..: Nízké ceny nepomohly, německý Interconnex po 12 letech končí :..

Traxx P160 AC 146.520, Veolia Interconnex, Berlin Hbf, foto: Josef PetrákBerlin — Open-access železniční doprava v Německu zažívá těžké časy. Po dvanácti letech provozu dnes dopravce Veolia Verkehr oznámil ukončení své jediné dálkové linky, spojující Lipsko, Berlín a severní pomořanské destinace pod komerční značkou Interconnex. Modro-bílými vlaky kategorie X se cestující naposledy svezou v sobotu 13. prosince. Poté už jediným drážním operátorem na lince mezi Saskem a hlavním městem zůstanou Deutsche Bahn. Jako hlavní důvod stažení z trhu uvádí Veolia klesající počty cestujících v důsledku měnících se poměrů na trhu osobní dopravy, které tlačí ceny jízdného prudce dolů. Paradoxně to ale nejsou konkurenční vlaky ICE, kdo Interconnexu bere cestující – za dramatickým poklesem zákazníků stojí dálkové autobusy.

Po více než desetiletí přímé konkurence na železnici to však nakonec nejsou státní DB, kdo Veolii z kolejí vytlačil. Cílovou skupinu cestujících zaměřených primárně na cenu však dokázala velmi rychle oslovit nedávno liberalizovaná dálková silniční doprava – a s tou ani levný Interconnex nedokáže nadále bojovat. „Za současných podmínek v Německu nelze nadále nabízet dálkové železniční spoje na vlastní podnikatelské riziko,“ uvádí v dnešním stanovisku předseda představenstva Veolie Verkehr Christian Schreyer. Drážní provoz podle něj není schopen tlačit ceny jízdného dál dolů na úroveň dálkových autobusů: „Nedokážeme nadále cenově konkurovat souběžným dálkovým autobusům, jež nemusí platit žádné mýto, zatímco naše náklady na využití dopravní cesty DB neustále narůstají.“ Podle Schreyera jen poplatky za využití infrastruktury DB Netz pro jednu jízdu Interconnexu vyjdou na přibližně 1700 eur. Konkurenční autobusy přitom nabízejí akční jízdné už od 7 eur za jednosměrnou cestu.

Connex, InterconnexVlaky Interconnex začaly spojovat spolkovou zemi Durynsko a Sasko s Berlínem a severovýchodem Německa v prosinci 2001. Dopravce Veolia linku koncipoval jako náhradu za zrušené přímé spojení v gesci DB, komerční úspěch ale byl vesměs omezený. Nízká cena jízdného zde částečně vynahrazovala velký časový rozestup mezi spoji nebo nepříliš komfortní regionální jednotky Bombardier Talent řady 643. Posun nastal v průběhu roku 2006, kdy byly soupravy modernizovány pro dálkový provoz a jižní konec linky byl zkrácen z durynské Gery pouze do Lipska. Z původních třech denních spojů v každém směru zůstaly jen dva, z nichž jeden zajíždí z Berlína dále přes Neusterlitz do Rostocku a přímořského Warnermünde. V této podobě – byť s novými klasickými soupravami od Nord-Ostsee-Bahn – jezdil Interconnex uplynulých několik let, a takto i v prosinci ukončí svůj provoz.

Zapadá slunce nad železnicí?

Zatímco jízdenka Lipsko – Berlín na vlak ICE DB vyjde standardně na 47 eur, případně 39 eur v rámci akční nabídky, u Interconnexu mohli cestující trasu absolvovat již od 10 eur. I tak ale soukromý drážní dopravce nedokáže konkurovat dálkovým autobusům, jež vtrhly na německý vnitrostátní trh teprve od ledna 2013. Necelé dva roky od formální liberalizace stačily na to, aby nabídka superlevných jízdenek dokázala zásadně nahlodat příjmy v osobní železniční dopravě; navíc v zemi, jež je dosud výrazně rozpolcena nad otázkou zavedení dálničního mýta.

Volvo Irizar PB, DB Expressbus, foto: Student AgencyTuto situaci ostatně velmi dobře pochopily i samotné Deutsche Bahn, které promptně rozšířily svou autobusovou divizi. Vedle dálkových IC Busů (které mj. silně podkopávají třeba vlakovou linku Berlín – Krakov s cenami od 19 €) za uplynulý rok rychle vybudovaly rozsáhlou síť linek Berlin Linien Bus (BLB), jež pokrývá většinu SRN. S akčními cenami od 9 € se tak jedním tahem DB staly největším konkurentem vlastních vlaků, ale zároveň také metlou na veškeré soukromé dopravce, jež nedisponují kapitálem obřího státního koncernu. Třebaže zrovna na lince Lipsko – Berlín ponechávají zatím DB své vlaky ICE bez silniční alternativy, kombinace menších autobusových dopravců a drahé dopravní cesty dokázala dvanáctiletý projekt Interconnex ekonomicky pohřbít.

