Chrudim — Pardubický kraj usiluje o zlepšení železničního spojení s Vysočinou, svědčí o tom oznámení nákladné revitalizace tratě 238 v úseku Hlinsko v Čechách - Medlešice a jednání se SŽDC. Celková cena revitalizace se vyšplhá téměř na jednu miliardu korun. Rozsáhlou rekonstrukcí projdou železniční stanice, přejezdy i železniční svršek a spodek, na vybraných úsecích dojde ke zvýšení traťové rychlosti. Stavět se začne nejspíš už v příštím roce, avšak ani tato téměř miliardová investice nepomůže ke zvýšení propustnosti tratě, tzv. Medlešická spojka je zatím v nedohlednu… To, že Pardubický kraj očividně usiluje o lepší železniční spojení vzdálenějších měst s městem krajským, dokazuje zahájení projektu stavby druhé traťové koleje na trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi nebo příprava spojky mezi zastávkou Chrudim zastávka a tratí Chrudim město – Heřmanův Městec.
Pokud půjde vše podle plánů a neobjeví se někde větší problém, už v březnu příštího roku se s největší pravděpodobností promění čtyřicetikilometrový úsek trati 238 z Hlinska do Medlešic ve staveniště. Svědčí o tom oznámení záměru revitalizace tratě, které bylo založeno před pár dny do informačního systému posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Revitalizace se dotkne nejen úprav zabezpečovacího zařízení a přejezdů, oprav traťového svršku a spodku, ale i oprav stanic – např. v Hlinsku vyroste nové nástupiště. Dojde k vybudování kamerového systému ve větších stanicích a nového informačního systému pro cestující veřejnost.
Projekt mimojiné řeší zvýšení bezpečnosti cestujících, kultury cestování i propustnosti stanic. V řešení je i zastaralé zabezpečovací zařízení, které již nevyhovuje současným nárokům na provoz a bezpečnost železničního provozu. Například na nádraží v Hlinsku zaměstnanci SŽDC dodnes ovládají ručně stahované závory. Zastaralá technika „sabotuje“ i snahu obnovovat vozový park, protože např. noví RegioSpideři (Stadler RS1) z depa v Havlíčkově Brodě si zkrátka nerozumí se zastaralými přejezdy mezi Žďárcem u Skutče a Hlinskem (podobně jako na trati Jihlava – Jihlávka).
Obnovu tratě, na níž byl zahájen provoz mezi Pardubicemi a Havlíčkovým Brodem v roce 1871, zaplatí stát. „Celkové investiční náklady se pohybují okolo 995 milionů korun,“ řekl Marek Illiaš ze SŽDC.
Stavbaři dají vzniknout nejen nové výhybně Cejřov u Vrbatova Kostelce, modernizace se dotkne především stanic a některých přejezdů mezi Hlinskem a Medlešicemi. Cestujícím by se měla i zkrátit doba cestování. Zvýšit se má rychlost vlaků na mnoha úsecích:
- zvýšení traťové rychlosti ze 75 km/h na 90 km/h v úseku Hlinsko v Čechách – Holetín (km 39,971-43,046);
- zvýšení traťové rychlosti ze 70 km/h na 80 km/h v úseku Prosetín – Cejřov (km 56,746-58,057) a v úseku Horka u Chrudimi – Chrast u Chrudimi (km 66,453-67,785);
- zvýšení traťové rychlosti ze 70 km/h na 90 km/h v úseku Chrudim – Chrudim zastávka (km 81,055-82,041), čímž dojde k prodloužení souvislého úseku s rychlostí 90 km/h v délce 4,8 km;
- zvýšení traťové rychlosti ze 70 na 80 km/h v části úseku před železniční stanicí Chrudim (km 78,350-79,431) ve směru od Slatiňan;
- zvýšení traťové rychlosti ze 70 km/h na 100 km/h v km 72,991 - 75,600 (část úseku mezi zastávkou Zaječice a stanicí Slatiňany)
- zvýšení traťové rychlosti ze 70-90 km/h až na 120 km/h mezi stanicí Slatiňany a přejezdem se silnicí I/37 v Chrudimi (za obchodním domem Tesco v Chrudimi chce město Chrudim již letos zřídit novou železniční zastávku Chrudim-U Stadionu)
Cestování mezi Hlinskem a Pardubicemi se podle kraje i přes miliardovou investici výrazně nezkrátí. „Rozhodující úsek této trati, který by mohl ovlivnit zkrácení jízdních dob a zvýšení komfortu cestujících, je takzvaná Medlešická spojka. Ta ovšem není v projektu revitalizace obsažena," odvětil zastánce kratšího propojení mezi Chrudimí a Pardubicemi a krajský radní odpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Nedořešená Medlešická spojka tak bude i po plánované modernizaci brzdit plány kraje, který by rád zvýšil počty spojů na této trati. „V současnosti to není možné, a ani projekt po svém dokončení nám zvýšení kapacity a rychlosti nenabídne. Limitujícím faktorem je především úvraťová jízda z Pardubic do Chrudimi přes Rosice nad Labem a přes jednokolejný železniční most přes Labe," doplnil Jaromír Dušek.
Přílohy: Oznámení záměru „Revitalizace trati Pardubice – Ždírec nad Doubravou“ [PDF]
Zdroje: týdeník 5+2 [1], [2], [3], Železniční infrastruktura v Pardubickém kraji
http://www.pardubickykraj.cz/viewDocument.asp?document=17701&file=17870
Přeložka trati 238 v úseku Chrudim - Pardubice vyznačena fialově.
Odůvodnění řešení ÚP Chrudim
http://www.atelier-urbi.cz/reference/attachments/zprava-oduvodneni.pdf
(strana 20), cituji:
"Zásady územního rozvoje (ZÚR) Pardubického kraje navrhují na trase Chrudim – Pardubice – Hradec Králové (- Jaroměř) koridor pro umístění stavby tzv. „Medlešické spojky“ jako dvojkolejné elektrifikované trati v nové půdorysné stopě, což umožní rychlejší a jednodušší spojení Pardubic s Chrudimskem. Tato stavba podstatně zlepší podmínky pro zavedení meziměstského železničního propojení Chrudim - Pardubice - Hradec Králové a bude výhodná pro zavedení integrovaného dopravního systému. Trasa byla prověřována ve dvou alternativách. Obě jsou situovány východně od Medlešic. Jedna varianta je řešena v zářezu, druhá v násypu. V návrhu ÚP je zakreslen koridor přeložky, který v souladu se ZÚR zahrnuje obě varianty. Pro město Chrudim je z důvodů urbanistických i krajinotvorných výhodnější varianta v zářezu."
Když se podíváte pozorně, obě navrhované trasy v ÚP uvidíte. Je třeba chvilku počkat, až se načtou všechny vrstvy, PDF má 14,28 MB. Varianta v zářezu je ta západní.
ÚP schválen 11.11.2013
To je kvůli těm zaoceánským lodím, kvůli kterým se "zvedá" most v Kolíně?
Při povodních jsem nějak nepozoroval, že by zvýšená hladina lízala most...
Buď z toho udělají horskou dráhu nebo se to bude muset trasovat úplně jinudy. Nenapadá mě kudy. Už chápu, proč se staví dvoukolejka jen do Stéblové. Úsek Rosice - Pardubice hl. n. je jeden velký průšvih...
Urcite? Cekal bych problem spis ze strany od Rosic. Z hl.n. je to dost daleko aby se tam mohlo vystoupat o 2.5 m.
SŽDC nemá peníze.
Bodejt by je mela, kdyz musi delat takovy kraviny jako vyhybnu na Cejrove nebo rekonstrukci 261 pred zastavenim provozu...
Tím padá varianta vedení dvoukolejky z Rosic do Pardubic hl. n. ve stávající stopě z důvodu, že výškový rozdíl by byl tak velký, že by trať od hl. n. na most nevystoupala.
Obě koleje od Rosic se za mostem odkloní západně a v oblouku o větším poloměru budou zaústěny do hl. nádraží pod mostem trati 238, souběžně s koridorovým kolejištěm.
Tím padá varianta vratného oblouku od tratě 238, protože by se tam nevešel.
Dále jsem hovořil s informovaným člověkem. SŽDC nemá peníze. Rekonstrukce pardubického hl. n. nebude zahrnovat podchod na Duklu. Ostřešanská spojka se v dohledné době stavět nebude.
Nástupiště u Parama a podchod k němu - tuto variantu prý nikdo nikdy nenavrhoval, v žádném projektu se s ní nepočítá, je tam spodní voda a možná i nevybuchlé bomby z války.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.