Kirkenes — Spojení Finska a Norska novou železniční tratí se dostalo v nedávné době i do popředí jednání nejvyšších představitelů obou států. Tato agenda nechyběla ani při poslední návštěvě finského prezidenta v Norsku – pan Sauli Niinistö potvrdil při jednání s králem Haraldem zájem finské strany o projekt, kdy by byla trať z finského Rovaniemi dobudována až na norské arktické pobřeží. Rovaniemi je zatím nejsevernější bod, kde končí finská železnice. Její prodloužení směrem na sever by umožnilo přepravovat zejména rudu do přístavu, ze kterého by se mohla dále transportovat směrem na východ. Bylo by to blíž, než když kdyby se doprava směřovala, jako dnes, do přístavů v Botnickém zálivu. Je předpoklad, že by denně mohlo z Finska do přístavu směřovat až 40 vlaků. Opačným směrem by se pak mohl přepravovat zkapalněný zemní plyn.

Malé norské městečko Kirkenes, ve kterém žije 3444 obyvatel (stav z roku 2012), by se mohlo stát novým překladovým hubem na severu Norska. Do místního přístavu je zatím přivedena železniční trať z asi 9 km vzdálených dolů na rudu v Bjørnevatn. Trať byla slavnostně otevřena v roce 1910, o dva roky později byla elektrifikována. Během 2. světové války byla hodně zničena, ale v roce 1952 byla znovu otevřena. Po dvanáctiletém uzavření byla v roce 2009 novým majitelem dolů opět zprovozněna a dnes ji využívá až 20 vlaků s železnou rudou denně. V budoucnu by se mohlo Kirkenes stát významnějším přístavem. Postupné tání ledu v Arktidě totiž rok od roku otvírá severní mořskou cestu stále na delší čas. Dosud ji využívaly pouze lodě ruské, nyní ji poprvé využila i loď čínská. Cestu do Rotterdamu si severní cestou zkrátí o 15 dnů oproti klasické cestě přes Suez. Pokud by se náklady mohly překládat už na severu Evropy a odpadla by cesta až do Rotterdamu, došlo by k dalším časovým úsporám.

Pro Finsko nabývá užší spolupráce s Norskem v poslední době na významu. Norsko může využívat dlouhé pobřeží Arktidy, zatímco Finsko má přístup jen do Botnického zálivu a ke světovým mořím má přístup jen přes Balt. Finové ale mají moderní loďařský průmysl a jsou na světové špici v rámci výzkumu dopravy v ledových podmínkách. V pozadí bližší spolupráce také mohou stát složitější vztahy jak Finska, tak Norska s jejich východním sousedem – s Ruskem. Nová železnice by oživila přes sto let staré finské plány. Již v 19. století, kdy Finsko bylo součástí ruské říše, se totiž uvažovalo o vybudování železniční trati na arktické pobřeží.

Zdroje: Barents Observer [1], [2], IHNED.cz, Railway Bulletin, Wikimedia Commons [1], [2]