Praha (aktualizováno 15. 7. 23.00) - Jsou tomu již bezmála čtyři desetiletí, kdy na české koleje vyjely první lehátkové vozy řady Bc z produkce firmy VEB Waggonbau Bautzen. Zatímco starší série s označením Bc842 již do pravidelného provozu s cestujícími až na výjimky nezasahuje, vozy Bc833, vyrobené později, zejména v roce 1984, stále vozí cestující v prakticky původní podobně na nočních vlacích mezi Prahou a Slovenskem. I jejich dny se však nyní pomalu blíží konci a čeká je nahrazení. České dráhy totiž v uplynulých měsících obdržely od Rakouských spolkových drah (ÖBB) devět novějších lehátkových vozů řady Bcmz834, které nyní postupně zařazují do provozu právě místo původních vozů Bc. Cestující tak mají nyní poslední možnost potkat starší řadu v pravidelném provozu, dále totiž bude řazena jen jako posila či při mimořádnostech.
Nové lehátkové vozy z Rakouska byly sice vyrobeny již v roce 1981 společností SGP Simmering, v letech 2004-2010 však prošly poslední rozsáhlou modernizací. Disponují tak například klimatizací nebo elektrickými zásuvkami. Kapacita starých i nově získaných vozů je stejná, a to 54 cestujících. Vozy jsou již nyní nasazeny například na spojích z Prahy do Krakova nebo Budapešti, naopak mezi Prahou a Košicemi na rychlíku R 442/443 Šírava nyní jezdí poslední exempláře vozů Bc. Předpokládá se však jejich nahrazení v nejbližší možné době, většina rakouských vozů totiž nebude před nasazením do provozu procházet žádnou větší revitalizací. „Nyní jsou v provozu čtyři rakouské vozy, další tři se zprovozňují a plán nasazení je srpen 2014. U dvou vozů bude provedena oprava většího rozsahu - vyvazovací oprava,“ doplnil k tématu mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Zdroje: Atlas vozů, České dráhy


Možnosti efektivní noční dopravy jsou dnes skutečně jen tam, kde je relativně silná, trvalá poptávka, vhodná cestovní doba (8 - 12 hodin), slušný komfort, který je (i tak většinou zahraniční) cestující ochoten zaplatit.
v tom s Vámi souhlasím, právě proto říkám, že jedinou možností na rozvoj rozšíření je něco typu autovlak Rijeka/hory nebo ony Benátky, přesně jak píšete, nejen kvůli Benátkám....
Paříž mi přijde poněkud mlhavý cíl... (mlhavý = šlo by to, ale rentabilita velmi na vodě)
osobně kalkuluji v takových úvahách a s předpokladem, že se dlouhodobě (pokud nepřijde nějaká další podnikatelská krutovláda) bude zvyšovat životní úroveň a tedy i ochota Čechů a jiných utratit za služby autovlaku peníze
... co se týče Španělska, problém je v penězích. Autobus s cca 50 místy se vč. amortizace a poplatků otočí do Španělska (Costa Brava) za nějakých 70 - 80 tisíc, (tj. do 1.000,-/osobu a směr) - jak chcete konkurovat? Jízdenka vlakem za 500,-? Navíc autobusy rozvezou klienty až k hotelům ...
... co se rychlosti týče, charter by snad mohl, přímý vůz ale ne, zdrží ho přeřazování v uzlech a hlavně řazení do POMALÝCH vlaků přes den (rychlé vlaky jsou obvykle vedené vysokorychlostními jednotkami, tam přímé vozy řadit nelze).
Příkladem může být dnešní přímý vůz do Splitu, jedoucí oklikou přes Budapest, zde 1,5 - 2 hodiny na přeřazení, z Budapesti pak okolo Balatonu tempem spěšného vlaku.
... pro nepozorné tedy opakuji, resp. shrnuji: Možnosti efektivní noční dopravy jsou dnes skutečně jen tam, kde je relativně silná, trvalá poptávka, vhodná cestovní doba (8 - 12 hodin), slušný komfort, který je (i tak většinou zahraniční) cestující ochoten zaplatit. Z toho plyne, že současný rozsah noční dopravy vyjma snad relací z Prahy do Paříže a také přes Linec (s určitou nadějí na obnovení po dokončení rekonstrukce tratí) - Zagreb (přes Ljublaň s přípoji či sezonním prodloužením do přímořských letovisek), Benátky (nejen kvůli Benátkám, ale pro přípoje z/do dalších míst v Itálii, především Říma a dále na jih) a snad i přeložení trasy do Zurichu (na místo dnešní trasy přes Drážďany), zhruba odpovídá potencionální poptávce a je velice nepravděpodobné, že by bez nějaké zázračné pobídky do jejího rozvoje někdo investoval (myslím, že ani "pan majitel a zároveň ředitel" by do toho nešel).
... a ještě poslední poznámka, cestující, pokud už si jsou ochotni za vlak (noční) zaplatit, pak preferují vlastní (ne sdílený) pohodlný oddíl. Pro tuto kategorii cestujících by byly po ukončení výroby WLABmz a německých patráků vhodné v současnosti dodávané WL vozy pro RŽ od Siemense (8 oddílů pro 1-4 osoby, umývadlo pod oknem, prostorné stolky, lůžka 2 + 2, vůz vybaven sprchou, uzavřenými WC, kávovarem ...). Škoda, že se ostatní železniční společnosti nedohodly na tomto typu, jako na jednotném pro celou Evropu, nahrazujícím (pomalu dosluhující) jak lůžka, tak lehátka (ta jsou dnes již i tak z velké části využívána ve variantě obsazení 4 osobami), vyhovující jak pro frekventované spoje tak i pro méně frekventované destinace, jednotnost by pak umožňovala operativní přizpůsobování kapacity poptávce kooperací zúčastněných provozovatelů.
(1) jeden totální autofil mi kdysi tvrdil jak by mu nevadilo najezdit denodenně 800 - 1000 km, protože jeho to baví, dneska v jednom kuse brečí jak je hrozný jezdit denně 300 km do práce
Tak tomu se absolutně nedivím, ono brousit pořád jednu a tu samou trasu se poněkud omrzí, a taky i když to v ideálním případě dá za něco přes dvě hodiny (spíš asi víc) tak tráví 10% dne na cestě a to už se sakra pozná (nezbývá čas na kdeco)... i pokud to je součet cest tam i zpět (a pokud ne tak potěš koště).
já mám proti Medzilaborcům to, že tam nějak nejezdí davy českých turistů, ani davy jiných lidí, kteří by chtěli využít spací vůz z ČR do Medzilaborců....
nějakej Mikuláš Lacek nic neznamená, Andy Warhol? byl tam vůbec někdy? co jsem se doslechl, byly z Medzilaborců jen jeho předci...
ve skutečnosti se jeho rodiče narodili ve vesnici Miková, a sám Warhol v Pittsburku, tak jako tak to muzeum moc netáhne
mám za to, že právě autovlak do Rijeky by se naplnil/uživil, právě díky té nové infrastruktuře.....
do chorvatska jezdí hodně lidí právě autem, a mnoha hodinová jízda je náročná i pro totální autofily(1). Přeci jen nalodit se i s autem do vlaku, ráno se probudit odpočatý, v pohodě a po snídani v jídeláku, vyrazit gumokolem na libovolné místo chorvatska po "nové" dálnici podél pobřeží.
problémy na straně cestujících: averze vůči vlaku (ale ta by se dala marketingem překonat, viz Jančura) a cena, zda bude český zákazník ochoten a schopen takovou službu zaplatit...
ze strany provozovatele, samozřejmě není zájem na tom, aby vlak stál 3/4 roku v kopřivách, v létě může jezdit do Rijeky, v zimě do alp případně tater (ale tam to vidím bledě), a máme využití na celý rok
poznámky:
(1) jeden totální autofil mi kdysi tvrdil jak by mu nevadilo najezdit denodenně 800 - 1000 km, protože jeho to baví, dneska v jednom kuse brečí jak je hrozný jezdit denně 300 km do práce
Chápu, že z možností 2 hodiny letadlem tam i zpět za trojku nebo 18 hodin vlakem (jedna cesta) za desítku si třeba do Paříže šotouš nebo batůžkář (i když ten, jsa sockou, pojede raději stopem nebo na traktoru) vybere vlak. Ale běžný Franta cestující?
Do Benátek a Rimini se dnes jezdí rozhodně méně, než tehdy. V Chorvatsku přibylo docela dost infrastruktury (dálnice) a vlak? Jakpak jezdíval v poslední době své existence obsazený Jadran? Vždyť to do Splitu jelo snad dva dny, nebo tak nějak :-)
Medzilaborce? Byl jste tam někdy?
Kde je tedy problém? Že by s tím nikdo kromě šotoušů nejezdil.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
