Verna — Konkan Railway (KR) začíná své stanice vybavovat bio-toaletami. V těch se používají anaerobní technologie, kdy při bakteriálním rozkladu odpadu za pomoci biofermentoru vzniká plyn – ten se může použít jako palivo, a voda, která se dá využít pro zavlažování. Jedná se o bezúdržbovou technologii, kterou vyvinul DRDO. Údajně zajišťuje úplnou eliminaci patogenů. Výhodou je rychlá instalace, která zabere jen dva dny, oproti dvěma měsícům pro zřízení klasické toalety, pro kterou se musí budovat buď kanalizace, nebo septik. Náklady jsou tedy až o 70 % nižší a pohybují se kolem 30 tisíc rupií. Prvními dvěma stanicemi, kde jsou na železničních nástupištích instalovány, jsou Chiplun a Kankawali.

Indické železnice podepsaly v roce 2010 s DRDO memorandum, na základě kterého se vyvíjí bio-WC systém pro použití v železničních vozech pro zlepšení životního prostředí v okolí železniční infrastruktury. Bio-toalety na nástupištích budou využívány v odlehlých oblastech. Konkan Railway je prvním dopravcem v Indii, který je instaloval a povzbuzen reakcí veřejnosti se nyní rozhodl zřídit takové toalety na všech hlavních stanicích své sítě.

Konkan Railway na mapě hledejte na západním pobřeží Indie, přibližně v jedné třetině Indického poloostrova. Železnice mezi městy Roha a Thokur byla posledním střípkem, která umožnila přímé železniční spojení mezi dvěma významnými městy Bombají (Mumbai, 13,3 milionu obyvatel) a Mangalúru (Mangalore, 612 tisíc obyvatel). Obě velká indická města byla přímou silnicí spojena až v roce 1970. Železniční tratě byly ve druhé polovině minulého století postaveny jen v blízkém okolí těchto měst. Základní kámen výstavby spojovací tratě byl položen až 15. září 1990. 741 kilometrů dlouhá trať o rozchodu 1676 mm, navržená na maximální provozní rychlost 120 km/h, vede přes tři indické státy Maharashtra, Goa a Karnataka. Od pobřeží stoupají k východu kopce Sahyadri s hustým lesním porostem. První vlak projel celou trasu 26. ledna 1998, od května 1998 jsou pak vedeny i přímé spoje mezi Bombají a Mangalúru.

Nic ale nejde bez problémů. I v Indii se investoři potýkali s ekology, kteří zpočátku blokovali stavbu. Panovaly obavy, že navržené řešení může způsobit záplavy v pobřežních oblastech, nenapravitelné škody na močálech a mangrovových bažinách nebo dokonce poškodit i památku Old Goa. Problémem se ukázala i ražba tunelu Pernem, který byl při své výstavbě několikrát zavalen a zaplaven. Jeho výstavba se protáhla na šest let.

Vlastníkem Konkan Railway je indický stát a provozovatelem je Konkan Railway Corporation.

Zdroje: Konkan Railway Corporation, Railway Gazette, Sarkaritel, The Times Of India, Wikipedia