Sofia — Již od loňského roku se Bulhaři snaží prodat nákladní divizi Bulharských železnic (BDŽ). Ještě ani nebyla privatizace vyhlášena a už se objevily „zaručené zprávy“ o tom, kdo cargo určitě získá. Nejčastěji se hovořilo o Ruských železnicích (RŽD), protože Rusové jednali v té době jak o koupi přístavu v Soluni, tak o privatizaci řeckých drah. To ale následně ruská strana vyvrátila s tím, že cesta přes Bulharsko téměř nikam nevede. Navíc objem nákladní a zejména kontejnerové dopravy v Bulharsku je tak malý, že celoroční bulharský objem přepravy ani nedosahuje přepravy RŽD po Rusku za jediný den. Následně se objevily fámy o tom, že bulharskou nákladní divizi chtějí koupit Turci, což se stalo velkým problémem pro některé bulharské politiky.

Se zajímavým, ale nakonec nerealizovaným nápadem přišel bulharský premiér Bojko Borisov. V roce 2003 si Bulhaři objednali u německé společnosti Siemens 50 souprav Desiro, ať již v dieselové nebo elektrické verzi. To jsou vlastně jediné nové soupravy, které jezdí po Bulharsku od roku 1989. První dodávka byla realizována v roce 2005, úvěr ve výši 190 miliónů eur poskytla německá banka KfW. Jenže BDŽ své závazky neplnily a německá banka chtěla na počátku roku 2012 zablokovat a BDŽ odebrat soupravy, za které neplatily. Bulharský premiér uvažoval, že by se celé cargo předvedlo společnosti Siemens a tím se vyrovnaly dluhy, které Němci evidovali.

Přesto, že BDŽ prošly v roce 2011 restrukturalizací včetně výrazného snižovaní stavu zaměstnanců, což se neobešlo bez stávek, jsou i nadále v ekonomických problémech. Jen za prvních deset měsíců roku 2011 vykázaly BDŽ jako celek ztrátu 771 milionů leva (10,064 miliardy Kč), i když nákladní divize byla mírně v zisku. Finanční situace železnic se navíc zkomplikovala, když vláda rozhodla o zastavení státní dotace pro bulharské železnice, neboť ty nebyly schopny splácet své závazky Světové bance. Splácení převzal stát, protože na půjčku dal státní záruku. Bulharské ministerstvo dopravy vyčíslilo aktiva carga na 320 milionů leva (4,177 miliardy Kč) a předpokládá, že by privatizací mohlo získat alespoň 200 milionů leva. Někteří ekonomové považují za reálnější spíše částku kolem 100 milionů leva (1,305 miliardy Kč).

Bulharská agentura pro privatizaci a postprivatizační kontrolu uvádí, že jejím cílem je zachovat podnikatelskou činnost v nákladní železniční dopravě, nový vlastník by měl pomoci s modernizací železničního sektoru v Bulharsku a přinést investice do koupené společnosti. Společnost se prodá jako celek, bulharský stát si v něm nenechá – přímo ani přes prostředníka – žádný podíl. Očekává se, že nový vlastník přijme závazek vůči stávajícím zaměstnancům, aby nebyl porušen sociální smír. Nový vlastník by měl mít alespoň desetileté zkušenosti s nákladní železniční dopravou a měl by vlastnit příslušné certifikace. Měl by mít auditovaný obrat minimálně 400 miliónů eur ročně.

První pokus dvoukolového výběrového řízení skončil nezdarem. Podklady si vyzvedlo šest zájemců – tři z nich byli zastoupeni jen právnickými kancelářemi. Dalšími byly bulharská Duet Realuey Bulgaria, za kterou stojí britský fond Duet Group, rumunská Grup Feroviar Roman a u nás dobře známá nadnárodní společnost AWT. Jenže AWT se vzdala účasti a zbývající 4 uchazeči nesplnili kvalifikační podmínky. Do druhého kola výběrového řízení tak postoupila jen jediná společnost – Duet Realuey Bulgaria – která byla navíc založena jen tři dny před podáním nabídky a v obchodním rejstříku měla uvedený základní kapitál ve výši 10 leva. Pro nedostatek silného zájmu investorů proto privatizační agentury prodej zastavila.

Podmínky byly mírně modifikovány, třeba obrat za rok byl snížen na 100 miliónů eur za každý z posledních třech let. Záloha na účast ve výběrovém řízení byla stanovena na 20 miliónů eur. Zadávací dokumentaci pro druhé výběrové řízení si vyzvedlo 9 uchazečů, nabídky, o kterých se bude dále jednat a budou posuzovány, podali čtyři uchazeči. Rumunská Grup Feroviar Roman to zkoušela již v prvním výběrovém řízení. Za bulharskou společností Blgarski Cargo Ekspress stojí podnikatel Cyril George Domuschievs, který je vlastníkem „bulharského námořnictva“ (Български морски флот). Třetí společností je rakouská Donau-Finanz und Transport GmbH Beteiligung. Poslední je First Investment Bank – a u té se zatím bulharským novinářům nepodařilo vypátrat, čí zájmy zastupuje.

Zdroje: Investor [1], [2], [3], [4], [5], Invest Bulgaria, Novinite [1], [2], Přepočet, Railway Insider