Praha – Ministerstvo dopravy zveřejnilo 12. dubna informace, kolik peněz dostávaly České dráhy od státu za provoz rychlíkových spojů v roce 2011. Data ministerstvo zveřejnilo na žádost společnosti Student Agency, která o čísla zažádala prostřednictvím své advokátky na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Již ve dřívější době ministerstvo zveřejnilo částky za rok 2010, informace o roce 2011 ale dlouhou dobu zveřejnit odmítalo s poukazem na obchodní tajemství Českých drah. Nakonec ale ministerští úředníci žádaná data k nelibosti drah poskytli.

A co tedy můžeme ze zveřejněných tabulek vyčíst? Pozitivní zprávou rozhodně je, že na naprosté většině tratí vzrostly tržby z jízdného a nejedná se o bezvýznamné částky. Například na trati z Prahy do jihočeské metropole a dále do Rakouska se tržby zvedly o více než 18 milionů, výrazněji rostly například také tratě do Chebu, Tanvaldu či Rakovníka. Naopak výraznější pokles zaznamenala mezi lety 2010 a 2011 zejména trasa z Břeclavi do Bohumína (-31 milionů korun), což bylo způsobeno také snížením objednávky ze strany MD. O bezmála 28 milionů korun se snížily podle drah také tržby na nočních vlacích z Prahy do Polska či na Slovensko.

A zde je právě kámen úrazu. Rozdíl mezi tržbami a meziroční rozdíl v dotacích je často velmi odlišný. Například na zmíněných nočních rychlících došlo k poklesu tržeb o 28 milionů, dotace se však zvýšila o 124 milionů, a to i přesto, že na trati jezdí konstantní počet spojů v podobném řazení. Podobně je na tom i často diskutovaná trasa z Olomouce přes Krnov do Ostravy. Tržby se zde zvýšily o deset milionů korun ročně, dotace však klesla o 50 milionů, opět za téměř stejného počtu výkonů i řazení na trati. A podobně markantní rozdíly panují i u jiných tras, jmenujme například motorové rychlíky Kolín – Rumburk, Praha – Tanvald či Praha – Písek – České Budějovice. Deník MF Dnes, který podklady jako první citoval, zmiňuje i jiné paradoxy – například téměř padesátimilionový meziroční rozdíl ve správní režii na trase z Děčína do Břeclavi.

Jak uvedl první náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl, úředníci chtějí údaje důkladně prověřit. V první řadě se chce stát zaměřit na účtované položky za dopravní cestu, které ČD ministerstvu vyfakturovaly a u kterých se rovněž ceny meziročně u některých tratí výrazně liší. Na první pohled je zajímavé, že si Ministerstvo dopravy rozdílných cen všimlo až nyní po mnoha měsících, když se věc začala medializovat a bylo nuceno data poskytnout. To ale vyvrací mluvčí MD Martin Novák: „My jsme si rozdílů nevšimli ‚až nyní‘, jak by se mohlo zdát. Pokaždé musí dráhy dokládat a zdůvodňovat rozdíly cen a i zdánlivě fixní ceny tak pevné nejsou, protože je potřeba brát v ohledu veškeré skutečnosti. Například v poplatku za dopravní cestu byla v roce 2010 poskytována dálkovým vlakům sleva (poplatek byl účtován jako pro regionální dráhy). Zrovna tak v oblasti trakce docházelo k určitým cenovým změnám.“

Ohrazují se i České dráhy prostřednictvím svého mluvčího Radka Joklíka: „Zásadní je, že absolutní vykázaná ztráta poklesla i přes růst nákladů a vyjmutí ziskových spojů z objednávky,“ uvedl Joklík a dodal, že podobné zveřejňování podle něj citlivých dat nemá v Evropě obdoby. Ministerstvo dopravy poukazuje na podobný problém: „Obchodní tajemství je stále součástí uzavřené smlouvy. Pokud někdo zažádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, museli jsme dodržet ono obchodní tajemství. Firma Student Agency podala rozklad proti původnímu rozhodnutí. Tím se materiál dostal do rozkladové komise, která případ individuálně posoudila a doporučila data vydat. Ministr Stanjura rozkladovou komisi respektoval a ztotožnil se s jejím doporučením. Nicméně do budoucna bude potřeba vyřešit zásadní rozpor – zda respektovat obchodní či veřejné právo (v tomto případě konkrétně obchodní tajemství vs. svobodný přístup k informacím).“

Zdroje: MF Dnes, Ministerstvo dopravy