Praha — Stržená záchranná brzda, nezafungování generálního stopu, či povolující návěst na odjezdovém návěstidle. I takové byly spekulace k mimořádné události z loňského března na pražském hlavním nádraží, kde rychlík R 791 odjel ze 6. nástupiště proti návěsti "Stůj", následně pak ve své cestě rozřízl výhybku při jízdě po hrotu a zastavil až u vjezdu do tunelu Odb. Balabenka 23 metrů od protijedoucího vlaku R 783 na stejné koleji. Drážní inspekce nyní zveřejnila výslednou zprávu z vyšetřování této mimořádné události, ze které je patrné, že strojvedoucí vlaku R 791 v čase odjezdu po obdržení návěsti "Souhlas k odjezdu" od vlakové čety uvedl vlak do pohybu, ačkoliv na příslušném návěstidle pro jeho kolej byla návěst "Stůj", avšak dle jeho výpovědi volnoznak.
Zdroj: Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události; DIČR.
Z analýzy staničního zabezpečovacího zařízení ESA 11 vyplývá, že akustická signalizace pro obsluhující zaměstnance je při rozřezu totožná se signalizací ostatních prvků a v době vzniku mimořádné události byla ztlumena, či vypnuta. Po zaregistrování obsazení úseků za příslušným návěstidlem (Lc26b), které rychlík 791 projel, výpravčí severního zhlaví dal povel k přestavení výhybky 82 a dvojice 87/90, čímž tak zabránil jejich rozříznutí a dalšímu poškození. Nedovolenou jízdou tak byla poničena jen výhybka 84. Výpravčí zároveň prostřednictvím zařízení TRS zadal funkci "Generální stop", která však nebyla registrována. Vlak 791 zastavil až rychločinným bržděním několik metrů za vjezdem do tunelu odbočky Balabenka po spatření protijedocího vlaku R 783, jehož strojvedoucí po jeho zpozorování na stejné koleji (SK. 301) začal dávat návěst "Stůj, zastavte všemi prostředky." Zároveň v prvním voze dotčeného vlaku použil jeden z cestujících také téměř současně záchrannou brzdu, když viděl, že souprava odjížděla od nástupiště proti červené a slyšel rozříznutí výhybky. Vlak tudíž nebyl zastaven pomocí Traťového radiového systému, jak bylo krátce po události prezentováno. Zarážející je i fakt, že nebylo přesně vyhodnoceno, z jakého důvodu GS nezafungoval a pouze jen jako doměnka byla uvedena nesprávná manipulace výpravčím. Mnohdy se však jak samotní strojvedoucí, tak výpravčí nemohou pomocí TRS navzájem dovolat. Ať je to špatným pokrytím signálu, častým přelaďováním v oblasti uzlů a měst, nebo rušením způsobeným externími vlivy. Nabízí se tak otázka, co dělat v případě, kdy na okamžitém spojení výpravčího se strojvedoucím závisí bezpečnost železničního provozu.
Nicméně konstatovat lze alespoň však fakt, že přestavením výhybek výpravčím po obsazení úseků zamezil větším škodám a jejich následnému rozřezu. Celková výše škody této události byla stanovena na sumu 200 tisíc korun na infrastruktuře.
Počet mimořádných událostí, kde rozkaz k odjezdu vlaků s přepravou cestujících uděluje výpravčí postavením povolující návěsti má vzrůstající tendenci. Byť byl zaveden v době, kdy nynější dopravce České dráhy zároveň provozoval dráhu a drážní dopravu, Správa železniční dopravní cesty tento systém převzala a to zejména z ekonomických důvodů. Hlavním motivem bylo snížení počtu provozních zaměstnanců řízení provozu, převážně ve funkci výpravčích. I přes svou, v tomto ohledu, výhodnost tento krok obsahuje a přináší řadu negativních prvků a problémů zejména při mimořádnostech.
U vlaků osobní přepravy, kde odjezd obsahuje dva technologicky samostatné procesy (komerční a dopravní), jako je bezpečné ukončení výstupu a nástupu cestujících a následného dovolení odjezdu ze stanice je součinnost vlakové čety a výpravčího nezbytná, resp. je nezbytným součinitelem bezpečnosti provozu zabraňujícím selhání lidského činitele. I přes tuto prověřenou a osvědčenou metodu SŽDC, jakožto provozovatel dráhy v situacích, kdy výpravčí dává strojvedoucímu rozkaz k odjezdu postavením odjezdového návěstidla na povolující návěst, nenahradil jiným druhem zabezpečení, či příslušným opatřením, jak by se dalo očekávat.
Pozměněny byly paradoxně však pouze postupy ve smyslu přenesení odpovědnosti na strojvedoucí samotné, což potvrzují i závěry Drážní inspekce ve vydané zprávě. "Opatření dopravce ČD, a. s., vychází při součinnosti mezi strojvedoucím a obsluhou vlaku pouze z komerčního zaměření (obsluha vlaku návěstí jen ukončení nástupu a výstupu cestujících), tj. bez kontroly, zda jsou splněny i dopravní podmínky pro odjezd vlaku. Je tak dosaženo stavu, kdy vnější forma odjezdu z místa zastavení pro nástup a výstup cestujících ze zastávky na širé trati a dopravny je totožná. Tato skutečnost navozuje možnost rutinního postupu strojvedoucího, který, ať již z jakéhokoliv důvodu, po obdržení návěsti 'Pohotovi k odjezdu' provede úkony k odjezdu vlaku a uvede vlak do pohybu, aniž by se přesvědčil o tom, zda je tento pohyb osobou řídící a organizující drážní dopravu dovolen." Tento systém je však zaveden také i u ostatních dopravců. Tudíž tak není zajištěn žádný mechanismus, který by při takové situaci eliminoval její následky. Ať jde o uzlové, či vytížené stanice, nebo dopravny s častým křižováním, zrušení výpravy vlaků výpravkou bez jakéhokoli adekvátního náhradního bezpečnostního řešení, přispívá ke zvýšenému riziku vzniku podobných událostí. Nadějí by mohl být evropský zabezpečovací systém ETCS, jehož mobilní části byly jako pilotní projekt aplikovány mezi Poříčany a Velimí na 1. tranzitním koridoru na vybraných hnacích vozidlech. Nezbytnou součástí systému by však musel být nezávislý regulační úřad, který by celý projekt zastřešoval a striktně po veškerých dopravcích vyžadoval pevně daná pravidla, jako je zejména bezpodmínečná instalace mobilní části na všechna hnací vozidla.
Zdroj: Drážní inspekce, ŽelPage
Z hlediska složitosti by to mohlo být laicky řečeno na bázi dálkového vypínání a zapínání přes SIMku tedy systém by se na místo restart musel naučit stop, halt, shutdown a podoobně a sdělit co má po tomto příkazu následovat tedy úkon vedoucí k zastavení lokomotivy například vyřazení tlačítka živáku přepnutím relé napájení živáku by s mírnou prodlevou postačilo. rychlejší by pak bylo například sundání sběrače lokomotivy nebo odpojení čerpadla nafty. Nevím jak jsou na tom ostatní trakce třeba takový MUF tak kladivem do předního okna fíra nevidí tak nejede :) ostatní trakce by byli varovány a nebylo by ani nerealizovatelné vypuštění páry, aby nebyl tlak na jízdu stačí elektromagnetický ventil. Na to by stačil jeden příkaz v podobě SMSky a správně naprogramovaný do stávajících zařízení s výstupem dále.
Systém ETCS (jako jediná aktuální varianta zabezpečovače) otevírá spoustu možností: dovolí navýšení rychlostí, zvýší propustnost tratí, protože fíra nemusí vidět na návěstidla a přesto ví co jej čeká, klesne počet mimořádných událostí. V podstatě je neuvěřitelné, že se u nás jezdí 160 km/h pouze s návěstním opakovačem s kontrolou bdělosti. Lidé chyby dělají a tak, přímo čelem, se k věci musí přistupovat. Výpravčím se moderní technika hlídající je proti chybám dostává ve stále větší míře, teď je na čase, aby podobná technika sloužila i ve prospěch strojvedoucích.
A kde na ten zabezpečovač SŽDC vezme?
No mohli by se podívat do stejnýho místa, kde by brali prachy na ty vaše další výpravčí. :-)
Navíc na ETCS něco přispěje Unije, na výpravčí asi těžko.
V dnešních dobách, kdy propouštějí i operátorky od výpravčích, tak jim poradíte, kde leží pytel plný peněz na ten váš zabezpečovač?
Operátorky propouštějí, ale výpravčí by přijímali? Divná logika.
Krom toho ten zabezpečovač má další výhody (hlavně bezpečnostní) - funguje pořád, nejenom při vypravování vlaku ze stanice. Co je platný, že vlak vypraví třeba 10 výpravčích zároveň, když se pak fíra nad něčím zamyslí a projede červenou.
Trošku na dlouhé lokty, nemyslíte?
Bohužel. Jenže na rozdíl od těch výpravčích sem ten zabezpečovač jednou dorazit MUSÍ.
A ještě k vaší poznámce, že na hlaváku by bylo potřeba 50 lidí :-) Jak jsem už napsal - zde je přesně vidět myšlení šéfstva drah - vítězí ekonomika nad bezpečností cestujících.
Nevítězí. Jenom ta ekonomika je nutnou součástí, což mnozí rádi přehlížejí.
Mmch, je vám jasný třeba rozdíl mezi investicí do zabezpečovače a provozními náklady na ty výpravčí? A víte, proč by těch výpravčích muselo být zhruba 50? Mám pocit, že ne, ale o to více se tu tou "zbytečnou" ekonomikou oháníte.
I v této diskuzi jsem někde četl, že vlastně v každé žst. kde není "dálkovina", je tzv. modrý výpravčí, který tam vlastně při výpravě vlaku jen lelkuje (citát jednoho z nich :-)
Tak proč jim nevrátit jednu z jejich základních funkcí a vlastně i kus potraceného sebevědomí (citát dalšího z výpravčích :-)
Na počtu podobných p.r.ů.s.e.r.ů by se to rázem příznivě projevilo.
A ještě k vaší poznámce, že na hlaváku by bylo potřeba 50 lidí :-) Jak jsem už napsal - zde je přesně vidět myšlení šéfstva drah - vítězí ekonomika nad bezpečností cestujících.
Těch zhruba 50 lidí, co byste potřeboval na pražském hlaváku NAVÍC, by tu práci dělalo zadarmo?
To, co je potřeba, je ZABEZPEČOVAČ.
I tak vypnutí zvukové signalizace výpravčím (nebo "spamování" při častějších událostech) považuji za průšvih.
A fakt, že vlak projede kolem červené bez upozornění strojvedoucího(protože v daném místě není kódování) taky.
Martin Hochman: "Základním a nejdůležitějším argumentem proč GSM-R neumí generální stop je to, že je to narozdíl od TRS síťová záležitost." - GSM umí místní zprávy(GSM-CBS), nedalo by se něco podobného naimplementovat do GSM-R a používat to pro general stop? Bylo by to příliš nákladné? Byla by oblast zasažená CBS moc malá/velká?
Už jsem to popisoval v některé z diskuzí, že když se zodpovědnost při výpravě vlaku hodí předpisy na hlavu jednoho strojvedoucího, tak je to zle. Jelikož lidský činitel není 100% nespolehlivý a neexistuje 100% možnost technického zastavení vlaku (viz diskuze kolem Generálního Stopu), může nastat situace, že člověk selže. Důvody už tady byli rozebrané - únava, ...
Podobný příklad se může stát každému strojvedoucímu, je jen člověk omylný.
Proto by tam měl být další, který bude mít stejnou zodpovědnost, jako fíra.
Přitom by to snad nestálo ani korunu. Vlastně jo - výpravčím by museli vrátit červené čepice a výpravky. Vysílačky na spojení panelového a červeného výpravčího mají všude, že?
No a pak jen úprava několika předpisu, vlastně stačilo by opsat to, co už tady platilo.
Jsem zvědav, jak se k tomu odpovědné orgány SŽDC postaví, zvláště když jim to doporučuje i Drážní Inspekce na základě jedné vážné nehody - viz citát z vyšetřovací zprávy:
Ve stanicích trvale obsazených výpravčím, který řídí a organizuje drážní dopravu v obvodu vlastní žst. a přilehlých mezistaničních úsecích, neprovádět výpravu vlaku s přepravou cestujících, který stojí (pravidelně nebo mimořádně) v prostoru určeném k výstupu a nástupu cestujících, postavením hlavního návěstidla na návěst dovolující jízdu vlaku, včetně přivolávací návěsti.
Tak se nechme překvapit, jestli SŽDC bude ne to sr.t, jako vždycky, nebo se někdo chytí za nos a začne konat v prospěch bezpečnosti cestujících.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.