Beroun — Ministerstvo dopravy plánuje zrušit pro studenty dotované jízdné – tato zpráva poněkud rozčeřila stojaté vody v oblasti drážní cenové politiky. Nad zdůvodněním – nutností šetřit 200 milionů korun ročně – se mnozí jen pousmáli. Šetření na ministerstvu dopravy přece není nic nového. Nový ministr dopravy Bárta již po volbách sliboval úspory na všech dopravních stavbách. Vydržel devět měsíců. Mezi tím se nám rozvlnil železniční koridor, ale i dálnice u Ostravy, na některých úsecích ujel svah. Jsou problémy s mosty na Pražském okruhu, který navíc cenově nabobtnal o více než 90 %, takže dotace z EU se rozplynuly v nenávratnu. Jasně, šetřit na dopravě se musí, když finance nedají. Nemají. Vždyť jen třeba zakázka na "státní pokladnu" je ve zpoždění přes tři roky a z původních 2,4 miliardy Kč zatím narostla na 4,8 miliardy korun. Jiné by asi napadlo, že se dá šetřit třeba na mzdových prostředcích úředníků ministerstev, když třeba náměstci mají větší příjem, než ministři. (Když tedy pracují tak dobře, neměli by být spíše ministry?) Ušetřit 200 milionů korun je přeci jednoduché – ministru vnitra na to stačí jeden podpis. Jiné zase může napadnout, jestli studentů není moc, vždyť těch soukromých škol přece za 20 let přibylo hodně. A studují vůbec to, co je potřeba? Není to jen studium pro studium, když teď už mají problém najít uplatnění i absolventi některých technických oborů? O ničem takovém ale psát nechceme. Připravili jsme malé srovnání, jak jsou na tom studenti v některých jiných zemích Evropy.

Než se ale začtete do letmého přehledu, musíme zdůraznit, že v tomto případě nerozlišujeme kdo a jakým způsobem slevu studentům poskytuje (zda stát, samospráva či jednotliví dopravci), jen shrnujeme fakta.

Maďarsko

Poskytování slev pro žáky a studenty v Maďarsku je povinné podle zákona. Výše slevy na jednorázové či zpáteční cesty je 50 % z obyčejného jízdného. Podmínkou je platný žákovský/studentský průkaz, který se vydává všem studujícím v zemi. Tato sleva se poskytuje na neomezený počet cest a na neomezenou vzdálenost, či destinaci. To platí u studentů denního studia, dálkaři mají poloviční jízdné jen z bydliště do místa školy.

Dále se poskytuje sleva na měsíční, nebo čtvrtletní (30 nebo 90 dní s volitelným začátkem platnosti) předplatné traťové jízdenky, a to až ve výši 90 % z ceny obyčejného jízdného. Ovšem platí, že tyto jízdenky lze vydat pouze na trasu z bydliště do místa, kam student dojíždí.

Tento systém platí jak na železnici, tak i v autobusové dopravě. Při každé cestě je ale nutné mít s sebou platný žákovský/studentský průkaz.

Německo

V zásadě se tak, jako celé školské dění v Německu, liší i předpisy pro studentské slevy v jednotlivých spolkových zemích. Zde uvádíme jen příklady, přičemž nosná je regionální úprava.

Podívejme se tedy, co platí výlučně pro žáky, učně a studenty škol v oblasti Berlín – Brandenburg. Základní měsíční (přenosná) jízdenka pro tarifní oblast AB, město Berlín bez předměstí, tedy asi 890 km2, stojí 77 EUR. Nepřenosná měsíční pro žáky, studenty a učně berlínských škol s podobenkou stojí 54 EUR, tedy cca 70 %. Při zakoupení roční žákovské jízdenky vyjde měsíc na 48,08 EUR. Dále si mohou žáci, studenti a učni přikoupit za 15 EUR měsíčně jízdenku pro volný čas (Freizeitkarte), opravňující k jízdám v celé síti VBB, nebo žákovskou prázdninovou jízdenku za 29 EUR. Je třeba si uvědomit, že relační oblast je téměř třikrát větší, než střední Čechy, obývá ji bezmála 6 milionů obyvatel, přičemž samotný Berlín má 3,5 milionu obyvatel.

Zvláštní úpravu mohou využít studenti vysokých škol v Berlině – „semestrovou jízdenku“. Její vydávání a náležitosti řeší jednotlivé vysoké školy a má inividuální charakteristiky. Pro příklad se podívejte, jak je to nastaveno na Technické univerzitě Berlín (TU).

Srovnejte třeba s tarifní úpravou v oblasti Augsburg.

Deutsche Bahn svou tarifní politiku pro studenty a mládež odvozuje od příslušných BahnCard, kde lze ušetřit až 50 % plného jízdného.

Nizozemsko

V Nizozemsku platí pro veřejnou dopravu systém OV-chip karty. Tato karta byla zavedena v roce 1991 jako náhražka za propláceni cestovného. Nyní ji mohou používat i pracující, je s ni spojeno vícero produktů, ale teď jen o tom studentském.

Ov-chipkarta je určena především studentům od 18 let, kteří studuji na MBO-, HBO-, (tyto dva druhy studia jsou v Česku považovány za vyšší odborné studium), či univerzitě. Student si může vybrat, zda chce cestovat zadarmo během pracovního týdne či o víkendu. Jestliže si student vybere všední dny zadarmo, cestuje pak o víkendu se 40% slevou a naopak. Takto se mu automaticky proplácí cestovné a nemusí nic vyúčtovávat státu.

Ov-chipkarta je vlastně osobni karta. Když s ní člověk cestuje, musí ji před nastoupením do dopravního prostředku přiložit k toneru, kolem kterého do daného prostředku prochází. Na toneru se pak zobrazí, jestli jede zadarmo, nebo má 40% slevu. Při vystoupení z daného dopravního prostředku se zase přiložením karty k toneru odblokuje a vidí, jestli jel zadarmo, nebo se mu odečetla určitá částka ze salda. Saldo si může nabít na jakémkoliv vlakovém nádraží u daných výdejen jízdenek. Kartu přiloží k jinému toneru, vidi své osobní údaje a jaká částka na kartě zbývá a poté si ji může dobít zaplacením debetní kartou.

Výhodou je, ze studenti tedy nemají žádná omezení a mohou vést opravdu studentský život, tedy cestovat po Nizozemsku jak se jim zlíbí. Také když studují či pracují v jiném městě, nemají problém s řešením proplácení jízdného. Tento systém funguje velmi dobře a mrzí mne, že ještě nebyl zaveden v České republice. Mám pocit, ze studenti jsou v tomto směru dost znevýhodněni, protože za jízdné platí vysoké částky. Snad se ale v ČR také inspiruji západem, protože tento systém funguje i v jiných západoevropských zemích.

Polsko

Každý student polské vysoké školy (nezávisle na jeho občanství, tedy i když je třeba Čech) do 26 let má ve vlacích slevu 51 % na jednorázové a měsíční traťové jízdenky na libovolnou trasu, absolutně nezávisle na místě jeho pobytu nebo výuky. Totéž platí pro polské občany na území Polska, i když studují v zahraničí (tedy třeba pro studující v Česku). Tato sleva platí v osobních vlacích, rychlících a expresech všech dopravců. V současné době není dopravce, který by slevu studentům neposkytl, i když v budoucnu se to může stát. S doplatky do 1. třídy to platí jako na Slovensku - na doplatek mezi cenou 2. a 1. třídy se sleva neposkytuje. Studenti se prokazují studentským průkazem ve formě platové karty, prodlužuje se jednou za půl roku po skončení zkouškového období. Průkaz je vydáván školou dle vzoru ministerstva.

Středoškoláci jsou vedeni jako žáci a mají nárok na slevu 37 % pro jednorázové jízdenky a 49 % pro traťové měsíční jízdenky. Věkový limit je v tomto případě stanoven na 24 let. Žáci mají žákovský (papírový) průkaz obdobný studentskému, akorát jej škola prodlužuje jen jednou ročně.

Rakousko

V Rakousku mají studenti a učni možnost denního dojíždění výrazně usnadněnou. Studentská volná karta (Die Schüler-Freikarte) jim dává možnost denního dojíždění mezi bydlištěm a školou zdarma a to až do vzdálenosti 130 km. Karta platí pro všechny druhy dopravy mezi bydlištěm a školou, podmínkou jsou ale minimálně čtyři jízdy v týdnu.

Pro cestování skupin alespoň šesti studentů nabízí ÖBB studentskou kartu (SCHULcard). Karty se pak vyřizují přes školy nebo mládežnické organizace. Podmínkou je, aby ve skupině bylo nadpoloviční množství studentů do 26 let. Pak je pro studenty cestování zdarma a navíc mají volný vstup do všech destinací, které nabízejí školní karty. ÖBB studentům nabízejí, aby tímto způsobem navštívili své partnerské školy v Česku, na Slovensku v Maďarsku nebo Slovinsku.

Pro cestování pro Rakousku si může mládež do 26 let pořídit kartu <26 (VORTEILScard <26). Má platnost jeden rok a za 19,90 EUR tak získají možnost jízdenky v síti ÖBB nakupovat se slevou 50 %.

Rusko

V Rusku funguje systém studentských slev pro studenty denního studia vysokých škol, univerzit a pro studenty středních škol. Zlevněné jízdné je poskytováno ve formě časových kuponů. V příměstské železniční dopravě sleva představuje 50 % z ceny obyčejného jízdného. Takovýto kupon je možno uplatnit v době trvání školního roku, respektive semestru – konkrétně tedy 1.1. - 15.6. a 1.9. - 31.12. Při dojíždění dálkovými vlaky činí studentská sleva 50 % a to výhradně na horní lůžka jednotlivých oddílů. Pro získání slevy je nutno doložit potvrzení o studiu, studentský průkaz a průkaz totožnosti.

Studenti žijící v místě studia a pocházející ze vzdálených měst Ruské federace mají každoročně nárok na jednu volnou zpáteční jízdenku do místa trvalého pobytu. Tuto cestu je však nutno uskutečnit vlakem, v případě chybějícího železničního spojení pak autobusem. Za pozornost stojí, že studenti pocházející z Dálného východu, Sibiře a severních odlehlých oblastí mohou tuto cestu absolvovat letecky.

V městské hromadné dopravě a metru v Moskvě je poskytována studentům sleva 70 % z obyčejného jízdného na časové kupony.

Slovensko

Každý študent od 15 rokov (do 15 rokov majú všetci 50% zľavu) má 50% zľavu na všetky cestovné lístky do 2. triedy, podmienkou je ale „žiacky preukaz“, ktorý sa vydáva na základe potvrdenia o návšteve školy vždy na dobu do 31. 8. po aktuálnom školskom roku, u maturantov do dňa maturitnej skúšky. Študenti majú ďalej nárok na 60% zľavu na predplatné (týždenné, mesačné) cestovné lístky, avšak iba v dňoch vyučovania a na trasu, ktorú majú uvedenú na preukaze. Pri vysokoškolákoch platí to isté, akurát väčšina má kartu ISIC; kto nie, tak opäť žiacky preukaz vydaný na základe potvrdenia o návšteve školy. Platia do 30. 9., v poslednom roku bakalárskeho / magisterského / inžinierskeho štúdia iba do dňa štátnej skúšky. Všetky zľavy platia iba v druhej triede. V prípade využitia prvej triedy sa platí 50% cestovné z 2. triedy a 100 % cestovného v 1. triede.

Spojené království

Slevy na dopravu, ať už železniční, nebo autobusovou, se řeší na třech úrovních. Tou první úrovní je daný samosprávný územní celek, který může studentům přispívat na dopravu MHD v daném územně-správním celku, pokud splňují dané parametry. Pokud se jedná o dítě z rodiny sociálně dobře zabezpečené, na slevu v MHD od okresu (kraje) nárok nemá a musí si náklady na dopravu hradit plně z vlastního rozpočtu, nebo požádat o uznání případné slevy přímo školu. Pokud se ovšem jedná o dítě z rodiny sociálně slabé, pak již nárok na slevu jízdného má, a obvykle činí 30 % z jízdného. Uznání nároku na slevu se posuzuje každý rok a rodiče dítěte musí prokazovat mnoho položek rodinného rozpočtu. Nárok na slevu tedy nevzniká automaticky.

Další úrovní je škola. Škola sama může zajistit dopravu sociálně slabých, nebo postižených dětí (studentů) od jejich domova do školy za použiti vlastních dopravních prostředků (školní minibusy, velmi oblíbené a využívané). V takovém případě opět platí limity, kdo smí a kdo nesmí takové dopravy využít, nicméně jedním z nejdůležitějších faktorů je vzdálenost od bydliště žadatele. Škola pak na takový servis získává dotace přímo od státu, prostřednictvím grantu. A opět do toho vstupuje kraj (okres), který může upravit či změnit parametry služby a požadavky, které musí být splněny.

Třetí úroveň je ta již dnes běžná i v ČR: sleva poskytovaná přímo dopravcem. Každý dopravce nabízí jisté výhody v podobě slev na jízdném každému cestujícímu, bez ohledu na věk. Sleva však může mít jinou úroveň u žáka, dojíždějícího do školy a jinou u dospělého, který cestuje (kamkoliv). Typicky se opět jedná o slevy ve výši cca 10 % z ceny jízdného. U takto poskytovaných slev se nemusí nic prokazovat a slevu je možno si sjednat online přes web dopravce, vyřízení netrvá déle než dva tři dny a nemá omezenou platnost. Opět, slevy se liší dle dopravce. A takhle to funguje u všech případných dalších skupin obyvatelstva: důchodci, tělesně postižení.

Je proto možné říct, že úroveň poskytovaných služeb se bude lišit okres od okresu. Někde bude servis pro občany se slevou na jízdném perfektně fungovat, jinde v tom může být zmatek.

Španělsko

Všeobecně lze říci, že ne studenti, ale mládež jako taková (po prokázání se patřičným průkazem) má obecně slevu z jízdného 20 % na různé vlaky RENFE. Můžete nahlédnout do přehledu dalších slev (zpracováno i v angličtině). Nicméně zvláště pro vlaky AVE může být s revolucí nařízenou letos v lednu ministryní Annou Pastor (Ministerio de Fometo) mnohem výhodnější pořídit si nějakou akční jízdenku dle nového tarifního schématu s mnohem větší slevou za včasný nákup. Snahou ministryně je totiž dostat vlaky AVE do povědomí mnohem širší veřejnosti, navíc těžce zasažené bankovní a hospodářskou krizí. Dále také dohnat propastný rozdíl proti Francii ve vnímání značky AVE, resp. TGV, veřejností. Cestování TGV je ve Francii zcela běžnou záležitostí, ne tak vlaky AVE ve Španělsku.

Švýcarsko

Představit komplexní materiál není možné, protože ve Švýcarsku nic takového neexistuje. Všechny nabídky pro studenty, žáky (a to včetně dětí), pokud existují, jsou jen vůli buď příslušného dopravního svazu, nebo příslušného dopravce (třeba CFF). Žádná regulace, jen zvykové právo. Dopravní svazy to řeší různě, lze dohledat v příslušných cenících.

A proč to vlastně dělají? Nu téměř jen zákony trhu. Vyplatí se dát jim slevu, protože jejich celkové příjmy prostě budou vyšší, než kdyby tyhle skupiny vůbec nejely. Nakolik je to morální povinnost, resp. případný zdrcující negativní marketing, který by následoval (což by nevyhnutelně nutně vedlo k nějakému referendu, které by se dost pravděpodobně potvrdilo a tím „uzákonilo“ podobnou povinnost), to nechtějí švýcarští rezidenti odhadovat. Ale prostě by zmizela možnost svazů a dopravců si to v rozumné míře regulovat po svém, neočekává se, že by to kdokoli udělal, jen kvůli možnému krátkodobému efektu (pokud by vůbec nastal).

Týmová spolupráce: Kristýna Jančová (Nizozemsko), Martin Sojka (Švýcarsko), Mr.IC (Maďarsko), Rail-2005 (Španělsko), rpet (Spojené království), SMall42 (Polsko), stoupa (Německo, Rakousko), Tomáš Kamenár (Slovensko), Trainman (Rusko), Vlad (Rakousko, koordinace), Zdeněk Michl (Švýcarsko).

Zdroje: BVG, Diakigazolvany, gov.uk, ÖBB, S-Bahn Berlin, subsidii.net