Paříž — Pondělí 26. srpna 2013 se zapíše do historie nádraží Freiburg im Breisgau – od tohoto dne sem začalo pravidelně zajíždět TGV z Paříže, provozované SNCF. Do Freiburgu budou zajíždět spoje, které doposud končily v Mylhúzách. Spojení bude v letošním jízdním řádu 6x týdně, denně mimo sobotu. Vzdálenost 495 km překonají vlaky za 3 hodiny 47 minut. Na spoje jsou nasazeny nové soupravy TGV 2N2 Euroduplex, které jsou schválené pro provoz na podstatné části evropské vysokorychlostní sítě (třísystémové napájení, ERTSM). Jednotka má kapacitu 509 cestujících a v každé soupravě jsou dvě místa pro vozíčkáře (prostor pro ně vyhrazený je vybaven zásuvkami, lampičkami pro čtení, skládacími stolky, sedadly s nastavitelnou výškou sezení, bzučákem pro přivolání vlakové obsluhy, prostorem pro uložení skládacího invalidního vozíku, rovněž snadný přístup na bezbariérovou toaletu je samozřejmostí).
Nechybí moderní palubní systém poskytující cestujícím vizuální i zvukové informace. Elektrickou zásuvkou je vybaveno v 1. třídě každé sedadlo, ve druhé třídě pak vždy dvojice sedadel. Zaváděcí ceny jízdenek začínají na 30 eurech.
TGV postupně rozšiřuje své služby. Od 11. prosince 2011 je v provozu linka TGV Rhine-Rhône, propojující Paříž s východem Francie, Švýcarskem a Německem. Na větvi „východ-západ“ jsou nabízeny spoje z Paříže do francouzských regionů a Švýcarska. Došlo ke zkvalitnění služeb pro Burgundsko, Franche-Comte, Jižní Alsasko a německy mluvící části Švýcarska (nasazovány jsou TGV Lyria). Paříž – Besançon zvládnou vlaky za 1 hodinu 59 minut, Paříž – Mylhúzy za 2 hodiny 40 minut a v Ženevě budete z Paříže za 4 hodiny 3 minuty. Větev „sever-jih“ spojuje francouzské regiony s Německem a nabízí přímé spoje z Německa přes Štrasburk a Mylhúzy do Lyonu a ke Středozemnímu moři. Od prosince 2012 se služby dále zrychlily a vlaky mezi Štrasburkem a Lyonem jezdí téměř bez zastávky, čímž se zkrátila jízdní doba takřka o 30 minut. Od 8. července 2013 má přímé spojení se Středomořím i Basilej.
S novým jízdním řádem od prosince 2013 přibude další spěšný spoj mezi Lyonem a Štrasburkem, takže počet párů vlaků se zvýší na sedm. Prodloužením jednoho spoje až do Provence-Alpes-Côte d’Azur se zvýší počet párů vlaků mezi Štrasburkem a Marseille na čtyři.
Zdroje: Railway Bulletin, UIC, Wikimedia Commons
PS: Strasbourg nebo Straßburg? :D
hlavně jsem chtěl naznačit, že honba za absolutní dokonalostí v psaní názvů je nesmysl, stejně se najde jiná nedokonalost a nikam to nepovede....
PS: To se slovinstinou jsem nevedel, zajimave, diky.
Muze byt?
thingie: dovolím si Vás poopravit, Celovec není české exonymum, ale "původní" název města (v uvozovkách proto, že název vznikl mezi obyvateli Klagenfurtu, nikoliv překladem v ČR, při založení jméno Celovec nejspíš nenesl), který používali Slovinci, jelikož dlouho byl Klagenfurt slovinskou enklávou v Rakousku, která se porakouštila až po 1. světové válce....
bartik: toho je nejlepší si nevšímat, jen to odvádí pozornost od obsahu a důležitých souvislostí, většinou mají zálibu v takovém hnidopišství trolové, důležité je pochopit o co jde...
Ne, vážně.
Konce se asi nedobereme a ŽP není jazykové okénko, tedy primárně, že ano.:-)
Osobně je mi bližší, zvláště v článcích odborných či oborových, používání názvů v místním jazyce a měl jsem za to, že je to zde i územ. (To je instrumentál od "úzus":-) Vždy, když se na ŽP píše například o londýnských nádražích, nenapadne nikoho psát Londýn-Waterloo.
Ale jinak, nechme to žít - aspoň jsme se osvěžili tím, že 99% čtenářů poprvé v životě četla to neuvěřitelné "Mylhúzy" a nepovažovala to za volání na kámoše Barta Simpsona.
Co se nám tu objevuje:
1. Liberec a Břeclav jsou zajímavé příklady - zatímco Reichenberg se na německých cedulích dá najít ještě bez problémů a je znám a používán, Lundenburg je mrtvý pojem v psané i mluvené řeči, o vedlejším Nikolsburgu (Mikulov) ani nemluvě.
Takže hypotetický německý šotouš asi ví, kde hledat Reichenberg, ale rakouský se na Lundenburg doptá leda tak u pár hodně, hodně starých vinařů někde před Poštornou.
2. My těch porevolučních návratů moc nemáme, (Gottwaldov/Zlín, Křížová/Krucemburk) ale bratia Slováci toho mají plný brejle. Takže Nagymegyer - Velky Meder měl ještě socialistickou pauzu jako Čalovo a doptat se v 80. letech na cestu znamenalo vyzkoušet všechny tyhle tři slova.
3. Vžitější česká jména zahraničních měst asi problém nejsou, ale jejich důsledné uvádění v jízdních řádech v jazyce jejich země má logiku.
Objevování perel typu "Mylhúzy" je skvělé, sám jsem zvědav na další..:-)
Když slyším Bělák nebo Celovec, evokuje to ve mně něco mezi Dobrovským a Haškem, tedy spíš Zdeňkem Matějem Kudějem. Takové hodně vousaté a vlastně tím nepoužíváním docela milé.
4. Vždycky mě mátlo, když jsem na Pragotronu na Hlaváku četl Köln a na Ruzyni Cologne.
Perla navíc:
Znalci se budou asi divit, ale z cca 8 let starého výzkumu (jojo, to byly grantové časy) nám mj. vylezlo, že cca 90% obyvatel (tedy těch, co o slově Žitava prohlásili, že ví, že je to město) považuje Žitavu za české město na českém území, 4% za dvojměstí Žitava/Zittau na uzemí ČR a SRN, 2% za trojměstí na území ČR, PL a SRN a jen ta zbylá 4% to měla správně. Já si dost dlouho myslel na to dvojměstí taky.
P.S. Až se tady začnou rozebírat původní názvy zemí(států) a jejich prapodivné české verze, to bude teprve bájo. :-)
..a v Kolínsko nad Rýnské neformální hymně se pěje: "... viva Colognia.." v upomínku kolonizace a aplikace Pax Romanum ... :-)
Pak nekdo pouzije nazev v puvodnim jazyce, pojmenuje tauruse "Spirit of Praha" a je zas ohen na strese...
Jozef: A procpak vy barbari pojmenovavate madarsky mesta slovensky? Komarom - Komarno, Nagymegyer - Velky Meder...
Angličan taky namísto Köln (české exonymum Kolín n. Rýnem) řekne Cologne. A Jerušalajim (+-) jako český přepis hebrejského jména Jeruzaléma, to nejspíš většina lidí ani nikdy neslyšela :D
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.