Sarajevo — Dne 26. září 2016 byl po dlouhých letech odstavení nových netrakčních souprav Talgo Železnic federace Bosny a Hercegoviny (ŽFBH) konečně zahájen jejich provoz. Do čela soupravy se postavila lokomotiva řady 441, zástupkyně jedné z nejtypičtějších balkánských elektrických lokomotiv, která dostala nový lak přiléhající k Talgu. Spoje s těmito soupravami nesou označení „BH voz“. Prozatím jde o vnitrostátní relaci Sarajevo – Doboj po dosud nerekonstruované trati na vlacích 714 (Sarajevo 16.28, Doboj 19.35) a 715 (Doboj 3.49, Sarajevo 6.53) s mezilehlými zastávkami Visoko, Kakanj, Zenica, Žepče, Zavidovići, Maglaj a plánem prodloužení těchto spojů do Banje Luke, kde již trať prošla rekonstrukcí. Ceny jízdného jsou standardní, avšak s nutným příplatkem za povinnou rezervací místa, která stojí 3 konvertibilní marky, v přepočtu necelých 42 korun.
Probíhají také jednání o nasazení souprav Talgo mezi Sarajevem a chorvatských Záhřebem na denní spoje 396/397 od prosince s příchodem nového jízdního řádu. Ty jsou dnes jediným mezinárodním spojením. Po dokončení opravy tratě na jih od Sarajeva by měla začít Talga operovat na vnitrostátní relaci Sarajevo – Mostar – Čapljina, v letní sezóně prodloužené do chorvatské Ploče, turisticky atraktivní destinace na břehu Jadranu. Završení opravy je podle posledních dostupných informací plánováno ještě na září tohoto roku, zatím se tak nestalo, resp. provoz zatím nebyl obnoven. Rekonstrukce jednokolejné trati Sarajevo - Bradina v délce 36 kilometrů probíhá za podpory Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Evropské investiční banky. Realizaci zajišťuje italská společnost Generale Costruzioni Ferroviarie za účasti místního průmyslu. Obnovou trati v členitém terénu prošlo 19 mostů a 11 tunelů s nejdelším tříkilometrovým tunelem Ivan. Traťová rychlost se na rekonstruovaném úseku bude pohybovat v rozmezí 100 až 120 km/h. Bosna spatřuje přínosy stavby nejen ve zkvalitnění infrastruktury, ale také zvýšení zaměstnanosti a získání nových zkušeností místních firem v tomto oboru. Pro dokončení obnovy celé téměř 195 kilometrů dlouhé trati Sarajevo – Ploče zbývá na bosenském území rekonstruovat poslední úsek v Sarajevu, který je jako jediný dvojkolejný a společný i pro trať na sever země do železničního uzlu Doboj. Konkrétně jde o dosud nerekonstruovaný úsek od trianglu v Bačići do hlavové stanice Sarajevo včetně kolejí samotné stanice. Trať z Bradina až na chorvatskou hranici již byla rekonstruována v letech 2010 až 2012. Pro současný jízdní řád jsou po ukončení prací připraveny dva páry vlaků.
Poslední z chystaných relací je Sarajevo – Bihać. Trať do Bihaće nacházejícího se v západním cípu země je podle ŽFBH nutné nejprve elektrifikovat na zbývající části trasy. Bosna a Hercegovina by ráda oživila osobní dopravu v oblasti regionální, dálkové, i mezinárodní dopravy, aby se stala nedílnou součástí evropských dopravních cest. V mezinárodní dopravě je již bez vazby na soupravy Talgo zmiňováno obnovení mezinárodního spojení Sarajevo – Bělehrad, kterému by předcházela elektrifikace trati Doboj – Tuzla – Zvornik.
Bosna a Hercegovina po válce završené rozpadem Jugoslávie střádala velké plány na obnovu železniční dopravy. V roce 2008 byla finálně uzavřena smlouva mezi Železnicemi federace Bosny a Hercegoviny a španělským výrobcem Talgo. Objednáno bylo 9 devítivozových netrakčních jednotek s pasivním naklápěním vozové skříně pro dálkovou dopravu v rámci dvou konfigurací s maximální rychlostí 220 km/h. Pět souprav je určeno pro denní provoz. V nich 6 vozů tvoří oddíly druhé třídy s velkoprostorovým uspořádáním, dále je zde jeden barový vůz a dva s první třídou. Celková kapacita 237 míst. Jednotky pro noční dopravu mají 4 vozy druhé třídy, rovněž barový vůz a 4 vozy v lůžkovém uspořádání s celkem 186 místy. Soupravy byly následně dodány v letech 2010 a 2011. Součástí palubních služeb je také audiovizuální systém a připojení k internetu. Místní si však těžko zvykají na zákaz kouření ve vlaku.
