Buenos Aires — Řekne-li se Argentina, mohli bychom dodat, že rozloha je 2.780.400 km² (pro srovnání Česko 78.866 km²), žije v ní 41,7 milionu obyvatel (10,4 milionu v ČR) a železniční síť má 38.743 km (9.458 km ve správě SŽDC). V Argentině najdete tratě pěti rozchodů: v indickém rozchodu 1676 mm je 24.481 km (indický proto, že je hlavně používán v Indii, Pákistánu a Bangladéši; v jižní Americe je užíván kromě Argentiny ještě v Chile a v San Francisku na něm jezdí BART), v normálním rozchodu 1435 mm je 2.765 km a v metrovém rozchodu 1 000 mm je 11.080 km tratí. 409 km je postaveno v úzkém rozchodu 750 mm a aby byl výčet úplný, tak ještě chybí 8 km na rozchodu 500 mm. V minulosti byla železniční síť ještě rozsáhlejší – měřila téměř 50 tisíc kilometrů, ale rozšiřující se síť dálnic a hospodářské problémy v závěru minulého století se výrazně podepsaly na snížení ziskovosti železnice a tedy i na zrušení provozu na části tratí. Přeprava osob zejména v příměstské části Buenos Aires je ale hodně závislá na železnici. V poslední době Argentina začíná výrazněji investovat do obnovy vozového parku. Tak si pojďme některé z projektů blíže představit.

Příměstské linky Sarmiento a Mitre

Říká se, že státní instituce zpravidla nic nedělají do doby, než se něco stane. Kritický moment přišel 22. února 2012. Při tragické nehodě ve stanici Buenos Aires Once zemřelo 51 cestujících a přes 700 jich bylo zraněno. První informace ze strany provozovatele hovořily o selhání lidského faktoru. 28letý strojvedoucí Marcos Antonio Cordoba ale u soudu vypověděl, že se pokusil dvakrát brzdit, ale brzdový systém nefungoval. Po nehodě si i argentinský tisk začal více všímat toho, co se na příměstské lince děje. Soupravy jsou v hrozném stavu – podlahy prošoupané, chybí kusy interiérového vybavení, často nefunguje osvětlení. Vlaky kodrcají po trati s otevřenými dveřmi. Ale nejsou to jen věci povrchní, viditelné. Problémy jsou s technickým stavem souprav jako celku. U vlaku, který havaroval, bylo funkčních jen pět tlakových brzd z osmi. Některé soupravy jsou v tak špatném stavu, že zkušení strojvůdci s nimi odmítají vyjet na trať.

Na lince Mitre je situace o trošku lepší, protože její trasa vede bohatší čtvrtí – podle argentinských dopravních průzkumů využívá linku Mitre 24 % lidí s vysokoškolským vzděláním, zatímco na lince Sarmiento jsou vysokoškoláci zastoupeni jen 11 %. A to se na Sermiento přepraví denně v průměru 25 tisíc osob. Obě linky pak ročně přepraví přes 180 miliónů pasažérů.

Počátkem 90. let minulého století proběhla v Argentině vlna privatizací a doprava nebyla výjimkou. Stát si sice ponechal infrastrukturu, ale na provoz udělil koncese. A praxe je obdobná jako v jiných zemích – ministerstvo hospodářství řeší tarifní politiku a stát dotuje dopravce za poskytování veřejné služby. Stát jim dává miliony pesos na údržbu. V lednu 2012 dostala jen TBA v přepočtu neuvěřitelných 77 milionů amerických dolarů. Přesto její vozy jezdily dál ve zbědovaném stavu.

TBA vlastní rodina Cirgliano od poloviny 90. let. Dva bratři, Mario a Claudio, „zdědili“ po otci několik autobusových linek. Jednali chytře a postupně skoupili několik dalších (státních) podniků. Dnes jsou považováni za jednu z nejmocnějších argentinských rodin. Jsou třeba zdokumentovány případy, kdy materiál na opravu tratí nakupovali od jiné „rodinné“ firmy s přirážkou 4000 % a náklady pak přeúčtovali státu… Oba bratři společně s bývalými tajemníky dopravy Ricardem Jaimem a Juanem Pablo Schiavim a dalšími 22 lidmi stanou před soudem kvůli loňské tragické nehodě.

Po loňské únorové tragické havárii převzal stát kontrolu nad linkami provozovanými TBA. A po uzavření vyšetřování došlo v květnu 2012 ke změně operátorů. TBA byla zrušena koncese, kterou držela od roku 1995. Nově na lince zajišťuje dopravu konsorcium UGOMS operátorů Metrovías a Ferrovías Furthermore. Ti na 58km lince Mitre nasazují 211 vozů a na lince Sarmiento o délce 36 km nasazují 206 vozů. Obě linky o rozchodu 1676 mm jsou elektrifikované (830 V DC), pro napájení se používá třetí kolejnice.

Neudržitelný stav vozového parku vedl k poptávce nových elektrických souprav. Zakázku získala čínská CSR, jež dodá 409 vozů, ze kterých se sestaví 55 elektrických jednotek. Budou osazeny trakčním systémem od kanadské společnosti Bombardier. Vozy by měly být dodány v časovém rozpětí od února 2014 do listopadu 2015 a nasazovány na příměstských linkách Sarmiento (225 vozů) a Mitre (184 vozů). Zakázka v objemu 1,28 milionu amerických dolarů mohla být zadána i cenově výhodněji, protože japonská společnost Marubeni nabídla cenu téměř poloviční. Rozhodujícím faktorem ale byla rychlost dodávky, která převážila nad cenou. Zakázka, která byla zadána v uzavřeném řízení, je podporována čínskou vládou, jenž poskytne na 85 % ceny plnění desetiletý zvýhodněný úvěr. Kompletní montáž proběhne v Číně.

Paní prezidentka Cristina Fernández také ohlásila záměr vybudovat na obou příměstských linkách 62 podchodů a 9 nadchodů, aby se zvýšila bezpečnost osob při křížení s tratí. Na lince Sarmiento bude 33 kilometrů převedeno pod povrch, bude vybudováno 12 podzemních stanic a odstraní se tak mnoho nebezpečných křížení s úrovňovou dopravou.

Příměstská linka San Martín

Linka San Martín se začala stavět v roce 1882 a první úsek byl otevřen o čtyři roky později. Do centra Buenos Aires se stavaři dostali v roce 1912. V roce 1994 získává koncesi na provozování linky Ferrocarril Metropolitano General San Martín. Od roku 2005 linku provozuje konsorcium UGOFE.

V únoru 2013 byly v přístavu v Buenos Aires vyloženy první dvě ze čtyřiadvacetikusové série lokomotiv, které rovněž vyrábí čínská CSR. Poslední byla vyložena z lodi 15. dubna. Součástí zakázky je i dodávka 160 vagonů. Ty budou vyrobeny podle nejnovějších technologií v oblasti bezpečnosti, provedeny z nehořlavých materiálů a řešeny jako odolné proti vandalismu. Kapacita vozů bude 78 míst pro sezení, uzavírání dveří automatické. Nové vozy by neměly umožnit cestujícím jezdit „zavěšeni“ v otevřených dveřích. Nebudou chybět informační audio i video systémy. Po nezbytném zaškolení obsluhy jsou vlaky nasazovány na trati spojující Buenos Aires Retiro a Pilar. Do doby dodání nových jednotek pro linku Mitre bude několik lokomotiv s vagony nasazeno jako posila této linky.

V současné době probíhají rekonstrukční práce na dopravní cestě, rekonstrukcí procházejí i některé stanice. Jedním z prvotních cílů je zvýšení bezpečnosti – jak na křižování se silniční dopravou, tak se řeší bezpečnější pohyb chodců. Instaluje se vlakový zabezpečovací systém ATP, který kontroluje a omezuje maximální rychlost vlaku v jednotlivých úsecích tratě. Pokud se strojvedoucí přiblíží maximální povolené rychlosti je zvukově i opticky upozorněn. Jestliže strojvedoucí nezareaguje, je uvedeno v činnost nouzové brzdění a zastavení stroje. Výhledově se uvažuje o elektrifikaci trati.

Příměstská linka General Roca

Trať General Roca směřuje z nádraží Buenos Aires Plaza Constitución na jih. V roce 1980 byla tato dvojkolejka (1676 mm) částečně elektrifikována (25 kV AC) do 45 km vzdáleného Glew. Později se elektrifikace prodloužila o dalších 10 km do Alejandro Korn. Nyní probíhá elektrifikace v sekci Temperley – La Plata. Na trati jsou nasazovány soupravy složené z vozů Toshiba, které byly dodány v letech 1982 – 85. Ty doplňují ještě jednotky převzaté od portugalských železnic. Linku rovněž provozuje konsorcium UGOFE.

Argentinská vláda oznámila, že uzavřela s čínskou CSR kontrakt v hodnotě 327 milionů amerických dolarů na dodávku 300 nových elektrických vozů. Dodávky by měly probíhat od června do prosince 2014 a od ledna 2015 by na lince měly být nasazovány jen nové vozy.

Dálkové spoje Buenos Aires - Córdoba

Město Córdoba leží 700 km severozápadně od hlavního města. Přesto, že je třetím nejdůležitějším městem v Argentině, žije v něm přes 1,3 milionu obyvatel, má vlakové spojení s Buenos Aires jen dvakrát týdně. Dopravu zajišťuje společnost Ferrocentral. Malá frekvence spolu s omezenou nabídkou počtu míst je výrazně nedostačující a proto Argentina objednala u čínské společnosti CNR, sídlící v Dalianu, 20 lokomotiv. 13 z nich bude typu CKD8G s maximální rychlostí 120 km / h a sedm dalších bude typu CKD8H s maximální rychlostí 160 km/h. Lokomotivy budou nasazeny na hlavní trati Buenos Aires Retiro (Mitre) – Rosario Norte – Córdoba. Jejich dodávka by měla ukončena do dvou let.

12. června byla zahájena rekonstrukce dvojkolejné trati o rozchodu 1676 mm v úseku od odbočky Bancalari (provincie Buenos Aires) po stanici Alvear (provincie Santa Fe). Náklady na rekonstrukci 315 km tratě si vyžádají náklad 3,5 miliardy pesos. Po dokončení bude maximální traťová rychlost 160 km/h. Předpokládá se, že po rekonstrukci tratě a zavedení nových spojů klesne silniční doprava na dálnici mezi městem Rosario a Buenos Aires, což by mohlo vést k poklesu nehodovosti o 5 až 7 %.

Zdroje: Crónica Ferroviaria, Ferrocentral, International Railway Journal [1], [2], [3], [4], La Capital, Lancion, Railway Gazette [1], [2], Satélite Ferroviario, The Argentina Independent,  UGOFE, Wikimedia Commons [1], [2], Wikipedia