Česká Lípa — Cestující, kteří po delší době pojedou na českolipské hlavní nádraží, si mohou po výstupu nyní snadno připadat jako v jiném světě. Tento železniční uzel totiž v poslední době prošel velkou rekonstrukcí a změnil se prakticky k nepoznání. Celá stanice se posunula o několik set metrů blíže k centru města, původní nízké peróny nahradila standardizovaná nástupiště ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice, doplněn je i obligátní nový audiovizuální informační systém. Po dokončení stavby bude do prakticky nové stanice zaústěna i regionální trať 087 z Lovosic, která doposud ústila na samostatné nástupiště na druhé straně původní stanice. Nejzajímavější na celé stavbě je však bezpochyby nová výpravní budova, která je zajímavým architektonickým počinem, jenž nemá zatím v České republice při srovnatelných stavbách obdoby.
Samozřejmostí v nové budově jsou kromě pokladen či toalet také místa k sezení pro cestující a další zázemí. Řada prvků je však ještě před dokončením. Chybí například jakákoliv možnost občerstvení, jako automat na kávu a drobné pochutiny či přímo nějaký bufet nebo trafika. Využita zatím nejsou ani autobusová stání před nádražní budovou, takže cestující musí jít při přestupu na autobus nebo na dočasně zachované lovosické nástupiště mírně delší cestu.
Původní staniční budova, která již nebude mít pro cestující využití, bude nadále sloužit jako zázemí pro zabezpečovací zařízení. V přízemí také vznikne dispečerské pracoviště pro pracovníky řízení dopravy SŽDC. Horní patro by pak mělo být využito k administrativním účelům. Výpravní budova také přijde o část nevzhledných doplňovaných přístaveb, čímž by jí měl být vrácen původní historický vzhled.
Celá rekonstrukce stanice Česká Lípa hl.n. vyjde asi na miliardu korun, přičemž na financování se bude výraznou měrou podílet Evropská unie. Zhotovitelem je stavební firma SKANSKA.
Další stavby na severu Čech
Rekonstrukce stanice v České Lípě není jedinou stavbou, která byla v severních Čechách v poslední době dokončena či je dokončována. Správa železniční dopravní cesty v listopadu ukončila mimo jiné například modernizaci železniční trati číslo 081 v úseku mezi Benešovem nad Ploučnicí a Rumburkem, která přišla celkem rovněž na bezmála miliardu korun. Na trati byla provedena obnova železničního svršku i spodku, stejně jako mostů, propustků a zabezpečovací techniky. Rekonstruována či nově instalována byla také přejezdová zabezpečovací zařízení. V neposlední řadě byla obnovena stanice Markvartice, kde od nového grafikonu pravidelně probíhá křižování osobních vlaků. Jízdní doba osobních vlaků z Benešova nad Ploučnicí do Rumburku se snížila o přibližně 5 až 10 minut na dnešní hodinu a dvě minuty.
Výrazně se začala měnit také podoba stanic Raspenava a Frýdlant v Čechách na trati 037 v Libereckém kraji. Při stavební akci v hodnotě mezi 300 a 400 miliony korun získají obě stanice stejně jako v předchozích případech nová nástupiště, zabezpečovací a sdělovací zařízení i informační systém pro cestující. Tato stavba je zatím teprve v poločase a dokončena bude v průběhu letošního roku. Přesto již obě stanice prošly velkou proměnou, jak můžete nahlédnout na několika reportážních fotografiích.
Zdroje: Správa železniční dopravní cesty, Liberecká drbna, Silnice - železnice


Odkazuji na K-report fórum "Tratě Jizerských hor a Frýdlantska".
http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3646168 (a následující příspěvky)
Výhoda dvou jednostranných poloostrovních nástupišť oproti jednomu oboustrannému poloostrovnímu je např. v situaci, kdy se ve stanici nekřižuje. Trasy vlaku a cestujících jdoucích k němu či od něj pak nejsou navzájem kolizní.
Ano, a zase tu úspesne vymýslíme trakar. (Nástupiste ostrovní, poloostrovní...) Zatímco jinde tuto otázku prakticky pouzili teprve jiz koncem 19.století, dnes doplnují pouze výtahy, pokud jeste nejsou....
Nevi nekdo proc se vubec stavi ty "jednostranny" nastupiste (na fotkach 13-15) misto normalnich oboustrannejch? Jaky to ma vyhody?
To by mě taky zajímalo, mnohem víc než diskuze o poloostrovech jako takových. Připadá mi, že to musí bejt citelně dražší. Ale tahle otázka nějak zapadla v terminologických rozepřích.
Jedinou relevantní odpověď nabízí Tomáš Záruba:
Ostrov (asi se myslí oboustranný poloostrov) zvyšuje počet lidí, kteří musí přejít centrální přechod (poté, co vystoupili "na opačnou stranu"). Viz třeba Dvůr Králové.
To je dobrej postřeh (a uvádí se i v článku, na který jsem odkázal v předchozím příspěvku).
Ovšem na fotce číslo 13, jestli dobře koukám, musej cestující přes centrální přechod tak jako tak -- vypadá to, že směrem od staniční budovy je kolej, pak jednostranný poloostrov, pak další kolej, pak další jednostranný poloostrov, a pak další kolej. Kdyby tam místo toho dali jeden oboustranný, tak sice všichni cestující budou muset přejít přes dvě koleje (v současném řešení jich polovička přechází jen přes jednu kolej), ale zato by mohli na tom jednom nástupišti přestupovat mezi nástupními hranami bez toho aby museli chodit přes přechod. No asi záleží na tom, jestli zrovna tady je kam přestupovat, a podle toho se zvolilo řešení...? Ale Taky mi přijde, že často vidím na první pohled nesmyslnou dvojici jednostranných nástupišť místo jednoho oboustranného.
Někteří z nás si zřejmě pletou pojem poloostrovní nástupiště s jednostranným nástupištěm, tj. nástupištěm s nástupní hranou (či hranami) jen z jedné strany. Jenže poloostrov může být jednostranný i oboustranný (ostrov také, ale ten je prakticky vždy oboustranný).
To mi pripomelo prastarý vtip o SNP, kdy se na Strbském plese vynorily neprátelské ponorky, proti kterým bojovali chlapi na zebrinácích ... zejména (gp) ta "ponorka" k dokonalosti opravu chybí.. :-)
Úrovňový přechod nelze na žádné už dlouho.
Předpisy se změnily tak, že polostrov se nesmí stavět na drahách celostátních, pokud se nepletu.
Takže řešení jsou 2. Buď postavit nástupiště ostrovní (tedy s vybudováním podchodu či nadchodu), nebo snížit kategorii dráhy z celostátní na regionální a postavit poloostrov.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