Po dodání však nenásledovalo spuštění provozu s cestujícími. Naopak novotou vonící jednotky byly odstaveny v Sarajevu, v roce 2013 jim vypršela záruční lhůta a odešel technický personál výrobce. Důvody nespuštění provozu byly v zásadě dva – nevyhovující stav infrastruktury, který neumožňoval vyšší traťovou rychlost než 50 km/h, rychlosti ve stanicích 20 a 30 km/h a často nevyhovující stav přejezdů s omezením na 10 km/h. Zároveň ŽFBH neměly peníze na údržbu těchto souprav. Jistý čas probíhala jednání o odprodeji nevyužitých souprav do Turecka. Minulý rok se v místních médiích objevila zpráva, že ŽFBH dosud nezaplatila ani část z ceny 66,7 milionů eur (v přepočtu 132,3 milionů bosenských marek) za nákup souprav s úvěrem od španělské vlády. Je tedy otázkou, jak se situace bude vyvíjet do budoucna a zda dopravce najde pro celkem devět souprav Talgo smysluplné využití. V roce 2008 bylo rovněž objednáno 12 elektrických čtyřvozových jednotek z produkce chorvatského Končaru. Nakonec byla dodána pouze jedna (4412.001) z důvodu tíživé finanční situace ŽFBH. Ta také nebyla nikdy zaplacena ani vrácena a po poruše zůstává odstavená taktéž v Sarajevu. Tenkrát se výběrového řízení zúčastnila také Škoda Transportation s vyšší nabídnutou cenou.
Přes domnělý pozitivní vývoj v oblasti železniční dopravy současná situace Bosny a Hercegoviny stále není nikterak růžová a země je od krvavého konfliktu v roce 1995 stále rozdělená. Část země označující se jako Republika srbská usiluje o nezávislost a má rovněž svého prezidenta, vládu i parlament a zrovna tak železničního dopravce – Željeznice Republike Srpske. Země zůstává jednou z nejchudších v rámci Evropy s nezaměstnaností necelých 30 %, u mladých až 60 % a s velmi vysokou mírou korupce. Hospodářské problémy by bylo potřebné řešit reformami, které ale není možné provést paralyzovanou politickou garniturou. Reformy způsobující vyšší transparentnost spolu se vznikem právního státu by v konečném důsledku vzaly současným funkcionářům téměř neomezenou moc působící téměř výhradně v jejich osobní prospěch. Současně by jim hrozilo trestní stíhání.
Zdroje: ŽFBH, Vlaky.net, SeeNews, Aktuálně.cz, Klix
1 2 | Zpráv na stránku: |
Já prvně myslel na ty soupravy, které měly jezdit do Kyjeva. Na dnešní "náhradní" trati na Nižní Novgorod to asi není úplně typické a nutné vozidlo.
stoupa: :-)
Talgo pro RZD neni nesmysl. Kupovalo se kvuli moznosti rychle zmeny rozchodu pri cestach na zapad. Oproti soucasne vymene podvozku to usetri asi hodinu a pul!
Zlámalíku, nech je bejt! I velký kluci mají své hracky. Já mám HO, Trainmaniak TT, CD Pindolíno a ZFHB Talgo. Já se nadto bez klopení mohu svézt 160 km/h partákem do Cottbus, nebo ICE o sto rychleji do Hamburgu a tam obdivovat treba "Wunderland". :-)
Za doby třešniček jsme jezdili často do Jugoslávie na devizový příslib (s vozíkem a potravinami na 3 týdny :)). (Všude bylo možno se domluvit "jugoslávsky", tedy srbochorvatsky. Dokonce i místní se domluvili, i když měli různé druhy písma.) Když jsme jezdili kolem tratí v horách se spoustou tunelů, vždycky nás to fascinovalo, kde všude byl člověk schopen vybudovat železnici a záviděli jsme jim to.
Jednou jsme si dovolili naložit auto na vlak v Baru a jet do Bělehradu (já vím, není to BiH, ale Montenegro a Serbija).
V těch horách si rychlost 120 km/h nedovedu představit.
Mockrát děkuji za pěknou reportáž, zavzpomínal jsem a zaslzel. Holt někteří si s nabytou svobodou nevěděli rady.
Ale jinak Š.T. vlastně v soutěži dobře dopadla :)
Pokud s tím plánují nějak mohutně oživit mezinárodní spoje, třeba do Pešti a Bělehradu, tak možná, ale to mohli i s mnohem lacinějším vozovým parkem...
Už jen samotný fakt, že je nechali osm let hnít v kopřivách (přičemž 90 % jich tam bude hnít i nadále) svědčí o tom, že ta zakázka byla absolutně amatérská a živelná, a spíš jen o tom, že se nějaký prostředník pěkně napakoval...
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.