..: LGV Sud Europe Atlantique v poločase :..

Trasa LGV SEA, foto: RFF Tours — Rok 2017 bude znamenat zcela zásadní revoluci v dopravní obsluze nejen celého francouzského západu a jihozápadu, ale v širším kontextu téměř celé Francie včetně možného dopadu i na mezistátní provoz. V současné době probíhá ve Francii výstavba hned 4 vysokorychlostních tratí (Ligne à Grande Vitesse - LGV), které budou právě na počátku léta roku 2017 uvedeny do komerčního provozu. Již v roce 2016 na jaře bude možné díky druhé fázi LGV Est dojet z Paříže do Strasbourgu za 1 hodinu a 50 minut (zkrácení oproti dnešku o dalších 30 minut). Vše ostatní přijde v roce 2017, kdy budou uvedeny do provozu CNM de Nîmes et Montpellier, LGV Bretagne-Pays de la Loire a v neposlední řadě LGV Sud Europe Atlantique. Bude tak možné zkrátit cestu z Paříže do Bordeaux na pouhé 2 hodiny a 5 minut, což je oproti dnešku zlepšení řádově o hodinu. Nové možnosti se budou nabízet i pro transverzální směry, kdy bude možné trasu Strasbourg - Bordeaux (bez přestupu v Paříži) zvládnout i s několika mezilehlými zastávkami řádově za 5 hodin, což je zkrácení oproti dnešku o přibližně hodinu a půl.

Přes 300 km nové LGV

Ale to už předbíháme, podívejme se na posledně jmenovanou stavbu podrobněji. LGV Sud Europe Atlantique (SEA) řeší spojení Tours s Bordeaux a mezilehlými městy jako jsou Châtellerault, Poitiers, Angoulême nebo Libourne, přesněji řečeno začíná odbočkou St-Avertin jižně od Tours v km 222,994 LGV Atlantique (tj. z nádraží Paris-Montparnasse) a v km 301,848 LGV SEA (tj. od odbočky Saint-Avertin) se napojuje v odbočce Ambarès do km 571,096 původní trati Paris-Austerlitz - Orléans - Tours - Bordeaux. Stanice Bordeaux-St Jean pak leží v km 583,844. Po zprovoznění této stavby tedy bude činit celková vzdálenost mezi oběma městy 537,6 km.

Na celé LGV SEA sice není budováno žádné nové nádraží, ale oproti tomu stavba obsahuje 38 km odboček pro propojení s původní tratí a variabilní obsloužení měst na původní trati, z nichž ty nejfrekventovanější bude možné pojíždět rychlostí 230 km/h. Samotná LGV SEA je budována pro komerční rychlost 320 km/h a trasována na potenciální rychlost 350 km/h. Stavba za 7,8 mld. eur tak umožní zkrátit jízdní dobu u non-stop vlaků Paris - Bordeaux o cca 1 hodinu, u ostatních relací (zastávkové TGV) to bude řádově o 30 minut. Osová vzdálenost kolejí je 4,5 m, poloměry oblouků mají hodnotu minimálně 7000 m, převýšení koleje dosahuje 180 mm a podélný sklon trati až 25 promile. LGV SEA bude elektrifikována systémem 2x 25 kV/50 Hz se třemi napájecími stanicemi připojenými na dálkové elektrické vedení 400 kV situované v Mondion (km 54,960) v departmentu Vienne, Asnières-sur-Nouère (km 196,325) v deparmentu Charente a Clérac (km 266,000) v departmentu Charente Maritime. Vybavena bude zabezpečovači ERTMS Level 2 a současně standardním národním TVM 430. Komunikace bude probíhat přes GSM-R.

