Praha — Správa železniční dopravní cesty v současnosti vybírá dodavatele pro instalaci jednotného evropského zabezpečovacího zařízení na první železniční tranzitní koridor v úseku Kolín - Břeclav státní hranice Rakousko/Slovensko. Vítězná nabídka, která musí být podána do 1. listopadu 2011, pak bude realizována od 1. prosince letošního roku a dokončena nejpozději na konci ledna roku 2015. Celá realizace, odhadovaná na více než 892 milionů korun, by poté měla zajistit nejen výrazně lepší bezpečnost a rychlost provozu, ale také zkapacitnit příslušný úsek.
Zvýšení cestovních rychlostí by mělo umožnit několika faktorů, např. eliminace přetrvávajících přepřahů na hranicích. Díky sjednocení bude hnacím vozidlům stačit jediné zabezpečovací zařízení (samozřejmě s přechodným obdobím, kdy budou muset disponovat i původními zabezpečovači) k pohybu v celém železničním prostoru vybaveném ETCS. Vozidla tak budou limitována už jen podporou různých napájecích systémů a dojde ke zkrácení jízdních dob zejména v přeshraniční dopravě.
Zavedení ETCS na síť SŽDC by také mělo konečně prolomit dosavadní limit 160 km/h. O plánech na prolomení rychlostního limitu se mluvilo již před dvěma lety. Od té doby se, bohužel, moc nezměnilo. V poslední době se ale ledy konečně pohnuly a tak vize rychlejšího cestování v Česku začíná mít konkrétnější obrysy. Kromě realizace zabezpečení ETCS by se tak například, dle vyjádření tiskového mluvčího SŽDC Pavla Hally pro Českou televizi, měla dočkat v minulé zprávě zmiňovaná rekonstrukce trati 300 z Brna do Přerova již v letech 2014 až 2015. Celkově se tak v nejbližší době uvažuje o zavedení rychlosti 200 km/h na úsecích Brno — Břeclav, Brno — Přerov, Břeclav — Přerov a Kolín — Pardubice — Choceň.
Kromě náhrady stávajícího zabezpečovacího zařízení ETCS jsou další překážkou v zavádění rychlostí nad 160 km/h i úrovňová křížení s ostatními komunikacemi. I tento problém by měl být v nejbližší době vyřešen. Generální ředitel AŽD Praha, který je velkým optimistou a věří, že dvousetkilometrovou rychlostí se bude u nás jezdit do dvou let, potvrdil České televizi, že AŽD Praha pracuje na nových "inteligentních" přejezdech: "Ten si vlastní inteligencí sám spočítá dobu zavření podle rychlosti toho jedoucího vlaku." Toto řešení by tak eliminovalo potřebu jinak velmi nákladného rušení úrovňových přejezdů a výstavbu nových mimoúrovňových.
Přílišný optimismus ovšem krotí samotné České dráhy. Náměstek generálního ředitele Antonín Blažek upozorňuje, že ke skutečnému krácení jízdních dob je třeba nejen rychlých úseků (a zrušení přepřahů na hranicích), ale také odstranění největších brzd kolejového provozu. Pavel Halla jeho slova potvrzuje. Největšími "špunty" na 1. koridoru jsou podle něj zejména úseky přes Úvaly a průjezd přes Ústí nad Orlicí. Jmenovat můžeme nejen Ústí nad Orlicí, ale celé údolí řeky Orlice a také uzel Česká Třebová.
Jak již bylo zmíněno před 2 roky, kromě patřičné infrastruktury jsou pro provoz rychlostmi nad 160 km/h třeba také odpovídající vozidla. Z dopravců na českých kolejích, kteří vlastní, nebo již oznámili pořízení vozidel na dvousetkilometrovou a vyšší rychlost jsou zatím jediné České dráhy. Ty v současnosti vlastní 7 pendolin a už delší dobu čekají na dodávku třísystémových lokomotiv od Škody Transportation - prozatím opožděných o tři roky. Kromě toho vlastní přes 70 vozů, které kromě maximální rychlosti 200 km/h splňují podmínku tlakotěsnosti, nutnou k provozu rychlostí 200 km/h na SŽDC. Navíc minulý týden objednaly dalších 112 vozů v podobě 16 netrakčních jednotek Siemens Viaggio Comfort a k nim plánují vypsat výběrové řízení na 10 vícesystémových lokomotiv pro rychlost 230 km/h. Další soupravy patří zahraničním dopravcům, ať již rakouským ÖBB, německým DB Bahn, popřípadě maďarským MÁV-START.

Olomouc - Přerov (skoro 20km) je jeden skoro v Olomouci, jeden v Grygově a pak v Brodku je jeden podjezd a jeden přejezd, který je zrušitelný. Další dva jsou na trojce, takže víceméně zrušitelné, napojují samoty, které mají ale i alternativní příjezd, jen delší trasou.
Přerov - Břeclav (90 až 100km) je to tragédie, tam jich je mnoho (nevím přesné číslo, ale tuším je jich 27), navíc i přímo v zástavbě, což je problém. Proto docela nechápu, proč je zmíněna Přerov - Břeclav, kde zvýšení přijde draho, a není Přerov - Zábřeh, kde těch přejezdů je o dost méně.
Brno - Břeclav (50 až 55km) je jeden jediný, takže to by neměl být problém.
Kolín - Choceň (zhruba 70 až 75km) je jich také kolem 28, ale dost jich je na opravdu trojkách a polních komunikacích.
Z mého laického pohledu, pokud na mnou zmíněných tratích není jiný problém (oblouky, podloží, hluk atd.), tak bych šel napřed do Brno - Břeclav, pak asi Olomouc - Zábřeh, Přerov - Olomouc je totiž dost krátký úsek, ani ne 20km, navíc trať vede vyloženě skrz obce (např. Brodek, Grygov), což může být problém kvůli hluku a třeba chodcům a moc se tím nezíská, sotva se to rozjede, už to musí brzdit.
No a pak by byla otázka těch nákladů o těch dalších dvou tratí, jsou to sice nejdelší úseky s potenciálem na vyšší rychlost, ale zase náklady by byly velké. Lepší ty prachy dát do oblasti z Chocně do České Třebové, protože tma je to hrůza a zrychlení ze 160 na 180 či 200 nepřinese tolik časové úspory, jako třeba z 80 až 120 na 160. Je potřeba nyní pořešit ta úzká hrdla. K čemu mi je, že vlak urazí 100km za 30 minut, když posledních 10 kilometrů u města jede a postává dalších 15 až 30 minut.
Jinak už jsem potkal hodně přejezdů (v autě) kde se můžu akorát tak pomodlit a jet co nejrychleji (minimalizace kolizní doby) protože rozhledový poměry jsou tak mizerný, že bych musel vystoupit a položit ucho na kolej .. a než zas nastoupim a rozjedu se, může bejt všechno zase jinak. Takže pokud někdo rovnou využije statistiku na způsob ruský rulety, docela to chápu .. ;-)
Možná se to i někde dá vyhledat, otázkou je zda k tomu má přístup obyčejný člověk (nebo jsou to interní databáze s omezeným přístupem)...
Prostě je fakt že při vyšší rychlosti vlaku a/nebo vyšší frekvenci vozidel (obzvláště na komunikaci vyššího řádu) je prostě mimoúrovňové křížení víceméně nutností. Nebo Vám připadá normální nutit každého z projíždějících aby zpomaloval na 50kmh jen proto abysme nemuseli utrácet za mimoúrovňové křížení? (často dokonce až na 30kmh jelikož pozitivní signalizaci (modré světlo) jsem v poslední době viděl obvykle nefunkční i tam kde je přítomné)
Chápu že Vás štvou prasata který jsou schopní přes přejezd přejíždět i tehdy kdy už vlak sami vidí se blížit, ale je tu i docela dost slušných řidičů... a přiznejme si že i ti jsou občas dosti zmateni špatnou funkcí (případně chybným návrhem) PZZ když stojí dlouhé minuty u "stažených šraňků" a ono se nic neděje... to je pak situace napytel, co dělat? Čekat donekonečna? Hodinu, dvě, tři? Nevím za jak dlouho ztratí trpělivost normální řidič... A jakmile to projede jednou, tak už padne jistá psychologická bariéra a snadněji se může stát že ho to zláká i příště...
Prostě řekl bych že to není ani čistě bílé ani celé černé, ale jako obvykle něco mezi tím...
Ale jestli chceme rychlý vlak tak prostě od nějaké rychlosti (a asi se naprostá většina shodne na něčem v rozmezí 140-160kmh) tam patří úrovňové křížení jen za vyjímečných okolností nebo ještě lépe vůbec...
To je přesně to co nechceme. V některých úsecích by pak nemělo vůbec smysl se o nějakou vyšší rychlost snažit.
Tak ono by stačilo, aby byl vlak v takové vzdálenosti, aby zbrzdil z 200 na 160 v místě dohledu na přejezd, čímž by se celý systém z hlediska bezpečnosti dostal do dnešního stavu... Nevím kolik to je, ale určitě méně. Ale jak už jsem psal, i těch dnešních 160 je šílenost...
Jak již bylo několikrát ukázáno, vyžadovalo by to uzavřít a zkontrolovat přejezd v okamžiku, kdy je od něj ten vlak vzdálený asi 3 či spíše 4 km.
Zjistit to ve chvíli, kdy je vlak od přejezdu 200 metrů a jede dvoustovkou, je zcela k ničemu.
Nad/podjezd je určitě lepším řešením (co do bezpečnosti).
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.











