Tovačov — Lokální trať z Kojetína do Tovačova dlouhá 11 km je už od počátku 80. let známá tím, že po ní nejezdí pravidelné osobní vlaky, avšak je zde silná nákladní doprava. Tato skutečnost bezpochyby platila až do počátku nového tisíciletí, po roce 2001 však začala nákladní doprava na trati pozvolna upadat. Ubylo vlaků se štěrkem, které využívají přibližně dvoutřetinový úsek trati od bývalé hlásky Skašov po žst. Kojetín, a dříve hojné kusové zásilky uhlí pro tovačovské uhelné sklady a betonových výrobků z místní Prefy (později TOPOS) i méně hojné zásilky pro různé odběratele při nákladišti v Lobodicích v podstatě dojezdily do roku 2004.
V následujících letech zahrnoval provoz na trati pouze vlaky se štěrkem ze Skašova v rozsahu průměrně jeden vlak každý pracovní den a až do Tovačova zajížděl manipulační vlak jen v některých obdobích cca 2x do týdne s uhlím pro uhelné sklady, které se ale v roce 2009 ocitly v insolvenci a přepravy, stejně jako dopravní ruch na tovačovském nádraží, zcela ustaly.
Neexistence pravidelné dopravy na trati vedla až k zahájení správního řízení na úplné zastavení provozu v úseku od hlásky Skašov po bývalou stanici v Tovačově (tehdy už pouze nákladiště, navíc od roku 2006 bez přítomnosti dopravního zaměstnance), které u Drážního úřadu v roce 2011 iniciovala SŽDC. Nebýt aktivity dopravců MBM Rail a KŽC Doprava a občanského sdružení Kroměřížská dráha (KMD), které zalarmovalo vedení Olomouckého kraje, město Tovačov i vlečkaře při trati, aby napsali do správního řízení svá odvolání, by tak dnes už možná byla tato část trati zrušena. Přibližně ve stejné době ale závod TOPOS v Tovačově koupila německá stavební skupina GOLDBECK, mimo jiné právě proto, že podnik je napojen na železniční síť.
Avšak dříve, než by se dalo uvažovat o nějakých přepravách po kolejích, musel GOLDBECK celý upadající podnik opět „postavit na nohy“ – začaly masivní investice do výrobních technologií, hledání nových odbytišť, změny ve výrobním programu atd. Vlastní vlečku, na které stál naposledy nákladní vůz v roce 2004, si na jaře roku 2011 společně pronajala obč. sdružení KPKV Brno a KMD na deponii historických vozidel pro využití na zvláštních osobních vlacích, které právě KMD na trať do Tovačova pravidelně vypravuje od roku 2007. Tato aktivita byla podnikem přivítána právě i proto, že vlečka bude připravena pro případné využití k expedici výrobků, jejíž zahájení je pouze otázkou času.
Členové obou sdružení zajistili provizorní opravu i administrativní zprovoznění vlečky v první polovině roku 2011, následně na vlečce našlo svůj domov 5 historických osobních vozů řad Bix a Be a v remíze „karkulka“ T444.1516 KPKV Brno, které se vždy v říjnu představují na zvláštních vlacích na tradiční Výlov Hradeckého rybníka. V létě roku 2014 nabral „z čista jasna“ konkrétních obrysů také předpoklad obnovení nakládky na vlečce podniku, když byla už na září ohlášena nakládka 100 vozů betonových dílců do Švédska.
Následovalo tedy rychlé řešení technologie obsluhy vlečky a zároveň bylo třeba v rekordně krátkém čase provést důkladnější opravu vlečky, k čemuž pochopitelně neměly oslovené železniční stavební firmy v období srpnových výluk volné kapacity. Ještě týden před zahájením nakládky, naplánovaném na pondělí 8. září, byla vlečka ve stavu schopném provozu jen s velkými omezeními. Avšak nemožné se nakonec stalo skutečností a několik skupin dělníků z Čech i vlastních zaměstnanců podniku pod odborným vedením provedlo do stanoveného termínu výměnu několika desítek pražců pod kolejemi i výhybkami a hlavně vykopali z letitých nánosů hlíny a betonu koncovou část vlečky pod portálovými jeřáby. Akce byla v neděli 7. 9. 2014 završena odbornou kontrolou vlečky a už následujícího dne nasunula lokomotiva 742.328 dopravce ČD Cargo na vlečku první skupinu pěti vozů k nakládce.
Od tohoto dne probíhá obsluha Tovačova každý pracovní den časně ráno (obvykle kolem 7. hodiny), a to tak, že lokomotiva ČD Cargo nejprve do stanice Tovačov přiveze pětici prázdných vozů, odstaví je a zajede na vlečku pro ložené vozy z předešlého (pracovního) dne. Po jejich navezení do stanice ložené vozy odstaví a zasune na vlečku prázdné vozy k další nakládce. S loženými vozy pak z Tovačova odjede do Kojetína. Případné zájemce o zdokumentování po 10 letech prvních nákladních vlaků do Tovačova upozorňujeme, že jde prozatím pouze o jednorázovou akci a nakládka bude trvat jen do konce září. Přestože další nakládka už v letošním roce zřejmě neproběhne, je velmi pravděpodobné, že bude podobných akcí v dalších letech přibývat a bude-li se podniku dařit, snad se v budoucnu opět dočkáme i pravidelného provozu nákladních vlaků do Tovačova, kterými bývala trať proslulá.
Na závěr bychom Vás také chtěli pozvat na svezení zvláštními osobními vlaky po tovačovské trati, které se na svou pouť vydají ve dnech 27. 9. 2014 (motorový vůz M131.1 ČD), 28. 9. 2014 (parní lokomotiva 433.002 NTM a motorový vůz M152.0002 ČD) a ve dnech 18. a 19. 10. 2014, kdy se v čelech zvláštních vlaků na Výlov Hradeckého rybníka prostřídá lokomotiva FAUR 748.538 s motorovým vozem 850.044 sdružení KPKV Brno.
Informace o jízdách najdete na webu Kroměřížské dráha věnovaném trati Kojetín - Tovačov.
Nejsem nijak zběhlý v severoamerických železnicích, jen je němě obdivuji.
logistický centra se stavěj ne daleko od železnic, ale především blízko dálnic, jelikož většina z nich funguje na principu "just-in-time", kde se železnice těžko uplatňuje... aby se omezilo nadbytečný skladování, naváží se do moderních továren komponenty na přesnej čas po jednotlivých kamionech, podobně to funguje i v obchodu... třeba automobilka minulosti vypadala tak, že se do ni navozily základní komponenty a suroviny, kde se to naskládalo do skladů a postupně odebíralo pro výrobu, dneska tý továrně její logistickej systém ukazuje, že třeba mezi 11:00 a 13:00 se spotřebuje x kusů určitýho komponentu, takže v 10:30 přijede do továrny kamion přesně s tím počtem kusů, kterej se spotřebuje a za 2 hodiny přijede další... a to nemluvim o tom, že dneska se každá součástka vyrábí ve zvláštní firmě, která chrlí jenom ten jeden dílek, jedna továrna šroubky, druhá továrna matičky, když to přeženu... celý je to o tom, že výstavba a obsluha těch obrovských skladů, který by třeba taková automobilka měla, vyjde tu továrnu dráž, než platit naftu do těch tisíců kamionů, který tu fabriku zásobujou... takže za vyřazení železnice z větší části nákladní dopravy v evropě nestojí to, že by za ním stála nějaká lobby, ale to, že se takovýhle logistice železnice těžko přizpůsobuje... na druhou stranu je to v podstatě výhradně evropskej problém, třeba v USA je postavení železnice nesrovnatelně lepší
Já vám netykám, tak mi prosím taky netykejte. Váš pohled vám neberu, ale je to na hlavu. A ano, za vším stojí ropná lobby, jsme práškováni z letadel a celému světu vládne židozednářská lože, která nemá ráda železnici.
Mějte se hezky i se svými bludy.
A jaký jiný cíl by to mělo??? Tak se rozhlédni kolem sebe, případně po mapě, všechna logistická centra a průmyslové zóny jsou navázány na dálnici nebo silnici první třídy v takovém terénu kam normální trať s normálními sklonovými a směrovými parametry nikdo nezavede. Všechno je vymyšleno tak, aby se i do budoucna obhájila kamionová doprava. Rozhodují o tom ti, kteří profitují na ropě, a to celosvětově. Zrovna tak je to s osobní dopravou, přesvědčit lidi, aby měli své auto, uctívali ho jako modlu a starali se o něj jako o člena rodiny. Všechno je to masáž v reklamě a přesvědčování lidí že bez auta přestávají být lidi. Stačí když přijdu do hospody, jiná debata než o autech od vedlejších stolů slyšet není. V nemocnici jsem si musel zaplatit nadstandard, protože jsem ty kecy jak si nechal svařit výfuk a jak měnil pneumatiky už nemohl poslouchat. Lidi trochu se rozhlížejte, nechoďte jenom po kolejích.
Člověče, vy se opravdu jděte léčit. Nic ve zlém, ale některé Vaše názory opravdu nevypustí zdravý člověk. Mám tím na mysli třeba to, že někdo schválně staví logistická centra mimo železnici a jediným jeho cílem je železnici škodit.
Tohle správní řízení se týkalo i tratí, kde do toho okamžiku nákladní doprava byla. Například Jemnice.
Je velmi zvláštní, že ve výčtu subjektů, které se proti tomu podivnému správnímu řízení (jakož všem podivnostem z onoho konce roku 2010 a snaze rušit/znesjízdňovat tratě) postavily. Je samozřejmě dobře, se se našly subjekty, které Tovačovce pomohly, ale je nutné si všimnout, že někomu to asi bylo jedno - neozvali se.
Ten "někdo" jsou nádrážáci - odboráři.
No hlavně že si o necelý rok dřív vyřvali změnu již platného a účinného zákona o DPH (přesněji jeho části o tom, z jaké částky se vypočítává DPH z nepeněžitých benefitů).
Aspoň se ale ukázalo, co komu vadí a co nevadí.
Jinak část produkce do Německa, kde tolik nazáleží na rychlosti, by snad v budoucnu taky mohlo jít z Tovačova, bylo to to první, co chtěl podnik na koleje převést.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.