LGV SEA v pK 43, foto: Rail-2005 Projekt, který zasahuje na území 3 regionů (Centre, Poitou-Charentes a Aquitaine) byl správcem infrastruktury Réseu Ferré de France (RFF) přidělen dne 16. 6. 2011 společnosti Lisea na základě PPP (partnerství soukromého a veřejného sektoru). Lisea získala koncesi na dobu 50 let. Sídlo společnosti je v Poitiers a jejími akcionáři jsou Vinci Consessions, Caise des dépôts, Axa Private, Equity a Méridiam Infrastructures. Lisea zajištuje rozhraní mezi RFF, investory a stavaři. Současně byly zřízeny další 2 společnosti: Cosea odpovědná za projekt a stavební činnost po dobu 73 měsíců plánovaných na výstavbu, složená ze společností Eurovia, Energie de Vinci, BEC, NGE, TSO, Ineo, Systra, Arcadis a EgisRail. Mésea (Maintenace SEA) společnost, která bude po ukončení výstavby zajišťovat provoz a údržbu infrastruktury až do roku 2061, kdy končí koncese.

Viaduc de Boëme, foto: RFF Od roku 2010 probíhaly výkupy pozemků o celkové výměře 3 800 hektarů, což reprezentovalo 13 983 parcel (vlastněných 10 000 vlastníky a 900 zemědělci) z nichž 98 % bylo vykoupeno po vzájemné dohodě, zbytek byl vyvlastněn. Ačkoliv celá trať prochází poměrně rovinatým terénem s výjimkou několika rozlehlejších říčních údolí a neobsahuje žádný klasický tunel, i tak bylo nutné vybudovat zhruba 500 umělých staveb, z nichž nejvýznamnější jsou uvedeny v přehledu v následujícím odstavci. Pro architektonické ztvárnění byla vybrána agentura Lavigne-Chéron Architectes. Důraz byl kladen na přirozené zapadnutí do krajiny a také na vyjádření celého ducha stavby, tedy spojení s pobřežím Atlantického oceánu a jihem Evropy. Nejvýznamnějšími umělými stavbami jsou (od severu k jihu):

  • krytý zářez v okolí Veigné v (km 4,000) o délce 1748 m podjíždějící dálnici A85, silnici RD910 a jednokolejnou trať Tours – Loches;
  • Viaduc de l’Indre (km 7,914) o délce 480 m, výšce 13 m s 10 pilíři;
  • most přes dálnici A10 na odbočce Monts Sud;
  • Viaduc de la Manse (km 30,521) o délce 117 m;
  • krytý zářez u Maillé (km 36,020) o délce 127 m;
  • Viaduc de la Vienne (km 41,768) o délce 344 m, výšce 15 m s 5 pilíři;
  • krytý zářez Marigny-Brizay (km 75,132) o délce 125 m;
  • dvojice viaduktů přes řeku Auxance, jeden v km 88,644 LGV-SEA a druhý, který je součástí odbočky Migné-Auxances v jejím km 3,534 (pro odbočení do Poitiers), jejichž výška variuje od 15 m v úrovni silnice RD87 až po 20 m v úrovni hladiny vody;
  • krytý zářez Migné-Auxances v km 2,197 odbočky do Poitiers o délce 167 m procházející pod dálnicí A10;
  • Viaduc de la Boivre (km 96,975) o délce 146 m;
  • krytý zářez Fontaine-le-Comte v (km 102,065) o dílce 26 m pod dálnicí A10;
  • Viaduc de la Vonne (km 115,711) o délce 180 m se 3 pilíři;
  • Viaduc de la Charente Nord (km 176,848) o délce 480 m, výšce 25 m a 9 pilíři;
  • Viaduc de la Charente Médiane (km 189,636) o délce 522 m a výšce 15 m;
  • Viaduc de la Charente Sud (km 205,323) o délce 180 m a výšce 12 m;
  • Viaduc de la Boëme (km 207,793) o délce 450 m, výšce 23 m a 9 pilíři;
  • Etacade de La Couronne v km 1,681 odbočky Angoulême Sud o délce 720 m;
  • Most přes silnici RD910 (km 210,962) u Roullet-Saint-Estèphe o rozpětí 119 m;
  • Viaduc de Claix (km 215,041) o délce 450 m a výšce 35 m (nejvyšší ze všech);
  • Viaduc du Font des Filles (km 225,121) o délce 117 m, výšce 20 m a 2 pilíři;
  • Viaduc des Lorettes Nord (km 244,950) o délce 180 m;
  • Viaduc de la Pousonne (km 245,880) o délce 180 m;
  • Viaduc du Palais (km 250,731) o délce 180 m;
  • Viaduc de la Nauve-du-Merle (km 251,790) o délce 94 m;
  • Viaduc de l’Agrière(km 252,915) o délce 100 m přes údolí s cennými biotopy;
  • Viaduc de la Goujonne (km 255,886) o délce 135 m a 3 pilířích;
  • Viaduc du Mouzon (km 259,828) o délce 117 m a 3 pilířích;
  • Viaduc du Lary (km 262,425) o délce 81 m;
  • Viaduc du Meudon Nord (km 274,854) o délce 124 m;
  • Viaducdu Meudon Sud (km 277,701) o délce 114 m;
  • Viaduc de la Saye (km 279,599) o délce 150 m přes záplavovou zónu Natura 2000;
  • Estacade de la Falaise (km 294,565) o délce 337 m u Saint-Romain-la-Virvée;
  • Viaduc du marais de la Virvée (km 295,007) o délce 150 m;
  • Viaduc de la Dordogne (km 296,901), který je se svými 1.319 m nejdelší na LGV SEA a celkově patří mezi Top 10 nejdelších viaduktů na francouzských LGV. Celkem jej podpírá 19 pilířů a z celkové délky je 600 m nad vodou. Hmotnost celého díla činí 110.000 tun. K založení základů pro pilíře ve složitém podmáčeném podloží bylo spotřebováno 20.000 m3 betonu a celkem bylo zapuštěno 153 pilotů o hloubce až 47 m z toho 58 pilotů v řece. Ke stavbě celého díla bylo vztyčeno celkem 10 jeřábů. Dokončení se očekává v březnu 2015;
  • most přes dálnici A10 u Saint-Vincent-de-Paul (km 299,538) o délce 48 m;
  • Estacade d’Ambarès-et-Lagrave (km 300,471) o délce 632 m, která přesmykem převede 1.TK LGV SEA přes dvojkolejku Nantes – Bordeaux a 2.TK původní trati Paris – Bordeaux.

Stavba samotná započala na jaře 2012 z Maillé (Indre-et-Loire) a Villognon (Charente). Platforma široká 13,90 m byla rozdělena v celé své délce na 16 sektorů. Na stavbě bylo angažováno až 1 600 stavebních strojů. Celkově bylo potřeba přemístit 48,6 mil. m³ výrubů a provést 36,0 mil. m³ náspů.

V hlavních kolejích LGV SEA bude položeno 604 km kolejnic typu UIC 60 a dalších 54 km v odbočkách a propojeních se stávající sítí. Bude použito 1,1 mil. betonových pražců a 3 mil. tun štěrku, který bude pocházet z lomů v okolí města Thouars a bude dopravován přes Saint-Pierre-des-Corps. Dále bude instalováno 13 000 sloupů trakčního vedení. Pokládka kolejí začala letos v červenci z montážní základny Villognon ve směru na sever až do km 124 (jižně od Poitiers). Ještě před pokládkou kolejí byly nebo budou vztyčeny všechny sloupy TV. V září 2014 bude aktivována montážní základna Nouâtre-Maillé a poté začne pokládka kolejí směrem na jih a následně i na sever do odbočky Saint-Avertin. Na montážních základnách bude probíhat svařování kolejových pasů do 432 m dlouhých segmentů, které budou následně přepravovány speciální soupravou až na místo k položení na LGV. Následně budou vloženy kolejové spojky, většina z nich bude mít rychlost do odbočky 170 km/h. Budou umístěny v následujících místech:

  • km 21,738 Sainte-Catherine-de-Fierbois
  • km 40,958 Nouâtre-Maillé
  • km 61,486 Thuré (zde i s jednou předjízdnou kolejí)
  • km 79,220 Marigny-Brizay
  • km 113,021 Marçay
  • km 146,970 Pliboux (zde i s jednou předjízdnou kolejí)
  • km 171,509 Juillé (zde pouze z TK.1 do TK.2)
  • km 179,098 Villognon (zde pouze z TK.2 do TK.1)
  • km 198,290 Asnière-sur-Nouère (zde i s jednou předjízdnou kolejí)
  • km 229,089 Cressac-Saint-Genis
  • km 254,882 Neuvicq (zde pouze z TK.2 do TK.1)
  • km 278.793 Laruscade

Dále bude probíhat pokládka optických kabelů signalizace a komunikace. Vyvolanou investicí bude přepnutí úseku LGV Atlantique z odbočky Saint-Pierre-des-Corps v km 216 do odbočky Saint-Avertin v km 223 ze současného napětí 1,5 kV ss na 25 kV 50 Hz a též zvýšení rychlosti v tomto úseku ze současných 220 km/h na 320 km/h. V úseku mezi odbočkami Saint-Avertin a Monts-Nord na původní trati Paris – Bordeaux bude jedna kolej snesena kvůli tomu, že přímé vlaky Paris – Bordeaux tudy již nebudou jezdit a ty, které obslouží Saint-Pierre-des-Corps, budou používat pro sjezd/nájezd z/na LGV jižně od Tours nově postavenou odbočku Monts–Sud a tento úsek už nebude aktivně využíván. Jedna kolej postačí pro řešení případných mimořádností.

Konec úzkého hrdla na severu Bordeaux

Stavba 4 kolejného mostu v Bordeaux, foto: RFF Již několik let předtím, než začala výstavba samotné LGV SEA, začala související úprava severní části uzlu Bordeaux, kterou je výstavba 4 km čtyřkolejné, plně banalizované trati v úseku mezi Bordeaux-St. Jean a zastávkou Cenon. Jedná se o rekonstrukci původních dvou kolejí a přidání dalších dvou, převážně na východ od současné infrastruktury. První stavbou bylo nahrazení původního železného dvoukolejného mostu přes řeku Garonne novým čtyřkolejným železobetonovým mostem o délce 467 m a šířce 22 m. Stalo se tak ve dvou etapách (květen 2008 a květen 2010). Dále stavba pokračuje směrem k zastávce Cenon. Jedná se o stavbu v hustě zastavěné lokalitě protkané různými ulicemi. Proto bylo nutné rozšíření většiny mostů, demolice některých domů, vybudování rozsáhlých náspů a také stavba železobetonové estakády o délce 1 410 m a šířce 11 m stojící na pilířích vysokých 4 až 6 m. Úpravou rovněž prochází východní zhlaví stanice Bordeaux-St. Jean. Cílem je mírné zvýšení rychlosti na vjezdu a optimalizace zapojení nové čtyřkolejné trati. Celé čtyřkilometrové dílo výrazně zlepší vstup od severu a pomůže segregovat TGV přijíždějící od LGV SEA od ostatních vlaků ze směrů Nantes, Limoges, Libourne a Bergerac. Již dnes se jedná o 250 vlaků denně a toto číslo v následujících letech ještě strmě poroste.

Zdroj: Rail Passion, RFF


Rail-2005 Poslat mail autorovi | 4.8.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Francie


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
06.08.2014 (10:57)  
Dneska v 10:03 se opět ukázalo, jak vlastně ti, kteří tady VRT/RS kritizují netuší, co vlastně kritizují. Jinak mě fascinuje, jak se tady pořád dokola opakují tisíckrát vyvrácené mýty. Skoro obdivuji ty, kteří mají sílu reagovat stále na ty stejné lidi, jejichž názor se prostě nezmění.
registrovaný uživatel arj 
06.08.2014 (10:55)  
PPP: Téměř 6 milionů lidí žije na spádovém území VRT Praha - Brno - Ostrava

Můžu se zeptat, co všechno (= které okresy) jste do "spádového území" počítal?
Když se k tomuto číslu snažím dopočítat, vychází mi, že jste asi zahrnul celé kraje A, S, J, B, M, T, Z.

Ještě bych se vrátil k těm "západním cenám". Závisí samozřejmě na konkrétní zemi - já mohu mluvit jedině za Benelux (BE - normální jízdné na západoevropské poměry laciné, NL - jízdné na obvyklé úrovni severozápadní Evropy).
Antverpy - Amsterdam THALYSem cena € 70 (semi-flex), jízdní doba 1:12 hod, vlaky IC cena € 28,80, jízdní doba 1:52 - 2:17 (závisí na přípoji při přestupu "na hranici"). Při použití RailPlus se cena THALYSem nemění, v IC se dostanete na € 21,70.
Takže závisí jen na zákazníkovi, zda mu úspora 40 minut stojí za 40 euro (cca trojnásobek mediánové hrubé hodinové mzdy) navíc.
06.08.2014 (10:50)  
M
Co je "RS"? Diky
Že by rail station? Tedy asi jako železniční stanice.... Holt ti co rajtujou a šerujou na netu, to vědí, my ostatní musíme do slovníku
Horší je, že nevím, kde je ta Velká Býteš... Holt za Českou Třebovou začíná Orient :)
Pamatuju na hostinec u Raušů, ale ten byl úplně jinde :)
registrovaný uživatel Kakov 
06.08.2014 (10:31)  
M:

tobě to asi těžko vysvětlím, ale hodnotím cenu jízdenky, jídlo se hodnotí zvlášť a zcela jinak, chci si totiž pochutnat a ne si dát to co zrovna Jančura naložil do vlaku.....

a co to s tou cenou zkusit takhle (kdysi jsem se takhle rozhodoval)

jedu z Brna do Prahy

na výběr je autobus za 95 Kč bez kafe zdarma
student agency za 140 Kč + kafe zdarma

takže jak vidíš někdy to kafe zdarma může přijít setsakra draho....

nehledě na to já se potřebuju přepravit z místa A do místa B.

pokud někdo láká lidi primárně na kafe zdarma, asi se snaží zakrýt nedostatky hlavní služby tj. dopravy
registrovaný uživatel M 
06.08.2014 (10:03)  
Bites:)
(Co je "RS"? Diky.)
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
06.08.2014 (9:37)  
Odbočíme-li od tématu tohoto článku a budeme-li se bavit o RS Praha - Brno, tak jediné zastávky, které davají trochu smysl jsou Benešov (záleží na konkrétním trasování), Humpolec/Pelhřimov RS, Jihlava, Velká Býteš RS.

Je nutné uvědomit si, že ta trať prostě bude mít 2 vrstvy. Jednu expresní (non-stop), která to dá za systémovou 1 hodinu a ta druhá, která bude třeba pásmově zastavovat tak, aby se vešla s časem např. do 1h30.

Kdo mi položí otázku, kdo by s tím jezdil, tomu odpovím, že nelze argumentovat současným stavem a čísly přepravených cestujících po koridoru přes Č. Třebovou.

1) Do expresní vrstvy mi nastoupí lidé, kteří by dnes jeli Praha - Brno výhradně autem po D1. Plus mi tam přesednou témeř všichni, co již dnes jezdí celou vzdálenost současnými EC.
2) Pomalejší vrstva zpřístupní pracovní trh v Praze a Brně pro lidi z území, kde v současné době železniční doprava vůbec neexistuje, nebo je prakticky nepoužitelná. Opačně pošle zejména o víkendu turisty z obou měst.

A teď už je to jen o nastavení kapacit jednotek. Vyrobit nebo modifikovat se dá cokoliv, takže to, že "to" nyní neexistuje, to je argument, který také neobstojí.

A co bude s koridorem přes Č.Třebovou poté? Nestane se skoro nic, kromě toho, že tam zmizí málo zastavující EC, které by vozily vzduch. Dokladem toho může být i to, že i po zprovoznění VRT Köln - Frankfurt(M) zůstala jedna ICE linka v údolí Rýna spojující Köln - Bonn - Koblenz - Mainz a Frankfurt + EC do Švýcarska směr Mannheim.
registrovaný uživatel PPP 
06.08.2014 (9:13)  
Nedalo mi to a spočítal jsem, kolik lidí žije na spádovém území VRT Praha - Brno - Ostrava. Téměř 6 milionů (5 842 663 obyv dle sčítání 2012) - to je víc než polovina republiky. Já bych tam nějaký ten potenciál viděl ;-)
registrovaný uživatel PPP 
06.08.2014 (8:58)  
Martin99: O railjetu se bavíme proto, že i to EC bude po VRT mnohem rychlejší a samozřejmě že i to obyčejné EC pojede po VRT.

K zastavování znovu, doslova: "Taková minimální mezizastávková vzdálenost vzdálenost, na které dává technicky smysl rozjíždět se na 300 km/h je 30 km - to by byl v našich podmínkách spěšňák. Netvrdím, že by to mělo tak často stavět,ale jde to." Konec citátu, už je to jasné? A pro zajímavost, aby bylo vidět, že to fakt jde, mrkněte na tenhle JŘ:
http://www.travelchinaguide.com/china-trains/views.aspx?tid=G7034&s=Shanghai&e=Changzhou&d=2014-08-12
Jezdí to soupravy CRH2 (odvozené z japonského Šinkansenu E2, vypadají takhle: http://www.railpictures.net/images/d1/3/5/0/4350.1264875890.jpg). Průměrná mezizastávková vzdálenost 33 km, průměrná cestovní rychlost 137 km/h. Tohle je už hodně velký extrém, ale fakt to jde...

A k tomu Zábřehu - díky, ten je právě tak nějak hraniční. Po koridoru Praha - Zábřeh 2:05, časem možná zrychlí na 2:00, nechť. Po VRT Praha - Olomouc 1:30 a po koridoru 0:23 takže i s přestupem 7 minut to vyjde nastejno a bude záležet na osobních preferencích. A teď prosím o letmý pohled do mapy. Cokoliv od Zábřeha na východ a na jih pojede po VRT. Podobně (a lépe) hraniční vyjdou Svitavy přes Brno a dál VRT aspoň částečně využije všechno jižně od trati 010 až po České Budějovice (včetně) To mi přijde jako slušný lán světa.
registrovaný uživatel PPP 
06.08.2014 (8:24)  
M: Kromě toho, že rakouský personál stojí víc než český, tak tam chybí samozřejmě zisk z jízdného, který může být jakkoliv vysoký a vychází z ochoty zákazníka si příslušnou službu zakoupit (tedy z cenové úrovně v zemi, kvality poskytované služby, konkurence atd.) případně ze státní regulace cen jízdného. Na straně nákladů nic nechybí a o těch se bavíme, ty klesnou se zrychlením vlaku (myšleno měrné náklady na 1 km), takže při zachování jízdného a zachování počtu cestujících stoupne zisk. Jediné riziko tedy je, že by se zrychlením cestující ubyli... ;-)
06.08.2014 (8:17)  
Bartik09: Pokud se bavíme o VRT, tak předpokládám rychlosti kolem 300 Km/hod a na těch asi těžko budou jezdit RailJety, takže ptát se proč by měly být ceny RJetu na teto trati jiné, je trochu mimo...

PPP: Jasně postavíme VRT a budeme zastavovat po 30km....... Než se vlak rozjede na 300 Km/hod, tak už může začít brzdit, aby neproletěl zastávkou... Když z těch vysokorychlostních vlaků uděláme zastávkové rychlíky, tak jaký pak má smysl mít VRT? Každý rozjezd a zastavení + pobyt ve stanicích jsou časové ztráty, takže v průměru pak jízdní doba z PHY do OV nebude o moc kratší než jízda Pendolinem po zrekonstruovaném koridoru (myslím až bude hotová celá trať včetně stanic). Na ty přípoje a navazující spoje bych taky nesázel. Těžko cestující ze Zábřehu na M. pojede VRT z PHY do OL, aby pak v OL přestoupil zpět na nějaký rychlík do Zábřehu. To pojede rovnou nějakým Rychlíkem. Ty přestupy a cestování přípojnými spoji jsou opět ztrátové časy, takže pro cestujícího to ve výsledku není taková zajímavá časová úspora, aby jel po VRT.

Ale jo, je to takové vaše snění o VRT, a já vám to vyvracet nebudu.....
Mimochodem doteď není dořešené rychlé spojení letiště v Ruzyni s centrem Prahy a někteří by už chtěli plánovat VRT přes celou republiku...
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko