Berlin — Čtyři roky čekání, spekulací a vášnivých konspiračních debat jsou u konce. RegioJet, společně s výrobcem Astra Vagoane Călători a interiérovým studiem Clagi-Coplass, představil na berlínském InnoTransu první ze slibovaných novostaveb velkoprostorového vozu 2. třídy řady Bmpz 20-90 pro rychlost 200 km/h. Žlutý vagon sice parkuje na celkem nenápadném místě, mezi vystavenými exponáty ale velmi zásadně vystupuje z řady – a mezi těmi několika málo klasickými vozy zde nemá konkurenta. I přes klasickou konfiguraci 2+2 cílí komfortem spíše o třídu výše, což podtrhují i sedadla Grammer ICE 3000, známá z 1. třídy railjetů ČD. K veškerým standardním funkcím ale navíc nová řada jako první v Česku (i v širším regionu) nabídne systém individuální palubní zábavy a další drobné vychytávky.
První místo bez boje
Osobní preference se samozřejmě mohou lišit, ale co do výbavy bude řada Bmpz pro cestující znamenat stejný šok, jako nasazení rakouských jedniček před třemi lety. Je to vozidlo zcela jiné úrovně, než na jakou je český cestující ve druhé třídě zvyklý. Uspořádání s 80 místy je sice velmi podobné třeba modernizacím řady Bdmpee od ČD, kvalitou materiálů, zpracováním a použitými díly ale cílí na úplně jinou úroveň. Vedle kožených sedadel od Grammeru, totožných s 1. třídou railjetu nebo jednotek ICE, doplňují interiér třeba zavazadlové police vyvedené v kombinaci nerezové oceli a skla. Osvětlení je řešeno pomocí LED, každé sedadlo má k dispozici čtecí lampičku nad hlavou.
Všechny sedačky v uspořádání "za sebou" mají k dispozici dotykovou LCD obrazovku s nabídkou zábavně-informačního systému, včetně dvou samostatných audio výstupů a USB portu pro nabíjení drobné elektroniky. Ve spodní části zobrazovací jednotky je navíc umístěna další LED lampička s teplým bílým světlem a měnitelnou intenzitou, jež osvětluje plochu stolku, aniž by rušila okolí. Uprostřed mezi dvojicí sedadel se nachází dvě elektrické zásuvky 230 V. Všechna sedadla jsou polohovatelná.
Vůz je z výroby vybaven systémem elektronických rezervací, který ovšem u povinně místenkových spojů Regiojetu postrádá smysl. Jeho přítomnost je dána požadavkem na kompatibilitu s dalšími dopravci, a v praxi zatím nebude využíván. Naopak informace o jízdě bude cestujícím podávat řada velkých LCD obrazovek nad středovou uličkou. Na margo obrazovek jeden postřeh: tento vůz je snad prvním v Česku, který nabízí opravdu účinné rolety proti slunci. Vlastnost, kterou dosud nabízely spíše jen vagony polské provenience, je kritická pro každého, kdo během slunečného dne chce pracovat na počítači nebo sledovat film. U většiny dopravců, včetně rakouských vozů Regiojetu, byly ovšem dosud možnosti zatemnění velmi omezené. Nástupní prostory i buňky WC opět nesou rukopis designéra Patrika Kotase a jejich provedení s decentním LED osvětlením je rovněž ve své kategorii výjimečné.
Na InnoTransu se postupně střídají vlajkové produkty všech českých dopravců. I letos jen několik kolejí od Regiojetu stojí část (přesněji dvě sedminy) railjetu ČD. Je bez debaty, že Viaggio Comfort v modré je velice solidním zástupcem dálkové dopravy 21. století. Přímé porovnání se žlutou konkurencí ale snese asi až jeho 1. třída, a i tam bude přímý souboj velmi tvrdý. Řada Bmpz RJ má jednoznačně navrch designem i výbavou, modrá souprava zase nabízí o něco víc osobního prostoru, a to samozřejmě zejména v 1. třídě, kde celkovému dojmu prospívá menší počet instalovaných sedadel. Vzájemně se na na železnici zatím neutkají, neboť žluté velkoprostory poputují přednostně na linku na linku Praha - Žilina - Košice. Pokud se ale podíváme na osobní vozy, které v současnosti nakupuje Železničná spoločnosť Slovensko (navíc za výrazně vyšší cenu), pak budí nová Astra opravdový respekt.
PS: navíc jsem to nikdy neoznačil za světobornou chybu, ba naopak, jsem napsal, že to nepovažuji za kardinální problém
Já si ho vyzkouším rád a představte si, že mě celou cestu ani nenapadne, jestli se tou uličkou protáhne záchranář. A popravdě - kdybych už nevěděl, co na tom voze pohanět, tak takovýto argument by mě tedy vskutku nenapadl. Opravdu bych chtěl mít Vaše starosti! ;-)
Ty "mistni frekvence" podle mne budou osetrene tarifem tak, aby se "nevyplatily". Samozrejme, pokud je to jinak uplne prazdne, tak to pak zase jinak...
Mno a pak je to jednoduche; cim dal se clovek veze, tim je mene dulezite, jake jsou nastupni prostory a sirka ulicky, ale o to dulezitejsi je kolik je mista na nohy, jak je polstrovana sedacka a jestli se na tom da jeste po par hodinach sedet, nebo zda se covek proste uz musi projit, aby to vydrzel.
A pak je to samosebou dany i tema baglama - treba v hlavovych vozech pendolina uplne chybi police na velky bagly. Takze i kdyz je ulicka v klopidle o dobrych dvacet centimetru sirsi, je to houby platny protoze se tam s minibarem proste projet neda. V ostatnich vozech prostory jsou a pokud je nema obsluha vlaku obsazeny svymi vecmi, muze teoreticky (v praxi jsem to bohuzel nezazil) prave obsluha pomoci cestujicim s umistenim tezkych kufru do tech regalu nebo na jina mista k tomuto ucelu vyuzitelna.
Takze, zjednodusene receno. Pokud je ten vagon urcen na streku Praha - Kosice, nevidim v tom prakticky zadny zadrhel. Na takoveto strece bude treba mnohem dulezitejsi, jakou kapacitu ma jimka pod WC a jestli se bude pri obratu pocitat s jejim odhovnenim. Na stranu druhou, jake budou zastavky na SK uzemi, jsem zatim nestudoval - pokud by to v nejakem konkretnim useku melo pobirat mistni frekvenci, jako treba se na nasem uzemi nabizi Havirov - Ostrava (kde to ale zpravidla jinak vozi vzduch, takze je to fuk), muze byt uzka ulicka omezujici. Podobne nevidim takovy vagon jako optimalni na provoz ve vlaku se zastavkami Ostrava - Studenka - Suchdol - Hranice - Lipnik - Prerov.
Z DD do Bln jsou možné víceré trasy.
Jedna je přes Elstewerdu a dále buď přes Falkenberg a Jüteborg (což je ta stovková jednokolejka) do Berlína (z Jü je to do Berlína už rychlé, změřil jsem tam kilometr za 20 s, což je rychlost 180. Jü bych za předměstí Berlína nepovažoval, je to přes 60 km.), anebo z Elstewerdy přes Uckro a Zossen (kdo si vzpomene, čím se stanice Zossen zapsala do historie železniční techniky? ;-) Nápověda - je to už více jak 100 let ;-)) do Bln. Zde je to celé dvojkolejné.
Další varianta je jet z DD do Falkenbergu přes Röderau (dvojkolejka, 160 km/h určitě, spíš i víc). Z Falkenbergu pak ona zmíněná jednokolejka.
Tudma jsem jel z Jinotransu.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.