..: LGV Sud Europe Atlantique v poločase :..

Trasa LGV SEA, foto: RFF Tours — Rok 2017 bude znamenat zcela zásadní revoluci v dopravní obsluze nejen celého francouzského západu a jihozápadu, ale v širším kontextu téměř celé Francie včetně možného dopadu i na mezistátní provoz. V současné době probíhá ve Francii výstavba hned 4 vysokorychlostních tratí (Ligne à Grande Vitesse - LGV), které budou právě na počátku léta roku 2017 uvedeny do komerčního provozu. Již v roce 2016 na jaře bude možné díky druhé fázi LGV Est dojet z Paříže do Strasbourgu za 1 hodinu a 50 minut (zkrácení oproti dnešku o dalších 30 minut). Vše ostatní přijde v roce 2017, kdy budou uvedeny do provozu CNM de Nîmes et Montpellier, LGV Bretagne-Pays de la Loire a v neposlední řadě LGV Sud Europe Atlantique. Bude tak možné zkrátit cestu z Paříže do Bordeaux na pouhé 2 hodiny a 5 minut, což je oproti dnešku zlepšení řádově o hodinu. Nové možnosti se budou nabízet i pro transverzální směry, kdy bude možné trasu Strasbourg - Bordeaux (bez přestupu v Paříži) zvládnout i s několika mezilehlými zastávkami řádově za 5 hodin, což je zkrácení oproti dnešku o přibližně hodinu a půl.

Přes 300 km nové LGV

Ale to už předbíháme, podívejme se na posledně jmenovanou stavbu podrobněji. LGV Sud Europe Atlantique (SEA) řeší spojení Tours s Bordeaux a mezilehlými městy jako jsou Châtellerault, Poitiers, Angoulême nebo Libourne, přesněji řečeno začíná odbočkou St-Avertin jižně od Tours v km 222,994 LGV Atlantique (tj. z nádraží Paris-Montparnasse) a v km 301,848 LGV SEA (tj. od odbočky Saint-Avertin) se napojuje v odbočce Ambarès do km 571,096 původní trati Paris-Austerlitz - Orléans - Tours - Bordeaux. Stanice Bordeaux-St Jean pak leží v km 583,844. Po zprovoznění této stavby tedy bude činit celková vzdálenost mezi oběma městy 537,6 km.

Na celé LGV SEA sice není budováno žádné nové nádraží, ale oproti tomu stavba obsahuje 38 km odboček pro propojení s původní tratí a variabilní obsloužení měst na původní trati, z nichž ty nejfrekventovanější bude možné pojíždět rychlostí 230 km/h. Samotná LGV SEA je budována pro komerční rychlost 320 km/h a trasována na potenciální rychlost 350 km/h. Stavba za 7,8 mld. eur tak umožní zkrátit jízdní dobu u non-stop vlaků Paris - Bordeaux o cca 1 hodinu, u ostatních relací (zastávkové TGV) to bude řádově o 30 minut. Osová vzdálenost kolejí je 4,5 m, poloměry oblouků mají hodnotu minimálně 7000 m, převýšení koleje dosahuje 180 mm a podélný sklon trati až 25 promile. LGV SEA bude elektrifikována systémem 2x 25 kV/50 Hz se třemi napájecími stanicemi připojenými na dálkové elektrické vedení 400 kV situované v Mondion (km 54,960) v departmentu Vienne, Asnières-sur-Nouère (km 196,325) v deparmentu Charente a Clérac (km 266,000) v departmentu Charente Maritime. Vybavena bude zabezpečovači ERTMS Level 2 a současně standardním národním TVM 430. Komunikace bude probíhat přes GSM-R.

LGV SEA v pK 43, foto: Rail-2005 Projekt, který zasahuje na území 3 regionů (Centre, Poitou-Charentes a Aquitaine) byl správcem infrastruktury Réseu Ferré de France (RFF) přidělen dne 16. 6. 2011 společnosti Lisea na základě PPP (partnerství soukromého a veřejného sektoru). Lisea získala koncesi na dobu 50 let. Sídlo společnosti je v Poitiers a jejími akcionáři jsou Vinci Consessions, Caise des dépôts, Axa Private, Equity a Méridiam Infrastructures. Lisea zajištuje rozhraní mezi RFF, investory a stavaři. Současně byly zřízeny další 2 společnosti: Cosea odpovědná za projekt a stavební činnost po dobu 73 měsíců plánovaných na výstavbu, složená ze společností Eurovia, Energie de Vinci, BEC, NGE, TSO, Ineo, Systra, Arcadis a EgisRail. Mésea (Maintenace SEA) společnost, která bude po ukončení výstavby zajišťovat provoz a údržbu infrastruktury až do roku 2061, kdy končí koncese.

