Praha — Správa železniční dopravní cesty v současnosti vybírá dodavatele pro instalaci jednotného evropského zabezpečovacího zařízení na první železniční tranzitní koridor v úseku Kolín - Břeclav státní hranice Rakousko/Slovensko. Vítězná nabídka, která musí být podána do 1. listopadu 2011, pak bude realizována od 1. prosince letošního roku a dokončena nejpozději na konci ledna roku 2015. Celá realizace, odhadovaná na více než 892 milionů korun, by poté měla zajistit nejen výrazně lepší bezpečnost a rychlost provozu, ale také zkapacitnit příslušný úsek.
Zvýšení cestovních rychlostí by mělo umožnit několika faktorů, např. eliminace přetrvávajících přepřahů na hranicích. Díky sjednocení bude hnacím vozidlům stačit jediné zabezpečovací zařízení (samozřejmě s přechodným obdobím, kdy budou muset disponovat i původními zabezpečovači) k pohybu v celém železničním prostoru vybaveném ETCS. Vozidla tak budou limitována už jen podporou různých napájecích systémů a dojde ke zkrácení jízdních dob zejména v přeshraniční dopravě.
Zavedení ETCS na síť SŽDC by také mělo konečně prolomit dosavadní limit 160 km/h. O plánech na prolomení rychlostního limitu se mluvilo již před dvěma lety. Od té doby se, bohužel, moc nezměnilo. V poslední době se ale ledy konečně pohnuly a tak vize rychlejšího cestování v Česku začíná mít konkrétnější obrysy. Kromě realizace zabezpečení ETCS by se tak například, dle vyjádření tiskového mluvčího SŽDC Pavla Hally pro Českou televizi, měla dočkat v minulé zprávě zmiňovaná rekonstrukce trati 300 z Brna do Přerova již v letech 2014 až 2015. Celkově se tak v nejbližší době uvažuje o zavedení rychlosti 200 km/h na úsecích Brno — Břeclav, Brno — Přerov, Břeclav — Přerov a Kolín — Pardubice — Choceň.
Kromě náhrady stávajícího zabezpečovacího zařízení ETCS jsou další překážkou v zavádění rychlostí nad 160 km/h i úrovňová křížení s ostatními komunikacemi. I tento problém by měl být v nejbližší době vyřešen. Generální ředitel AŽD Praha, který je velkým optimistou a věří, že dvousetkilometrovou rychlostí se bude u nás jezdit do dvou let, potvrdil České televizi, že AŽD Praha pracuje na nových "inteligentních" přejezdech: "Ten si vlastní inteligencí sám spočítá dobu zavření podle rychlosti toho jedoucího vlaku." Toto řešení by tak eliminovalo potřebu jinak velmi nákladného rušení úrovňových přejezdů a výstavbu nových mimoúrovňových.
Přílišný optimismus ovšem krotí samotné České dráhy. Náměstek generálního ředitele Antonín Blažek upozorňuje, že ke skutečnému krácení jízdních dob je třeba nejen rychlých úseků (a zrušení přepřahů na hranicích), ale také odstranění největších brzd kolejového provozu. Pavel Halla jeho slova potvrzuje. Největšími "špunty" na 1. koridoru jsou podle něj zejména úseky přes Úvaly a průjezd přes Ústí nad Orlicí. Jmenovat můžeme nejen Ústí nad Orlicí, ale celé údolí řeky Orlice a také uzel Česká Třebová.
Jak již bylo zmíněno před 2 roky, kromě patřičné infrastruktury jsou pro provoz rychlostmi nad 160 km/h třeba také odpovídající vozidla. Z dopravců na českých kolejích, kteří vlastní, nebo již oznámili pořízení vozidel na dvousetkilometrovou a vyšší rychlost jsou zatím jediné České dráhy. Ty v současnosti vlastní 7 pendolin a už delší dobu čekají na dodávku třísystémových lokomotiv od Škody Transportation - prozatím opožděných o tři roky. Kromě toho vlastní přes 70 vozů, které kromě maximální rychlosti 200 km/h splňují podmínku tlakotěsnosti, nutnou k provozu rychlostí 200 km/h na SŽDC. Navíc minulý týden objednaly dalších 112 vozů v podobě 16 netrakčních jednotek Siemens Viaggio Comfort a k nim plánují vypsat výběrové řízení na 10 vícesystémových lokomotiv pro rychlost 230 km/h. Další soupravy patří zahraničním dopravcům, ať již rakouským ÖBB, německým DB Bahn, popřípadě maďarským MÁV-START.

Určitě budou vždycky existovat vyjímky kde to z nějakého důvodu nelze anebo je výrazně ekonomičtější (při nízké frekvenci OBOU druhů dopravy) zachovat úrovňový přejezd ale všude jinde by se to mělo považovat za automaticky "je v plánu" akorát se maximálně může čekat než na to budou peníze... potom ovšem je třeba vidět v jiném světle nějaký "inteligentní přejezd" abysme ho nebudovali (za dejme tomu 50% nákladů nadjezdu/podjezdu) v místě kde má být správně mimoúroveň...
Prostě a jednoduše, u příležitosti jakékoliv větší investice do PZZ v daném místě znovu přezkoumat zda tam nemá být správně mimoúroveň, a případně se na PZZ vykašlat a udělat tam rovnou to lepší řešení.
P.S. V Brně-Heršpicích se u příležitosti rekonstrukce ŽUB konečně vybudoval podjezd pod tratí, a rázem úplně otevřel průjezdnost směrem který se jinak musel daleko objízdět, protože přejezd tam risknul málokdo jelikož na něm nebyl problém i půl hodiny trčet... teď je to úplná paráda!
P.P.S. Problémy přejezdů, nástupišť atd. by nám znovu měly připomenout že k vyšším rychlostem bychom se měli co nejvíce dostávat novostavbou trati mimo dosavadní centra zástavby, komunikace a drobná nástupiště (kde takováto doprava stejně nezastavuje). Je to pravda dražší, zase tím stoupá rychlost, kapacita a odpadá mnoho potencionálních konfliktů...
Připadá mi že se nacházíme v situaci jako bychom místo stavby dálnic chtěli pořešit provoz na silnici I. třídy tak aby umožňoval rychlost 130kmh, a přitom tam jako doposud mohly být zastávky místních linek autobusu, křižovatky se semaforem každý kilometr a jako bonus ještě přechody pro chodce a příjezdy k baráčkům okolo...
Ještě musí být nějak ošetřeno , že uprostřed přejezdu se nenachází nějaké vozidlo , které tam zůstalo stát třeba díky technické závadě.
[
Brno je zatím vyjmuto.
asi německý DB dal České Republice nůž na krk s tím, jestli tedy chtějí, aby Hamburg - Berlin
Blbost, s tím, jak Němec k ETCS přistupuje.
jonáš : Pilotní projekt je Poříčany-Velim.
Takže špatného spočítání, blesku ani vandalů bych se nebál.
Krutas57: ETCS bude Level2, s L1 se nepočítá.
Jonáš: Pilotní úsek L2 je mezi Poříčany a Velimí, dojde tedy k prodloužení úseku.
Mikeš: Zábrzdné vzdálenosti se neřeší, protože ETCS.
Kaštan: Nevím, jestli se Pendolíno se při naklápění neotáčí nad těžištěm, takže při naklopení se těžiště posune vně oblouku, nikoliv dovnitř. Jinak ale posun těžiště se projevuje hlavně ve statických účincích, zatímco při průjezdu obloukem jde o ty účinky dynamické.
Mat.Mt: stůj na krycí návěsti... zkuste si cvičně spočítat, jak daleko musí být "předvěst" té(ho) krycí(ho) návěstidla, k tomu připočtěte dohlednost té předvěsti, čili bod, kdy se na ní musí rozsvítit "Volno", a zjistíte, jakou dobu před příjezdem vlaku by už musel být přejezd uzavřený a zkontrolovaný na volnost. Pokud mi padnou závory 5 sekund před příjezdem vlaku (= dnešní standard) a já v tomto okamžiku zjistím, že přejezd volný není, tak je mi nějaké krycí návěstidlo zcela -gh-.
Dále nechápu, proč má budování ETCS trvat 4 roky, to mi přijde tedy dost...Podle mého názoru by to měla být priorita SŽDC a to nejen na 1. koridoru....
Zajímalo, zda má pokrýt i uzly - hádám, že např. Brno asi těžko...
Brno-Přerov 2014-2015 - to je vtip, ne? Nebo se u nás začne stavět rychlostí jako v Číně? :-)
Máte v mnohém pravdu. Ale
- článek není o nějaké dráhama zapomenuté jednokolejce ale o tranzitním železničním koridoru, kde žádné přejezdy chráněné sotva křížem pokud vím nejsou.
- terminologicky: článek není o vysokorychlostní trati ale o konvenčním koridoru. Zákon o drahách
§ 3, odst. 2: Železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h.
- opravdu pochybuju, že by se za těch 892 MKč zabývali nějakými nadjezdy, a už vůbec ne tunely. Jde o ETCS.
Příklady ze 4. koridoru:
když se kolem roku 2004 řešilo nové přemostění táborského nádraží, varianty byly lávka pro pěší za 40 milionů a plnohodnotný most za 200 milionů. nakonec se s omezením do 22tun postavil cca za 170 milionů.
Celý úsek Tábor - Doubí (cca 10 km) včetně několika mostů (namátkou mě napadají 3 v Táboře, jeden v Sezimáku, 2 podjezdy a 1 lávka pro pěší) stál 2,8 miliardy.
čili tunel u Bezpráví možná ne celý (nevím, neznám ho), ale je to dost peněz na to, aby se už někde něco udělat dalo.
1. každá mimoúrovňová křižovatka je extrémě drahá. Tím pádem má smysl ji stavět tam, kde je vyšší silniční provoz. Postavit ji na každou místní cestu by vyšlo neúměrně draho (vždyť přesně tohle je ten argument, kterým se neustále brání stavitelé našich dálnic - spousta vedlejších staveb co slouží pouze pro málo lidí). Na druhou stranu při rozestupu 20 km mezi 2 nadjezdama přes trať by mě asi při denním dojíždění přes trať z vesnice v půlce cesty mezi nimi asi zanedlouho ruply nervy.
2. v zástavbě je pak rušení přejezdů prekérní záležitost - přemostění či podjezdy se nevejdou všude a obec už tak dost rozdělená tratí se tím dál dělí. Náklady na vybudování mimoúrovně v zástavbě samozřejmě taky mnohem vyšší.
3. pokud budu uvažovat 100% funkční signalizaci (což ne vždy platí), tak zároveň platí, že přejezdy jsou takový zabijáci v prvé řadě kvůli tomu, že je řidič trotl. Tady je přínos určitě dostat ho ven z kolejiště.
Ono by ale možná stačilo masivně o tom nebezpečí informovat (to, co zkouší Besip a SŽDC teď, je s prominutím o ničem - chce to masivní a hooodně nechutné kampaně v TV, radiu, novinách, letáky do domácností, a to dennodenně) a taky ty přejezdy perfektně značit a udržovat - prosekávat kolem častěji než jednou za 10 let, reflexní značky s dostatečným odstupem, značky s tvarem silnice versus koleje, upozornění na přejezd těsně za horizontem, značky upozorňující v předstihu na rizika jízdy po přejezdu. Náklady rozumné, efekt bude veliký.
Na závěr jeden osobní příklad z tohoto léta:
Praha, Jinočany, konec obce, jedu autem směr na západ tuším že do Rudné. Konec obce, silnice okolo zarostlá nevysekanou trávou, je to trochu v úvozu. Stoupání na horizont, tak se rozjíždím, že už jsem mimo obec. Míjím pár křoví, horizont, hop - a svištím přes přejezd, o kterém jsem před vteřinou neměl nejmenší ponětí, že tam vůbec je. Značka, pokud tam vůbec nějaká byla, tak musela být leda někde utopená v tom křoví, jinak bych si jí všiml. "Uf, tak to byla klika. No, snad tu ale žádný vlaky nejezdí, vypadá to celkem nepoužívaně." Pozítří si v ranním tisku přečtu, že den předtím na tom samém místě vlak sundal auto se 3 lidmi. Příjemně mi věru nebylo.
Pokud chceme zvysovat rychlost, tak se nekde zacit musi...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










