Praha — Náš miniseriál pokračuje třetím dílem, ve kterém jsme zavítali na palubu černozlatého vlaků společnosti LEO Express. Nejmladší dopravce, provozující drážní dopravu zejména na páteřní trase Praha – Ostravsko, sází na jednotky FLIRT v dálkové úpravě. Cestující mají k dispozici tři vozové třídy: druhou, označenou jako economy; "první plus", označenou jako premium; a první třídu označenou jako business, kterou jsme si vybrali pro náš test na trase Olomouc – Praha. Další text je ponechán opět v ich formě.

Vlak LE přijel k nástupišti olomouckého hlavního nádraží s mírným náskokem. Nástupní dveře do vozu s označením B, ve kterém se nacházejí oddíly premium a business, zastavily takřka přímo přede mnou. Po jejich otevření, které zajistila stevardka oblečená v zelenočerné uniformě, jsem se chystal nastoupit. Stevardka mě příjemně přivítala neotřelou frází a pobídla mě k nástupu do jednotky. Své místo jsem našel bez problému, sedadla byla řádně označena čísly, neseděl zde jiný cestující. Koberec působil čistě, ale je na něm již znát, že není příliš často čištěn tzv. mokrou cestou.*

Sedadlo působilo čistým dojmem, nevrzalo (což mají některá sedadla uchycená v bočním rámu ve zvyku, vytvoří-li se zde časem u spojovacího materiálu jistá vůle) a podhlavník-polštářek byl taktéž čistý. Mému pečlivému zraku však neunikl fakt, že některé dodělávané polštářky mají trochu „odbytá“ loga firmy ve špatném fontu. Jistě namítnete, že je to detail, ale dokonalost služeb (zvláště v business a premium třídě) je právě na detailech závislá. Teplota ve vozidla dosáhla po cca 15 minutách jízdy 24,5 °C. O něco horší již byla čistota stolku, kde byly ve žlábku, kam se skládá „notebooková“ opora, pravděpodobně zbytky kávy. Stevardka, která měla s největší pravděpodobností na starosti jen vůz B, začala přednostně obsluhovat klienty třídy premium, což jistě dává smysl. Nicméně ani my, cestující v businessu, jsme na úvodní servis nečekali dlouho a po necelých pěti minutách od vyjetí z Olomouce se začala stevardka věnovat i nám.

Servis započal roznosem balené vody zdarma, kdy jsme měli na výběr z perlivé a neperlivé. Následovala nabídka denního tisku s tím, že stevardka nezapomněla každému cestujícímu připomenout, že pokud budou chtít „něco dalšího ke čtení“, mohou kdykoliv zavítat do nástupního prostoru, kde jsou na vozících vyskládány jednotlivé tituly denního tisku a časopisů. Řešení uložení čtiva na vozících nepovažuji za příliš šťastné, jelikož to vypadá poměrně nevzhledně a jistě si dokážete představit, že noviny a další periodika nevydrží při ne zcela klidném chodu jednotky na svém místě celou cestu. I teď došlo k situaci, kdy se police pro velká zavazadla staly odkladištěm taktéž pro čtivo či další propriety palubního personálu, což rozhodně na moderním a designově čistém vzhledu business oddílu nepřidá. Po roznosu zmíněných novin začala stevardka nabízet občerstvení v ceně jízdenky: cestující má na výběr z teplých i studených nápojů (tedy možnost vybrat si jeden teplý a jeden studený) a také z drobného občerstvení ve formě dezertu či bagety.

Palubní servis a občerstvení

Spolu s objednávkou občerstvení v ceně jízdenky jsem si objednal i nováčka v palubním menu – bagetu s vysočinou. Při listování v palubním průvodci, jenž slouží i jako menu, nelze přehlédnout, že postupem času od startu LEO Expressu se zvyšuje podíl baget a podobných výrobků v sortimentu palubního občerstvení. Zatím posledním přírůstkem je Qurrito Mexicana, které si, na rozdíl od servírovaného kuřecího burrita, můžete zakoupit standardně v obchodě. Je tedy jasné, že se dopravce vydal snazší, méně nákladově náročnou cestou baget, které vyrábí firma Hamé, resp. BAPA. Svůj účel to jistě ve vlaku plní, nicméně se tak catering stává poněkud nudným. Zatímco kuřecí burrito na nádraží neseženu, pro Qurrito Mexicana nemusím do vlaku…

Intranet, Internet a další technika

Zanechám již úvah o palubním občerstvení a vrátím se k palubnímu servisu. Palubní rozhlas sice fungoval, ale stevardovi bylo poměrně špatně rozumět a celé hlášení působilo velmi uspěchaně, jakoby na jeden nádech. LCD obrazovky byly celou cestu v jakémsi základním režimu a ukazovaly tedy pouze stanice, čas a rychlost. Slibované novinky či zajímavosti podél trasy prezentovány nebyly. Taktéž se mi nepodařilo připojit přes Wi-Fi síť na internet, a to přesto, že jsem vykonal několik pokusů i v oblastech s dostatečným signálem mobilních operátorů. Chtěl jsem se tedy zabavit alespoň na zábavně-informačním portálu, nicméně jako uživatel chytrého telefonu s operačním systémem Android jsem měl smůlu. Pro přehrání hudby totiž portál požadoval aplikaci, kterou jsem si měl stáhnout z obchodu Google Play, a pro přehrání filmu byl požadován externí přehrávač (u portálu SC Pendolina i vlaků Regiojet jsem na podobné problémy nenarazil).

Na mírné vlnění jednotky si cestující po chvilce zvykne a poměrně dobře se poté usíná, což je také pravděpodobně dáno velmi kvalitní ergonomií zvolených sedadel Comfort od firmy Borcad. Nicméně, pokud bych chtěl usnout (což samozřejmě nebyl účel testu), tak mě vždy probere rána při splachování vakuového WC, které je umístěno přímo za stěnou jedné ze sedaček. Série dutých ran při vytváření „vakuového účinku“ toalety se rozléhá celým business oddílem. Intenzita ran se směrem k cílové stanici zvyšuje, jak přibývá záchoduchtivých cestujících z celého vlaku.

Já pro návštěvu toalety volím prostřední, bezbariérové WC, kde si po vystání fronty se zájmem pročítám návod na zavření a zamčení toalety (znáte z jednotek Regionova). Naštěstí zvládnu dodržet všechny pokyny, a proto nedopadám jako smolná cestující přede mnou. Na toaletě je znát, že o práci nemá nouzi, a proto je zde značně mokro na podlaze, chybí toaletní papír, ale alespoň teče voda, byť není teplá. K dispozici je i mýdlo a také se můžete kochat pohledem na pomalovanou stěnu toalety, která připomíná noční oblohu.

Závěrečné hodnocení a bonusový test dopravce

Co ovšem musím u LE vyzdvihnout je práce stevardky. V pravidelných intervalech se pohybovala v oddílu, ale nikoho svojí přítomností nerušila. Reagovala na zachycený oční kontakt či na jiné znamení, aby velmi profesionálně vycítila, že klient pravděpodobně něco potřebuje. Bez větších skrupulí odnášela odpadky, které se tak nehromadily cestujícím na stolcích. Zhruba v polovině cesty obešla jednotlivé cestující s dotazem, zdali je vše v pořádku. Zde tedy není co vytknout, slečna by mohla směle do prémiových tříd známých aerolinek. Když je již řeč o aerolinkách – jistě jste si již všimli, že LE používá vozíky z druhé ruky od firmy SkyChefs, ale taktéž zvláštně tvarované tácky, na kterých vám přinášejí stevardi vaše objednávky, jsou k vidění právě na palubách letadel.

V hlavě se mi vybavují slova stevarda z minulé cesty, který upozorňoval klientku na fakt, že si zavazadlo musí dát pod sedačky, nebo do určeného prostoru, jelikož jiné umístění je nebezpečné a zakončil své upozornění větou „…je to jako v letadle, madam!“. V průběhu testu jsem naštěstí nebyl svědkem případu, kdy by se snaha o stoprocentní péči zvrtla v lehkou namyšlenost až povýšenost.

Během cesty také zaúčinkovalo zabezpečovací zařízení na hnacím voze jednotky, před čímž nás stačil varovat přímo strojvedoucí vlaku a doporučil nám přidržet si kelímky s nápoji. Cesta v business třídě probíhala vskutku na úrovni. Je škoda, že drobnosti jako například již zmíněný špinavý stolek, či nezájem o toalety celkový zážitek kazí, stejně jako i servírování poměrně kvalitní značky kávy v kelímcích pro cestující v první třídě. Závěrečná výtka by patrně mířila na absolutně zanedbanou péči o čistotu vozové skříně jednotky. Ta, kterou jsme cestovali, připomínala spíše právě vyzdviženou rakev zašpiněnou od hlíny. LE se potýká s tímto problémem dlouhodobě a je třeba si uvědomit, že i na černé je vidět špína.

Ale to jsme již v Praze, stevardka se vzorně a s úsměvem loučí a já vystupuji. Vystupuji však bez zapomenutého zápisníku, který jsem po výstupu všech cestujících zanechal na zavazadlové polici. Ještě týž den (po odjezdu jednotky z Prahy) jsem na adresu info@le.cz zaslal email:

„…obracím se na vás s žádostí ohledně zapomenutého poznámkového bloku, který jsem dnes zapomněl ve vlaku LE xxxx přímo na zavazadlové polici nad místem B24 ve voze B. Pokud by se blok našel, byl bych velmi rád, když by bylo možné jej zaslat zpět do Prahy k vyzvednutí na pobočce…“

Bohužel, email zůstává do dnešního dne nezodpovězen.

V příštím díle nás čeká a nemine cesta s vlajkovou lodí Českých drah, vlakem SC Pendolino. Níže naleznete opět časovou osu cesty hodnoceným vlakem LE.

LE LEO Express		Stev.		Jízda
XX:37	Odjezd ze stanice Olomouc hl.n.	4 min		130 min	130 min
XX:41	Roznos vody a novin stevardkou		8 min
XX:49	Nabídka občerstvení v ceně jízdenky, objednávka	12 min
YY:01	Doručení občerstvení		13 min
YY:14	Průchod stevardky, objednávky, sběr odpadků	5 min
YY:19	Průchod stevardky, objednávky, sběr odpadků		12 min
YY:31	Průchod stevardky, objednávky, sběr odpadků	21 min
YY:52	Průchod stevardky, objednávky, sběr odpadků		19 min
YY:58	Stání na trati bez hlášení
ZZ:11	Jednotlivý dotaz ke každému cestujícímu na spokojenost	6 min
ZZ:17	Průchod stevardky, objednávky, sběr odpadků		18 min
ZZ:23	Účinek ZZ HV, omluvné hlášení strojv., zastavení na trati
ZZ:35	Průchod stevardky, objednávky, sběr odpadků	7 min
ZZ:42	Průchod stevardky, objednávky, sběr odpadků		5 min
ZZ:47	Příjezd do stanice Praha hl.n.

Vysvětlení časové osy: XX, YY a ZZ jsou tři po sobě následující hodiny. Barevný čtvereček slouží namísto barevnosti písma (optimalizace pro zrakově postižené a speciální "čtecí" programy) k určení, zdali šlo o předčasný, včasný nebo zpožděný příjezd či odjezd vlaku. Příklad čtení z grafu: Po výjezdu ze stanice Olomouc trvalo 4 minuty, než stevardka v XX:41 přinesla vodu a noviny. Dalších osm minut trvalo, než si stevardka v XX:49 přišla pro objednávku. Přehlednější graf ve formátu PDF si také můžete stáhnout.

Vysvětlivky ke grafu

V casovém sloupci		Ve sloupci akcí a událostí
XX:10	Odj./príj. dle jízdního řádu		Príjezd či odjezd vlaku ze stanice
XX:10	Dřívější odj./příj.		Událost týkající se stevarda (možnost objednávky…)
XX:10	Zpožděný odj./příj.		Přímá interakce se stevardem (objednávka…)
XX:10	Čas se netýká odj./příj.		Událost týkající se vlakvedoucího (jen u ČD)
			Ostatní události (mimoř. zastavení…)
V souhrnném časovém sloupci
15 min	Interval 0 - 30 (mimo)		Intervaly týkající se jízdy vlaku
35 min	Interval 30 (vč.) - 60 (mimo)		Intervaly týkající se stevarda (nepřímá interakce)
70 min	Interval 60 (vč.) a vyšší		Intervaly týkající se stevarda (přímá interakce)*
			Intervaly týkající se vlakvedoucího (jen u ČD)
			Sloučené intervaly stevarda a vlakvedoucího (ČD)
* např. interval od nabídky menu po doručení jídla, od doručení jídla po odnos nádobí apod.
Pozn.: Barevné čtverečky se vyskytují ve webové verzi grafu, pro snazší identifikaci programy pro zrakově postižené čtenáře. V pdf verzích je využita barva písma.

Autorský text.

Reakapitulace: díl první – úvod, díl druhý – České dráhy EC, díl čtvrtý – České dráhy SC, díl pátý RegioJet, díl šestý – závěr.