Viaduc de Boëme, foto: RFF Od roku 2010 probíhaly výkupy pozemků o celkové výměře 3 800 hektarů, což reprezentovalo 13 983 parcel (vlastněných 10 000 vlastníky a 900 zemědělci) z nichž 98 % bylo vykoupeno po vzájemné dohodě, zbytek byl vyvlastněn. Ačkoliv celá trať prochází poměrně rovinatým terénem s výjimkou několika rozlehlejších říčních údolí a neobsahuje žádný klasický tunel, i tak bylo nutné vybudovat zhruba 500 umělých staveb, z nichž nejvýznamnější jsou uvedeny v přehledu v následujícím odstavci. Pro architektonické ztvárnění byla vybrána agentura Lavigne-Chéron Architectes. Důraz byl kladen na přirozené zapadnutí do krajiny a také na vyjádření celého ducha stavby, tedy spojení s pobřežím Atlantického oceánu a jihem Evropy. Nejvýznamnějšími umělými stavbami jsou (od severu k jihu):

  • krytý zářez v okolí Veigné v (km 4,000) o délce 1748 m podjíždějící dálnici A85, silnici RD910 a jednokolejnou trať Tours – Loches;
  • Viaduc de l’Indre (km 7,914) o délce 480 m, výšce 13 m s 10 pilíři;
  • most přes dálnici A10 na odbočce Monts Sud;
  • Viaduc de la Manse (km 30,521) o délce 117 m;
  • krytý zářez u Maillé (km 36,020) o délce 127 m;
  • Viaduc de la Vienne (km 41,768) o délce 344 m, výšce 15 m s 5 pilíři;
  • krytý zářez Marigny-Brizay (km 75,132) o délce 125 m;
  • dvojice viaduktů přes řeku Auxance, jeden v km 88,644 LGV-SEA a druhý, který je součástí odbočky Migné-Auxances v jejím km 3,534 (pro odbočení do Poitiers), jejichž výška variuje od 15 m v úrovni silnice RD87 až po 20 m v úrovni hladiny vody;
  • krytý zářez Migné-Auxances v km 2,197 odbočky do Poitiers o délce 167 m procházející pod dálnicí A10;
  • Viaduc de la Boivre (km 96,975) o délce 146 m;
  • krytý zářez Fontaine-le-Comte v (km 102,065) o dílce 26 m pod dálnicí A10;
  • Viaduc de la Vonne (km 115,711) o délce 180 m se 3 pilíři;
  • Viaduc de la Charente Nord (km 176,848) o délce 480 m, výšce 25 m a 9 pilíři;
  • Viaduc de la Charente Médiane (km 189,636) o délce 522 m a výšce 15 m;
  • Viaduc de la Charente Sud (km 205,323) o délce 180 m a výšce 12 m;
  • Viaduc de la Boëme (km 207,793) o délce 450 m, výšce 23 m a 9 pilíři;
  • Etacade de La Couronne v km 1,681 odbočky Angoulême Sud o délce 720 m;
  • Most přes silnici RD910 (km 210,962) u Roullet-Saint-Estèphe o rozpětí 119 m;
  • Viaduc de Claix (km 215,041) o délce 450 m a výšce 35 m (nejvyšší ze všech);
  • Viaduc du Font des Filles (km 225,121) o délce 117 m, výšce 20 m a 2 pilíři;
  • Viaduc des Lorettes Nord (km 244,950) o délce 180 m;
  • Viaduc de la Pousonne (km 245,880) o délce 180 m;
  • Viaduc du Palais (km 250,731) o délce 180 m;
  • Viaduc de la Nauve-du-Merle (km 251,790) o délce 94 m;
  • Viaduc de l’Agrière(km 252,915) o délce 100 m přes údolí s cennými biotopy;
  • Viaduc de la Goujonne (km 255,886) o délce 135 m a 3 pilířích;
  • Viaduc du Mouzon (km 259,828) o délce 117 m a 3 pilířích;
  • Viaduc du Lary (km 262,425) o délce 81 m;
  • Viaduc du Meudon Nord (km 274,854) o délce 124 m;
  • Viaducdu Meudon Sud (km 277,701) o délce 114 m;
  • Viaduc de la Saye (km 279,599) o délce 150 m přes záplavovou zónu Natura 2000;
  • Estacade de la Falaise (km 294,565) o délce 337 m u Saint-Romain-la-Virvée;
  • Viaduc du marais de la Virvée (km 295,007) o délce 150 m;
  • Viaduc de la Dordogne (km 296,901), který je se svými 1.319 m nejdelší na LGV SEA a celkově patří mezi Top 10 nejdelších viaduktů na francouzských LGV. Celkem jej podpírá 19 pilířů a z celkové délky je 600 m nad vodou. Hmotnost celého díla činí 110.000 tun. K založení základů pro pilíře ve složitém podmáčeném podloží bylo spotřebováno 20.000 m3 betonu a celkem bylo zapuštěno 153 pilotů o hloubce až 47 m z toho 58 pilotů v řece. Ke stavbě celého díla bylo vztyčeno celkem 10 jeřábů. Dokončení se očekává v březnu 2015;
  • most přes dálnici A10 u Saint-Vincent-de-Paul (km 299,538) o délce 48 m;
  • Estacade d’Ambarès-et-Lagrave (km 300,471) o délce 632 m, která přesmykem převede 1.TK LGV SEA přes dvojkolejku Nantes – Bordeaux a 2.TK původní trati Paris – Bordeaux.