Přežije open access?

V době, kdy se Evropa víc otevírá alternativám na železnici, ať už v podobě českých dopravců RegioJet a LEO Express, nebo třeba švédského MTR Expressu a italského NTV, je konec Interconnexu zásadní zprávou. Není novinkou, že osobní železniční doprava bude většinou nákladnější, než ta silniční, což se nutně projeví i na cenách jízdenek. Je na železničních dopravcích, jak – a zda vůbec – se k odlivu cestujících do autobusů postaví. Ve světě existují příklady bezproblémové koexistence obou druhů dopravy, ať už se jedná o souběh levných autobusů s Amtrakem na severovýchodním pobřeží USA nebo o překlenutí dlouhých vzdáleností mezi městy Španělska. Všude zde se ukazuje, že dražší železnice má šanci přežít, pokud nabídne výrazně větší rychlost, mnohem lepší služby, nebo ideálně oboje. DB toto dilema řeší podchycením obou tržních segmentů zároveň, i když to někdy znamená vnitřní konkurenci v rámci koncernu. Ekonomicky to ale dává smysl a cestujícím to přináší dostupnější přepravu. Špatnou zprávou pouze je, že tento trend jde proti obecné snaze přesouvat dopravu z dálnic na dráhu. Na tento problém nicméně asi snadná odpověď neexistuje.

DB a InterConnex, foto: DBPokud jde čistě o Německo a Veolii, zánik Interconnexu je dalším smutným milníkem v historii firmy. V prosinci 2006 podobně neslavně skončil projekt Ostseeland Express, dříve známý jako Interconnex 2, spojující Drážďany a Stralsund přes Berlín. Linka vedená přes Zittau dokonce krátce zasahovala až do Liberce, než byla prodloužena do definitivní konečné Dresden-Neustadt. Své cestující v severojižní ose si ale získat nedokázala. Jak poznamenává nizozemský RailColor, zůstává teď německé Veolii jediný open-access projekt: Harz-Berlin-Express (HEX), neboli přímá víkendová linka Magdeburg – Berlín v rozsahu dvou párů spojů (cenově od 15 eur) s napojením na regionální trasy pohoří Harz. Jediným dalším projektem na vlastní riziko je v Německu problémy stíhaný Hamburg-Köln-Express (HKX), jehož dosavadní působení v osobní dopravě označuje magazín Wirschaftswoche jako „bizarní boj o přežití“. Svůj patrně poslední pokus o záchranu absolvuje HKX v následujících měsících, kdy po dlouhých odkladech konečně nasadí do provozu rekonstruované jednotky Transalpin po ÖBB, a bude se tak moct zbavit draze pronajatých klasických souprav. O možnosti vlastního open-access spojení v Německu nedávno nahlas uvažovali i představitelé Českých drah, po pádu Interconnexu ale patrně podobné úvahy ještě dlouho zůstanou jen v čistě teoretické rovině.

Zdroje: Tisková zpráva Veolia Transdev, RailColor, Railway Gazette


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 15.10.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci

Další z regionu Německo


  1 ... 3 4 5 6 7 ... 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Téoz  mail  
17.10.2014 (10:55)  
a ještě - včera jsem viděl další dokumentární film Yanna Artuse Bertranda "Domov aneb kam směřuje naše cesta" - a vzhledem i k níže uvedeným komentářům podporující více či méně automobilovou dopravu a také vzhledem k tomu, co stále vídám a slýchám kolem mě - podívejme se a zamysleme se, možná bychom se mohli snažit více, aby budoucí generace měly také hezké místo pro život (a netýká se to jen dopravy...). Kolu a vlaku zdar! (a klidně i autu, jen však v těch nejnutnějších případech, co je na tom špatně?)

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10320492094-domov-aneb-kam-smeruje-nase-cesta/211382549700001/
registrovaný uživatel Téoz  mail  
17.10.2014 (10:35)  
Pikehead, Jiří Kocurek, Bartik09 a další...

k financování dopravní infrastruktury byl napsán tento dle mého názoru kvalitní článek... Doslova bych řekl, že otevírá oči těm, kdo tvrdí, jak je silice cenově výhodná a železnice nevýhodná...

http://dopravni.net/zeleznice/16255/jak-dale-s-financovanim-dopravni-infrastruktury/
registrovaný uživatel M 
16.10.2014 (22:19)  
KK: napisu jen tri pismena: ano:)
16.10.2014 (21:35)  
bartik09: Výdaje krajů na silnice málokde (konkrétně Praha, JMK, MSK) překračují 1 milirdu CZK, zato mnoho z nich má rozpočet na silnice 0,6 miliardy i menší. Pokud mi nevěříte, můžete si to sám dohledat na internetu, já už to dělal.
Krajů je 14 a ono to vychází v souhrnu na nějakých 13 miliard Kč. Pak máme ještě místní komunikace v obecní správě, ale pochybuju, že obce v souhrnu vynákládají na komunikace nějak výrazně více než kraje.
Ano ŘSD spravuje pouhých 10 % silniční sítě. Jenže rozpočet ŘSD je velmi zhruba 2/3 toho, co jde na všechny silnice v rámci ČR. A mějte na paměti, že SŽDC nespravuje 100 % kolejových dráh v ČR. Jednak jsou tu dopravní podniky, druhak soukromé průmyslové dráhy. A pokud se nepletu tak samotné Metro má víc přepravených osob než ČD.
16.10.2014 (20:48)  
Kraje vydávájí na silnice něco pod miliardu, takže za všechny dohromady můžete přičíst nějakých 13 miliard "ve prospěch" silnic, což zmiňovanou významnou preferenci železnic nikterak nemění.

No ten dotaz s 0 km je trochu postavený na hlavu, nemyslíte? Správná formulace Vaší otázky je, zda investice do železnic o výši X přinese vyšší výnosy (resp. v socialismu "společenský užitek") než stejně vysoká investice do něčeho jiného.

Tvrdit opak znamená explicitně podporovat plýtvání zdroji.
16.10.2014 (19:28)  
Pikehead: Výdaje do železnic i silnic jsou identické
Celou dobu jsem mel za to, ze RSD se stara jen o dalnice a silnice I. tridy, coz je, co do rozsahu, cca 10 % celkove silnicni site...
A pak - pokud by tu teoreticky neexistoval ani kilometr zeleznice, tak budete tvrdit, ze nelze investovat do jejich stavby, protoze prepravi 0 oskm a tudiz nekonecne krat mene nez silnice?
registrovaný uživatel Kakov 
16.10.2014 (18:20)  
M:

jasně v tom máte pravdu, pokud by jezdil pod nějakým IDS to by zvádl, ale pak už to není izolovaný soukromník, já myslel ten případ, kdy si někdo koupí ojetý autobus a začne jezdit třeba Prostějov-Praha ráno tam a večer zpět, ale jinak s těmi jednotlivými spoji už často neuspějí ani větší firmy, např. jezdila linka Tachov-Praha 1 pár spojů a taky se neudrželo.....

prostě dnes to chce komplexní linku, která nejlépe bude jezdit každou hodinu od nevidim do nevidim, tak jak to je např. na většině žlutých linkách....

ad naše IDS (plzeňsko) u nás hodně záleží na tom, kam člověk jede, co se týče vlaků většinou (mimo hodně okrajové tratě) jezdí celkem v taktu, s tím že sem tam je nějaký spoj vynechán (obvykle tak jeden denně) a ve špičce jede něco navíc, u busů je to tak na některých hlavních trasách, ale nikde zcela pravidelný jinde jezdí ve stejný čas, ale ne v taktu, typicky ráno 3 spoje během 2 hodin, pak 2-3 hodiny nic pak 1 spoj pak zase 2-3 hodiny nic pak 4 spoje během 3 hodin.....

ale to jsou všechno spoje, které jsou dotovány a zároveň tam není konkurence, ke které by přešli zákazníci
16.10.2014 (18:05)  
František: ať se bavíme trochu konkrétněji a neplácáme tu blbosti, máte dole odkaz na rozpočet SFDI. Výdaje do železnic i silnic jsou identické, vlaky odvozí v ČR 8,4% osobokilometrů, takže železnice jsou přeinvestovány 5x. Přijde mi nehorázné to jakkoliv dál vychylovat ve prospěch železnic, protože jejich užitečnost prostě tak vysoká není...

http://www.sfdi.cz/1-aktuality-pro-verejnost-a-media/vlada-cr-schvalila-navrh-rozpoctu-sfdi-na-rok-2015-s-vyhledem-pro-roky-2016-a-2017/soubory/obrazky-clanky/ts_schvaleni-rozpoctu.pdf

Vaše tvrzení o poptávce po přepravní kapacitě v chybějící části D3 a obsazenosti vlaků Benešov-Tábor by si zasloužilo taky mírné korekce...
16.10.2014 (18:04)  
M: Tak třeba Linz - Graz i dálkové vlaky jezdily jen 2x deně, než je ÖBB zrušily. (+ jednu dobu Plečnik) Tam jsou 2-3 páry denně Westbusu.
registrovaný uživatel M 
16.10.2014 (17:33)  
Taky o Eurolines jsme slyseli. Jen jsem myslel na neco, co jezdi vic nez dvakrat denne (treba Wien-Graz:)
  1 ... 3 4 5 6 7 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko