Vídeň/Freilassing — Z Vídně do Salzburgu za 23,80 eur; do Freilassingu zdarma, pokud chcete. Rakouský soukromý dopravce WESTbahn zahájil v neděli 11. prosince pravidelný provoz dálkových vlaků na Západní dráze a nasadil do provozu sedm šestivozových poschodových jednotek Stadler KISS v bílo-modro-zeleném barevném schématu. Bystrý pozorovatel přitom snadno identifikuje mnoho podobností ve vzájemných vztazích Rakouských spolkových drah ÖBB s WESTbahnem a Českých drah s RegioJetem. Stejně jako v ČR znamenal start IC RegioJet začátek konkurence v nedotované dálkové dopravě, otevřel nové možnosti rakouským cestujícím WESTbahn – a ne bez silného odporu státních železnic. Ačkoliv však pokus o jeho vymazání nevyšel ÖBB jen o fous, všechny plánované vlaky do nového jízdního řádu vstoupily za značného nadšení provozovatele i cestujících.
Scotty doesn't know
Pamatujete na aféru Českých drah, když chtěly vymazat vlaky IC RegioJet z knižního jízdního řádu 2011/2012? Vzpomněly si příliš pozdě, aby stihly změnu zadat do uzávěrky tisku, a tak se pokusily alespoň o výmaz v PDF souborech. Bohužel pro ně, zapomněly na tratě v ostravské aglomeraci… Pro RegioJet je však jen dobře, že správcem online jízdních řádů je firma Chaps, jež by alespoň navenek měla působit zcela nestranně, a tak soukromé spoje do všech inkarnací svého IDOSu zahrnula. WESTbahn takové štěstí nemá – Rakouské spolkové dráhy vlaky WB vymazaly jak z knihy, tak z online vyhledávače Scotty, který spravují. Soudní dohra na sebe nenechala dlouho čekat. V zemi, jež si zakládá na maximální propojenosti dopravních systémů, k čemuž má kromě jiného přispívat právě univerzální elektronický rádce Scotty, se totiž antagonismus ÖBB ukázal být velice smolným.
Z rozhodnutí soudu musely nejdříve neúplné tabulkové jízdní řády z webu stáhnout, pak vlaky WB zobrazit alespoň na statické stránce s odkazem od Scottyho, a veškerý výtěžek z prodeje knižních jízdních řádů věnovat na charitu. I my jsme 8,50 eur přispěli, ještě než byly Kursbuchy po týdnu platnosti nového grafikonu zcela staženy z prodeje. Snad bude červnová aktualizace již kompletní. Vlaky WESTbahnu nicméně nenajdete ani v českém IDOSu nebo ELISu ŽSR. Pokud je chcete najít, musíte vyhledávat u DB, nebo jít na stránky dopravce.
Promo jízdenky, ale vůbec to s konkurencí nesouvisí
WESTbahn zasadil své ceny na úroveň, na niž cestující u ÖBB dosáhnou pouze se zákaznickou kartou. Zatímco railjetem se mezi Vídní a Salzburgem svezete za skoro 48 eur, KISSem vás to bude stát necelých 24 eur. Před svým startem navíc WESTbahn nabídl 7. prosince k prodeji 7.777 akčních jízdenek za 7 eur, které bylo možné využít v prvních sedmi dnech provozu. ÖBB naopak přišly koncem listopadu s nabídkou promo jízdenek Ab in den Westen v počtu 25 tisíc kusů, jež byly dostupné pouze přes internet, stály 15 eur a bylo je možné využít k cestě jakýmkoliv úsekem trasy Vídeň - Bregenz s platností od 23.listopadu do 31. ledna 2012 mimo pátky, víkendy a svátky. Oficiálním důvodem bylo znovuotevření nádraží Wien Westbahnhof, zejména nového nákupního centra BahnhofCity. Kromě Ab in den Westen ÖBB prodávají ještě akční jízdenky Sparschiene Österreich za cenu 9 eur. Existence obou speciálních nabídek na vlaky, které jsou tzv. spolufinancovány státem na základě desetileté smlouvy, je však trnem v oku WB – a ano, je na místě zeptat se, kde jsme to už viděli…
Tarif, který se vejde do esemesky
Tarif WESTbahnu je ztělesněním jednoduchosti – jednosměrné jízdenky, kilometrická banka a případně celosíťová jízdenka WESTnetz, platná na vlaky i autobusy. Podle webu dopravce se sice v budoucnu plánují další nabídky, v této chvíli si však s naprosto minimalistickým ceníkem bohatě vystačí. Naprostá jednoduchost se přitom projevuje i v koncepci prodejních kanálů: žádné pobočky, žádný provizní prodej. Kupujete na internetu, nebo na palubě – obě jízdenky budou rovnocenné a budou stát stejně. Od 16. prosince navíc palubní personál akceptuje i embosované platební karty, takže k nástupu do vlaku cestující doslova potřebuje pouze peníze, v hotovosti nebo v plastu.
Zastavme se u kilometrické banky. Ta se na internetu ani tak nezakládá, jako spíše objednává: při jejím prvním pořízení obdržíte do e-mailu pouze PDF potvrzení s QR kódem, které si s sebou vezmete do vlaku kvůli kontrole. Tento papír budete potřebovat právě jednou – teprve při načtení kódu vám totiž stevard/ka předá novou plastovou zákaznickou kartu WESTbahn, kterou pomocí příruční pokladny spáruje s vaším účtem, a následně už jen z předplacených kilometrů vystaví jízdenku. Vše se děje online, takže již za pár vteřin vidíte v osobním účtu právě spotřebované kilometry. Příště nic netisknete, máte přeci Kilometerbank.
Svědectvím o eleganci odbavovacího systému WB budiž skutečnost, že v nedělní ráno prvního dne provozu jsme byli první, kdo naší posádku s kilometrickou bankou konfrontoval. Ve dvojici sice chvilku konzultovali postup, do několika minut však již modrá kartička ležela před námi a čerstvá transakce svítila v e-shopu. A fyzická karta samotná si ostatně v duchu maximální praktičnosti také na nic nehraje: žádné magnetické proužky nebo čipy, prostě jen další QR kód pro příště.
Railjety mají třídy tři, WESTbahn jedinou, a to dokonce bez rezervací, které podle dopravce přijdou až časem. Pravda, při frekvenci vlaků na Západní dráze a pěti stech místech na soupravu oproti sotva dvěma stovkám u Regiojetu si bílo-modří mohou tohle dovolit. Co se týče první třídy, tu už do hotových jednotek nijak nedostanou, takže jediným nadstandardem patrně zůstane WESTclub. Ten spočívá v zaplacení ceny o 75 % vyšší, která vám ovšem garantuje volné místo vedle/naproti vám. Klubová sedadla jsou vyhrazena v čelních vozech jednotky a na první pohled se poznají podle velkých dřevěných stolků. Jinak se ale od ostatních neliší naprosto ničím.
Ve vlacích WB se uznávají i jízdenky tarifních svazů (tj. IDS Vídně, Lince a Salzburgu). Slevu 10 % mají i členové ÖAMTC (rakouského autoklubu). Pokud často létáte s Lufthansou, případně jinými členy Star Alliance, oceníte možnost sbírat při cestách vlakem award míle do programu Miles&More. Takovou možnost přitom třeba v Německu máte pouze u vlaků ICE, vedených jako codeshare lety Lufthansy, stejně jako při začátku provozu vlaků SC Pendolino bylo krátce možné sbírat OK Plus míle, pokud jste vlak využili jak let ČSA ve výšce nula.
Jízdné je low-cost, občerstvení nikoliv
Všechny čtyři vložené díly jednotky mají vyhrazený prostor pro bistro – WESTcafé, chcete-li. Posedět můžete tam, nad podvozkem, nebo vám objednané občerstvení na místo přinese WESTsteward na základě vaší objednávky z menu ve tvaru výpravky. Zde se styl RegioJetu a WESTbahn rozchází. Zatímco Radim Jančura bere catering jako doplňkovou službu a hovoří o cenách na úrovní nákladů, WB by ho naopak rád viděl jako další, byť malý, zdroj příjmu, čemuž odpovídají i ceny: např. káva stojí 1 až 2 eura, třetinka minerální vody Vöslauer pak 3 eura. Z jídel najdete v nabídce těstovinový či cous cous salát za 4 eura, nebo dort za 3 eura. Jistě, oproti obědu v BordRestaurantu konkurence jste pořád na třetině ceny (a polovině obvyklé porce), ale o regiojetím tuňákovém quiche za 50 korun se vám může jen zdát.
Palubní služby obecně nejsou u WESTbahnu příliš horkým tématem. Tady se hraje na jednoduchost odbavení, četnost spojů a základní cestovní standard pro všechny bez rozdílu. Není to tak úplně analogie s nízkonákladovou aerolinkou, protože i ten základní standard je velice slušný; na druhé straně se ale nesnaží o nic víc než dostat vás z bodu A do bodu B za rozumnou dobu a na úrovni 21. století, bez novin, kávy nebo balené vody.
Palubní personál – WESTewardi a WESTewardky – jsou univerzální posádkou, jakou byste nalezli ve většině letadel. Kontrolují a vydávají jízdenky, roznášejí občerstvení, poskytují informace – z naší zkušenosti rychle a efektivně, a to i při mimořádných zastaveních, i když zrovna u testované čety nebyla nejsilnější stránkou angličtina. Firemní uniformu, doplněnou o modrou čepici, rozhodně nepřehlédnete – zejména když vás vítá již při nástupu do vlaku.
KISS versus Railjet, jak se jezdí "s nadhledem"?
RegioJet a nešťastné ArenaWays vsadily na klasické soupravy, každý z jiných důvodů; LEOexpress, NTV a WESTbahn zase vidí budoucnost v ucelených jednotkách. Byť se v Rakousku samotný státní dopravce s tímto konceptem už několikrát bolestivě spálil, jeho hlavní konkurent se také vydal cestou hotových vlaků, tentokrát ale v podobě opravdových elektrických jednotek místo netrakčních doplňků pro plonkové taurusy. A v duchu hesla "více je více" objednal rovnou dvě patra. Šestivozová, 150metrová souprava tak nabídne o 50 procent větší kapacitu než sedmivozové pendolino ČD. Výrobce všech 501 instalovaných sedadel rovnou prezentuje jako 1. třídu a, jak si ukážeme, ani při uspořádání 2+2 to není zase tak velká nadsázka.
WESTadlery jsou stavěny na maximální rychlost 200 km/h, díky čemuž urazí 317km trasu za 2 hodiny a 57 minut; o 12 minut pomaleji než konkurenční railjet a o 7 minut rychleji než ícéčko. Nutno ovšem podotknout, že oproti rudému ďáblovi ÖBB mají blankytněmodří o čtyři zastávky více: Wien-Hütteldorf (ano, na zkoušku se opravdu můžete svézt i s MHD jízdenkou), Amstetten, Wells a Attnang-Puchheim. Stejně jako RegioJet "z Prahy do Ostravy" končí v Havířově, tak i WESTbahn "z Vídně do Salzburgu" končí o kousek dále, v bavorském Freilassingu. Nádražíčko, kde obvykle staví jen S-Bahny a další regionálka, tak od minulého týdne ožilo dvoupatrovými jednotkami. Zajímavostí je, že Freilassing jakožto konečná figuruje na odjezdových tabulích, ne však v materiálech dopravce, natož v jeho tarifu. Pokud se chcete svézt až tam – jakože jsme i chtěli – nikdo vám v zásadě bránit nebude. Jízdenku vám vystaví po Salzburg Hbf. a zbylých sedm kilometrů už jedete gratis.
Dvoupodlažní jednotky jsou v dálkové dopravě pořád trochu netypickým zjevem, jejich údajná nevhodnost je přesto spíše mýtus. Není nutno vykládat, kam se vždycky nahrnuli noví cestující v každé zastávce při naší první jízdě. Zkrátka koukat přes protihlukové zdi a shlížet dolů na konkurenční railjet má něco do sebe. Patrové soupravy přitom mimoděk přinesly WESTbahnu ještě jednu skvělou vlastnost: bezbariérový nástup v úrovni 570 mm nad temenem kolejnice, doplněný o obligátní elektrické můstky, známé především z regionální dopravy. Jeden článek KISSu je pak specificky upraven pro cestující na vozíku, kteří bez sebemenších komplikací vplují do interiéru najdou si vhodné místo v dosahu speciálně upravené buňky WC. Myšlenka přepravy jízdních kol se s tím nabízí tak nějak automaticky, WESTbahn tuto službu slibuje v nejbližší době.
2+2 pro první třídu
Jak již bylo řečeno, Stadler KISS DOSTO ve verzi pro WESTbahn je osazen pěti sty identickými sedadly v obvyklém rozložení 2. třídy, až na několik drobných výjimek. Co má tedy cestující přesvědčit? Především asi fakt, že i při téměř stovce cestujících na vagón působí interiér až překvapivě vzdušně. Sedadla sice mohou být rozměrově "dvojková", ale svým provedením bez větších problémů překonají economy class v railjetu a srovnání snesou spíše s jeho první třídou. Materiálem je kůže, prostor na nohy je královský, sklopné stolky v opěradlech mohou být vzorem pro všechny české a slovenské první třídy bez výjimky a polohovatelnost je samozřejmostí. Shodou okolností jsme stejný den, jen o pár hodin později, mohli porovnávat se sedadly výrobce Politecnica na palubě DB Expressbusu, jinak přebarveného vozidla Fun&Relax od Student Agency. Ušaté kožené sedačky na palubě Volva jsou možná ještě o chlup lepší, zato osobní prostor a stolek pro notebook jasně hovoří ve prospěch vlaku.
Ve WESTbahnu prostě sezení není co vytknout, ať už chcete relaxovat, nebo trávit cestu s notebookem. Každý má k dispozici elektrickou zásuvku, umístěnou přímo pod středovou opěrkou, stejně jako v railjetech. Žádné rozdvojky jako v pendolinu, žádné tahání kabelů přes spolusedící, jako u většiny vozů – prostě se připojíte hned vedle vás a hurá na internet. Internet! Nikoho nepřekvapí, že co je u ČD i ÖBB převratnou inovací, je u WESTbahnu opět tak nějak součástí "rozumného základu". Palubní WEST-LAN pohání rakouský operátor A1 a i když se zpočátku zdá, že trpí podobnými dírami v signálu jako Wi-Fi RegioJetu, dojem se po několika kilometrech jízdy drasticky zlepší. Vlastně až za hranici, kterou by člověk očekával. Jistě, v porovnání s pokrytím tohoto jediného operátora působí mobilní sítě v ČR jako třetí svět, ale teprve když se vám povede nahrát na Facebook fotku uprostřed tunelu, dokážete kvality palubního internetu opravdu ocenit.
Když vás naopak surfování přestane bavit a z palubního bistra už jste zkusili všechno, nabídne KISS ještě jednu netradiční možnost: hned vedle schodiště ve vrchním patře se nachází malý "společenský prostor" v podobě podélně umístěných sedaček. Dopravce jeho existenci nijak nekomentuje, nicméně nás napadají hned dvě možná využití: jednak dává prostor projít se po soupravě a na chvilku si opravdu protáhnout nohy a poklábosit; jednak bude vítaným útočištěm pro opozdilce, kteří sice stihnou nastoupit, ale už neukořistí žádné volné sedadlo. Taková besídka poslední záchrany, poskytující o něco (o hodně) lepší komfort než nouzová sedátka v uličce některých klasických vozů. Hned první týden provozu pak tzv. Kuschlecke přinesl i další inspiraci.
Pokud bychom na dvoupodlažní soupravě hledali nevýhody, pak přeci jen musíme potvrdit jedno tradiční klišé: prostor pro zavazadla. Jak nám už před časem ukázal CityElefant na rychlíku, dvě patra stlačená do klasického průjezdního profilu musí šetřit vertikálním prostorem, jak to jen jde; ale zase pokud možno nedávat cestujícím ve vrchním patře moc příležitostí rozbít si hlavu o polici. Kompromis vypadá tak, že i malou fotobrašnu nad sebe umístíte jen se značnými potížemi. Kabát se tam sice vejde, ale zavazadlo z letadla nikdy. Ani to příruční. Ani když bude opravdu hodně malé. Naštěstí je tady pro tyto případy ještě spodní patro, kdy jsou úložné kapacity poměrně velkorysé, zejména díky kovovým policím na konci oddílu.
„Dámy a pánové, náš vlak musel mimořádně zastavit z dopravních důvodů. Na příjezdu do Amstettenu se to projeví pětiminutovým zpožděním, za které se omlouváme,“ hlásí stevard do palubního rozhlasu a pod okny nás drze předjíždí railjet. Hlas z reproduktoru ovšem není jediným zdrojem informací. Dění po cestě totiž společně s posádkou sleduje i elektronický informační systém, který na LCD monitorech po celém vlaku zobrazuje aktuální vývoj jízdy v reálném čase. Pět minut zpoždění se okamžitě objevuje i zde a do Mozartova města se postupně zmenšuje na nulu. Teď ještě mít to samé v palubní Wi-Fi a bude to dokonalé. Přesto všechny podstatné informace má cestující k dispozici okamžitě a hezky přehledně.
Do oficiálního cíle cesty přijíždíme s mírným náskokem. Není to nic mimořádného, hned v pondělí se jedna ze souprav zasekla cestou z Freilassingu kvůli traťové mimořádnosti a Salzburg opustila až s 19 minutami zpoždění. Do metropole přesto dorazila s náskokem. KISSy mají prostě solidní odpich a dopravce se tím rád pochlubí, stejně jako Leoš Novotný s jeho "nejlépe akcelerujícími soupravami v Česku." Posádka nás s pobaveným výrazem nechává soupravu nafotit bez lidí, kterých se jinak i v neděli ráno našlo překvapivě mnoho. Někteří pro svou pravidelnou cestu chtěli zkusit něco nového, jiní se vydali nového dopravce otestovat naprosto cíleně. A pak se tradičně objevilo pár nešťastníků s doklady ÖBB. „Jsem v nesprávném vlaku,“ říká nešťastně stevardce. „Jste ve správném vlaku. Pouze s nesprávnou jízdenkou,“ usmívá se stevardka a vytahuje osobní pokladnu.
Když modří útočí
WESTbahn už více než týden jezdí po jedné z hlavních rakouských tratích. V zemi, kterou spousta Čechů považuje za železniční ráj, přesto svou strategii staví na kritice státního dopravce a obchodní koncepci stejně revoluční, jakou v mnoha ohledech přinesl před třemi měsíci RegioJet na české koleje. Pravda, laťka je zde nastavena o hodné výš, zejména po masivním nasazení railjetů; přesto se ale alternativnímu dopravci zatím daří. Stejně jako RegioJet beze slova vyplácí kompenzace, o které není třeba složitě žádat; stejně jako žlutí i on aktivně sbírá body u veřejnosti na Facebooku, kde může okamžitě informovat a občas pošťouchnout "státního molocha". Oproti českému privátnímu dopravci má možná těžší podmínky na trhu, na druhé straně ale i snazší přístup k vozidlům díky akciovému podílu SNCF. Společnou pak mají návaznou autobusovou dopravu i ambice pro další expanzi. Není bez zajímavosti, že síťovka WESTnetz, toho času za akčních 999 € ročně, platí i na všechny spoje WESTbusu, a tudíž rozšiřuje akční rádius držitele až po Mnichov a Prahu. Porovnejte s klasickými mezistátními jízdenkami a tisíc eur se najednou nezdá tak moc.
Železniční Evropa se prostě mění a WESTbahn je další ukázkou momentu, kdy si člověk položí otázku: „Proč to takhle nešlo i doteď?“ V angličtině akronym KISS představuje univerzální, byť nelichotivou výzvu k jednoduchosti: Keep It Simple, Stupid! WESTbahn se svými KISSy dělá přesně tohle: nekomplikuje a prostě funguje. Dokonce i číslování sedadel je řešeno naprosto intuitivním způsobem, byť se zatím k ničemu nevyužívá (každé sedadlo má své unikátní číslo, v sériích 1xx až 7xx, podle vozu. Místo "vůz 2, sedadlo 13", je prostě "sedadlo 213". Prkotina, ale naprosto logická.) Podaří se soukromníkům státní dráhy vytlačit? Ne, z různých důvodů. Nutí je ale k naprosto neskutečným manévrům, z nichž může zákazník jedině získat – a to i v zemi, jejíž státní dráhy mají fantastickou pověst, i když spíše jen za hranicemi.
Zdroje: Der Standard [1], [2], ÖBB, WESTbahn, ŽelPage
Hudební vsuvka na závěr: Než nás někdo nařkne z amerikanizace české publicistické tvorby, hodí se připomenout skladbu Scotty Doesn't Know z teenegerské komedie Eurotrip (2004), v niž si mj. celkem prominentně zahrály České dráhy. Právě titulní píseň inspirovala i náš nadpis, když jsme na vídeňském hotelovém pokoji v "univerzálním vyhledávači" ÖBB spoje WESTbahnu hledali marně.

pro srovnání - doporučuji na kurier.at najít si paralelní rozhovor s šéfy öbb a westbahnu - jsou do sebe tvrdě,ale korektně. zajímavé je, že westbahn počítá se ziskovostí asi za 2 - 3 roky, zatímco dle Jančury je RJ ziskový už teď. Jak to dělá s odpisy, to ví jenom on sám,/srovnej jeho rétoriku kolem Pendolin/
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