Stavba samotná započala na jaře 2012 z Maillé (Indre-et-Loire) a Villognon (Charente). Platforma široká 13,90 m byla rozdělena v celé své délce na 16 sektorů. Na stavbě bylo angažováno až 1 600 stavebních strojů. Celkově bylo potřeba přemístit 48,6 mil. m³ výrubů a provést 36,0 mil. m³ náspů.

V hlavních kolejích LGV SEA bude položeno 604 km kolejnic typu UIC 60 a dalších 54 km v odbočkách a propojeních se stávající sítí. Bude použito 1,1 mil. betonových pražců a 3 mil. tun štěrku, který bude pocházet z lomů v okolí města Thouars a bude dopravován přes Saint-Pierre-des-Corps. Dále bude instalováno 13 000 sloupů trakčního vedení. Pokládka kolejí začala letos v červenci z montážní základny Villognon ve směru na sever až do km 124 (jižně od Poitiers). Ještě před pokládkou kolejí byly nebo budou vztyčeny všechny sloupy TV. V září 2014 bude aktivována montážní základna Nouâtre-Maillé a poté začne pokládka kolejí směrem na jih a následně i na sever do odbočky Saint-Avertin. Na montážních základnách bude probíhat svařování kolejových pasů do 432 m dlouhých segmentů, které budou následně přepravovány speciální soupravou až na místo k položení na LGV. Následně budou vloženy kolejové spojky, většina z nich bude mít rychlost do odbočky 170 km/h. Budou umístěny v následujících místech:

  • km 21,738 Sainte-Catherine-de-Fierbois
  • km 40,958 Nouâtre-Maillé
  • km 61,486 Thuré (zde i s jednou předjízdnou kolejí)
  • km 79,220 Marigny-Brizay
  • km 113,021 Marçay
  • km 146,970 Pliboux (zde i s jednou předjízdnou kolejí)
  • km 171,509 Juillé (zde pouze z TK.1 do TK.2)
  • km 179,098 Villognon (zde pouze z TK.2 do TK.1)
  • km 198,290 Asnière-sur-Nouère (zde i s jednou předjízdnou kolejí)
  • km 229,089 Cressac-Saint-Genis
  • km 254,882 Neuvicq (zde pouze z TK.2 do TK.1)
  • km 278.793 Laruscade

Dále bude probíhat pokládka optických kabelů signalizace a komunikace. Vyvolanou investicí bude přepnutí úseku LGV Atlantique z odbočky Saint-Pierre-des-Corps v km 216 do odbočky Saint-Avertin v km 223 ze současného napětí 1,5 kV ss na 25 kV 50 Hz a též zvýšení rychlosti v tomto úseku ze současných 220 km/h na 320 km/h. V úseku mezi odbočkami Saint-Avertin a Monts-Nord na původní trati Paris – Bordeaux bude jedna kolej snesena kvůli tomu, že přímé vlaky Paris – Bordeaux tudy již nebudou jezdit a ty, které obslouží Saint-Pierre-des-Corps, budou používat pro sjezd/nájezd z/na LGV jižně od Tours nově postavenou odbočku Monts–Sud a tento úsek už nebude aktivně využíván. Jedna kolej postačí pro řešení případných mimořádností.

Konec úzkého hrdla na severu Bordeaux

Stavba 4 kolejného mostu v Bordeaux, foto: RFF Již několik let předtím, než začala výstavba samotné LGV SEA, začala související úprava severní části uzlu Bordeaux, kterou je výstavba 4 km čtyřkolejné, plně banalizované trati v úseku mezi Bordeaux-St. Jean a zastávkou Cenon. Jedná se o rekonstrukci původních dvou kolejí a přidání dalších dvou, převážně na východ od současné infrastruktury. První stavbou bylo nahrazení původního železného dvoukolejného mostu přes řeku Garonne novým čtyřkolejným železobetonovým mostem o délce 467 m a šířce 22 m. Stalo se tak ve dvou etapách (květen 2008 a květen 2010). Dále stavba pokračuje směrem k zastávce Cenon. Jedná se o stavbu v hustě zastavěné lokalitě protkané různými ulicemi. Proto bylo nutné rozšíření většiny mostů, demolice některých domů, vybudování rozsáhlých náspů a také stavba železobetonové estakády o délce 1 410 m a šířce 11 m stojící na pilířích vysokých 4 až 6 m. Úpravou rovněž prochází východní zhlaví stanice Bordeaux-St. Jean. Cílem je mírné zvýšení rychlosti na vjezdu a optimalizace zapojení nové čtyřkolejné trati. Celé čtyřkilometrové dílo výrazně zlepší vstup od severu a pomůže segregovat TGV přijíždějící od LGV SEA od ostatních vlaků ze směrů Nantes, Limoges, Libourne a Bergerac. Již dnes se jedná o 250 vlaků denně a toto číslo v následujících letech ještě strmě poroste.

Zdroj: Rail Passion, RFF


Rail-2005 Poslat mail autorovi | 4.8.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Francie


  1 ... 4 5 6 7 8 9      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel arj 
05.08.2014 (11:15)  
PPP 4.8., 22:18: k ekonomice Uzbekistánu žádná poznámka nebude?

No, není to až tak moc poznámka k ekonomice, spíš k Uzbekistánu jako takovému - prostě pan soudruh prezident rozhodl, vydal Dekret a začalo se stavět (podobně jako tentýž prezident vydal Dekret a za dobu kratší než 1 Pětiletka bylo zrušeno 9 trolejbusových provozů s řádově tisícovkou vozů).

Abych úplně nepomlouval ... on byl na trase Taškent - Samarkand trochu problém s tím, že po rozpadu SSSR vedla kousek přes jiný "-stan", takže se stejně muselo hledat řešení. A mimochodem, té VRT je cca 40 km, dosahovaná rychlost na tomto úseku je 229 km/h (aspoň tolik to ukazovalo v salonu), ale taky se chvílemi (na širé trati, nemluvím o rozjezdu ze stanice) jede 40 km/h a mnoho přejezdů je "zabezpečeno" závorami a příslušníkem (s Kalašnikovem) na každé straně.

rail_man 5.8., 7:56: Pan Pohl zde pouze vyvrací tak rozšířené předsudky, že rychlá doprava rovná se automaticky drahá.

Pojem "drahé" je relativní, ale v tom Uzbekistánu stojí zpáteční jízdenka ve dvojce 50 tisíc sumů, což je 50 "černých USD".

Ale je fakt, že když letenky stojí řádově stejně (málo) v celé EU, bez ohledu na cenovou úroveň jednotlivých zemí, tak pak
1. otázka, proč taky lístky na vlak nestojí +- stejně
2. třeba opravdu lze jezdit s VR vlakem na VR trati lacino
registrovaný uživatel acolmiztli  mail  
05.08.2014 (11:12)  
Opravdu se domnívám, že musíme hledět trochu v evropském kontextu. Nikdo nemluví o VRT Praha - Plzen, ale musíme si uvědomit kapacitní význam Prahy s ostzatními hlavními městy. Nejen turistický, ale i v návaznosti na leteckou dopravu. Je poněkud trapné spoláhat na letadla a autobusy na tak krátké vzdálenosti. Prvním krokem by mělo podle mého názoru být napojení na Německo přes Norimberk, na našem území stavět jen v Plzni.
registrovaný uživatel PPP 
05.08.2014 (11:06)  
danovy poradce: souhlas, akorát ta Brno - Přerov vychází blbě a je třeba ji zrychlit aspoň na jízdní dobu 30 minut, aby vycházely přestupy v Brně i v Ostravě.

Navíc MD prosazovaná varianta předpokládá prakticky s koridorizací stávající trati na 200 km/h, takže stavba formou nekonečných přeložek s výlukami, která se protáhne na roky (jak to vidíme třeba na budějovické trati) a pak budeme lidi horko těžko nutit přesedat zpátky do vlaku.

Místo toho je lepší postavit novou trať mimo tu stávající a propojit je pár sjezdy (Vyškov, Nezamyslice, možná Kojetín) - to může stát do dvou let od prvního výkopu a bez výluk. A pak teprve opravit stávající trať na nějakých 120 km/h pro regionálku uvedením do normového stavu a přiklopením oblouků. Kapacita navíc se bude po napojení na VRT do Prahy a do Ostravy hodit. A když už by se stavělo na zelené louce, tak už je fakt minimální rozdíl, jestli se to postaví na 200, 250, 300 ... Takže když už, tak pořádně, ať nám to zase nějakých 100 let vydrží.
05.08.2014 (10:08)  
Posbíral jsem z internetu a udělal jsem si drobnou rekapitulaci

VRT Praha-Brno: 210 km; max. rychlost 300-350 km/h; doba jízdy 60 min (spočítal jsem průměrnou rychlost 210 km/h); nejkratší doba jízdy nyní 2 hod 30 min; Praha – Brno (a pro všechny východním a jižním směrem) je výhodné
VRT Brno-Přerov: 88 km; max. rychlost 200 km/h; doba jízdy 36 min (spočítal jsem průměrnou rychlost 147 km/h); nejkratší doba jízdy nyní 1 hod 36 min; Brno - Přerov je výhodné
VRT Přerov-Ostrava: 80 km; max. rychlost 300-350 km/h; doba jízdy 25 min (spočítal jsem průměrnou rychlost 192 km/h); nejkratší doba jízdy nyní 42 min – Přerov - Ostrava je výhodné
Rekapitulace1
VRT Praha-Přerov: doba jízdy 96 min; nejkratší doba jízdy nyní 2 hod 29 min – Praha – Přerov + směr Zlín, Valaško, Slovensko je výhodné (Olomouc téměř rovnocenné)
VRT Praha-Ostrava: doba jízdy 2 hod; nejkratší doba jízdy nyní 2 hod 59 min – Praha – Ostrava, Opavsko, Beskydy, Polsko je výhodné

A proč vlastně není nátlak Evropské komise na výstavbu VRT rovněž ze severu na jih a ze západu na východ EU? Že by na východ od Erzgebirge začínal Orient?

A ještě bych navrhoval zvýšit rychlost VRT Brno-Přerov na 230 km/h, aby mohlo Pendolíno při historických jízdách ukázat co vlastně umělo
05.08.2014 (9:06)  
M: co třeba aglomerace Ostravy? Za hranicema aglomerace Katovic, Vídeň, Drážďany... jasně, nemáme tady Londýn, Paříž, ale zase ze sebe nemusíme dělat díru na konci světa.
05.08.2014 (7:56)  
rpet: tahle analýza ale neukazuje návratnost VRT, ale počítá provozní náklady vysokorychlostních jednotek. Pan Pohl zde pouze vyvrací tak rozšířené předsudky, že rychlá doprava rovná se automaticky drahá. Dominantní náklady - odpisy, energie, DC jsou známé. Ostatní náklady, obsazenost jsou vypočteny celkem střízlivým odhadem. Co přesně byste chtěl ještě ověřovat?
05.08.2014 (0:17)  
bartik09: Vemte si návrh na 200, 230, 250 nebo na 300 km/h. O kolik se bude investičně lišit varianta na 200 od varianty na 300?
Zemní práce vyjdou plusmínus nastejno, přimykání k terénu je Posázavský pacifik, cokoliv násobně rychlejšího vyjde zářez-most-tunel podobně jako nová Tišnovka. Rovinu kolem D1 nehledejte, nikde tam není.
Tunely vyjdou plus mínus nastejno. Tedy pokud ve variantě 200 km/h nebudeme uvažovat nákladní dopravu. Jeden příklad za všecky - Z Jihlavy do Humpolce se téměř nedostanete na povrch ve variantě nákladní doprava ano. Čistě osobní bude znamenat dva tunely á 1-3 km.
Mosty vyjdou plusmínus nastejno pokud neuvažujeme nákladní vlak. Pokud ano, tak je potřeba přibližně dvounásobná nostnost a taky malým spádům odpovídající větší délka i výška mostu.
Koleje a trakce - stejná délka, taky stejná cena.
Zabezpečovačka - ETCS nebo ETCS.

Opravdu to není tak, že trať na 200 vyjde X a trať na 300 vyjde 150 % X. Největší vliv na cenu bude mít rozhodnutí nákladní doprava ano-ne. Viz výše, Jihlava-Humpolec.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
04.08.2014 (23:32)  
Jen pro doplnění k článku. RFF v současné době buduje celkem 650 km vysokorychlostních tratí a k tomu 90 km kapacitních propojení se současnou sítí, bez kterých by nové LGV nemohly tvořit vysoce spolehlivý a výkonný systém.

Pouze LGV Est 2. část (106 km) je financováno čistě z veřejných rozpočtů. Další 3 zbývající trati se financují poprvé ve Francii na bázi PPP. O tom primárně rozhodl ještě Nicolas Sarkozy (a formálně to schválil francouzský parlament) a RFF dostala volné ruce k faktickému provedení.

Francie si uvědomila, že další vysokorychlostní tratě prostě urgentně potřebuje, jen musí najít vhodný způsob financování, aby to bylo pro stát přijatelné.

Ve fázi příprav je 2. fáze LGV Rhin-Rhône zejména úsek na pomezí Franche-Comté a Alsaska, který ušetří další minuty na spojení Strasbourg/Mulhouse - Dijon/Lyon.

Ve fázi příprav je rovněž GPSO (Grand Projet Sud-Ouest) tedy Y jižně od Bordeaux, které se u Mont-de-Marsan rozvětví směr Toulouse a Irún (hranice F/E). Toulouse - Paris je poslední relací ve Francii, kde letecká doprava jasně vítězí nad vlakem a ještě hodně dlouho bude. Ovšem s časem Paris - Toulouse za 3h už to bude jinak.

Uvažuje se o paralelní LGV přes Orléans a Clermont-Ferrand k Lyonu, protože současná LGV SE je již na hranici kapacity a ani modernizace zab. zař. nevykouzlí o moc více slotů.

A v neposlední řadě museli Francouzi na nátlak Evropské komise zařadit zpět do plánu výstavbu LGV v úseku Montpellier - Perpignan, který by jinak zůstal jediným mezi Malagou/Sevillou a Londýnem/Amsterdamem bez možnosti jet více než 250 km/h.
04.08.2014 (23:12)  
Souhlasim s M v tom, ze nema smysl se upinat na spojeni s venkem.
Na druhou stranu - nova vnitro trat (Plzen - )Praha - Jihlava - Brno - Olomouc( - Ostrava) by se urcite hodila. Netvrdim ze by to nutne mela byt nejaka super VRT na 300+, ale minimalne 230 asi ano.
Pokud by to cele melo vyjit na cca 250 mld, tak to neni zadna nepredstavitelna castka.
registrovaný uživatel PPP 
04.08.2014 (22:18)  
M: EU to zaplatí portugalcům, možná rakušanům, ale určitě ne švýcarům (já vím ti jsou bohatí, že jo...). A proč by to nemohla zaplatit i nám? Portugalci staví až teď, to už SSSR snad tolik neobdivujeme. V osmdesátých letech bylo jen pár VRT v Německu, Francii, Japonsku a myslím, že jedna v Itálii. A k dánské výstavbě a ekonomice Uzbekistánu žádná poznámka nebude? No tak, snažte se. Přece všude jinde to jde jenom díky tomu, že tam mají spoustu peněz jako v Maroku, velká mesta jako v Portugalsku, evropské instituce jako v Uzbekistánu, a rovinu jako ve švýcarských Alpách. To my jediní máme tu smůlu, že žijeme v jediné zemi, kde VRT nemají smysl, ne?
  1 ... 4 5 6 7 8 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko