..: Indické železnice přicházejí s technickými novinkami :..

Lokomotivy WDG-4 ve stanici Malkajgiri, foto: Adityamadhav83 Nové Dillí — Indické železnice (IR) hledají cesty k provozním úsporám v rámci své velké flotily více než 4500 dieselových lokomotiv. Jedním z důvodů je i skutečnost, že také v Indii došlo k uvolnění cenotvorby u nafty, díky čemuž prodejci přestali být omezováni státními zásahy a ceny vzrostly. IR postupují při šetření několika cestami: použití systému přímého vstřikování common rail je jednou z možností. Dopravce na nasazení této technologie spolupracuje se švýcarskou společností Ganser Common Rail Systeme a ve společném podniku připravuje první prototyp. Ten by měl být hotov do března 2014 a po jeho úspěšných zkouškách se předpokládá úprava dalších 50 lokomotiv v průběhu téhož roku, přičemž všechny práce mají probíhat v Indii. Náklady na rekonstrukci jedné lokomotivy by neměly překročit 100 tisíc amerických dolarů, tedy přibližně 2 miliony korun. Očekávaná úspora ve spotřebě nafty činí téměř 4 %, což při nákladech na pohonné hmoty celé flotily ve výši 2,4 miliardy eur není zdaleka malé číslo. Současně s tím klesnou i emise o 20 až 30 % podle typů upravovaných strojů.

lokomotiva WDM2 18040, foto: Miya.m Řekne-li se „bionafta“, vybaví se každému u nás žluté lány řepky (v Jižní Americe pak kukuřice). Evropská unie pomalu couvá od dotování řepky a jí podobných plodin (na jednotku energie získanou z řepky musíme vynaložit až 1,6 jednotky vstupní energie) a bude dávat přednost řasám, jako základu pro výrobu bionafty. V Indii to budou zkoušet s rostlinami jatropha. Rostlina je odolná proti škůdcům i suchu, tedy vhodná pro pěstování v suché Indii, semena obsahují v průměru 35 % oleje, který je základem pro další zpracování.

Zbývající hmota může být použita jako palivo, nebo zkrmena např. při pěstování ryb. Indické železnice ve spolupráci s West Bengal University of Technology připravují v říjnu první výsadbu rostlin a vybudování modelového zpracovatelského závodu. Než rostliny vyrostou a vydají první úrodu, potrvá to čtyři roky. Do té doby se uvažuje o dovozu plodů z jiných lokalit. Životnost rostlin se uvádí asi na 20 let. Je vědecky prokázáno, že tyto rostliny jsou dobrými „lapači“ oxidu uhličitého – rostliny na ploše jednoho hektaru jsou schopny pohltit až 25 tun CO2 za rok.

Další možností úspor je vybavení lokomotiv pomocnou energetickou jednotkou (APU). Při odstavení vlaku se hlavní pohonná jednotka přepne na volnoběh a všechny systémy jsou poháněny mnohem menší APU, která má spotřebu jen tři litry nafty za hodinu, ve srovnání s 25 litry u středně velké lokomotivy. Úspora by mohla dosáhnout až 2 miliónů rupií (653 tisíc Kč) na lokomotivu za rok.

Ve spolupráci s kanadskou společností Westport Innovations připravují v Indii také úpravy lokomotiv na zkapalněný zemní plyn (LNG). To by mohlo snížit náklady na palivo až o 40 %. V současné době se uvažuje o stavbě prvních 20 lokomotiv.

Trojice lokomotiv WCG2, foto: HarshWCAM3 Jako další příležitost pro významné snížení nákladů na nákup nafty vidí Indické železnice elektrifikaci své sítě. Zatímco závislá trakce přepravila v minulém roce až 65 % všech nákladů a 50 % cestujících, činily její náklady na energie v přepočtu pouze 1,3 miliardy eur (32,5 mld. Kč), zatímco nezávislá trakce zaplatila za naftu 2,4 miliardy eur (61,6 mld. Kč). Je zde ovšem významný technický problém – nedostatek zdrojů. IR proto jednají s atomovým koncernem Nuclear Power Corporation o možnosti vybudování nových jaderných reaktorů v lokalitách stávajících elektráren. Ty by následně dodávaly elektřinu výhradně Indickým železnicím.

Změny by se měly dotknout i některých osobních vagonů. Ve spolupráci s výzkumným centrem Indian Institute of Technology v Madrásu se vyvíjí solární panely určené k instalaci na střechy vozů, které by mohly dodávat elektrickou energii pro osvětlení interiéru a klimatizaci. Komplikace ovšem vyvstávají z faktu, že pohybující se panely mají, na rozdíl od pevně umístěných solárních parků, velmi proměnlivý výkon. Druhým problémem k řešení techniků je „uskladnění“ vyrobené energie.

Zdroje: Biodiesel Technologies, EFY Times, Government of India, International Railway Journal, Lehrstuhl für Thermodynamik, Railway Suppliers, Smart Planet, Wikimedia Commons [1], [2], [3]


Vlad Poslat mail autorovi | 8.10.2013 (6:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Dopravci Vozidla

More from Svět


09.10.2013 (9:07)  
ještě bych připsal, že dalším problémem solárních panelů kromě proměnlivé polohy ke slunci je také problém s nedostatkem sluečního svitu pod zadky cestujících.. V této situaci nepomohou ani skleněné židle na střechách vozů..

leda zmněnit myšlení cestujících.. Na předpisy se tam moc nehraje..
Registered user rpet  mail  
08.10.2013 (21:30)  
@ Jiří Kocurek

Chyba v překladu:

http://www.csfd.cz/film/75893-ztraceno-v-prekladu/
08.10.2013 (19:33)  
Chyba v překladu: Při odstavení vlaku se hlavní pohonná jednotka přepne na volnoběh a všechny systémy jsou poháněny mnohem menší APU

Originál: On an APU-equipped locomotive, the main power unit shuts down after 10 minutes of idling and all systems are powered by the much smaller APU
Oprava: Na lokomotivě vybavené APU se hlavní motor vypne po deseti minutách volnoběhu a všechny systémy jsou napájeny mnohem menší APU.
08.10.2013 (12:27)  
No ty agregáty asi budou o generaci modernější než to, co se tady montovalo do zamráč, ale ani tak si neumím představit, že je ta změna natolik triviální.

I tak jsou tyhle články z indie jsou zajímavé zpestření zelpage... :)))
Correspondent or Member of ŽelPage Martin Grill  mail  
08.10.2013 (10:05)  
Jelikož není nikde zmínka o remotorizaci a vzhledem k ceně, se pravděpodobně vydávají cestou modernizace existujících motorů. Sice z toho původního zbude leda blok, klikovky a ojnice, ale i to něco stojí, že... :)
08.10.2013 (9:08)  
Vidím, že zlepšovatelské hnutí v Indii nezahálí... :) ten common rail budou nějak montovat do existujících motorů, nebo jak?

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko