úkor stanic a a zastávek jako je Josefodol, Sázavka, Leština nebo Vlkaneč. Ty budou nadále dostupné v podobném rozsahu provozu, avšak s přestupem ve Světlé ve směru na Havlíčkův Brod. Kraj dále zdůrazňuje nevyhovující situaci na trati 212, kde v 16 kilometrovém úseku mezi Světlou a Ledčí není možnost křižování a do budoucna bude nutné pro dosažení ideálního stavu vybudovat výhybnu například v oblasti dnešní zastávky Smrčná.

Další změny

Mezi další změny by šlo zahrnout například menší omezení provozu na trati číslo 251 v úseku Nové Město na Moravě – Nedvědice, kde již nebudou zaváděny posilové vlaky nad rámec standardního dvouhodinového taktu. Na trati 241 Okříšky – Znojmo se plánuje poměrně výrazné zrychlení osobních vlaků odstraněním dlouhých pobytů v Moravských Budějovicích a přesunutím křižování do Šumné. Kraj také uvažuje o zavedení alespoň jednoho rychlého spěšného vlaku z Havlíčkova Brodu přes Jihlavu do Znojma. Nová koncepce se samozřejmě netýká pouze železnice, ale zahrnuje i návrhy jízdních řádů autobusových linek v kraji. Pro komplexní přehled doporučujeme odkaz na další materiály v závěru článku.

Je to krok správných směrem?

Motorový vůz řady 841 u stanice Okříšky, foto: LenkaJsou plánované změny v železniční dopravě, jak jsme je zde nastínili, krokem vpřed? Nutno podotknout, že se zatím jedná ve všech případech pouze o hodně předběžné návrhy, které se mohou měnit po projednání s dalšími dotčenými subjekty, jako jsou obce, sousední kraje či dopravci. Je však pravdou, že v současné podobě je veřejná doprava na Vysočině ve stagnaci a je třeba změnami k lepšímu cestující opět přilákat (nebo minimálně neztratit) a navíc ideálně zefektivnit vynakládání veřejných prostředků, například eliminací souběhů vlaků a autobusů. Finální zhodnocení nechme asi až na rok 2019, je však rozhodně dobře, že se někdo nad dopravou v tomto kraji začal koncepčně zamýšlet.

Odkaz: návrhy jízdních řádů Veřejné dopravy Vysočiny

Zdroj: Kraj Vysočina


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 24.3.2017 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu ČR Vysočina


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel land 
01.04.2017 (1:13)  
Kéž by po 25 letech pochopili to, co pochopili kolem Prahy, je potřeba jezdit, humanizovat, opravovat, modernizovat, návaznost zlepšovat a to celé stále dokola, a na nátěry se*e pes. A tentokrát ideálně v kratším, než 25letém experimentálním pokus-omyl intervalu.
registrovaný uživatel PN  mail  
30.03.2017 (22:55)  
Petr budvar: Kuráž ke kašlání na lidi z venkova leckterému z věrchušky zjevně nechybí.
Ale přesto budou do posledního dechu obhajovat právo šumavských venkovanů na likvidaci Národního parku Šumava. Sorry za OT, ale já prostě takovéto přihrávce na smeč nedokázal odolat.
registrovaný uživatel Komín  mail  
30.03.2017 (16:35)  
M 474 003: nevím, jaká diskusní fóra sledujete, já aktivně sleduji novinky.cz a především idnes.cz a rozhodně tam takové názory na železnici nejsou, a pokud se tam už takový vyskytne, bývá hodně mínusován.
30.03.2017 (11:18)  
Ono by taky neškodilo se podívat, proč vlak jede dvakrát týdně a proč 100 km trvá tři dny. Částečně je to spirála - odliv přeprav, menší efektivita, omezení, další odliv. Kde to jde, měla by se zátěž po trati sbírat a v uzlech šikovně navazovat. Někde se to tak ještě dělá. A pak je tu to financování silničních a železničních napojení a vůle SŽDC nechávat vlečky napojené aspoň tam, kde podnik chce. Je někde nějaká statistika o podílu vnitra a tranzitu na silnicích? Má na železnici zůstat jen tranzit? Aby to nedopadlo jako s voláním po pražském silničním okruhu, který odebere kromě 5% tranzitu jen nějaké tangenciální vazby, přesto se na něj hledí jako na spásu. Konec reakce na podnět mimo téma.
29.03.2017 (23:29)  
Yves: Jenže dotovaná osobní doprava a komerční doprava zboží jsou dvě mimoběžné věci, zvlášť na Vysočině. Dneska už málokdo bude čekat 3 dny se zbožím, až přijede nákladní vlak, aby to zboží bylo za týden o 100 km dál. A ještě to musel na nádraží vozit. Možná tak dřevo, které si šofér náklaďáku na vagon naloží sám.
Mlíko po železnici nepojede, sýry z Želetavy taky ne. Ostatně uzeniny z Kostelce jsou ten samý příklad.
Horší je to s tranzitem, ale to je ohraná písnička: Nekompatibilita hnacích vozidel a zabezpečovačky, složité schvalování ... Zavedení jednotných norem pro silniční dopravu proběhlo už dávno a kamion s německou STK může tamtéž co kamion s Portugalskou STK.
Železnice si příliš dlouho držela národní ostrovy, kam nikdo nemohl. A v dálkové dopravě tak "národní" dopravci tápou, neboť ztratili know-how. Zvlášť ve východním bloku. Tohle bude trvat ještě drahně roků, než se to rozhýbe pořádně. A dík těm, co se snaží.
Ale to už je OT, tak končím.
29.03.2017 (22:50)  
Ad Radek Papež 29.03.2017 (14:22)

Pokud je to opravdu jenom vata na opravy tak by to bylo fajn a docela bych se těšil na zrychlení, až se někdy (nevím kdy) všechny opravy dokončí (nemyslím to ironicky). Vata na opravy zní logicky (rozhodně považuji za rozumnější upravit jízdní řád, než 98% spojů nechat jet pozdě), ale bohužel je to asi tajná informace, kterou se jak ČD, tak SŽDC stydí prezentovat. Tak snad po té, co se posledních 5 let mírně zpomalovalo, se někdy (za 2, 3, 5, 10 let?) dočkáme aspoň návratu na původní časy z roku 2010. Snad nejsem nemístný optimista ;-)

Ten zákaz předjíždění je opravdu nějaký interní předpis? Je fakt, že celkem běžně osobák, který má vyjet ráno z Tišnova směr Brno 3 minuty po rychlíku čeká na ten rychlík, i když má R třeba 8 minut zpoždění - to by odpovídalo takovému předpisu (ať už oficiálnímu nebo nějakému jinému). Přitom minimálně v době, než rozkutali Kuřim, by nebyl problém ten Os předjet právě v Kuřimi. V opačném směru se tak dřívě běžně dělo (v Kuřimi i v Kr. Poli), teď už se to tak často neuplatňuje, osobně bych si tipnul, že k tomu není důvod, protože i když se R plouží od Kuřimi do Tišnova za Os, tak nabrané zpoždění díky té vatě bez problému dožene a ve Žďáru je klidně i s předstihem (a taky v Kuřimi teď asi není moc místa, když jsou tam prakticky jenom 2 koleje).
registrovaný uživatel Petr budvar  mail  
29.03.2017 (18:05)  
Na "zkušenou" k Borovkovi do Budějc by měli vysočinští mocipáni zajet. Pokud už tak neučinili. Jistě by jim (a rád) předvedl jak se po implementaci "levnějších konceptů" snížilo využití veřejné dopravy. Možná by též stálo na zvážení, zda zavést obdobu potěmkinovského "IDS" po jihočesku. V intencích Jihlavy ovšem tak důsledně max. 0,879 km od hranic města. Jiní JČ bafuňáři by zase prakticky předvedli, kolik se dá z na lidech "uspořených" chechtáků postavit chat. Kuráž ke kašlání na lidi z venkova leckterému z věrchušky zjevně nechybí.
29.03.2017 (16:05)  
Pokud bude v Křižanově návaznost na pomalejší vrstvu, kterou to bude trvat nejvýše o čtvrthodinu déle, nic tak hrozného to asi nebude. Horší je, když taková vazba není. Pak bych s klidem uplatnil ono zastavování rychlíků v menších uzlech, které je běžné i jinde. Navíc honit minuty mezi Prahou a Brnem přes Vysočinu už nějaký ten rok postrádá efekt. Má někdo spočítané, kolik lidí by přišlo o možnost cestování, nebo jsou to tady jen silná slova teoretiků, kteří nikdy nepoužili vlak jinam než z/do velkoměsta?
editor nebo admin ŽP RaPa  mail  
29.03.2017 (14:22)  
Ondra Holub
ale stejně tak netuším, proč ruku v ruce se zrychlováním tratě trvá cesta do Brna delší a delší dobu
a) vata na stavby
b) je zakázáno linkou R9 předjet linku S3 IDS JMK

Rychlík výrazně zrychlí, až se dokončí stavby a stihne se odjezd z Tišnova směr Brno již před zmíněnou linkou S3 tak, aby nemusela být předjížděna na své trase.
29.03.2017 (14:00)  
Ad Michal Drábek 27.03.2017 (17:42)

Oni ti lidi v Křižanově asi nepochopili, že je pro všechny přínosné, když se tímto způsobem zrychlí jízda vlaku. A už vůbec asi nechápou přínos, když ten rychlík teď stojí v Tišnově tak 5-8 minut. Mimochodem - cesta z Tišnova do Brna Kr. Pole je se současným jízdním řádem o 2 minuty delší (proti loňsku), což dále zvětšuje prostor pro dlouhý pobyt ve stanicích.

PS: Netuším, kolik lidí z Křižanova rychlíkem reálně jezdilo (tuto stanici osobně nepotřebuji), ale stejně tak netuším, proč ruku v ruce se zrychlováním tratě trvá cesta do Brna delší a delší dobu.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko